Atambaʼtaa mu matraxnuu

Ayuʼ náa naʼthí rí xú káʼnii nindxu̱u̱ ináa

Anna Moneymaker/Getty Images

¡GAKUWÁÁNʼLÚ MÁ XÚʼKO̱ XAWII!

Científicos niba̱a̱n itsu̱u̱ Reloj del Juicio Final | Ndiéjunʼ eʼthí náa Biblia rá.

Científicos niba̱a̱n itsu̱u̱ Reloj del Juicio Final | Ndiéjunʼ eʼthí náa Biblia rá.

 Nákhá 24 ñajunʼ gu̱nʼ enero tsiguʼ 2023, científicos nixnáá maʼga itsu̱u̱ reloj dí mbiʼyuu Reloj del Juicio Final a náa itháan maʼni tikhu nduʼun, dí nandoo gáʼthúu̱n mambáa numbaaʼ.

  •   “‹Reloj del Juicio Final›, nandoo gáʼthúu̱n rí gamíi mambíin xa̱bu̱ numbaaʼ. Numuu dí martes rígi̱ itsu̱u̱ reloj ni̱jkha̱ tunguunʼ itháan mijngii náa tikhu nduʼun ga̱jma̱a̱ numuu guerra dí narígá náa Ucrania, dí gamíi magi̱ʼdu̱u̱n ga̱jma̱a̱ bombas nucleares, ma̱ngaa dí naxtiʼkhuu wéñuʼ dí xóo naʼni mijkha ga̱jma̱a̱ migúwán náa numbaaʼ” (Servicio internacional de noticias de la agencia AFP).

  •   Martes rígi̱, científicos nithi dí itsu̱u̱ ‹Reloj del Juicio Final› niʼba̱a̱n asndu náa 90 segundos itháan maʼni tikhu nduʼun, itháan mijngii kúwá xa̱bu̱ numbaaʼ náa armagedón (ABC News).

  •   “Mbá nguéjmi̱i̱n científicos bi̱ kúwá náa mbájndi numbaaʼ nithi rí mbiʼi xúgi̱, itháan gamíi rígá dí mambíin xa̱bu̱ ki xóo nákhá ginii” (The Guardian).

 Lá natumuu mbiʼi rí mambíin xa̱bu̱ ga̱jma̱a̱ numbaaʼ náa kuwáánʼ ráʼ. Lá ndayóoʼ mamiñúlú gáʼni dí na̱ʼkha̱ marigá ráʼ. Ndiéjunʼ eʼthí náa Biblia rá.

Dí marigá nda̱wa̱á

 Náa Biblia naʼthí dí “ku̱ba̱ʼ mbajyúuʼ kámuu mbiʼi” ga̱jma̱a̱ “makuwá kámuu xa̱bu̱ ikhí” (Eclesiastés 1:4; Salmo 37:29). Ikha jngóo xa̱bu̱ numbaaʼ xúni̱ gámbáa ku̱ba̱ʼ ga̱jma̱a̱ xúni̱ rí asndu nánguá kaʼnii maraxtaa.

 Mú, náa Biblia naʼthí dí maʼga̱nú mbiʼi rí matumuu. Mbá xkri̱da, naʼthí dí ‹numbaaʼ na̱jkha̱ mambáa› (1 Juan 2:17).

Xáxmiéjuanʼ

 Biblia ma̱ndoo mambáyúlú mu xáxmiéjunlú maski ajndu narígá xkujndu náa numbaaʼ rí kuwáánʼlú. Xú káʼnii rá.

 Mu ma̱ndoo majmañaaʼ itháan dí naʼthí náa Biblia, nutháanʼxu dí xúgi̱ má ma̱ndoo ma̱tri̱gú dí miʼsngáaʼ ga̱jma̱a̱ Biblia dí xáxtumán.

a “Reloj del Juicio Final niguma mu maʼtámúʼúún xa̱bu̱ dí kuwáánʼlú itháan mijngii dí muʼnigámbáa ga̱jma̱a̱ tecnologías mbi̱i̱ʼ dí ikháánʼ má niʼniwíi. Nindxu̱u̱ mbá rí naʼni mundxa̱ʼwa̱míjna̱, mbá dí naʼni mbuʼyáá dí á mu nandulú xóó makuwáánʼ náa numbaaʼ ndayóoʼ dí muñewa̱a̱n rí nu̱ʼni̱” (Boletín de los Científicos Atómicos).