Apa niwohẹ i Matius soal u kalalahirẹ̌ i Yesus nẹ̌tatěntang dingangu apa niwohẹ i Lukas ual᷊ingu i sire němohẹ tuhụ pengalaman dingangu apa niwěkeng taumata si sire.

Matius němohẹ piram baụ peristiwa piạ kal᷊ahěmpụkange dingangi Yusup. Ene nělahẹ kerea i Yusup su tempong nakaringihẹ̌ i Maria seng piạ kal᷊uwaenge, ipine soal u malaekatẹ̌ nělahẹ situasi ene, dingangu kerea i sie někoạ apa niul᷊ị u malaekatẹ̌. (Mat. 1:19-25) Bukẹ̌ ene lai nělahẹ kerea malaekatẹ̌ něgělị laingatẹ̌ si Yusup tadeạu tumal᷊ang mẹ̌bawa keluargane sarang Misirẹ̌, kụ kerea i sie timuhụ. Matius lai naul᷊ị si kitẹ i Yusup nakaěbạ ipi malaekatẹ̌ něngoro si sie saụ pẹ̌bal᷊ị sarang Israel ringangu kerea i sie němutusẹ̌ nẹ̌bawa keluargane nětanạ su Nazaret. (Mat. 2:13, 14, 19-23) Su darua pasalẹ̌ kahumotongange bọu Injile, Matius nẹ̌sěbạ arengi Yusup ual᷊ung sul᷊ẹ, katewe arengi Maria kětạeng ěpạ u sul᷊ẹ.

Mạeng i Lukas němohẹ soal i Maria. Bukẹ̌ ene nělahẹ kerea i Maria nitiwoěngu malaekatẹ̌, Maria nẹ̌tiwo si Elisabet, anạu sěngkataune, dingangu daralong Maria si Yehuwa. (Luk. 1:26-56) Bukẹ̌ ene lai lohone apa niwerang Simeon si Maria soal u kasasigěsạ sarung kahombangeng i Yesus. Bọu ene Lukas němohẹ kerea i Yesus dingangu keluargane nakoạ sarang bait su tempong umure 12 su taunge. Su tempo ene, Lukas němohẹ bawerang Maria, bal᷊inẹ bawerang i Yusup, kụ i sie naul᷊ị i Maria turusẹ̌ mětẹ̌tahěndung apa seng nariadi ene. (Luk. 2:19, 34, 35, 48, 51) Su darua pasalẹ̌ kahumotongange bọu Injile, i Lukas něsěbạ areng i Maria 12 su sul᷊ẹ e, arawe arengi Yusup kětạeng tělung sul᷊ẹ. Hakị u ene, i Matius naul᷊ị limembong mal᷊awọ soal u tiněna dingangu apa nikoạ i Yusup. Mạeng i Lukas, němohẹ tiněna dingangu apa nariadi si Maria.

Silsilah keluargang i Yesus lai nẹ̌tatěntang su darua Injilẹ̌ ini. Matius němohẹ silsilang i Yusup kụ něnodẹ i Yesus, anạ i Yusup tiri, piạ hakẹ̌ e su kararatuang i Daud. Kawe nụe? Ual᷊ingu i Yusup kai hěntong Datu Daud bọu anạe i Salomo. (Mat. 1:6, 16, Terjemahan Dunia Baru) Mạeng i Lukas němohẹ silsilang i Maria, kụ něnodẹ i Yesus piạ hakẹ̌ kalalahirẹ̌ su kararatuang i Daud ”tuhụ mạtaumata arau jasmani”. (Rm. 1:3) Kawe nụe kerene? Ual᷊ingu i Maria kai hěntong Datu Daud, bọu anạe i Natan. (Luk. 3:31) Katewe, kawe nụe i Lukas tawe němohẹ i Eli papạ i Maria? Ual᷊ingu catatan resmi su tempo ene měmẹ̌mohẹ arengu manga esẹ su ral᷊ungu keluarga. Hakị u ene su tempong i Lukas němohẹ i Yusup kawe anạ i Eli, taumata makahěngang i Yusup kai anạ mantung i Eli.​—Luk. 3:23.

Daftar silsilang Yesus su Injilẹ̌ Matius dingangu Lukas něgělị bukti Yesus kai Mesias seng nirianding Mawu. Bukti Yesus kai hěntong Datu Daud sěbạewe mal᷊ahẹ, hakị u tau Farisi ringangu Saduki tawe makapẹ̌děndilẹ̌. Apa niwohẹ i Matius dingangi Lukas soal u silsilang i Yesus nakatoghasẹ̌ pangangimang i kitẹ dingangu makatul᷊ung si kitẹ mangimang kěbị dianding Mawu sarung mariadi.