PĚNGANGĚNDUNGANG 2
Měngěndung bọu ”Muritẹ̌ Kẹ̌kěndageng i Yesus”
”Mahịe i kitẹ turusẹ̌ mẹ̌kakěndagẹ̌, ual᷊ingu kakěndagẹ̌ asal᷊e bọu Mawu.”—1 YOH. 4:7.
KAKANTARỊ 105 ”Yehuwa Kai Kakěndagẹ̌”
TINJAUAN *
1. Kakěndagu Mawu nakakoạ si kitẹ nakapěndang apa?
RASUL YOHANES němohẹ, ”Mawu kai kakěndagẹ̌.” (1 Yoh. 4:8) Bawera sederhana ene nakakoạ si kitẹ nakatahěndung sěmbaụ katěngadẹ̌ dasarẹ̌: Mawu kai Simbul᷊u Pěbawiahẹ̌, kụ i Sie lai Simbul᷊u kakěndagẹ̌. Yehuwa makěndagẹ̌ si kitẹ. Ual᷊ingu i Sie makěndagẹ̌ si kitẹ, i kitẹ nakapěndang aman dingangu mal᷊uasẹ̌.
2. Tumuhụ Matius 22:37-40, apa darua parenta kaguwạkenge, kụ kawe nụe i kitẹ aramanung masigěsạ tumuhụ parenta karuane?
2 Tau Kristen tawe makapěmile měnodẹ kakěndagẹ̌ arau tala. Měnodẹ kakěndagẹ̌ ene kai sěmbaụ parenta. (Basa Matius 22:37-40.) Su tempong i kitẹ nakasingkạ limembong mal᷊awọ soal i Yehuwa, i kitẹ limembong gampang tumuhụ parenta kahumotongange. Ene ual᷊ingu Yehuwa kai masukụ. I Sie lai mapadul᷊i dingangu mapia měkoạ si kitẹ. Katewe, i kitẹ aramanung masigěsạ tumuhụ parenta karuane. Kawe nụe? Ual᷊ingu anạu sěmbaụ i kitẹ, arau sěndinganeng i kitẹ karěduhange, kai tawe nasukụ. Pẹ̌sěngsul᷊ẹ, i sire aramanung mẹ̌bera arau měkoạ sěmbaụ hal᷊ẹ̌ makatědụ naung i kitẹ. Yehuwa masingkạ i kitẹ masigěsạ měnodẹ kakěndagẹ̌ su tempo kerene. Hakị u ene, i Sie něngahạ pirang katau měmamohẹ Alkitapẹ̌ gunang měmohẹ sasasa soal u kawe nụe i kitẹ měnodẹ kakěndagẹ̌ sěmbaụ su wal᷊inẹ kụ kerea carane měkoạ ene. Sěngkatau bọu manga měmamohẹ ene kai i Yohanes.—1 Yoh. 3:11, 12.
3. Su bukẹ̌ niwohẹe, Yohanes nělahẹ soal u apa?
3 Su bukẹ̌ niwohẹe, Yohanes nělahẹ tau Kristen harusẹ̌ měnodẹ kakěndagẹ̌. Sěběnarẹ̌e, su tempong němohẹ soal u pěbawiahi Yesus, Yohanes něpakẹ bawera ”kakěndagẹ̌” dingangu ”kẹ̌kěndageng” limembong masau sul᷊ungu tatělu 1 Yoh. 4:10, 11) Katewe, Yohanes diọ marěngụ nakaěndung hal᷊ẹ̌ ene.
měmamohẹ Injilẹ̌ wal᷊inẹ. Umuri Yohanes ěndịu mahasụ su taunge su tempong i sie němohẹ Injilẹ̌ dingangu tatělu suratẹ̌ wal᷊inẹ. Manga bukẹ̌ ene něnodẹ kakěndagẹ̌ harusẹ̌ makaahạ kakanoạu tau Kristen. (4. Apa i Yohanes sěntiniạ měnẹ̌nodẹ kakěndagẹ̌ su taumata wal᷊inẹ?
4 Su tempong mangudạ, i Yohanes tawe sěntiniạ měnẹ̌nodẹ kakěndagẹ̌. Contone, su sěngkatempo, Yesus dingangu manga murite nakoạ sarang Yerusalem limiu Samaria. Taumata su sěmbaụ kampong su Samaria madiri měnodẹ kal᷊aělugẹ̌ si sire. Kerea reaksing i Yohanes? I sie nẹ̌dorong tadeạu piạ putung bọu langị kụ měminasa taumata su kampong ene. (Luk. 9:52-56) Su tempo wal᷊inẹ lai, i Yohanes tawe něnodẹ kakěndagẹ̌ su manga rasulẹ̌ bal᷊inẹ. I sie dingangi Yakobus, nakitul᷊ung si mamạ i rẹ̌dua gunang mẹ̌dorong si Yesus posisi penting su sěndihang i Yesus su Kararatuang. Su tempong manga rasulẹ̌ bal᷊inẹ nakasingkạ apa seng nikoạ i rẹ̌dua, i sire sěbạe nẹ̌pědu. (Mat. 20:20, 21, 24) Katewe, maning i Yohanes někoạ pẹ̌sasal᷊a, i Yesus makěndagẹ̌ si sie.—Yoh. 21:7.
5. Apa sarung ěndungang i kitẹ su pěngangěndungang ini?
5 Su pěngangěndungang ini, i kitẹ sarung měngěndung bọu i Yohanes dingangu bọu piram baụ hal᷊ẹ̌ seng niwohẹe soal u kakěndagẹ̌. Su tempong měkoạ ene, i kitẹ sarung makaěndung kerea měnodẹ kakěndagẹ̌ su anạu sěmbaụ. I kitẹ lai sarung měngěndung soal u cara penting koatengu těmbonangu keluarga gunang měnodẹ kakěndagẹ̌ su kěluargane.
KAKĚNDAGẸ̌ NITODẸ BỌU KAKANOẠ
6. Kerea Yehuwa něnodẹ kakěndag’E si kitẹ?
6 I kitẹ masau mẹ̌tiněna kakěndagẹ̌ kai pěndang mapaelẹ̌ dingangu makal᷊uasẹ̌ kụ nitodẹ bọu bawera mapia. Katewe, tadeạu kakěndagẹ̌ makoạ mal᷊ahẹ, ene harusẹ̌ todẹkang bọu kakanoạ. (Bandingkan Yakobus 2:17, 26.) Contone, Yehuwa makěndagẹ̌ si kitẹ. (1 Yoh. 4:19) Kụ i Sie něnodẹ ene bọu bawera mapia niwohẹ su Alkitapẹ̌. (Mz. 25:10; Rm. 8:38, 39) Katewe, i kitẹ mangimang Mawu makěndagẹ̌ si kitẹ bal᷊inẹ kětạeng bọu apa niwera-Ne katewe lai bọu apa nikoạ’E. Yohanes němohẹ, ”Ini carang Mawu něnodẹ kakěndag’E si kitẹ: Mawu něndolohẹ̌ Ahus’E mang sěmbaụ sarang dunia, tadeạu i kitẹ botonge makaěbạ pěbawiahẹ̌ lumiung i sie.” (1 Yoh. 4:9) Yehuwa němala Ahus’E nasigěsạ dingangu nate gunang i kitẹ. (Yoh. 3:16) Apa i kitẹ bědang tawe mangimang Yehuwa kahěngang-hěngang makěndagẹ̌ si kitẹ?
7. Kerea i Yesus něnodẹ kakěndage si kitẹ?
Yoh. 13:1; 15:15) I sie něnodẹ ene bal᷊inẹ kětạeng bọu apa niwerane, katewe lai bọu apa nikoạe. Yesus naul᷊ị, ”Tawẹ apa taumata piạ kakěndagẹ̌ limembong gěguwạ bọu taumata apang něgělị pěbawiahe gunang manga hapịe.” (Yoh. 15:13) Su tempong mẹ̌tiněna soal u apa seng nikoạ i Yehuwa dingangi Yesus gunang i kitẹ, apa pěngarune si kitẹ?
7 Yesus něnodẹ su manga murite i sie makěndagẹ̌ si sire. (8. Tumuhụ 1 Yohanes 3:18, apa harusẹ̌ koateng i kitẹ?
8 I kitẹ měnodẹ kakěndagẹ̌ si Yehuwa dingangi Yesus mạeng i kitẹ tumuhụ si rẹ̌dua. (Yoh. 14:15; 1 Yoh. 5:3) Kụ, Yesus nẹ̌parenta si kitẹ gunang kuměndagẹ̌ sěmbaụ su wal᷊inẹ. (Yoh. 13:34, 35) I kitẹ měnodẹ kakěndagẹ̌ su anạu sěmbaụ bal᷊inẹ kětạeng bọu bawera, katewe lai bọu kakanoạ. (Basa 1 Yohanes 3:18.) Manga hal᷊ẹ̌ apa botonge koateng i kitẹ gunang měnodẹ kakěndagẹ̌ si sire?
KUMĚNDAGẸ̌ ANẠU SĚMBAỤ
9. Ual᷊ingu kakěndagẹ̌, apa nikoạ i Yohanes?
9 Sěběnarẹ̌e, i Yohanes botonge tatapẹ̌ měhal᷊ẹ̌ dingangi papạe kụ makaěbạ lawọ doitẹ̌. Katewe, i sie němile něpakẹ pěbawiahe gunang mẹ̌tul᷊ung taumata wal᷊inẹ měngěndung katěngadẹ̌ soal i Yehuwa dingangi Yesus. Dal᷊engu pěbawiahẹ̌ nipileng i Yohanes ene tawe gampang. I sie nirarihang, kụ maraning pěngěngsuengu abad humotong su tempong i sie seng maghurang, i sie niwembang sarang tampạ marau. (Kis. 3:1; 4:1-3; 5:18; Why. 1:9) Maning i sie ene su penjara ual᷊ingu něhabarẹ̌ soal i Yesus, Yohanes tatapẹ̌ mětẹ̌tiněna soal u taumata wal᷊inẹ. Contone, su pulo Patmos, i sie němohẹ bukẹ̌ Wahyu, kụ i sie něndoho ene gunang sidang-sidang tadeạu i sire makasingkạ ”apa tawe kararěngụe sarung mariadi”. (Why. 1:1) Bọu ene, ěndịu su apang nipakawebasẹ̌ bọu pulo Patmos, Yohanes němohẹ Injilẹ̌ soal u pěbawiahẹ̌ dingangu pelayanan i Yesus. I sie lai němohẹ tatělu suratẹ̌ gunang měnoghasẹ̌ anạu sěmbaụe. Kerea i kau botonge mẹ̌těno si Yohanes?
10. Kerea i kau botonge měnodẹ i kau makěndagẹ̌ su taumata?
10 I kau botonge měnodẹ kakěndagẹ̌ su taumata bọu cara i kau měpakẹ pěbawiahu. Duniang Setang mapulu i kau měpakẹ kěbị tempo dingangu katatoghasu gunang watangengu hala, kere mědeạ doitẹ̌ arau makoạ terkenal. Katewe, tau Kristen su patikụ dunia seng něpakẹ lawọ tempong i sire gunang měmahiạ habarẹ̌ mapia dingangu mẹ̌tul᷊ung taumata mědal᷊ahapị dingangi Yehuwa, sarang piạ u lai nakoạ pelayan sepenuh waktu.
11. Kerea lawọ tau Kristen masatia něnodẹ i sire makěndagẹ̌ si Yehuwa dingangu su anạu sěmbaụ i sire?
11 Lawọ tau Kristen masatia harusẹ̌ měhal᷊ẹ̌ bọu Mandakẹ̌ sarang Kaehẹ̌ tadeạu botonge měnukụ kebutuhan i sire hala dingangu kěluargang i sire. Maning kerene, i sire nẹ̌tul᷊ung organisasing Mawu dingangu haghing cara. Contone, piạ u nẹ̌tul᷊ung su tempong piạ bencana alam, piạ u nẹ̌tul᷊ung su proyek pembangunan, kụ kěbị botonge měgělị sumbangan gunang hal᷊ẹ̌ su patikụ dunia. I sire někoạ kěbị ene ual᷊ingu makěndagẹ̌ su Mawu dingangu su anạu sěmbaụ i sire. Sabang misa, i kitẹ něnodẹ kakěndagẹ̌ su anạu sěmbaụ su tempong i kitẹ diměnta su pěngangibadang dingangu něgělị komentarẹ̌. Maning nal᷊owe, i kitẹ diměnta su pěngangibadang. Maning sahene matakụ, i kitẹ něgělị komentarẹ̌. Kụ maning i kitẹ kěbị piạ masalah, i kitẹ něnoghasẹ̌ anạu sěmbaụ těntal᷊ang pěngangibadang bědang tawe nitětạ arau su apang nasueng ibadane. (Ibr. 10:24, 25) I kitẹ tantu mal᷊uasẹ̌ ual᷊ingu seng někoạ kěbị ene gunang anạu sěmbaụ i kitẹ.
12. Apa cara wal᷊inẹ nikoạ i Yohanes gunang měnodẹ kakěndage su anạu sěmbaụe?
12 Cara wal᷊inẹ i Yohanes něnodẹ kakěndage su anạu sěmbaụe ene kai bal᷊inẹ kětạeng nẹ̌dalo si sire, katewe lai něgělị sasasa si sire. Contone, su surate, Yohanes nẹ̌dalo anạu sěmbaụe ual᷊ingu pangangimang i sire dingangu manga hal᷊ẹ̌ mapia seng nikoạ i sire. Katewe, i sie lai něgělị si sire sasasa serius soal u dosa. (1 Yoh. 1:8–2:1, 13, 14) Kerene lai, i kitẹ harusẹ̌ mẹ̌dalo anạu sěmbaụ ual᷊ingu manga hal᷊ẹ̌ mapia seng nikoạ i sire. Katewe mạeng piạ u někoạ barang dal᷊akị, i kitẹ harusẹ̌ měnodẹ kakěndagẹ̌ kụ měgělị sasasa si sie. Memang, i kitẹ harusẹ̌ bahani měgělị sasasa su hapị i kitẹ, katewe Alkitapẹ̌ naul᷊ị hapị tutune kai měhoro, arau měnul᷊idẹ̌, sěmbaụ su wal᷊inẹ.—Amsal 27:17.
13. Apa tawe wotonge koateng i kitẹ?
13 Pẹ̌sěngsul᷊ẹ, i kitẹ měnodẹ kakěndagẹ̌ su anạu sěmbaụ mạeng i kitẹ tawe měkoạ sěmbaụ hal᷊ẹ̌. Contone, i kitẹ tawe masahawụ mẹ̌pědu ual᷊ingu apa niul᷊ị i sire. Kěnang pẹ̌tiněna apa nariadi maraning pěngěngsuengu pěbawiahi Yesus su dunia. I sie naul᷊ị tadeạu manga murite makaěbạ pěbawiahẹ̌, i sire harusẹ̌ kumaěng gěsing badange dingangu měnginung dahane. (Yoh. 6:53-57) Bawerang Yesus ene nakahěkosẹ̌, kụ lawọ murite něněntang si sie. Katewe, manga hapịe tutune tawe někoạ ene, sarang lai i Yohanes. I sire tatapẹ̌ masatia timol᷊e si sie. Sěběnarẹ̌e, i sire tawe nakaěna apa niul᷊ị i Yesus, kụ aramanung i sire lai himěkosẹ̌. Maning kerene, manga hapị i Yesus masatia ini tawe nẹ̌pikirẹ̌ apa niul᷊ị i Yesus ene nẹ̌sal᷊a kụ nẹ̌pědu ual᷊ingu hal᷊ẹ̌ ene. I sire kai mangimang apa niul᷊ị i Yesus ene katěngadẹ̌. (Yoh. 6:60, 66-69) Orasẹ̌ ini, sěbạe penting si kitẹ lai tawe masahawụ mẹ̌pědu ual᷊ingu apa niul᷊ị hapị i kitẹ. Katewe, i kitẹ měgělị si sire kesempatan gunang mělahẹ apa mangal᷊ene bawerang i sire.—Amsal 18:13; Pkh. 7:9.
14. Kawe nụe i kitẹ tawe wotonge mawěngsing su anạu sěmbaụ i kitẹ?
14 Yohanes lai něgělị sasasa si kitẹ gunang tawe mawěngsing su anạu sěmbaụ i kitẹ. Mạeng tawe tumol᷊e sasasa ene, i kitẹ sarung měmala Setang měngahạ si kitẹ. (1 Yoh. 2:11; 3:15) Ene nariadi su pirang katau tau Kristen su pěngěngsuengu abad humotong M. Setang nẹ̌tawakal᷊i měkoạ manga ělangu Mawu mawěngsing sěmbaụ su wal᷊inẹ, kụ tawe masěmbaụ. Su tempong i Yohanes němohẹ surate, taumata apang piạ tiněna kere Setang seng simuẹ̌ su ral᷊ungu sidang. Contone, i Diotrefes někoạ sěmbaụ sidang tawe nasěmbaụ. (3 Yoh. 9, 10) I sie tawe měngẹ̌ngadatẹ̌ taumata apang nakoạ wakilu badan pimpinan. I sie lai nẹ̌tawakal᷊i měněbang bọu sidang taumata apang něnodẹ kal᷊aělugẹ̌ su taumata ikẹ̌kawěngsinge. Ene kai kakanoạ sěbạe dal᷊akị! Sarang orasẹ̌ ini, Setang lai turusẹ̌ mětẹ̌tawakal᷊i měkoạ manga ělangu Mawu tawe masěmbaụ. Karimạko i kitẹ tawe měmala kawawěngsing makapahiạ si kitẹ.
KUMĚNDAGẸ̌ KĚLUARGANU
15. Apa harusẹ̌ tahěndungangu těmbonangu keluarga?
15 Sěmbaụ cara penting těmbonangu keluarga měnodẹ kakěndagẹ̌ su kěluargane ene kai měnadia kebutuhan jasmaning i sire. (1 Tim. 5:8) Katewe, i sie harusẹ̌ mẹ̌tahěndung, hal᷊ẹ̌ limembong penting harusẹ̌ koatenge ene kai měnadia kebutuhan rohaning i sire. (Mat. 5:3) Pěmanda contoh nighělị i Yesus gunang manga těmbonangu keluarga. Su Injil Yohanes niwěke, su tempong i Yesus kạgaghantong su rihi, i sie bědang mětẹ̌tahěndung soal u kěluargane. Su tempo ene, i Yohanes dụdarisị su sěndihang i Maria, mamạ i Yesus. Maning sěbạe natědụ, Yesus něngatorẹ̌ tadeạu i Yohanes měngurusẹ̌ si Maria. (Yoh. 19:26, 27) Sěběnarẹ̌e, i Yesus piạ manga tuarine kụ botonge měngurusẹ̌ kebutuhan jasmaning i Maria, katewe kakělaěng i sire bědang tawe nakoạ muriti Yesus. Hakị u ene, i Yesus něngatorẹ̌ tadeạu piạ u měngurusẹ̌ kebutuhan jasmaning i Maria, kerene lai kebutuhan rohanine.
16. Yohanes piạ tanggung jawab apa?
16 Yohanes piạ tanggung jawab gěguwạ. I sie kai sěngkatau rasulẹ̌, hakị u ene i sie harusẹ̌ masěmangatẹ̌ měnginjilẹ̌. I sie lai aramanung seng bọu nẹ̌kawing, hakị u ene i sie harusẹ̌ seimbang měngurusẹ̌ kebutuhan jasmani dingangu kebutuhan rohaning kěluargane. (1 Kor. 9:5) Apa těntirone su těmbonangu keluarga orasẹ̌ ini?
17. Kawe nụe penting těmbonangu keluarga měngurusẹ̌ kebutuhan rohaning kěluargane?
17 Sěngkatau saudara nakoạ těmbonangu keluarga aramanung piạ piram baụ tanggung jawab mawěhạ. Contone, i sie harusẹ̌ marading su tampạ pělahal᷊ẹ̌kange tadeạu Ef. 6:5, 6; Tit. 2:9, 10) Kụ, i sie lai aramanung piạ tanggung jawab su sidang, kere měnoghasẹ̌ anạu sěmbaụ dingangu masěmangatẹ̌ měnginjilẹ̌. Bọu ene lai, penting i sie marading měngěndung Alkitapẹ̌ dingangu kawing lai anạe. Kawing dingangu anạe tantu sarung sěbạe měngarěga tawakal᷊ine gunang mẹ̌tul᷊ung si sire tatapẹ̌ masehatẹ̌ secara jasmani, emosi, dingangu rohani.—Ef. 5:28, 29; 6:4.
makawantugẹ̌ areng i Yehuwa. (”TATAPẸ̌ ENE SU RAL᷊UNGU KAKĚNDAGẸ̌KU”
18. I Yohanes mangimang apa?
18 Yohanes něbiahẹ̌ marěngụ, kụ i sie lai piạ lawọ pengalaman. I sie timatěngo haghing sasal᷊ukạ makal᷊ome pangangimang. Katewe, i sie sěntiniạ mětẹ̌tawakal᷊i gunang tumuhụ parentang i Yesus, sarang lai parenta gunang kuměndagẹ̌ anạu sěmbaụe. Hasile, i Yohanes mangimang Yehuwa dingangi Yesus makěndagẹ̌ si sie kụ i rẹ̌dua lai sarung měgělị si sie katatoghasẹ̌ gunang tumatěngo haghing sasal᷊ukạ. (Yoh. 14:15-17; 15:10; 1 Yoh. 4:16) Maning apa koatengu Setang dingangu duniane, ene tawe makasěding si Yohanes gunang piạ kakěndagẹ̌, dingangu měnodẹ kakěndagẹ̌ ene.
19. Humotong Yohanes 4:7 němahangsang si kitẹ gunang měkoạ apa, kụ kawe nụe?
19 Kere i Yohanes, i kitẹ měbẹ̌biahẹ̌ su dunia nikawasangu Setang, kụ Setang tawẹ apa kakěndage. (1 Yoh. 3:1, 10) Setang mapulu měkoạ si kitẹ tawe kuměndagẹ̌ anạu sěmbaụ. Katewe, i sie tawe makakoạ ene, kecuali i kitẹ hala měmala i sie měkoạ ene. Karimạko i kitẹ turusẹ̌ kuměndagẹ̌ anạu sěmbaụ, kụ měnodẹ kakěndagẹ̌ ene bọu bawera dingangu kakanoạ. Mạeng měkoạ ene, i kitẹ sarung makoạ bageang bọu kěluargang i Yehuwa, kụ pěbawiahi kitẹ lai makoạ sěbạe mal᷊uasẹ̌.—Basa 1 Yohanes 4:7.
KAKANTARỊ 88 Těntiroko si Siạ Dal᷊eng’U
^ par. 5 Aramanung, Rasul Yohanes kai ”muritẹ̌ kẹ̌kěndageng i Yesus”. (Yoh. 21:7) Hakị u ene maning i sie bědang mangudạ, i sie tantu piạ lawọ sipatẹ̌ mapia. Taunge bọu ene, Yehuwa něpakẹ si sie gunang měmohẹ mal᷊awọ soal u kakěndagẹ̌. Su pěngangěndungang ini, i kitẹ sarung měngěndung piram baụ hal᷊ẹ̌ niwohẹ i Yohanes dingangu apa sarung kaěndungang i kitẹ bọu i sie.
^ par. 59 KETERANGAN GAMBARẸ̌: Sěngkatau těmbonangu keluarga masibukẹ̌. I sie nẹ̌tul᷊ung su tempong piạ bencana alam, něgělị sumbangan gunang hal᷊ẹ̌ su patikụ dunia, dingangu němaringang taumata wal᷊inẹ tumol᷊e ibadah keluarga dingangu kawinge lai manga anạe.