Hanenty ty anatiny ao

Ho amy loha hevitsy any

TOKO FAHA-10

Fanomeza Baka amy Ndranahary ty Fanambalea

Fanomeza Baka amy Ndranahary ty Fanambalea

“Ty hosy taly telo tsy mora tampahy.” —MPITORITENY 4:12.

1, 2 a) Ino ty raha mety hahamarikariky an-tena lafa mamonjy mariazy, le ino ty antony? b) Ino iaby ty fanontanea hohenteantsika amy toko toy ato?

TEA mamonjy mariazy va iha? Mety ho soasoa vatany raha zay, ka maro ty tea azy. Mipozy biby mpivaly vao rey. Hitanao amy ty tarehin-drozy koa hoe falifaly rozy! Manitranitra marè rozy amy andro io, ka le ataho raha hanintsinintsy avao ty fiainan-drozy.

2 Fe tsy atoro fa hita fa tsy misy tavin-draha ty fanambalea henany sady tsy amy raha raiky fa amy lafiny maro. Ndre mitso-drano mpivaly vao rey tena, le mety ho marikariky avao hoe: ‘Toy va lahy fanambalea ho sambatsy avao? Mba hateza avao va ie toy?’ Hateza raha io laha matoky noho manoriky ty torohevitsy Ndranahary mikasiky ty fanambalea rozy roe. (Vakio ty Ohabolana 3:5, 6.) Tsy hiala amy ty fitiava Ndranahary rozy amy zay. Ndao hohenteantsika amy Baiboly ao ty valy fanontanea efatsy retoa: Ino ty antony anambalea? Laha hanambaly iha, olo manao akory ro tokony hofilìnao? Manao akory ty hiomàna amy fanambalea? Le ino ty hanampy ty olo ho sambatsy am-panambalea avao?

INO TY ANTONY ANAMBALEA?

3. Manino ro tsy hendry ty olo raiky laha antony tsy manao akory loatsy ro mahavy azy hanambaly?

3 Mino ty olo sisany fa mila manambaly tena, zay vo ho sambatsy. Tsy ho afa-po amy fiaina zao hoe tena sady tsy ho falifaly, laha tsy manambaly. Vandy zay! Tsy nanambaly Jesosy, sady nivola fa fanomeza ty fijanòna ho tsy manambaly. Nampirisihiny amy zay koa ze afaky manao raha zay. (Matio 19:11, 12) Niresaky ty tombony anana ty tsy manambaly koa Paoly. (1 Korintianina 7:32-38) Fe, ndre Jesosy ndre Paoly, le samby tsy nivola hoe tsy azo atao ty manambaly. Anaty ty “fampianara ty demonia” mihintsy aza ty fandrarà hanambaly. (1 Timoty 4:1-3) Fe ndre zay, le ty fijanòna ho tsy manambaly ro ahafaha manompo Jehovah marè tsy misy eritseritsy raha hafa. Ka tsy hendry ty olo raiky laha antony tsy manao akory loatsy ro mahavy azy hanambaly, ohatsy hoe ampirisihin’olo.

4. Manino ro fototsy soa ho ahy ty ajà ty fanambalea vano?

4 Fe, misy antony tokony hanambalea koa va? Eka. Fanomeza baka amy Ndranaharintsika be fitiava iny koa ty fanambalea. (Vakio ty Genesisy 2:18.) Dikany zay, mahasoa koa raha io sady mahasambatsy. Ty fanambalea vano, ohatsy, ro fototsy soa marè ho ahy ty fianakavia. Mila baba noho reny hiteza noho hananatsy voho hanoro hevitsy an-drozy avao ty ajà. (Salamo 127:3; Efesianina 6:1-4) Fe tsy ty hahazoa anaky avao ro antony anambalea.

5, 6. a) Ino iaby ty tombony azo amy fanàna nama marìny, laha hentea ty Mpitoriteny 4:9-12? b) Manao akory ty hahavy ty fanambalea hanahaky hosy taly telo io?

5 Diniho soa tse moa ty andinin-teny ifotora toko toy noho ty manodidy azy. Ho zao ty volaniny: “Soa ty roe tozay ty raiky, satria ahazoan-drozy tombony bevata ty asa mafy ataon-drozy. Fa laha lavo ty raiky, le afaky mampiongaky azy namany iny. Fa hanao akory azy lavo iny, laha tsy misy olo hafa hampiongaky azy? Laha miaraky miroro ty olo roe le hafana, fa hanao akory ty hampafana ty olo raiky avao? Ty olo raiky mety ho resin’olo raiky, fa laha olo roe hahatohitsy azy. Sady ty hosy taly telo tsy mora tampahy.”—Mpitoriteny 4:9-12.

6 Marina fa ty maha lafovily ty nama ro teany hovolany eo. Fe ty valy ro nama marìny marè. Hita amy andininy io fa ahafaha mifanampy noho mifampahery voho mifampiaro ty fanambalea. Resahiny eo koa hoe mety ho azo tampahy ty taly roe, fa ho sarotsy tampahy vatany laha hosy taly telo. Ho fatratsy vatany koa ty rohim-panambalea laha misy fahatelo, fa tsy roe avao. Ka laha ty hampifalifaly Jehovah ro vatan-draha marè amin-drozy roe, le hanahaky hosy taly telo iny ty fanambalean-drozy. Ho fatratsy vatany ty rohim-panambalian-drozy laha samby mivahatsy amy Jehovah rozy morovaly.

7, 8. a) Ino ty torohevitsy namea Paoly ho ahy ty Kristiana tsy manambaly, mialy ay amy faniria hanao firaisa? b) Ino ty raha misy volany ty Baiboly mikasiky ty olo manambaly?

7 Ty fanambalea raiky avao koa ro fomba ara-dalàna azo anomeza fahafaham-po ty faniria hanao firaisa. Ho fomba ara-dalàna ahazoa fahafinareta raha io, amy zay. (Ohabolana 5:18) Amy “fotoa fivelara ty hatanorà” ro manjeky voalohany ty fanirian’olo raiky hanao firaisa. Ndre fa lisatsy fotoa io aza ty olo tsy manambaly, le mety mbo hialy ay amy faniria zay avao. Mety hitariky ho amy fahazara maloto noho tsy mety faniria io. Nahazo ty fanahy masy Ndranahary, Paoly, le nanoro hevitsy ho ahy ty tsy manambaly hoe: “Laha tsy tanjakiny ty ainy, le soa ie laha manambaly, fa aleo manambaly tozay hampirehety ty filà ty nofotsy.”—1 Korintianina 7:9, 36; Jakoba 1:15.

8 Ndre ino ndre ino ty antony mahavy ty olo raiky hanambaly, le mila hentea avao koa ty raha misy. Nivola moa Paoly hoe “hanam-pijalea amy ty nofotsiny ze hanambaly.” (1 Korintianina 7:28) Misy raha maro manahira ty olo manambaly, fa tsy mahazo ty tsy manambaly mihintsy. Ka laha tapa-kevitsy hanambaly iha, ino ty azonao atao mba tsy hahitànareo raha manahira firy fa hahazoanareo fitahia maro biby? Filìo soa tse ty olo hovalìnao.

OLO MANAO AKORY RO METY HO VALY SOA?

9, 10. a) Ino ty ohatsy nampiasà Paoly mba hivolana fa mikai-doza ty fanambalea tsy mpino? b) Ino matetiky ty vokany lafa tsy midary ty torohevitsy Ndranahary ty olo raiky, fa manambaly tsy mpino?

9 Nanoratsy torolala bevata tokony horihy ty olo mifily valy Paoly. Hoy ty asany: “Ka maneky hiharo bao amy tsy mpino.” (2 Korintianina 6:14) Nangalaky ohatsy baka amy ty fiaina ty mpamboly ie teo. Samby hijaly ty biby roe tsy mitovy tanjaky noho habe laha aharo bao raiky. Mitovy amy zay koa, fa laha miharo bao amy fanambalea ty mpino noho ty tsy mpino, le hisy tsy fifankahazoa noho faroindroy ty an-trano ao. Ty raiky ta hijano amy fitiava Jehovah, fa ty raiky tsy midary any zao loatsy. Farany tsy hitovy ty raha ataon-drozy vatan-draha amy fiaina, ka hampijaly raha zay. Zay ro nahavy any Paoly hampirisiky ty Kristiana mba hanambaly “amy Tompo ao avao.”—1 Korintianina 7:39.

10 Mahatiaro ho mangiky loatsy ty Kristiana tsy manambaly sisany, ka manjary mieritseritsy hoe aleony manambaly tsy Vavolombelo. Ty ilany manapa-kevitsy tsy hidary ty torohevitsy amy Baiboly ao, le manambaly olo tsy manompo Jehovah. Mampalahelo avao matetiky ty vokany. Lafa afara atoy vo hitany, fa tsy afaky miresaky amy valiny mikasiky ty vatan-draha marè ie. Mety hangiky marè amy zay ie, le mbo mandilatsy tamy ie mbo tsy nanambaly iny. Soa avao fa maro ty Kristiana tsy manambaly matoky ty torohevitsy Ndranahary sady manoriky raha zay, ka tsy mivaliky. (Vakio ty Salamo 32:8.) Mety mitamà hanambaly avao ie ndraiky andro any, fe tsy manambaly avao tse zisiky ahitàny valy manompo Jehovah Ndranahary.

11. Ino ty afaky manampy anao hahay mifily valy? (Henteo koa ty efajoro hoe “ Olo Manao Akory ty Teako ho Valiko?”)

11 Tsy midika zay hoe valy maeva anao iaby lafa atao mpanompo Jehovah. Ka laha mieritseritsy hanambaly iha, le milà olo mana toetsy mifanaraky amy ty ahinao, mitovy raha kendrè aminao amy fanompoa, sady mitovy koa ty fitiavanareo a Ndranahary. Nampiboaky fanazavà maro mikasiky any zay ty mpanompo azo atokisa noho mahihitsy. Soa laha mandiniky torohevitsy baka amy Baiboly ao rey iha sady mivavaky, bakeo manoriky ty raha volaniny, lafa handramby fanapahan-kevitsy bevata. *—Vakio ty Salamo 119:105.

12. Ino ty lilin’olo amy tany maro, le ino ty tantara amy Baiboly ao azo andrambesa fianara?

12 Lilin’olo amy tany maro ty hoe ty baba noho reny ro mifily valy ho ahy ty anany. Maneky rozy fa ty baba noho reny ro hendry, sady fa nandia fiaina marè, ka mahay mifily amy raha bevata manahaky zay. Mandeha soa matetiky ty fanambalea amboary, manahaky ty taloha avao. Naniraky ty mpanompony hila valy ho ahy Isaka anany, ohatsy, Abrahama. Tsy resaky drala na pilasy anabo ro nanahira azy. Nihetsiky ie, soa hahita ampela manompo Jehovah, ho valy anakilahiny iny. Afaky miana-draha baka amy zay ty baba noho reny manoriky lily io. *Genesisy 24:3, 67.

MANAO AKORY TY HIOMÀNA MBA HANÀNA FANAMBALEA VANO?

13-15. a) Manino ro afaky manampy ty mpamaraky fa mieritseritsy hanambaly ty torolala amy Ohabolana 24:27? b) Ino iaby ty raha azo ty ampela atao mba hiomàna amy fanambalea?

13 Laha tena mieritseritsy hanambaly iha, le anontaneo ty vatanao hoe: ‘Fa parè vatany va aho?’ Tsy hoe lafa mila fitiava iha, na mahatiaro faniria hanao firaisa, na ta hana nama na ta hiteraky, le midika zay hoe parè iha. Mila eritserety ty lahilahy na ty ampela mioma hanambaly koa ty andraikitsy mandiny azy.

14 Tokony handiniky soa torolala toy ty mpamaraky mila valy: “Karakarao soa ty asanao ambaliky eny, le anovo parè ty an-tonda eny. Bakeo, karakarao koa ze ilà ty an-tranonao ao.” (Ohabolana 24:27) Ino ty teany hovolany? Nila nieriteritsy soa ty lahilahy ta hanory tokantrano, tamy fotoa zay, hoe: ‘Parè hikarakara noho hamelo valy amin’anaky va aho?’ Nila niasa tseky ie, nikarakara ty tondany, na ty famboleany. Mbo miasa avao torolala io henanizao. Mila mioma hitarazo andraikitsy ty lahilahy ta hanambaly. Tokony hiasa ie, laha tsy misy arety na handra bevata manaka azy. Mivola ty Baiboly fa raty mandilatsy ty tsy mpino ty lahilahy tsy mikarakara ty raha ilà ty trano raiky aminy. Tafilitsy amy zay ty raha ilàn-drozy amy ty vatan-drozy, ty fihetseham-pon-drozy voho ty fifandrambesan-drozy amy Ndranahary.—Vakio ty 1 Timoty 5:8.

15 Maneky hitarazo andraikitsy maromaro koa ty ampela tapa-kevitsy hanambaly. Mivola ty Baiboly fa misy toetsy noho fahaiza mety hilà ty ampela mba hahafahany hanampy ty valiny noho hikarakara tokantrano. (Ohabolana 31:10-31) Tea tena vatany ty lahilahy na ampela malisalisa hanambaly, kanefa tsy mioma hitarazo andraikitsy, satria tsy mieritseritsy ty raha azony atao ho ahin’olo ho valiny zay. Fe ndre maro ty resaky, le ty fanaova parè hanoriky ty torolala ty Baiboly mikasiky fanambalea ro vatan-draha marè.

16, 17. Ino iaby ty torolala amy Baiboly ao tokony hovetsevetse ty olo mioma hanambaly?

16 Mila mametsivetsy soa mikasiky ty andraikitsy ankiny Ndranahary amy ty olo manambaly koa ty olo mioma hanambaly. Tokony ho hay ty lahilahy, ohatsy, hoe manao akory loham-pianakavia kristiana zao. Tsy midika raha zay hoe mahazo manerisery ie. Mifanohitsy amy zay, fa tsy maintsy manahaky ty nampiasà Jesosy ty fahefàny ie. (Efesianina 5:23) Tokony ho hay ty ampela koa ty andraikitsy lafovily anana ty ampela manambaly. Ho parè haneky ty “lalàna valiny” va ie? (Romanina 7:2) Fa fehezy ty lalàna Jehovah noho Kristy ie. (Galatianina 6:2) Mbo lalàna hafa koa ty fahefà valiny. Ho vitany va ty hanoha noho haneky ty fahefà ty lahilahy tsy lavorary? Laha tsy azoazony raha zay, le aleo ie tsy manambaly.

17 Tsy zay avao, fa tokony ho parè hanome ze raha ilà ty olo ho valiny ty kiraidraiky. (Vakio ty Filipianina 2:4.) Nanao ho zao Paoly hoe: “Mila tea ty valiny manahaky ty itiavany ty vatany ty lahilahy kiraidraiky, le ty ampela koa mila manaja marè ty valiny.” Nampea ty fanahy masy Paoly, ka azony soa fa tea ty lahilahy ty mahasapa hoe manaja azy marè ty valiny. Tea ty ampela vatany koa ty mahatsapa hoe tea azy ty valiny.—Efesianina 5:21-23.

Hendry ty olo roe ta hifanambaly laha asian-drozy olo hafa miaraky amin-drozy

18. Manino ty olo roe mifankatea ro mila mifehy ty vatany aloha ty fanambalean-drozy?

18 Dikany zay, tsy natao hifalifalea avao ty fiaraha aloha ty fanambalea. Io ro fotoa hianara ty lahilahy noho ty ampela ty fomba hifandaisan-drozy roe, mba hahità hoe hendry va rozy laha militsy amy fanambalea. Io koa ty fotoa ilàn-drozy fifehezam-bata! Mety hanjeky marè ty fakam-panahy, sady voajanahary koa ty fifanintona. Fe laha mifankatea vatany rozy, le tsy hanao raha mety hanimba ty fifandrambesan’olo teany iny amy Ndranahary. (1 Tesalonianina 4:6) Ka soa laha mahay mifehy ty vatanao iha tany mbo tsy mpivaly nareo. Hahasoa anao avao zisiky farany toetsy io, ndre hanambaly iha ndre tsy hanambaly.

MANAO AKORY TY HAMPATEZA TY FANAMBALEANAO?

19, 20. Manino ro tsy tokony hitovy amy ty fahitàn’olo maro azy ty fahità ty kristiana ty fanambalea? Hazavao amy ohatsy.

19 Tokony ho vatan-draha amy ty mpivaly ty voady nifanaovan-drozy, laha tean-drozy hateza ty fanambalean-drozy. Tampitsy amy fanambalea matetiky ty tantaram-pitiava amy boky noho amy filma rey. Sady fa sandra zay koa ty tean’olo. Kanefa tsy fitampera ty fanambalea, laha ty marina, fa fanomboha, sady fanombohany raha raiky natao Ndranahary hateza. (Genesisy 2:24) Mampalahelo fa tsy mitovy amy zay ty eritseritsin’olo maro amy tontolo toy eto. “Tsy narohy”, zao hoe, “ty fanambalea fa nadraitsy.” Mora vahà ty fehy draitsy. Hita baka amy zay fa ekèn-drozy avao hoe rohy ty fanambalea, fe mora abaraky.

20 Maro ty olo mieriteritsy hoe tsy natao haharitsy ty fanambalea. Mazoto hilitsy ie lafa hitany hoe zay ty metimety aminy, fe fa parè hiala avao koa ie lafa manaly manahira azy raha iny. Fe tiarovo, fa ampitovizy ty Baiboly amy taly ty rohim-panambalea. Atao diditsy ty taly ameheza lay, soa tsy halaky mibaraky ndre misy tsioky marè biby faratampony. Natao haharitsy koa ty fanambalea. Tiarovo safà Jesosy iny hoe: “Ao ze naharo Ndranahary bao, tsy hosarahin’olo.” (Matio 19:6) Tokony hitovy amy zay koa ty fahitànao ty fanambalea, lafa hanambaly iha. Manjary manahira va ty fanambalea satria samby mila mitanjaky ty voady nifanaovany ty olo ao? Aha.

21. Ino ty raha tokony hiezaha ty mpivaly hatao, le ino ty hanampy an-drozy hanao raha zay?

21 Samby tokony hiezaky hifantoky amy ty toetsy soa noho ty ezaky atao ty valiny ty olo manambaly. Ho falifaly noho sambatsy avao rozy morovaly amy zay. Tsy manenty ty raha misy va ty olo raiky laha mifantoky amy toetsy soa ty valiny tsy lavorary? Aha. Mifantoky amy ty toetsy soantsika Jehovah. Fe tsy hivola mihintsy tsika hoe tsy manenty ty raha misy ie. Tsy mba zarantsika koa! Nivola ty mpanao salamo hoe: “Laha manenty ty hadisoanay lahy iha, Jah, ia lahy Jehovah ty hahatsanga?” (Salamo 130:3) Tokony hanahaky zay koa ty mpivaly, sady ho parè hifanenga hadisoa.—Vakio ty Kolosianina 3:13.

22, 23. Ino ty azo ty mpivaly ianara baka amy Abrahama noho Saraha?

22 Mihasambatsy ty mpivaly arakaraky ty ahareta ty tokantranony. Mpivaly fa antitsy ry Abrahama noho Saraha tamy fotoa niresaha mikasiky an-drozy amy Baiboly ao. Sarotsy ty hivola hoe tsy nitojiky raha manahira rozy. Eritsereto avao ty mety ho nifihetseham-po Saraha tamy ie nanenga any Ora, azy tanà mivoatsy iny. Mety fa 60 tao mahery ie tamy zay, fe niala tamy trano soasoa, le hipetraky an-tranolay avao zisiky maty. Fe naneky ty fahefà valiny ie. Mpanampy noho fameno Abrahama vatany ie, ka nanaja azy sady nanoha ty fanapahan-kevitsiny. Tsy mbambaliky mbetoy avao ty fanekeany. Nikaiky any valiny hoe tompony ie ndre nivola raiky. (Genesisy 18:12; 1 Petera 3:6) Baka am-pony vatany ty fanajàny any Abrahama.

23 Tsy midika raha zay hoe tozoro nitovy hevitsy avao rozy morovaly. “Nahasosotsy” any Abrahama ty soso-kevitsy namea Saraha, ndraiky andro. Fe lafa nivolany Jehovah Abrahama, le niambany ka nijanjy ty safà valiny. Nahasoa an-drozy trano raiky raha zay! (Genesisy 21:9-13) Afaky mangalaky fianara baka amy mpivaly natahotsy a Ndranahary io koa ty mpivaly iaby, ndre azy fa ela nanambalea rey.

24. Fanambalea manao akory ro manome voninahitsy any Jehovah Ndranahary, le ino ty antony?

24 Maro biby ty olo mana tokantrano sambatsy, amy fiangona kristiana eo. Amy tokantrano rey ao, ty ampela manaja marè ty valiny, ty lahilahy tea noho manome voninahitsy ty valiny, sady miaraky miasa rozy mba hanao voaloha lista ty fanaova ty sitrapo Jehovah. Ka laha tapa-kevitsy hanambaly iha, le mba filìo soa ty olo ho valinao, miomàna soa amy fanambalea, le ataovo ze hampisy filongoa noho fitiava an-tranonareo ao. Hanome voninahitsy any Jehovah Ndranahary ty fanambaleanareo amy zay, sady hanampy anao tsy hiala amy ty fitiavany.

^ feh. 11 Henteo ty toko faha-2 amy boky Ny Tsiambaratelon’ny Fahasambaram-pianakaviana (malagasy), naboaky ty Vavolombelo Jehovah.

^ feh. 12 Nampirafy ty sisany tamy loham-pianakavia tsy nivaliky taloha rey. Tsy nahoa Jehovah ino raha rey tamy andron-drozy noho tamy ty andro ty Israely. Tsy ie ro namoro raha io, fe nanome fitsipiky mikasiky raha io ie. Tokony ho tiaro ty Kristiana fa tsy engà Jehovah hampirafy sasy ty mpanompony.—Matio 19:9; 1 Timoty 3:2.