Langsung ke konten

Langsung ke daftar isi

PĚNGANGĚNDUNGANG 14

Sěmbaụ Serangan bọu Sawěnahẹ̌!

Sěmbaụ Serangan bọu Sawěnahẹ̌!

”Banuaku seng niseketangu [sěmbaụ] bangsa.”​—YOEL 1:6.

KAKANTARỊ 95 Tualagẹ̌ Sauneng Apasěnang

TINJAUAN *

1. Kerea cara Saudara Russell dingangu pirang katau hapịe něngěndung Alkitapẹ̌, kụ kawe nụe ene cara mapaelẹ̌?

NAL᷊IU bọu mahasụ su taunge tamai, Saudara C. T. Russell dingangu pirang katau hapịe něngěndung Alkitapẹ̌. I sire mapulu makasingkạ apa sěběnarẹ̌e těntirong Alkitapẹ̌ soal u Mawu Yehuwa, Yesus Kristus, keadaan taumata nate, dingangu tatěbusẹ̌. Cara i sire měngěndung ene sederhana. Piạ sěngkatau měgělị kakiwal᷊o, kụ i sire sěngkasio měmarikěsa ayatẹ̌ piạ sěmpụe dingangu topik ene. Bọu ene, i sire měmohẹ apa seng nikaěbạ i sire. Yehuwa nẹ̌tul᷊ung manga esẹ ene nakaěna lawọ katěngadẹ̌ penting su Alkitapẹ̌, kụ manga katěngadẹ̌ ene bědang penting si kitẹ orasẹ̌ ini.

2. Hal᷊ẹ̌ apa pẹ̌sěngsul᷊ẹ makakoạ si kitẹ měkoạ kesimpulan nẹ̌sal᷊a soal u sěmbaụ těbal᷊ẹ̌ su Alkitapẹ̌?

2 Katewe, manga esẹ ene samurine nasadarẹ̌ makaěna těntiro dasarẹ̌ su Alkitapẹ̌ ene limembong gampang sul᷊ungu makaěna těbal᷊ẹ̌ su Alkitapẹ̌. Kawe nụe kerene? Sěmbaụ alasange ute sěmbaụ těbal᷊ẹ̌ botonge kaěnang mạeng ene seng něnětạ nariadi arau seng nariadi. Katewe piạ lai alasang wal᷊inẹ. Gunang makaěna mapaelẹ̌ sěmbaụ těbal᷊ẹ̌, i kitẹ harusẹ̌ měmarikěsa manga ayatẹ̌ wal᷊inẹ su pasalẹ̌ nělahẹ těbal᷊ẹ̌ ene. Mạeng kětạeng fokus su sěmbaụ bageang kụ tawe měmanda bageang wal᷊inẹ, i kitẹ sarung měkoạ kesimpulan nẹ̌sal᷊a. Kakělaěng, ene nariadi su těbal᷊ẹ̌ nilahẹ su bukẹ̌ Yoel. Mahịe saụ měmarikěsa těbal᷊ẹ̌ ene dingangu měngěndung kawe nụe pemahaman i kitẹ soal u těbal᷊ẹ̌ ene harusẹ̌ bal᷊uiang.

3-4. Pira taung ini, i kitẹ nẹ̌pikirẹ̌ Yoel 2:7-9 nẹ̌bisara soal u apa?

3 Basa Yoel 2:7-9. Yoel něněbal᷊ẹ̌ manga kal᷊imbotong sarung makarusa banuang Israel. Isi dingangu běngahi sire mẹ̌sul᷊ungu isi dingangu běngahu singa, kụ i sire sarung kumaěng kěbị sasuang sene. (Yl. 1:4, 6) Taunge karěngụe, i kitẹ nẹ̌pikirẹ̌ těbal᷊ẹ̌ ini nělahẹ soal u hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ kẹ̌koatengu manga ělang i Yehuwa, mẹ̌sul᷊ungu gapaěngu kal᷊imbotong kụ tawẹ apa makaědo si sire. I kitẹ lai nẹ̌pikirẹ̌ hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ makarusa ’banua’, arau taumata apang lẹ̌ahạkengu manga těmbonangu agama. *

4 Mạeng kětạeng mẹ̌basa Yoel 2:7-9, apa nipikiri kitẹ kal᷊imona ene kakělaěng nihino. Katewe, mạeng mẹ̌tiněna pakapia kěbị ayatẹ̌ su pasalẹ̌ ene, i kitẹ sarung makasingkạ pemahaman i kitẹ harusẹ̌ bal᷊uiang. Mahịe měngěndung ěpạ alasange.

ĚPẠ ALASANG KAWE NỤE HARUSẸ̌ BAL᷊UIANG

5-6. Kakiwal᷊o apa siměpụ su tempong i kitẹ mẹ̌basa (a) Yoel 2:20? (b) Yoel 2:25?

5 Alasang humotong, pěmanda dianding Yehuwa soal u pasukan kal᷊imbotong ene: ”Taumata bọu sawěnahẹ̌ [pasukan kal᷊imbotong ene] sarung Takụ ipakarau bọu i kamene.” (Yl. 2:20) Mạeng pasukan kal᷊imbotong ene kai Sahiding Yehuwa apang timuhụ parentang i Yesus gunang měnginjilẹ̌ dingangu měkoạ muritẹ̌, kawe nụe Yehuwa nẹ̌diandi gunang měnguserẹ̌ si sire? (Yeh. 33:7-9; Mat. 28:19, 20) Nal᷊ahẹ, Yehuwa měnguserẹ̌ bal᷊inẹbe manga ělang’E masatia, katewe sěmbaụ hal᷊ẹ̌ arau taumata apang matingkaị su manga ělang’E.

6 Alasang karuane, kěnang pěmanda apa niwohẹ su Yoel 2:25. Su ayatẹ̌ ene, Yehuwa naul᷊ị, ”Iạ sarung měgělị ganti rugi ual᷊ingu apa seng nikahombangeng i kamene su kanandụu manga taung ene, su tempong panenan i kamene nikaěngu kal᷊imbotong penyerbu, kal᷊imbotong tawẹ apa panide, kal᷊imbotong makombang, dingangu kal᷊imbotong pelahap, ene kai pasukan gěguwạ seng Takụ nirolohẹ̌ sarang i kamene.” Pěmanda, sini Yehuwa nẹ̌diandi sarung ”měgělị ganti rugi” ual᷊ingu kěbị apa seng nipakarusang manga kal᷊imbotong ene. Mạeng pasukan kal᷊imbotong ene mangal᷊ene měnganginjilẹ̌ Kararatuang, kawe nụe habarẹ̌ lẹ̌habareng i sire sarung makarusa? Sěmbal᷊ia, habarẹ̌ lẹ̌habareng i sire makasal᷊amatẹ̌ pěbawiahẹ̌ ual᷊ingu makakoạ taumata ral᷊akị mẹ̌tobatẹ̌. (Yeh. 33:8, 19) Habarẹ̌ ene kai al᷊amatẹ̌ gunang i sire!

7. Su Yoel 2:28, 29, bawera ”bọu ene” makatul᷊ung si kitẹ makaěna apa?

7 Basa Yoel 2:28, 29. Alasang katělune piạ sěmpụe dingangu urutan peristiwa su těbal᷊ẹ̌ ene. Pěmanda apa niul᷊ị i Yehuwa: ”Bọu ene Iạ sarung měgělị rohkẹ̌-Ku masusi.” Bawera ”bọu ene” něnodẹ Yehuwa hědo měkoạ hal᷊ẹ̌ ene mạeng pasukan kal᷊imbotong seng bọu někoạ hal᷊ẹ̌ harusẹ̌ koateng i sire. Mạeng pasukan kal᷊imbotong kai měnganginjilẹ̌ Kararatuangu Mawu, kawe nụe Yehuwa hědo měgělị rohkẹ̌’E masusi su tempong i sire seng bọu někoạ tugasi sire? Pul᷊one su taunge, manga ělangu Mawu nakahombang haghing sasal᷊ukạ kụ hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ nisěding. Mạeng tawẹ apa rohkẹ̌ u Mawu, i sire tantu tawe turusẹ̌ makakoạ hal᷊ẹ̌ i sire.

Saudara J. F. Rutherford dingangu manga saudara nilanisẹ̌ wal᷊inẹ apang měngẹ̌ngahạ organisasing Yehuwa, bahani něhabarẹ̌ hukumangu Mawu gunang dunia ral᷊akị ini (Pěmanda paragraf 8)

8. Manga kal᷊imbotong su bukẹ̌ Wahyu 9:1-11 nělahẹ soal i sai? (Pěmanda gambarẹ̌ sampul.)

8 Basa Wahyu 9:1-11. Mahịe měmanda alasang kaěpạe. Kangerẹ, i kitẹ nẹ̌pikirẹ̌ kal᷊imbotong nilahẹ i Yoel ene kai hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ ual᷊ingu su bukẹ̌ Wahyu piạ těbal᷊ẹ̌ maraning mẹ̌sul᷊ung. Su těbalẹ̌ ene, gapaěngu kal᷊imbotong piạ gati kere gating taumata, kụ ”su těmbọ i sire piạ sěmbaụ barang mẹ̌sul᷊ungu mahkota wul᷊aeng”. (Why. 9:7) I sire něnigěsạ ”taumata [manga sědụu Mawu] apang su rěhụ i sire tawẹ apa meterai Mawu”. I sire někoạ ene lima wul᷊ang, ene kai nandụu umuru kal᷊imbotong. (Why. 9:4, 5) Hakị u ene, i kitẹ botonge měkoạ kesimpulan těbal᷊ẹ̌ su bukẹ̌ Wahyu ini nělahẹ manga ělang i Yehuwa apang nilanisẹ̌. I sire bahani něhabarẹ̌ Mawu sarung měhukung dunia dal᷊akị ini. Hal᷊ẹ̌ ene nakasigěsạ taumata apang měnẹ̌numběka dunia ini.

9. Apa pẹ̌tatěntang sěbạe penting su těbal᷊i Yoel dingangu těbal᷊i Yohanes?

9 Maning těbal᷊ẹ̌ soal u kal᷊imbotong nilahẹ su bukẹ̌ Wahyu dingangu bukẹ̌ Yoel, darua těbal᷊ẹ̌ ene piạ pẹ̌tatěntange sěbạe penting. Su těbal᷊i Yoel, pasukan kal᷊imbotong ene něndusa kěbị sasuang. (Yl. 1:4, 6, 7) Su penglihatan i Yohanes, ”i sire nisěding měndusa haghing sasuang su dunia”. (Why. 9:4) Pasukan kal᷊imbotong nikasilong i Yoel, diměnta bọu sawěnahẹ̌. (Yl. 2:20) Pasukan kal᷊imbotong nikasilong i Yohanes siměbang bọu lohang sěbạe maral᷊ung. (Why. 9:2, 3) Pasukan kal᷊imbotong nikasilong i Yoel, niuserẹ̌ karạ i Yehuwa. Su bukẹ̌ Wahyu, pasukan kal᷊imbotong ene tawe niuserẹ̌, katewe nioro gunang měkoạ pakasue hal᷊ẹ̌ i sire. Tawẹ apa bukti něnodẹ i Yehuwa tawe mal᷊uasẹ̌ si sire. Pěmanda kotak ” Těbal᷊ẹ̌ soal u Kal᷊imbotong—Pẹ̌tatěntang Sěbạe Penting”.

10. (a) Apa kal᷊imbotong su bukẹ̌ Yoel dingangu Wahyu nělahẹ hal᷊ẹ̌ mẹ̌sul᷊ung? (b) Gělịko contoh bọu Alkitapẹ̌ něnodẹ sěmbaụ sasihing nělahẹ hal᷊ẹ̌ nẹ̌tatěntang.

10 Su apang bọu nakasilo pẹ̌tatěntang sěbạe penting su darua těbal᷊ẹ̌ ene, i kitẹ botonge měkoạ kesimpulan darua těbal᷊ẹ̌ ene tawẹ apa sěmpụe. Hakị u ene, apa kal᷊imbotong nilahẹ i Yoel nẹ̌tatěntang dingangu kal᷊imbotong su bukẹ̌ Wahyu? Iya. Su Alkitapẹ̌, pẹ̌sěngsul᷊ẹ sěmbaụ sasihing nělahẹ hal᷊ẹ̌ nẹ̌tatěntang. Contone, su Wahyu 5:5 Yesus nisihing kere ”Singa bọu suku Yehuda”, arawe su 1 Petrus 5:8, Setang nisihing kere ”singa měmẹ̌munggal᷊ọ”. Su apang bọu němarikěsa ěpạ alasang seng niěndungang i kitẹ, nal᷊ahẹ i kitẹ harusẹ̌ měmarikěsa penjelasan masuẹ̌ su akal᷊ẹ̌ soal u těbal᷊i Yoel. Mahịe i kitẹ měngěndung ene.

APA MANGAL᷊ENE TĚBAL᷊Ẹ̌ ENE?

11. Kerea Yoel 1:6 dingangu 2:1, 8, 11 nakatul᷊ung si kitẹ nakaěna i sai gapaěngu kal᷊imbotong ene?

11 Mạeng měmarikěsa manga ayatẹ̌ bal᷊inẹ su těbal᷊i Yoel, i kitẹ nakaěna i Yoel kai nẹ̌bisara soal u serangan militer. (Yl. 1:6; 2:1, 8, 11) Yehuwa naul᷊ị i Sie sarung měpakẹ ”pasukan gěguwạ” (prajurit Babelẹ̌) gunang měhukung tau Israel apang tawe matuhụ. (Yl. 2:25) Pasukan ene nẹ̌tatahino nisěbạ ”taumata bọu sawěnahẹ̌” ual᷊ingu tau Babelẹ̌ sarung měnekẹ Israel bọu sěmběkang sawěnahẹ̌. (Yl. 2:20) Pasukan ene nisul᷊ung kere gapaěngu kal᷊imbotong naatorẹ̌. Yoel naul᷊ị, ”I sire [prajurit] rimal᷊eng su ral᷊eng i sire hala. . . . I sire simuẹ̌ sarang soa, tụtal᷊ang su wowong těndạ. I sire naawị sarang manga wal᷊e, dingangu simuẹ̌ bọu janela kere tahatako.” (Yl. 2:8, 9) Apa i kau makapẹ̌tiněna situasine? Piạ lawọ prajurit su haghing tampạ. Tawẹ apa tampạ botonge pẹ̌kěmbuniang. Tawẹ apa taumata makatal᷊ang bọu pasukan Babelẹ̌.

12. Kerea těbal᷊i Yoel soal u kal᷊imbotong naghanapẹ̌?

12 Kere kal᷊imbotong, tau Babelẹ̌ (arau, tau Khaldea) něnekẹ soa Yerusalem su taung 607 SM. Alkitapẹ̌ nělaporẹ̌, ”Datung tau Khaldea . . . němate manga umbaseng [su Yerusalem] dingangu tumbaka . . . Datu ene tawe timal᷊ěntụ su umbaseng dingangu mahuala, apang maghurang arau apang lome. Mawu něnarakang kěbị su limang datu ene. I sie něnutung bal᷊eng Mawu nihino, něněnehẹ̌ těndạu Yerusalem, něnutung manga měnarane piạ těndạe, dingangu něndusa kěbị apang maarěga.” (2 Taw. 36:17, 19) Su apang tau Babelẹ̌ bọu něnekẹ banua ene, taumata kětạeng botonge makawera, ”Ini tampạ mamara tawẹ apa taune arau binatange, kụ seng nisarakang su tau Khaldea.”​—Yer. 32:43.

13. Lahẹko apa mangal᷊ene bawera su Yeremia 16:16, 18.

13 Ěndịu 200 su taunge bọu i Yoel něněbal᷊ẹ̌, Yehuwa něpakẹ si Yeremia gunang měněbal᷊ẹ̌ hal᷊ẹ̌ bal᷊inẹ soal u serangan ene. Yeremia něněbal᷊ẹ̌ pasukan ene sarung mědeạ pakatitị tau Israel apang měkẹ̌koạ barang dal᷊akị bọu ene měnamẹ si sire kěbị. ”Yehuwa nẹ̌bera, ’Iạ sarung měngoro lawọ tahawaẹ, kụ tahawaẹ ene sarung měnamẹ si sire. Bọu ene, Iạ sarung měngoro lawọ pemburu, kụ manga pemburu ene sarung mědeạ si sire su kěbị wul᷊udẹ̌ dingangu kěbị bukidẹ̌, dingangu su manga liangu wukidu watu. . . . Iạ sarung měmal᷊isẹ̌ kěbị pẹ̌sasal᷊a dingangu dosang i sire.’” Tawẹ soale su apa tau Israel apang madiri mẹ̌tobatẹ̌ mẹ̌kěmbuni, maning su laudẹ̌ arau su kěhu, i sire tawe makatal᷊ang bọu hukumang i Yehuwa.​—Yer. 16:16, 18.

SAỤ NIKOẠ PAKAPIA

14. Kange těbal᷊ẹ̌ su Yoel 2:28, 29 naghanapẹ̌?

14 Yoel lai něněbal᷊ẹ̌ soal u habarẹ̌ mapia. Banuang Israel saụ makoạ masuburẹ̌. (Yl. 2:23-26) Kụ su tempo mahi, kaěng rohani sarung masadia mal᷊awọ. Yehuwa naul᷊ị, ”Iạ sarung měgělị rohkẹ̌-Ku masusi su haghing taumata, anạ i kamene esẹ dingangu anạ i kamene wawine sarung měhabarẹ̌ těbal᷊ẹ̌ . . . Sarang lai su manga ělang-Ku esẹ dingangu wawine, Iạ sarung měgělị rohkẹ̌-Ku masusi su tempo ene.” (Yl. 2:28, 29) Mawu tawe langsung něgělị rohkẹ̌’E masusi su tempong tau Israel nẹ̌bal᷊ị bọu Babelẹ̌. Mawu hědo někoạ ene hasụe su taunge tuhụe, su Pentakosta 33 M. Bọu apa i kitẹ masingkạ?

15. Tumuhụ Kisah 2:16, 17, bageang sude bọu bawera su Yoel 2:28 seng niwal᷊uing i Petrus, kụ ene něnodẹ apa?

15 Ual᷊ingu laahạ u Mawu, Rasul Petrus nělahẹ Yoel 2:28, 29 piạ sěmpụe dingangu apa nariadi su ěllong Pentakosta. Ěndịu pukul᷊ẹ̌ sio mal᷊ukadẹ̌, Mawu někoạ mukjizat něgělị rohkẹ̌ masusi, kụ taumata apang něnarimạ ene něnětạ nẹ̌bisara soal u ”kakanoạ u Mawu makạlaherang”, kụ i sire něpakẹ haghing bawera. (Kis. 2:11) Petrus něngutip těbal᷊ẹ̌ su bukẹ̌ Yoel katewe něpakẹ bawera diọ nẹ̌tatěntang. (Basa Kisah 2:16, 17.) Apa i kau nakasilo bawera sude niwal᷊uing i Petrus? Su bageang humotong, Petrus tawe něpakẹ bawera ”bọu ene”. Petrus naul᷊ị, ”Su ěllo pěngěngsuenge”, rohkẹ̌ u Mawu sarung gělịkang su ”haghing taumata”. Ěllo pěngěngsuenge niul᷊ị i Petrus, ene mangal᷊ene tempo těntal᷊ang Yerusalem dingangu bait bědang tawe niwinasa. Ene něnodẹ těbal᷊i Yoel diọ marěngụ naghanapẹ̌.

16. Apa pengaruh rohkẹ̌ masusing Mawu su hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ su abad humotong, kụ kerea orasẹ̌ ini?

16 Su apang Mawu bọu něgělị rohkẹ̌’E masusi su tau Kristen abad humotong, i sire něnětạ někoạ hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ kụ samurine hal᷊ẹ̌ ene nikoạ su patikụ dunia. Su tempong i Rasul Paulus němohẹ surate gunang tau Kolose, ěndịu taung 61 M, i sie botonge naul᷊ị habarẹ̌ mapia seng nihabarẹ̌ ”su tal᷊oarang kěbị diadikang su al᷊ungu langị”. (Kol. 1:23) Su zaman i Paulus, ”kěbị diadikang” ene mangal᷊ene kěbị taumata su bageang dunia seng nitiwong i Paulus dingangu tau Kristen wal᷊inẹ. Orasẹ̌ ini, ual᷊ingu tul᷊umang rohkẹ̌ i Yehuwa, hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ nikoạ sarang tampạ limembong marau, sarang ”pondol᷊u dunia”.​—Kis. 13:47; pěmanda kotak ” Iạ sarung Měgělị Rohkẹ̌-Ku Masusi”.

APA SENG NẸ̌BAL᷊UI?

17. Kerea pemahaman i kitẹ soal u pasukan kal᷊imbotong nitěbal᷊i Yoel nẹ̌bal᷊ui?

17 Apa seng nẹ̌bal᷊ui? Orasẹ̌ ini, i kitẹ seng piạ pemahaman nihino soal u těbal᷊ẹ̌ su Yoel 2:7-9. Nal᷊ahẹ, manga ayatẹ̌ ene bal᷊inẹ nẹ̌bisara soal u hal᷊ẹ̌ měnginjilẹ̌ kẹ̌koateng i kitẹ, katewe ene kai těbal᷊ẹ̌ soal u pasukan Babelẹ̌ něnekẹ Yerusalem su taung 607 SM.

18. Soal u manga ělang i Yehuwa, apa tawe nẹ̌bal᷊ui?

18 Apa tawe nẹ̌bal᷊ui? Manga ělang i Yehuwa tatapẹ̌ něhabarẹ̌ habarẹ̌ mapia su haghing tampạ kụ i sire něpakẹ haghing cara. (Mat. 24:14) Maning pěměrenta mẹ̌sěding hal᷊ẹ̌ i kitẹ, i kitẹ tawe měngědo měkoạ tugasi kitẹ gunang měnginjilẹ̌. Kụ, ual᷊ingu tul᷊umang i Yehuwa, orasẹ̌ ini i kitẹ limembong aktif sul᷊ungu kal᷊imona. I kitẹ bahani měhabarẹ̌ habarẹ̌ mapia soal u Kararatuangu Mawu! Dingangu kasasanạu naung i kitẹ turusẹ̌ mẹ̌dorong laahạ i Yehuwa gunang makaěna těbal᷊u Alkitapẹ̌. I kitẹ mangimang su tempone, i Sie sarung mẹ̌tul᷊ung si kitẹ ”makaěna kěbị katěngadẹ̌”!​—Yoh. 16:13.

KAKANTARỊ 97 I Kitẹ Měbiahẹ̌ bọu Hengetangu Mawu

^ par. 5 Taunge i kitẹ mangimang těbal᷊ẹ̌ niwohẹ su bukẹ̌ Yoel pasalẹ̌ 1 dingangu 2 ene něněbal᷊ẹ̌ soal u kegiatan měnginjilẹ̌ su zaman modern. Katewe, piạ alasang mapia kawe nụe pemahaman i kitẹ soal u těbal᷊ẹ̌ su bukẹ̌ Yoel ini harusẹ̌ bal᷊uiang. Piạ ěpạ alasange. Apa ene?

^ par. 3 Contone, pěmanda artikel ”Hikmat Yehuwa Nyata dari Karya Ciptaan” su Menara Pengawal 15 April 2009, par. 14-16.