Atambaʼtaa mu matraxnuu

Ayuʼ náa naʼthí rí xú káʼnii nindxu̱u̱ ináa

Rí mambáyáaʼ matraʼwi̱i̱: Ikha rí gajkhun nambáyulúʼ

Rí mambáyáaʼ matraʼwi̱i̱: Ikha rí gajkhun nambáyulúʼ

Guʼyáá a̱jkhu̱ enii náa mbaʼin xa̱bu̱ ndiyáá rí ikha ndrígóo Biblia gajkhun nambáñun ga̱jma̱a̱ ma̱ndoo maku̱ma̱a̱ʼ xtayáá.

1. Rí matanujúnʼ o matatsiʼgúnʼ

Raʼkháa mbá xúgíinʼ xa̱bu̱ nundxaʼwamíjna̱ ikháá má kayuuʼ ga̱jma̱a̱ numuu rí mudamijná ga̱jma̱a̱ dí ndayóoʼ mu makuwíin gagi.

RÍ NAʼTHÍ NÁA BIBLIA: “Mámbáa rí ikháanʼ gíʼmaa maʼndoo kaʼyoo a̱ʼgiu̱u̱ xó má eyoo kaʼyaminaʼ ikhaa. Ma̱ngaa a̱ʼgu̱ gíʼmaa mbaʼyamajkuu wéñuuʼ ajmbio̱o̱” (Efesios 5:33).

RÍ NANDOO GÁʼTHÚU̱N: Dios niʼni rí xa̱bu̱ mudamijná. Ikha jngóo ikhaa ndaʼyoo ndiéjunʼ nindxu̱u̱ rí ndayóoʼ mu makuwíin gagi (Marcos 10:​6-9). Xa̱biya̱ ga̱jma̱a̱ a̱ʼgu̱ makuwíin itháan gagi á mu nundxaʼwamíjna̱ ndiéjunʼ ma̱ndoo mu̱ni̱ mu makuwíin májánʼ raʼkháa dí i̱ndó mbuyáá rí nandún mundrígú. Xa̱biya̱ nasngájma rí nandoo kaʼyoo a̱ʼgiu̱u̱ á mu naʼñuu dí májánʼ ga̱jma̱a̱ nañewu̱u̱n. Ga̱jma̱a̱ a̱ʼgu̱ nasngájma rí ndaʼyamajkuu ajmbio̱o̱ á mu nambáyúu ga̱jma̱a̱ dí naraʼwíí maʼni ma̱ngaa naʼthúún ga̱jma̱a̱ gamajkhu.

IKHA DÍ NA̱ʼKHA̱ NÁA BIBLIA NAMBÁYULÚ: Quang ga̱jma̱a̱ a̱ʼgiu̱u̱ Thi, bi̱ naguwáʼ náa Vietnam, nikumu̱ún rí xákúwi̱i̱n gagi. Quang na̱nguá ni̱ndxu̱u̱ mbáa xa̱bu̱ guabaaʼ. Quang eʼthí: “Táxmiéjúnʼ xóo naku̱mu̱u̱ Thi, asndu mbaʼa nuthu nijkhánú nini májti̱i̱ʼ”. Thi nindoo maniña̱a̱ʼ ajmbio̱o̱, ikhaa eʼthí: “Niku̱mu̱ʼ dí ní xándoo maku̱mu̱ʼ ka̱yo̱o̱ ga̱jma̱a̱ mbayamajkuu”.

Nguáthá mba̱yu̱u̱ʼ nda̱wa̱á, Quang ga̱jma̱a̱ Thi niguáʼdi̱i̱ ninigajmaa Biblia ga̱jma̱a̱ nijmañún xóo munimbánii rí naʼthí náa Efesios 5:33. Ndiéjunʼ nirígá rá. Ikhaa eʼthí: “Núma̱aʼ ma ga̱jma̱a̱ numuu ajngáa dí na̱ʼkha̱ náa Biblia, ndi̱yo̱o̱ rí ndayóoʼ mani̱ndxu̱ʼ mbá májáanʼ xa̱bu̱ ga̱jma̱a̱ rí ma̱ni̱ rí Thi maku̱mu̱u̱ dí nandoʼ ka̱yo̱o̱. Ma̱ngaa nijkhánú ndi̱yo̱o̱ rí gíʼmaa ma̱ni̱ dí maku̱mu̱u̱ dí nandoʼ ka̱yo̱o̱, maxnuu rí ndayóoʼ ma̱ngaa mañewu̱u̱n xóo xtáa ga̱jma̱a̱ xóo ku̱mu̱u̱. Nda̱yo̱o̱ rí índo̱ na̱ni̱ rígi̱ nandoo kaʼyoʼ itháan ga̱jma̱a̱ ndaʼyamajkhuʼ itháan”. Thi naʼthí: “Mámbá mbiʼi na̱ni̱ tsiakimínáʼ mu mbayamajkuu itháan a̱jmbio̱ʼ, xó má eʼthí Efesios 5:33. Ga̱jma̱a̱ ikhaa naʼni rí maku̱mu̱ʼ dí nandoo kaʼyoʼ, rí nañewu̱nʼ ga̱jma̱a̱ xtáá tsímáá”.

Á mu nandaaʼ ma̱ta̱ya̱a̱ itháan ga̱jma̱a̱ numuu ikha dí na̱jkha̱ inún bi̱ nidamijná, ata̱ʼa̱a̱ʼ náa jw.org ga̱jma̱a̱ atraxnuu revista ¡Awaxun! número 2, tsiguʼ 2018, dí mbiʼyuu “Mbá 12 ikha dí mambáyúlú makuwáánʼ gagi mbá guʼwáanʼ”.

2. Xóo mambajxáaʼ gajmiáanʼ eʼwíinʼ

Mbaʼa nuthu xa̱bu̱ nuni ngíníin eʼwíinʼ numuu rí mixtiʼkhu xóo nindxu̱ún, naguwáʼ náa i̱mba̱ níʼkhá, xóo kaʼniúún, xóo nijuiʼsngúún ga̱jma̱a̱ numuu dí mudamijná o nindxu̱ún i̱mba̱ religión.

RÍ NAʼTHÍ NÁA BIBLIA: “Guyamajkúún xúgíinʼ enii xa̱bu̱” (1 Pedro 2:17).

RÍ NANDOO GÁʼTHÚU̱N: Biblia tseʼsngulú rí mawi̱yulú kuʼñúún xa̱bu̱ bi̱ nindxu̱ún mixtiʼkhu xóo ikháanʼ, bi̱ naguwáʼ i̱mba̱ níʼkhá, bi̱ a̱jma̱ ñajúúnʼ. Ikhí najmañulú rí gíʼmaa mbuʼyamajkún xúgíiʼ eni̱ xa̱bu̱, tséʼniuu xóo nindxu̱ún, náa guwáʼ o á mu guáʼdáá mbújkha̱a̱ o na̱nguá (Hechos 10:34). Maski ajndu tsékumulú xóo ku̱mu̱ún ikhiin o xóo eni̱, gíʼmaa muʼniún rí májánʼ ga̱jma̱a̱ mbuʼyamajkún (Mateo 7:12).

IKHA DÍ NA̱ʼKHA̱ NÁA BIBLIA NAMBÁYULÚ: Daniel nijuiʼsngáá rí xa̱bu̱ bi̱ naguwáʼ náa Asia nindxu̱ún xa̱bu̱ gamíi náa xuajñuu. Ikha jngóo nigíʼdu̱u̱ niwiñu̱u̱nʼ kaʼñún xa̱bu̱ bi̱ naguwáʼ ikhí, asndu natha wéñúúnʼ náa kúwíin mbaʼin xa̱bu̱. Ikhaa naʼthí: “Nindxa̱ʼwa̱mínáʼ dí xtáá rambáyúu xuájñúʼ. Tándxaʼwámínáʼ rí xtáá rani̱ ga̱jma̱a̱ xóo ku̱mu̱ʼ nindxu̱u̱ ra̱májánʼ”.

Nguáthá mba̱yu̱u̱ʼ nda̱wa̱á Daniel nijmañuu rí eʼthí náa Biblia. Ikhaa eʼthí: “Ndiyóoʼ mariʼkhuu mbá kayuuʼ xóo endxáʼwáminaʼ. Dios ndaʼñún ikháá ma kayuuʼ xúgíinʼ xa̱bu̱, tséʼniuu náa eguwáʼ. Ikhúún ndiyóoʼ majmañuu mba̱ñu̱u̱ xúʼko̱ kaʼnii ma̱ngaa”. Rí xúgi̱, índo̱ Daniel naʼninuuʼ timbá míʼtsú mbáa xa̱bu̱, ikhaa eʼthí. “Nánguá exmiéjunʼ náá guwáʼ xa̱bu̱, nandoʼ ka̱ñu̱u̱n xúgíinʼ, ga̱jma̱a̱ asndu náa gúʼdíin bi̱ nambájxu̱ʼ gajmíʼ”.

Á mu nandaaʼ ma̱ta̱ya̱a̱ itháan, ata̱ʼa̱a̱ʼ náa jw.org ga̱jma̱a̱ atraxnuu revista ¡Awaxun! número 3, tsiguʼ 2020, dí mbiʼyuu “Dí mayambáá maʼndún kuyamijná”.

3. Mbújkha̱a̱

Mbaʼin xa̱bu̱ nduyáʼ muguaʼdáá itháan mbújkha̱a̱ mu makuwíin gagi ga̱jma̱a̱ májánʼ.

RÍ NAʼTHÍ NÁA BIBLIA: “Numuu rí á mu mbáa nagíiʼ naʼni rí najmañuu rúʼko̱ mañe̱wu̱u̱n xó má mbújkha̱a̱ ni̱ndxu̱u̱ mbóo dí mañe̱wa̱nʼ, mu itháan nayambáá ku̱ma̱ numuu dí naʼni maxtáa xa̱bu̱” (Eclesiastés 7:12).

RÍ NANDOO GÁʼTHÚU̱N: Gajkhun má dí ndayóoʼ mbújkha̱a̱, mú rígi̱ na̱nguá eyoo gáʼthúu̱n rí gajkhun makuwáanʼ gagi ga̱jma̱a̱ májánʼ (Proverbios 18:11; 23:​4, 5). Rí phú gajkhun mambáyulú mu makuwáanʼ gagi ga̱jma̱a̱ májánʼ nindxu̱u̱ rí muʼnimbánii ikha dí naxnúlú Dios náa Biblia (1 Timoteo 6:​17-19).

IKHA DÍ NA̱ʼKHA̱ NÁA BIBLIA NAMBÁYULÚ: Cardo mbáa xa̱bu̱ bi̱ xtáa náa Indonesia nigíminaʼ magiʼdoo mbújkha̱a̱, ga̱jma̱a̱ ni̱jkha̱nú ma nigiʼdoo. Ikhaa eʼthí: “Ma̱ndoo maʼgá asndu náa má eyoʼ ikhúún, ma̱tsi̱ dí minumuu, mbaʼa carro, guʼwá o i̱ʼwáʼ. Ikhúún nigúʼdoo xúgíʼ rí xa̱bu̱ nandún muguaʼdáá”. Mú mbújkho̱o̱ niguámbáa. Ikhaa narmáʼáan a̱jkiu̱u̱n: “Mbáa niʼni nduwúúnʼ ga̱jma̱a̱ nirígú káʼyúʼ xúgíʼ mbújkhoʼ rí niñajunʼ gakhi̱i̱ mu magúʼdoo, mbégu̱ʼ xúgi̱ niguámbáa. Ra̱ʼkhá tháán niñajunʼ mu magúʼdoo mbújkha̱a̱, mú nda̱wa̱á nijmáa a̱jkiu̱nʼ numuu rí nánguá gúʼdoo nimbá ga̱jma̱a̱ niku̱mu̱ʼ dí nándáa numuʼ”.

Cardo niraʼwíí maʼnimbánuu ikha rí na̱ʼkha̱ náa Biblia ga̱jma̱a̱ numuu mbújkha̱a̱, dí xúgi̱ ikhaa nánguá eʼyáʼ magiʼdoo itháan, ikhaa niraʼwíi rí xágiʼdoo itháan mbaʼa. Ikhaa eʼthí: “Nijmañuʼ rí itháan gíʼdoo numuu nindxu̱u̱ rí mambajxáaʼ májánʼ ga̱jma̱a̱ Dios. Rí xúgi̱ nagú májánʼ ga̱jma̱a̱ gajkhun xtáá gagi”.

Á mu nandaaʼ ma̱ta̱ya̱a̱ itháan, ga̱jma̱a̱ numuu dí na̱ʼkha̱ raʼthí náa Biblia ga̱jma̱a̱ numuu mbújkha̱a̱, ata̱ʼa̱a̱ʼ náa jw.org ga̱jma̱a̱ atraxnuu artículo “Lá dí matanigajmaa̱ ma̱ngaa dí maraʼdáá mbújkha̱a̱ maʼni dí maraxtaa májánʼ nda̱wa̱á ráʼ.” Dí nigájnú náa i̱yi̱i̱ʼ ¡Bi̱ Nayejngoo! número 3, tsiguʼ 2021.

4. Rí mata̱ba̱a̱ʼ ga̱jma̱a̱ʼ mbáa

Rígá mbaʼa xóo ku̱mu̱ún xa̱bu̱ ga̱jma̱a̱ numuu rí mata̱ba̱a̱ʼ ga̱jma̱a̱ʼ mbáa.

RÍ NAʼTHÍ NÁA BIBLIA: “Xáʼndala mubala xkawiʼ kayuuʼ gajmiála eʼwíinʼ. Mámbáa dí ikháanʼ gíʼmaa majmañuu maxprígúu xuyuuʼ mu mani̱ndxu̱u̱ kaʼwu ga̱jma̱a̱ gamajkhu, raʼkháa dí xáʼngala gúrikháá dí nagua̱ʼa̱ wéñuuʼ mubala gajmiála mbáa ga̱jma̱a̱ rí xágíʼmala xóo eni̱ xa̱bu̱ bi̱ tséniʼniiʼ Dios” (1 Tesalonicenses 4:​3-5).

RÍ NANDOO GÁʼTHÚU̱N: Náa Biblia naʼthí asndu náá ma̱ndoo muʼni, mu muʼni gagimijná dí nagua̱ʼa̱ xuyulú maʼni. Ajngáa “mubala xkawiʼ kayuuʼ gajmiála eʼwíinʼ” naʼthí ga̱jma̱a̱ numún bi̱ nubúúnʼ gajmiún bi̱ raʼkháa guʼñu̱ún o ajmbiu̱ún, bi̱ nugujuamíjná, bi̱ nubúúnʼ maski ajndu xóó tsédamijná, bi̱ a̱jma̱ ñajúúnʼ, bi̱ nubúúnʼ gajmiún xujkhúʼ (1 Corintios 6:​9, 10). Rí mbáa mabóoʼ ga̱jma̱a̱ i̱mba̱ nindxu̱u̱ mbá regalo ndrígóo Dios rí i̱ndó naxnúu mbáa xa̱biya̱ ga̱jma̱a̱ mbáa a̱ʼgu̱ bi̱ nidamijná má (Proverbios 5:​18, 19).

IKHA DÍ NA̱ʼKHA̱ NÁA BIBLIA NAMBÁYULÚ: Kylie, mbáa a̱ʼgu̱ bi̱ xtáa náa Australia naʼthí: “Índo̱ nákhá mbáwún, nindxa̱ʼwa̱mínáʼ rí á mu na̱bo̱ʼ ga̱jmu̱ʼ mbáa, ikhaa maʼndoo kaʼyoʼ ga̱jma̱a̱ mañe̱wu̱nʼ. Mú tárígá rúʼko̱. Táxtáá májánʼ ga̱jma̱a̱ táʼndún kuyoʼ”.

Nguáthá mba̱yu̱u̱ʼ nda̱wa̱á, Kylie nigíʼduu niʼnigajmaa Biblia ga̱jma̱a̱ nigíminaʼ maʼnimbánuu ikha dí na̱ʼkha̱ náa Biblia ga̱jma̱a̱ numuu rí mubúúnʼ xa̱bu̱. Ikha eʼthí: “Dí xúgi̱ nda̱yo̱o̱ dí ikha rí naxnúlú Dios nañewu̱nlú mu xumíniiʼ. Numuu rí na̱ni̱ xó má nandoo Jeobá, xtáá májánʼ ga̱jma̱a̱ naku̱mu̱ʼ dí nandún kuyoʼ. Núma̱aʼ má ikha ndrígóo Biblia, nimbáyúʼ mu xáxmiéjúnʼ”.

Á mu nandaaʼ ma̱ta̱ya̱a̱ itháan, ata̱ʼa̱a̱ʼ náa jw.org ga̱jma̱a̱ atraxnuu artículo “¿Qué dice la Biblia sobre vivir juntos sin estar casados?” Náa ajngáa xtílóo.

Bi̱ Niʼniáanʼlú nambáyulú mbuʼyáá ndiéjunʼ nindxu̱u̱ rí májánʼ ga̱jma̱a̱ dí ra̱májánʼ. Maski ajndu nguáná naʼniulú mingíjyúuʼ munimbulú ikha ndrígóo, mú gajkhun dí mambáyulú. Ma̱ndoo maʼni kañiiʼ a̱jkiu̱lú rí makuwáanʼ gagi má xúʼko̱ raʼkháa mbá xngaa.