1. Su tempong i Adam dingangi Hawa limawang si Yehuwa, kerea i Yehuwa něgělị katatoghasẹ̌ dingangu pělaharapẹ̌ su taumata?

YEHUWA kai Mawu měgẹ̌gělị katatoghasẹ̌. I Sie seng měkẹ̌koạ ene dongkeng taumata nẹ̌dosa kụ nakoạ tawe nasukụ. Sěběnarẹ̌e, tawe nararěna bọu i Adam dingangi Hawa limawang Mawu, i Sie naul᷊ị těbal᷊ẹ̌ sarung makatoghasẹ̌ dingangu makaghělị pělaharapẹ̌ su taumata apang sarung malahirẹ̌. Těbal᷊ẹ̌ ini kạbawohẹ su Pěndariadi 3:15, kụ i Sie lai nẹ̌diandi sarung měminasa Setang arau Iblis dingangu kěbị apang nikoạ u Setang.​—1 Yoh. 3:8; Pěl. 12:9.

2. Kerea Yehuwa něnoghasẹ̌ si Noakẹ̌?

² Kěnang pẹ̌tiněna kerea Yehuwa něnoghasẹ̌ ělang’E, i Noakẹ̌. Taumata su tempo ene puluang mẹ̌kakoka dingangu měkoạ kakanoạ amoral, kụ kětạeng i Noakẹ̌ dingangu keluargane měnẹ̌němbah si Yehuwa. Tantu ini makakadodọ naung i Noakẹ̌. (Pěnd. 6:4, 5, 11; Yud. 6) Katewe, Yehuwa  něnoghasẹ̌ si Noakẹ̌ tadeạu i Noakẹ̌ tatapẹ̌ maněmbah si Sie dingangu měkoạ barang nihino. (Pěnd. 6:9) Yehuwa naul᷊ị si Noakẹ̌ i Sie sarung měminasa dunia dal᷊akị ene, kụ i Sie lai naul᷊ị apa harusẹ̌ koateng i Noakẹ̌ tadeạu i sie dingangu keluargane masal᷊amatẹ̌. (Pěnd. 6:13-18) Yehuwa kai Mawu simbul᷊u katatoghasi Noakẹ̌.

3. Kerea Yehuwa něnoghasẹ̌ si Yosua? (Pěmanda gambarẹ̌ humotong su pěngangěndungang ini.)

³ Yehuwa lai něnoghasẹ̌ ělang’E, i Yosua, ual᷊ingu i sie nakaěbạ tugasẹ̌ gěguwạ. I sie harusẹ̌ měngahạ ělangu Mawu sarang Ěntanang Pẹ̌dariandi dingangu měmatạ manga wangsa matatoghasẹ̌ su ěntana ene. Yehuwa masingkạ ene sarung makakoạ i Yosua guměnggang, hakị u ene i Sie něngoro si Musa, ”Hengkẹko i Yosua makoạ těmbonang, pěgělị sěmangatẹ̌ si sie dingangu toghase i sie ual᷊ingu i sie sarung ene su těngone su tempong wangsa ene lumiu, kụ i sie sarung měngahạ si sire gunang mẹ̌tanạ su wanua sarung kasiloěngu.” (Pang. 3:28, Terjemahan Dunia Baru, NW) Bọu ene, Yehuwa sẹ̌sane lai něnoghasẹ̌ si Yosua, i Sie naul᷊ị, ”Pẹ̌tahěndung, Iạ seng něhabarẹ̌ si kau tadeạu i kau mangiakingbe kahěngang dingangu bahani! I kau kumbahangbe matakụ arau kawe tawẹ igase, u Iạ e kai MAWU Ruatanu rụděndingang si kau walạewe i kau sarang apa.” (Yos. 1:1, 9) Tumuhụ si kau, kerea pěndang i Yosua nakaringihẹ̌ bawera ene?

4, 5. (a) Kerea Yehuwa něnoghasẹ̌ manga ělang’E su tempong tamai? (b) Kerea Yehuwa něnoghasẹ̌ Ahuse?

⁴ Yehuwa lai něnoghasẹ̌ manga ělang’E secara kelompok. Contone, Yehuwa masingkạ tau Yahudi harusẹ̌ gělịkangu katatoghasẹ̌ su tempong i sire bawaěng sarang Babelẹ̌. Kụ i Sie něgělị těbal᷊ẹ̌ makatoghasẹ̌ si sire, ”Abe katakụ, u Ia e maněntanudẹ̌ si kau abe ghaghiantang, u Iạ e Ruatanu. I kau e Takụ ipakatoghasẹ̌ dingangu Takụ itul᷊ung, tataěngu takiahẹ̌-Ku pakatul᷊ende.” (Yes. 41:10) Bọu ene, Yehuwa něnoghasẹ̌ tau Sahani su abad humotong, kụ i Sie lai něnoghasẹ̌ si kitẹ dingangu cara mẹ̌sul᷊ung orasẹ̌ ini.​—Basa 2 Korintus 1:3, 4.

⁵ Yehuwa lai něnoghasẹ̌ Ahuse. Su apang i Yesus bọu nisahani, i sie nakaringihẹ̌ tingihẹ̌ bọu sorga naul᷊ị, ”Inị e kai Ahusẹ̌-Ku ikẹ̌kěndagẹ̌. I Sie makal᷊uasẹ̌ naung-Ku.” (Mat. 3:17) Tantu bawera ene sěbạe nakatoghasẹ̌ si Yesus su kanandụu pelayanan nikoạe su dunia.

6. Kerea papinintu i Yesus soal u talenta nakatoghasẹ̌ si kitẹ?

⁶ Yesus nẹ̌těno si Amange něnoghasẹ̌ taumata wal᷊inẹ tadeạu tatapẹ̌ masatia. Su papinintu soal u talenta, i sie nẹ̌běke tuangu manga ělang naul᷊ị su ělange sěngkatau-sěngkatau, ”Mapia, . . . . i kau ěllangbe mapia ringangu satia. Ual᷊ingu i kau kawe kapěngumbalaěng mahal᷊i, iạ tangu sarung manarakangu l᷊awọ si kau. Suẹ̌ e kụ pěmpahul᷊uasẹ̌ dingangku!” (Mat. 25:21, 23) Bawera ini nakatoghasẹ̌ manga murite tadeạu tatapẹ̌ masatia si Yehuwa!

7. Kerea i Yesus něnoghasẹ̌ manga rasulẹ̌, kahumotongange si Petrus?

⁷ Maning manga rasulẹ̌ hanesẹ̌ mědẹ̌darendehẹ̌ soal u i sai kaguwạkenge, i Yesus tatapẹ̌ masabarẹ̌ si sire. I sie  něnoghasẹ̌ si sire tadeạu masanạ naung dingangu mẹ̌tangkiang taumata wal᷊inẹ, bal᷊inẹbe měngampal᷊ẹ̌ taumata wal᷊inẹ mẹ̌tangkiang si sire. (Luk. 22:24-26) Su sěngkatempo i Petrus někoạ pẹ̌sasal᷊a kụ nakasusah naung i Yesus. (Mat. 16:21-23; 26:31-35, 75) Katewe, i Yesus tatapẹ̌ něnarimạ si Petrus. I sie něnoghasẹ̌ si Petrus kụ něgělị tugasẹ̌ si sie gunang měnoghasẹ̌ taumata wal᷊inẹ.​—Yoh. 21:16.

8. Kerea i Hizkia něnoghasẹ̌ manga těmbonangu tentara dingangu rakyatẹ̌ su Yerusalem?

⁸ Maning i Yesus bědang tawe diměnta su dunia gunang makoạ tatěnoěng, manga ělang i Yehuwa masingkạ i sire harusẹ̌ měnoghasẹ̌ taumata wal᷊inẹ. Kěnang pẹ̌tiněna soal i Hizkia. Su tempong tau Asiria diměnta gunang měnekẹ Yerusalem, i sie něngomol᷊ẹ̌ manga těmbonangu tentara dingangu rakyatẹ̌ kụ něnoghasẹ̌ si sire. Hasile, ’i sire nawahani’.​—Basa 2 Kararatuang 32:6-8.

9. Apa kaěndungang i kitẹ bọu i Ayub soal u měgělị katatoghasẹ̌?

⁹ I kitẹ lai botonge měngěndung bọu i Ayub soal u měgělị katatoghasẹ̌. Maning sěběnarẹ̌e i sie harusẹ̌ toghaseng, i sie něněntiro kerea měnoghasẹ̌ taumata wal᷊inẹ. I Ayub nẹ̌bera su manga esẹ apang něhiborẹ̌ si sie, mạeng i sie měhiborẹ̌ si sire, i sie sarung měpakẹ bawera makatoghasẹ̌ dingangu makatěnang, bal᷊inẹ bawera makasusah naung i sire. (Ayb. 16:1-5) Katewe samurine i Ayub nakaěbạ katatoghasẹ̌ bọu i Elihu dingangi Yehuwa.​—Ayb. 33:24, 25; 36:1-2, 11; 42:7, 10.

10, 11. (a) Kawe nụe anạ i Yefta harusẹ̌ toghaseng? (b) I sai harusẹ̌ toghaseng i kitẹ orasẹ̌ ini?

¹⁰ Anạ i Yefta lai harusẹ̌ toghaseng. I papạe, Hakim Yefta, natamai nẹ̌sekẹ limawang tau Amon. I sie nẹ̌diandi mạeng makauntung su pẹ̌seketang, taumata humotong měněnsomahẹ̌ si sie su apang i sie mapul᷊ẹ, sarung gělịkang si Yehuwa gunang měhal᷊ẹ̌ su tabernakel. Tau Israel nakauntung, kụ taumata humotong něněnsomahẹ̌ si Yefta utẹ anạe wawine, kụ kětạeng ene anạe. Naung i Yefta sěbạe nasusah. Katewe, i sie někoạ apa seng niriandine kụ něgělị anạe gunang měhal᷊ẹ̌ su tabernakel su kanandụu wiahe.​—Měl. 11:30-35.

¹¹ Hal᷊ẹ̌ ene tantu mawěhạ si Yefta, něngělembo lai su anạe. Katewe, i sie mapulu měkoạ apa seng nirianding i papạe. (Měl. 11:36, 37) Ini mangal᷊ene i sie seng tawe mẹ̌kawing arau makaěbạ anạ. Seng tawẹ apa makaturusẹ̌ silsilah keluargane. I sie perlu makaěba lawọ pělahiborẹ̌ dingangu katatoghasẹ̌. Alkitapẹ̌ naul᷊ị, ”Sabang taung, mal᷊ahualang Israel matamai gunang mẹ̌dalo anạ i Yefta tau Gilead ene karěngụe ěpạ u ěllo.” (Měl. 11:39, 40, NW) Apa nikoạ anạ i Yefta nakakoạ si kitẹ nakatahěndung anạu sěmbaụ i kitẹ apang tawe nẹ̌kawing tadeạu botonge měkoạ mal᷊awọ hal᷊ẹ̌  i Yehuwa. I kitẹ tantu mapulu mẹ̌dalo dingangu měnoghasẹ̌ si sire.​—1 Kor. 7:32-35.

12, 13. Kerea i Petrus něnoghasẹ̌ anạu sěmbaụe?

¹² Su hěbi maraning papatene, i Yesus naul᷊ị si rasul Petrus, ”Simon, Simon daringihẹ̌ko! Setange seng niapakawala ipanal᷊ukạ si kamene; tabidạu gandung nihae wọu pisine hakịewen mapia e nihae wọu ral᷊akisẹ̌. Arawe Iạ e seng nẹ̌kal᷊iomaneng baug’i kau, Simon, tadeạu pangangimangu e tawe měnsu [arau, manawo]. Kụ kereu i kau [seng nẹ̌bal᷊ị, NW] ute i kau harusẹ̌ panoghasẹ̌ manga anạ u sěmbaụ u.”​—Luk. 22:31, 32.

¹³ I Petrus kai sěngkatau saudara nakoạ měngangahạ su sidang tau Sahani abad humotong. (Gal. 2:9) I sie něnoghasẹ̌ anạu sěmbaụe bọu kawawahani nitodẹe su ěllong Pentakosta dingangu nal᷊iu bọu ene. Taunge bọu ene, i sie němohẹ su anạu sěmbaụe, ”Iạ e kai mapulu měgělị wawahansang si kamene ringangu manahuntěngadẹ̌ si kamene u ini e kai mamben tatal᷊ěntụu Mawu Ruata kahěngang. Kụ i kamene e pěmpangumbelẹbe pakasasẹ̌gadẹ̌ su tatal᷊ěntụ ene.” (1 Ptr. 5:12) Surati Petrus nakatoghasẹ̌ tau Sahani su tempo ene. Kụ ene lai nakatoghasẹ̌ si kitẹ orasẹ̌ ini su tempong i kitẹ kạpěngampal᷊e dianding Yehuwa maghanapẹ̌.​—2 Ptr. 3:13.

14, 15. Kerea manga bukẹ̌ niwohẹ i rasul Yohanes nakatoghasẹ̌ si kitẹ orasẹ̌ ini?

 ¹⁴ I rasul Yohanes lai nakoạ měngangahạ tau Sahani su abad humotong. I sie němohẹ Injilẹ̌ nẹ̌běke pelayanan i Yesus. Bukẹ̌ ene nakatoghasẹ̌ tau Sahani hasụe su taunge dingangu turusẹ̌ sarang orasẹ̌ ini. Contone, kětạeng su běkeng i Yohanes i kitẹ nakasingkạ i Yesus naul᷊ị kakěndagẹ̌ kai tatialang murite tutune.​—Basa Yohanes 13:34, 35.

¹⁵ Tatělu suratẹ̌ niwohẹ i Yohanes lai lohone těntiro maarěga. Mạeng i kitẹ nakadodọ naung ual᷊ingu někoạ pẹ̌sasal᷊a, i kitẹ sarung matěnang su tempong nakawasa tatěbusi Yesus ”namurěsi si kitẹ bọu rosa”. (1 Yoh. 1:7) Kụ mạeng i kitẹ tatapẹ̌ nẹ̌pěndang nẹ̌sal᷊a, i kitẹ mahiborẹ̌ su tempong nẹ̌basa ”Mawu limembong gěguwạ bọu naung i kitẹ”. (1 Yoh. 3:20, NW) Kětạeng i Yohanes měmamohẹ Alkitapẹ̌ kụ němohẹ, ’Mawu Ruata e kai kakěndagẹ̌.’ (1 Yoh. 4:8, 16) Surate karuane dingangu katělune nẹ̌dalo tau Sahani apang turusẹ̌ ’měbẹ̌biahẹ̌ tụtuhụ těntirong Mawu’.​—2 Yoh. 4; 3 Yoh. 3, 4.

16, 17. Kerea i rasul Paulus něnoghasẹ̌ tau Sahani su abad humotong?

¹⁶ I rasul Paulus lai nakoạ tatěnoěng soal u měnoghasẹ̌ anạu sěmbaụe. Tawe nararěna bọu i Yesus nate, kal᷊awokange rasulẹ̌ nětanạ su Yerusalem, tampạu badan pimpinan. (MMR. 8:14; 15:2) Tau Sahani su Yudea něhabarẹ̌ soal i Yesus su taumata apang seng mangimang su  Mawu. Katewe, rohkẹ̌ masusi něngahạ si Paulus gunang měnginjilẹ̌ su tau Yunani, Roma, dingangu su taumata apang měnẹ̌němbah lawọ mawu.​—Gal. 2:7-9; 1 Tim. 2:7.

¹⁷ I Paulus nakoạ sarang tampạ orasẹ̌ ini isẹ̌sěbạ Turki, bọu ene lai nakoạ sarang Yunani dingangu Italia. I sie něnginjilẹ̌ su taumata bal᷊inẹ Yahudi apang mětẹ̌tanạ sene, kụ i sie něndarisị sidangu tau Sahani. Pěbawiahu tau Sahani wuhu sěbạe masigěsạ. I sire dẹ̌darihangu kawanuang i sire, hakị u ene i sire harusẹ̌ toghaseng. (1 Tes. 2:14) Ěndịu su taung 50 M, i Paulus němohẹ suratẹ̌ nakatoghasẹ̌ sidang buhu su Tesalonika. I sie naul᷊ị, ’I kami e mang taghal᷊ẹ̌ makitarimakasẹ su Mawu Ruata ual᷊ingu i kamene kěbị. I kami měngkate hanesẹ̌ mẹ̌kẹ̌kal᷊iomaneng i kamene. I kami mětẹ̌tahěndung pangangimang, kakěndagẹ̌, ringangu katatoghasu pělaharapi kamene.’ (1 Tes. 1:2-3) I sie lai něgausẹ̌ si sire gunang měnoghasẹ̌ sěmbaụ su wal᷊inẹ. I sie naul᷊ị, ’Ual᷊ingu ene, pěmpẹ̌dal᷊ahiborẹ̌ dingangu pěmpẹ̌tatoghase.’​—1 Tes. 5:11.

18. Kerea badan pimpinan su abad humotong něnoghasẹ̌ si Filipus?

¹⁸ Su abad humotong, Yehuwa něpakẹ badan pimpinan gunang měnoghasẹ̌ kěbị tau Sahani, dingangu lai manga měngangahạ su sidang. Su tempong i Filipus něhabarẹ̌ soal i Kristus su tau Samaria, badan pimpinan nẹ̌tul᷊ung si sie. I sire něndolohẹ̌ duang katau anggotang i sire, i Petrus dingangi Yohanes, gunang mẹ̌doa tadeạu tau Sahani wuhu makatarimạ rohkẹ̌ masusi. (MMR. 8:5, 14-17) I Filipus dingangu tau Sahani wuhu sěbạe natoghasẹ̌ ual᷊ingu nakatarimạ tul᷊umang bọu badan pimpinan!

19. Kerea pěndangu tau Sahani su abad humotong su tempong i sire nẹ̌basa suratu badan pimpinan?

¹⁹ Bọu ene, badan pimpinan perlu měkoạ putusang penting. Apa tau Sahani bal᷊inẹ Yahudi harusẹ̌ isunatẹ̌ kere tau Yahudi, mẹ̌sul᷊ungu kạbawohẹ su Hukung i Musa? (MMR. 15:1, 2) Su apang badan pimpinan bọu nẹ̌doa nẹ̌dorong rohkẹ̌ masusi dingangu němanda alasange su Hengetang u Mawu, i sire němutusẹ̌ tau Sahani seng tawe harusẹ̌ isunatẹ̌. Bọu ene i sire němohẹ suratẹ̌ nělahẹ putusang ene, kụ něndolohẹ̌ pirang katau saudara gunang měngěntudẹ̌ suratẹ̌ ene sarang sidang-sidang. Su tempong tau Sahani nẹ̌basa suratẹ̌ ene, ”i sire sěbạe mal᷊uasẹ̌ kụ natoghasẹ̌”.​—MMR. 15:27-32.

20. (a) Kerea Badan Pimpinan něnoghasẹ̌ si kitẹ orasẹ̌ ini? (b) Kakiwal᷊o apa sarung ěndungang i kitẹ su pěngangěndungang tuhụe?

²⁰ Orasẹ̌ ini, Badan Pimpinan Sahiding Yehuwa měnẹ̌noghasẹ̌ anggota Betel, pelayan sepenuh waktu khusus su lapangan, dingangu si kitẹ kěbị. Kere anạu sěmbaụ su abad humotong, i kitẹ mal᷊uasẹ̌ ual᷊ingu seng nipakatoghasẹ̌! Bọu ene lai, gunang měnoghasẹ̌ si sire apang seng nẹ̌těngkarau bọu i Yehuwa tadeạu saụ mẹ̌bal᷊ị, su taung 2015, Badan Pimpinan něnadia brosur Kembalilah kepada Yehuwa. Katewe, apa kětạeng i sire apang měngangahạ su sidang botonge měnoghasě taumata wal᷊inẹ, arau i kitẹ kěbị botonge? Kakiwal᷊o ene sarung ěndungang i kitẹ su pěngangěndungang tuhụe.