Hanenty ty anatiny ao

Ho amy loha hevitsy any

LAHATSORATSY FIANARA 40

“Manampy Olo Maro mba Hanaraky ty Fahamarina”

“Manampy Olo Maro mba Hanaraky ty Fahamarina”

“Ze manampy olo maro mba hanaraky ty fahamarina le hamirapiratsy manahaky basia io, mandrakizay mandrakizay.”​—DAN. 12:3.

HIRA 151 Hiantso i Jehovah

HO HITANAO ATO *

1. Ino ty raha soasoa mandiny antsika amy Fanjakà Arivo Tao?

 MBA eritsereto hoe hanao akory ty an-tany etoy lafa hovelomy olo fa nimaty rey, amy Fanjakà Arivo Taoni-Kristy. Azo antoky fa ho soasoa biby amy fotoa zay! Fa tsy linintsika iaby ty hahita ndraiky ani-longontsika fa nimaty rey. Ho zay mihintsy koa ty tsapani-Jehovah. (Joba 14:15) Alao sary an’eritseritsy hoe hanao akory ty ho hafaleantsika lafa hovelomy ndraiky longontsika rey. Nianarantsika tamy lahatsoratsy taloha teo iny hoe “hovelomy mba hahazo fiaina” “ty marina”, satria fa voasoratsy amy bokini-fiaina ao ty anaran-drozy. (Jaona 5:29; Asa. 24:15) Maro ty olo hovelomy afara kelikelini-Aramagedona, ka mety ho anatini-rey vasa ty ankamaroani-longontsika. * Ankoatsini-zay, le “hovelomy mba hotsarà” “ty tsy marina”, zany hoe ty olo tsy nahay ani-Jehovah na tsy afaky nanompo azy mihintsy talohani-nahafatesany.

2-3. a) Laha hentea ty Isaia 11:9, 10, ino ty asa fampianara bevata mbo tsy nisy tetoy ndraiky? b) Ino ty hodinihintsika amy lahatsoratsy toy ato?

2 Mila ampianary, olo iaby hovelomy reo. (Isaia 26:9; 61:11) Hisy asa fampianara bevata mbo tsy nisy tetoy ndraiky zany hatao mba hampianara an-drozy. (Vakio Isaia 11:9, 10.) Fa manino? Satria olo tsy marina hovelomy rey mila mianatsy mikasiky ani-Jesosy Kristy, mikasiky ty Fanjakà-Ndranahary, noho ty sorom-panavota. Mila hain-drozy koa hoe tena vatan-draha ty anarani-Jehovah, le Ie raiky avao ro mana zo ho Mpanjakani-raha iaby zao. Ndre olo marina rey aza mbo mila mianatsy, satria nisy raha maro nampianarani-Jehovah ty vahoakiny mikasiky ty raha teany hatao amy tany toy, fe tsy nihain-drozy. Mbo tsy nivita ty Baiboly le fa nimaty ty sisany amin’olo tsy nivaliky reo. Samby hianatsy raha maro zany ty olo marina noho ty tsy marina.

3 Handiniky ani-fanontanea retoa tsika amy lahatsoratsy toy ato: Akory ty hanaova ani-asa fampianara tena miavaky io? Hanao akory ze olo manoriky ty raha ampianary azy ao? Hanao akory ze tsy manoriky? Tena mila mahay ty valini-fanontanea reo tsika. Ho hitantsika ato fa misy faminania sisany amy bokini-Daniela noho Apokalypsy ao, hanampy antsika hahay soa ty raha hiseho lafa hovelomy ty maty. Fe ndao tse hodinihintsika voalohany raha tena miavaky amy Daniela 12:1, 2 ao zay.

“ZE MIRORO AMY BON-TANY AO ... HIFOHA”

4-5. Ino ty raha volanini-​Daniela 12:1 mikasiky ty andro farany?

4 Vakio Daniela 12:1. Miresaky raha tena miavaky hiseho amy andro farany ty bokini-Daniela. Mivola, ohatsy, ty Daniela 12:1 hoe “mitsanga hiaro ty vahoaki-[Ndranahary]” Mikaela, zany hoe Jesosy Kristy. Nanomboky nitanteraky ty tampany amy faminania io tamy 1914, lafa nivoatendry ho Mpanjakani-Fanjakà-Ndranahary an-danitsy any Jesosy.

5 Fe nivola koa Daniela hoe ‘hitsanga’ Jesosy amy “fotoam-pijalea mbo tsy nisy manahaky azy, liani-nampisy ty firenena, zisiky amy fotoa zay.” Tsy ino “fotoam-pijalea” resahiny eo io fa ty “fijalea bevata” resahini-Matio 24:21. Mitsanga Jesosy na manao raha mba hiarova ty vahoaki-Ndranahary, lafa tampitsy fotoam-pijalea io, zany hoe amy Aramagedona. Mbo rozy avao ‘vahoaky be niavy baka amy fijalea bevata’ resahy amy bokini-Apokalypsy ao rey.​—Apok. 7:9, 14.

6. Ino ty raha hiseho lafa tafaboaky velo baka amy fijalea bevata ty vahoaky be? Hazavao. (Henteo amy gazety toy ato koa ty “Fanontaneani-Mpamaky” mikasiky fameloma ty maty an-tany etoy.)

6 Vakio Daniela 12:2. Ino amy zay ty raha hiseho lafa tafaboaky velo baka amy fotoam-pijalea io ty vahoaky be? Nieritseritsy tsika taloha hoe Daniela 12:2 io miresaky mikasiky fameloma an-danitsy any na ty fitomboani-asa fitoria tamy 1918, satria nisy mpanohitsy fa ho nampijano ani-asa io tamy zay. * Fe haintsika henanizao fa manondro fameloma ty maty ara-bakiteny amy tontolo vaovao any raha reo. Lafa tampitsy zany ty andro farany vo hiseho raha io, zany hoe afarani-aly Aramagedona.

7. a) Manino ro azo volany hoe hovelomy mba “hahazo fiaina tsy misy farany” ty olo sisany? b) Manino ro “soa marè” fameloma io?

7 Ino zany ty teani-​Daniela 12:2 io hovolany amy hoe ty sisany hovelomy mba “hahazo fiaina tsy misy farany”? Midika raha zay fa ze olo nivelomy ka mianatsy mba hahay, na manohy mianatsy noho manoriky ty safàni-Jehovah noho Jesosy amy Fanjakà 1 000 tao iny, le hahazo fiaina zisiky farany. (Jaona 17:3) Fa nisy fameloma ty maty taloha tany, fe mbo ho “soa marè” mandilatsy ani-zay azy ho avy tia. (Heb. 11:35) Ino ty antony? Satria olo nivelomy taloha rey, mbo nimaty ndraiky.

8. Manino ty olo sisany ro azo volany hoe hovelomy mba “ho afa-baraka noho tsy hasia dikany zisiky farany”?

8 Fe tsy ty olo iaby nivelomy ro haneky hampianarini-Jehovah. Mivola ty faminaniani-Daniela fa ty sisany, le hovelomy mba “ho afa-baraka noho tsy hasia dikany zisiky farany.” Tsy hanoriky ty raha volanini-Jehovah rozy ka tsy ho voasoratsy amy bokini-fiaina ao ty anaran-drozy. Tsy hahazo fiaina zisiky farany zany rozy. Volanini-Baiboly fa “tsy hasia dikany zisiky farany” rozy, zany hoe haripaky. Dikani-zay, miresaky ty raha farany hiseho amin’olo iaby nivelomy rey ty Daniela 12:2, zany hoe miresaky ty raha hahazo an-drozy arakaraky ty raha ataon-drozy afarani-nameloma an-drozy iny. * (Apok. 20:12) Ty sisany hahazo fiaina zisiky farany, fa ty ilany tsy hahazo.

“MANAMPY OLO MARO MBA HANARAKY TY FAHAMARINA”

9-10. Ino koa ty raha hiseho afarani-fijalea bevata, le ia azy volany hoe “hamirapiratsy biby manahaky lanitsy io”?

9 Vakio Daniela 12:3. Ino koa ty raha hiseho afarani-“fotoam-pijalea” ho avy io? Ankoatsini-​Daniela 12:2, le miresaky ty raha hiseho afarani-fijalea bevata koa ty andininy faha-3.

10 Ia azy volaniny eo io hoe “hamirapiratsy biby manahaky lanitsy io”? Manampy antsika hahay ani-zay ty safàni-Jesosy amy Matio 13:43 ao. Hoy ty asany: “Amy fotoa zay le hamirapiratsy manahaky masoandro amy Fanjakàni-Babany ao ty olo marina.” Laha hentea ty safà manodidy ani-andininy io, le niresaky mikasiky “ty anakini-Fanjakà iny” Jesosy, zany hoe rahalahiny voahosotsy, azy hiaraky miasa aminy amy Fanjakà an-danitsy any rey. (Mat. 13:38) Miresaky mikasiky ty voahosotsy noho ty asa hataon-drozy anatini-Fanjakà Arivo Tao io zany ty Daniela 12:3.

Hiaraky miasa marìny amy Jesosy Kristy, 144 000 rey ka hitariky ty asa fampianara hatao anatini-1 000 tao (Fehintsoratsy 11)

11-12. Ino ty asa hataoni-144 000 reo anatini-1 000 tao?

11 Akory ty hahafahani-voahosotsy reo hanampy “olo maro mba hanaraky ty fahamarina”? Hiaraky miasa marìny amy Jesosy Kristy ty voahosotsy ka hitariky ty asa fampianara atao an-tany etoy anatini-1 000 tao. Tsy ho mpanjaka avao 144 000 reo fa ho mpisoro koa. (Apok. 1:6; 5:10; 20:6) Midika raha zay fa hanampy amy ‘fitahà ty firenena’ rozy, zany hoe hanampy ty olombelo mba ho lasa lavorary tsikelikely ndraiky. (Apok. 22:1, 2; Ezek. 47:12) Tena hahafalifaly ani-voahosotsy reo ty hanao ani-zay!

12 Ia ty ho anisani-“olo maro” hanaraky ty fahamarina reo? Ho tafilitsy anatiny ao ze olo nivelomy noho ze nitafaboaky velo tamy Aramagedona rey, miaraky amy ze ajà ateraky amy tontolo vaovao ao. Ho lavorary iaby ty olo an-tany etoy lafa tampitsy ty 1 000 tao. Ka ombia zany ty anaran-drozy vo hosoraty amy stilo amy bokini-fiaina ao fa tsy amy kraion sasy?

FITSAPÀ FARANY

13-14. Ho lavorary ty olo iaby an-tany etoy, fe mila mampiseho ino rozy vo hahazo fiaina zisiky farany?

13 Tokony hotiarovintsika fa tsy hoe lafa lavorary ty olo raiky le midika zay hoe tsy maintsy hahazo fiaina zisiky farany ie. Eritsereto, ohatsy, Adama noho Eva. Nilavorary rozy, fe ndre zay nila nasehon-drozy hoe nanoriky ty safàni-Jehovah Ndranahary rozy zay vo namea fiaina zisiky farany. Nampalahelo fa tsy nanoriky ty safàny rozy.​—Rom. 5:12.

14 Hanao akory ty olo an-tany etoy lafa tampitsy ty 1 000 tao? Ho lasa lavorary iaby. Hanoha tanteraky ty fandaisani-Jehovah mandrakizay va olo iaby lavorary reo? Sa hisy ty hivaliky manahaky ani-Adama noho Eva? Mila valiny fanontanea reo, fe akory ty ahaizantsika azy?

15-16. a) Ombia ty olombelo iaby ro afaky hampiseho hoe tsy mivaliky amy Jehovah? b) Hanao akory fitsapà farany io?

15 Hogadrà anatini-1 000 tao Satana. Tsy ho afaky hamitaky olo ie amy fotoa zay. Fe lafa tampitsy ty 1 000 tao, le habototsy Satana. Hiezaky hamitaky ty olombelo lavorary ie amy zay. Samby afaky hampiseho iaby ty olo amy fotoa zay hoe hanome voninahitsy ty anara-Ndranahary noho hanoha ty fandaisany va ie. (Apok. 20:7-10) Mianky amy ty raha ataon’olo kiraidraiky amy fotoa io ro hahità hoe tokony hosoraty amy bokini-fiaina ao va ty anarany ka tsy hofafà sasy.

16 Mivola ty Baiboly fa hisy olo hivaliky manahaky ani-Adama noho Eva, le tsy hanoha ty fandaisani-Jehovah. Hatao akory olo rey? Hoy ty Apokalypsy 20:15: “Natoraky marè tamy ranovory afo ao koa ze tsy voasoratsy anara tamy bokini-fiaina ao.” Haripaky mandrakizay zany olo mpanohitsy reo. Fe tsy hivaliky ty ankamaroan’olo lavorary rey amy fitsapà farany io. Hosoraty anatini-bokini-fiaina ao amy zay ty anaran-drozy ka tsy hofafà sasy.

AMY “FOTOANI-FARANY”

17. Ino ty raha nivolanini-anjely iny tamy Daniela fa hiseho amy androntsika zao? (Daniela 12:4, 8-10)

17 Tena soasoa ty mieritseritsy ani-raha hiseho amy hoavy reo! Fe mbo nisy raha bevata vitsivitsy koa niresahini-anjely raiky zay tamy Daniela. Mikasiky “ty fotoani-farany”, zany hoe mikasiky androntsika henanizao raha reo. (Vakio Daniela 12:4, 8-10; 2 Tim. 3:1-5) Hoy anjely io tamy Daniela: “Hitombo marè ty tena fahaiza.” Lasa hazava soa amy ty vahoaki-Ndranahary zany ty hevitsini-faminania amy bokiny ao rey. Nivola koa anjely iny hoe “ty olo raty fanahy mbo hanao raty avao, sady tsy hisy olo raty fanahy hahazo ty dikani-safà reo.”

18. Hanao akory ty olo raty fanahy afarafara ao?

18 Raty fandaisam-bata ty olo henanizao, le atao raha tsy manino zay rozy. (Mal. 3:14, 15) Fe kely sisa, le hitsara ani-ze olo manahaky aosy rey Jesosy, ka hosarahiny amy ze olo manahaky aondry rey rozy. (Mat. 25:31-33) Tsy ho tafaboaky velo amy fijalea bevata olo raty fanahy reo, sady tsy hovelomy hiay amy tontolo vaovao ao. Tsy anatini-“boky fahatiarova” resahy amy Malakia 3:16 ao io ty anaran-drozy.

19. Ino ty tokony hataontsika henanizao, le ino ty antony? (Malakia 3:16-18)

19 Henanizao mihintsy tsika ro mila mampiseho hoe tsy manahaky olo raty fanahy reo. Tokony asehontsika amy ty fandaisam-batantsika raha zay. (Vakio Malakia 3:16-18.) Avorini-Jehovah ze ‘fananany manoka’, zany hoe ze olo lafovily aminy. Azo antoky hoe ta ho anisani-olo reo tsika.

Ho falifaly biby tsika hahita ani-Daniela, ty longontsika, noho ty olo hafa ‘ho velo’ ndraiky, le hahazo ty anjarany amy tontolo vaovao ao! (Fehintsoratsy 20)

20. Fampitamana manao akory ro niresahini-Jehovah farany tamy Daniela, le manino ro fa tsy lininao ty hahatanteraky ani-raha io?

20 Tena miavaky vatany andro iainantsika zao. Fe mbo miavaky mandilatsy ani-zay ty raha hiseho tsy ho ela. Kely sisa le ho hitantsika ty handripaha ty olo raty fanahy iaby. Afarani-zay, le ho hitantsika ty hahatanteraky ani-raha nivolanini-Jehovah tamy Daniela toy: ‘Ho velo iha amy farany any mba hahazo ty anjaranao.’ (Dan. 12:13) Fa tsy lininao va ty hahita ani-Daniela miaraky amy ty longonao fa nimaty rey, ‘ho velo’ ndraiky? Laha zay ie, le miezaha mafy mba tsy hivaliky henanizao. Afaky matoky iha amy zay hoe ho voasoratsy mandrakizay amy bokini-fiaina ao ty anaranao.

HIRA 80 “Andramo ka Jereo fa Tsara i Jehovah”

^ Miresaky mikasiky asa fampianara mbo tsy nisy tetoy ndraiky ty Daniela 12:2, 3. Hafa ty nanazavantsika ani-andininy io taloha, fe hiresaky fanazavà vaovao lahatsoratsy toy. Hodinihintsika ato hoe ombia ty hisehoani-raha zay, le ia ty handramby anjara amy asa io. Ho hitantsika ato koa hoe manino fandahara fampianara io ro hanampy ani-ze olo an-tany eto ho parè hiatriky ty fitsapà farany, lafa tampitsy ty Fanjakà Arivo Taoni-Kristy.

^ Mety hoe ze olo tsy nivaliky nimaty tanatini-andro farany ro hovelomy voalohany, bakeo ze olo nimaty talohany, le ho zay ho zay avao. Laha zay vatany ie, le ho afaky hitsena ty longony ty olo kiraidraiky satria fa hainy rozy. Mbo tsy haintsika aloha ty raha tena hiseho, fe mivola ty Soratsy Masy hoe ‘manaraky ty filaharany’ ty fameloma hatao an-danitsy any. Afaky matoky zany tsika hoe hilamy soa koa ty fameloma ty maty an-tany etoa.​—1 Kor. 14:33; 15:23.

^ Fanazavà vaovao toy. Fanarena ty raha voaresaky amy toko faha-17 amy boky Diniho ny Faminanian’i Daniela! noho tamy Tilikambo Fiambena 1 Oktobra 1987, p. 21-25 iny raha toy.

^ Hafa mihintsy ty safà hoe “ty marina” noho “ty tsy marina” amy Asan’ny Apostoly 24:15 ao noho ty hoe “ze nanao ty soa” noho “ze zatsy nanao raha raty” amy Jaona 5:29 ao, satria miresaky ty fandaisam-batan’olo nivelomy iny talohani-nahafatesany.