Atambaʼtaa mu matraxnuu

Ayuʼ náa naʼthí rí xú káʼnii nindxu̱u̱ ináa

ARTÍCULO RÍ MUʼNIGAJMAA 31

Guʼyamajkuíí dí ma̱ndoo muʼtákáñii Jeobá

Guʼyamajkuíí dí ma̱ndoo muʼtákáñii Jeobá

“Rí natajkháan náa ikháán ganindxu̱u̱ xóo rí ndataun dí niguma májáánʼ” (SAL. 141:2).

AJMÚÚ 47 Guʼtákáñii Dios tsejtsíí mbiʼi

RÍ MUʼNIGAJMAA a

1. Xkáʼnii gíʼmaa mbuʼyáá dí nuʼtajkháan rá.

 BI̱ NIʼNI mekhu ga̱jma̱a̱ Ku̱ba̱ʼ nixnulu mbá dí mitsaanʼ wéñuuʼ: Ikhaa ni̱ndxu̱u̱ dí ma̱ndoo muʼtámíjná gajmiúlú. Gundxaʼwamíjna̱lú ndiéjuunʼ eyoo gáʼthúu̱n rígi̱. Ma̱ndoo muʼthán Jeobá xúgíʼ dí gíwánʼ náa a̱jkiu̱lú asndu náá mbiʼi, ajndu náá má mínaʼ ga̱jma̱a̱ náa má guaʼyaa ajngáa ma̱ngaa xáʼyóoʼ ma muʼthán wapháá dí nandulú muʼtámíjná gajmiúlú. Ma̱ndoo muʼtákáñii índo̱ kuwáanʼ náa guʼwá thana o índo̱ kajcháanʼ náa guʼwá e̱jua̱nʼ, nduʼyáá gajkhun dí ikhaa maʼdxawulú. Nuxnáalú wéñuuʼ numaaʼ ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱.

2. Xú kaʼnii nisngájma David dí maʼtájkháan nindxu̱u̱ mbá dí kiejuunʼ wéñuuʼ rá.

2 Rey David ndiʼyoo dí maʼtájkháan nindxu̱u̱ mbá rí kiejuunʼ wéñuuʼ. Mbá ajmúú dí niʼni náa inuu Jeobá niʼthí: ‹Ganindxu̱u̱ xóo rí ndataun dí niguma májáánʼ rí natajkháan náa ikháán› (Sal. 141:1, 2). Nákha mbiʼi dí nixtáa David nijmaa dí ndataun rí mitsáʼkháan mu mbuyamajkuíí Jeobá, dí nini̱ májáánʼ jma̱a̱ tsumáá wéñuuʼ ndxajkun (Éx. 30:34, 35). Índo̱ David niʼthí jma̱a̱ numuu dí ndataun, nindoo gáʼthí dí ndayóoʼ mandxaʼwáminaʼ májánʼ ndiéjunʼ gáʼthúu̱n Anu̱u̱ bi̱ xtáa mekhuíí índo̱ gáʼtájkáan. Ikhaa má kayuuʼ mangáanʼ nandulú dí muʼtájkáan manigu̱u̱ʼ Jeobá.

3. Xóo gíʼmaa muʼtákáñii Jeobá ga̱jma̱a̱ náá numuu rá.

3 Índo̱ nuʼtákáñii Jeobá gíʼmaa muʼni ga̱jma̱a̱ gamajkhu. Gundxaʼwamíjna̱ dí nagui̱i̱ wéñuuʼ dí ndiʼyoo Isaías, Ezequiel, Daniel ga̱jma̱a̱ Juan. Maski asndu mixtiʼkhu xóo ndiyáá, mu rígá dí nambríguii, ikhí ndiyáá dí Jeobá nindxu̱u̱ mbá Rey bi̱ gíʼdoo xúgíʼ tsiakii. Isaías ndiʼyoo Jeobá gíʼ náa xíliu̱u̱ rí mitsidanʼ wéñuuʼ (Is. 6:1-3). Ezequiel ndiʼyoo dí gíʼ náa carriu̱u̱ ga̱jma̱a̱ náa bájndi náa gíʼ naxpibínʼ xóo mbáa takua̱ya̱ʼ (Ezeq. 1:26-28). Daniel ndiʼyoo ‹Tátá bi̱ niʼníí má xtáa› kagúwuunʼ mbá xtíin miʼxá ga̱jma̱a̱ ndiyóo dí asndu nagájnúu riʼyu̱u̱ aguʼ náa gíʼ (Dan. 7:9, 10). Juan ndiʼyoo dí náa bájndi xíliu̱u̱ Jeobá nakujmaa “mbáa takua̱ya̱ʼ rí nindxu̱u̱ xóo itsí esmeralda” (Apoc. 4:2-4). Rí mundxaʼwamíjna̱ xóo nindxu̱u̱ Jeobá naʼni mbuʼyáá dí muʼtákáñii nindxu̱u̱ mbá dí mitsaanʼ wéñuuʼ. Ikha jngóo gíʼdoo wéñuuʼ numuu muʼni ga̱jma̱a̱ gamajkhu. Mú, ndiéjunʼ gándoo guʼthá índo̱ nuʼtajkháan rá.

“GÍʼMAA MUTAJKÁAN XÚGI̱ KAʼNII”

4. Ndiéjunʼ ejmañulú náa timbá ajngáa dí nitajkháan Jesús rá. (Mateo 6:9, 10.)

4 (Atraxnuu Mateo 6:9, 10). Náa discurso dí nixná náa kúbá Jesús niʼthún xa̱bi̱i̱ xóo gíʼmaa mutakháñii Dios mu maʼdxuun. Nda̱wa̱á dí niʼthí “gíʼmaa mutajkáan xúgi̱ kaʼnii”, timbá dí niʼthí nindxu̱u̱ rí nandoo Jeobá: Dí maguma kaʼwii mbiʼyuu, ma̱ʼkha̱ Xa̱bu̱ ñajunʼ ndrígióo mu maʼni gámbíin xúgíinʼ xa̱bu̱ sia̱nʼ, ma̱ngaa dí mambanúu xúgíʼ dí nikudaminaʼ maʼni náa tsu̱du̱u̱ Ku̱ba̱ʼ gajmíi̱n xa̱bu̱ numbaaʼ. Á mu dí nuʼthá xúgíʼ rígi̱ índo̱ nuʼtajkháan, nusngajmá dí gíʼdoo wéñuuʼ numuu dí nandoo maʼni Jeobá.

5. Náá numuu dí na̱nguá má raʼkhí dí muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numuu rí ndayúlú rá.

5 Náa i̱ʼwáʼ dí niʼthí Jesús índo̱ niʼtájkháan nisngájma dí na̱nguá má ni̱ndxu̱u̱ raʼkhí rí muʼtájkáan jma̱a̱ numuu rí ndayúlú. Ma̱ndoo munda̱ʼa̱a̱ Jeobá dí maxnúlú ganitsu dí ndayúlú mámbá mbiʼi, maʼni jngudi̱i̱ aʼkhúlú, dí mañewu̱nlú náa tsáʼkhá jma̱a̱ maʼni káwáanʼ náa xa̱bu̱ Xkawiiʼ (Mat. 6:11-13). Índo̱ nunda̱ʼa̱a̱ Jeobá xúgíʼ rígi̱ nusngajmá dí nakumulú kuʼyáá ga̱jma̱a̱ nandulú dí ikhaa ma̱ndoo kaʼyulú.

Ndiéjunʼ gándoo gaʼthí mbáa dxájulú índo̱ naʼtájkháan ga̱jma̱a̱ a̱ʼgiu̱u̱ rá. (Atayáá kutriga̱ 6). d

6. Lá mbaʼyóoʼ mutangaánʼ muʼthá kikháá ajngáa dí Jesús niʼtájkháan ráʼ.

6 Jesús na̱nguá nindoo dí xa̱bi̱i̱ mutangíin muthi kikháá ajngáa dí ikhaa niʼthí índo̱ niʼtájkháan. Náa i̱ʼwáʼ rí niʼtájkháan niʼthí ga̱jma̱a̱ numuu dí naʼni maxmiéjuunʼ mbiʼi rúʼko̱ (Mat. 26:39, 42; Juan 17:1-26). Mangáánʼ ma̱ndoo muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numuu dí naʼni maxmiéjunlú. Mbá xkri̱da, índo̱ mbaʼyóoʼ muraʼwíi mbá dí muʼni, ma̱ndoo munda̱ʼa̱a̱ Dios ku̱ma̱ ga̱jma̱a̱ dí makru̱ʼu̱lú (Sal. 119:33, 34). Índo̱ kaʼyulú muʼnimbaníí mbá ñajunʼ rí maʼniulú mingíjyúuʼ, ma̱ndoo munda̱ʼa̱a̱ Jeobá dí mambáyulú mbuʼyáá xóo kaʼnii guʼni (Prov. 2:6). Xabuanii ma̱ndoo mutajkáan ga̱jma̱a̱ numún e̱jñún xúʼko̱ má e̱ji̱n ma̱ndoo mutajkáan ga̱jma̱a̱ numún xabuaniún. Xúgiáanʼ ndayóoʼ muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún xa̱bu̱ bi̱ nuʼsngúún numuu Biblia xúʼko̱ má bi̱ nuʼtaruʼúún. Mú, índo̱ guʼtájkáan raʼkháa i̱ndó mbaʼyóoʼ munda̱ʼa̱lú.

Ndiéjunʼ itháan gándoo muʼthá índo̱ guʼtájkáan mu muʼnilú mba̱a̱ Jeobá ga̱jma̱a̱ muxnáalú núma̱aʼ rá. (Atayáá kutri̱ga 7 asndu 9) e

7. Náá numuu dí ndaʼyóoʼ muʼni mba̱a̱ Jeobá índo̱ nuʼtajkháan rá.

7 Índo̱ nuʼtajkháan ma̱ngaa ndayóoʼ dí muʼni mba̱a̱ Jeobá. Numuu dí i̱ndó ikhaa kaʼyoo magruigú gamajkhu. Mbáa bi̱ niʼnirámáʼ salmo niʼthí: “Májánʼ a̱jkia̱a̱nʼ ga̱jma̱a̱ xtaa xawii mu matani mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ”. Niʼthí xóó: “Nindxa̱a̱ʼ mbáa Dios bi̱ naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n ga̱jma̱a̱ nagáwíinʼ a̱jkiu̱u̱n, na̱nguá kiʼnáa nacha̱ ga̱jma̱a̱ ra̱ʼkhá tháán gíʼdoo ngajua rí nditháan tsétumuu ga̱jma̱a̱ gajkuwiin” (Sal. 86:5, 15). Guaʼdáá mbaʼa numuu mu muʼni mba̱a̱ Jeobá xóo nindxu̱u̱ ga̱jma̱a̱ xúgíʼ dí naʼni.

8. Ndiéjunʼ nindxu̱u̱ tikhu dí ma̱ndoo muxnáalú núma̱aʼ índo̱ nuʼtajkháan rá. (Salmo 104:12-15, 24.)

8 Índo̱ nuʼtajkháan gíʼmaa muʼnilu mba̱a̱ Jeobá mú, ma̱ngaa nandulú dí muxnáa núma̱aʼ jma̱a̱ numuu xúgíʼ dí mitsaanʼ dí ikhaa naxnulu, xóo mitsaanʼ color ri̱ʼi̱ ga̱jma̱a̱ mixtiʼkhu enii ganitsu ma̱ngaa kuáʼdíin bi̱ nambájxu gajmiúlú. Anu̱lú naxnúlú xúgíʼ rígi̱ ga̱jma̱a̱ i̱ʼwáʼ numuu dí nandoo makuwáanʼlu gagi (atraxnuu Salmo 104:12-15, b 24). c Mú, dí itháán nuxnáalu numaaʼ nindxu̱u̱ ga̱jma̱a̱ numuu mbaʼa wéñuuʼ ganitsu dí naxnúlú xuajñuu, ma̱ngaa rí kuáʼti̱i̱n mbá rí mitsaanʼ nda̱wa̱á.

9. Ndiéjuunʼ gúʼni mu xámbumulú muxnáa numaaʼ Jeobá rá. (1 Tesalonicenses 5:17, 18).

9 Tséʼniulú miʼskhaa rí mambumulú mbá nacha̱ xúgíʼ rí Jeobá naʼni ga̱jma̱a̱ numulú. Ndiéjuunʼ gándoo gúʼni̱ mu xágíʼnulú rúʼko̱ rá. Ma̱ndoo muʼniraʼmáʼ xúgíʼ rí ninda̱ʼa̱a̱lú nda̱wa̱á índo̱ ganújngoo nguáthá mbiʼi mutanga̱ánʼ mbuʼyáá xú kaʼnii Jeobá niriʼñulú, ikhú ma̱ndoo muxnáa numaaʼ numuu rí ikhaa nimbáyulúʼ (atraxnuu 1 Tesalonicenses 5:17, 18). Índo̱ nuxna̱a̱ʼlú numaaʼ naʼni makumulú rí nandún kuyulú ga̱jma̱a̱ nakuwáanʼ gagi. Jeobá ma̱ngaa nadxuu índo̱ núxnáalú numaaʼ ga̱jma̱a̱ numuu dí niriʼñulú dí niʼtákáñíí (Col. 3:15). Mú rígá i̱mba̱ dí gíʼdoo itháan numuu dí muxnáa núma̱aʼ Jeobá. Guʼyáá ndiéjuunʼ nindxu̱u̱.

GUXNÁA NÚMA̱Aʼ JEOBÁ GA̱JMA̱A̱ NUMUU A̱ʼDIÓO

10. Ndíjkha rí ndayóoʼ muxnáa núma̱aʼ Jeobá numuu rí nikuʼmaa Jesús náa tsu̱du̱u̱ Ku̱ba̱ʼ rá. (1 Pedro 2:21.)

10 (Atraxnuu 1 Pedro 2:21). Ndayóoʼ rí muxnáa núma̱aʼ Jeobá numuu rí nikuʼmaa a̱ʼdióo bi̱ nandoo kaʼyoo mu maʼsngulúʼ. Índo̱ nuʼnigajmaa xóo nixtáa Jesús mbaʼa rí najmañulú ga̱jma̱a̱ numuu Jeobá ma̱ngaa najmañulú ndiéjuunʼ gúʼni mu ikhaa manigu̱u̱ʼ. Á mu nusngajmá fe náa tsigijñaʼ ndrígóo Cristo, ma̱ndoo makuwáanʼ tsímáá ga̱jma̱a̱ mambájxulú májánʼ gajmiúlú Jeobá (Rom. 5:1).

11. Ndíjkha rí najmulú mbiʼyuu Jesús índo̱ naʼtájkháan rá.

11 Nuxnáa núma̱aʼ Jeobá numuu rí nandoo nuʼtákáñíí ga̱jma̱a̱ numuu A̱ʼdióo. Jeobá najmiuu Jesús mu maxnúlú rí nunda̱ʼa̱a̱. Á najmulú mbiʼyuu A̱ʼdióo índo̱ nuʼtákáñíí, Jeobá maʼdxawunlú ga̱jma̱a̱ mariʼñulú. Jesús niʼthí: ‹Asndu ndiéjunʼ má rí gúnda̱ʼa̱ ga̱jma̱a̱ mbiʼyuʼ, ikhúúnʼ maxna̱la, mu xúʼko̱ Anu̱ʼ maguma mba̱a̱ ga̱jma̱a̱ numuu A̱ʼdióo› (Juan 14:13, 14).

12. Xú kaʼnii i̱mba̱ numuu kuaʼdáá mu muxnáa núma̱aʼ Jeobá ga̱jma̱a̱ numuu a̱ʼdióo rá.

12 Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhúlú ga̱jma̱a̱ numuu tsigijñaʼ ndrígóo Jesús. Náa Biblia naʼthí dí Jesús nindxu̱u̱ “ndxajkun bi̱ phú kayá edxu̱u̱” ga̱jma̱a̱ gíʼ náa “níjñu mújúunʼ xíliúu Dios bi̱ phú mba̱a̱ náa mekhuíí” (Heb. 8:1). Ma̱ngaa naʼthí dí “kuaʼdaa mbáa bi̱ nambáyulú bi̱ xtáa mbóó ga̱jma̱a̱ Anu̱lú: Ikhaa nindxu̱u̱ Jesucristo” (1 Juan 2:1). Ra̱ʼkhá tháán exnáa núma̱aʼ Jeobá numuu rí nixniúlú mbáa Ndxajkun bi̱ phú Kayá Edxu̱u̱ bi̱ nagáwíinʼ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, ndaʼyoo náa tséʼngo̱o̱ gúʼni ma̱ngaa bi̱ “naʼthí ga̱jma̱a̱ numulú” (Rom. 8:34; Heb. 4:15). Á mu tákháñúu Jesús ga̱jma̱á numulú ikháanʼ xándoo muʼtákáñíí Jeobá numuu rí ni̱ndxu̱lú xa̱bu̱ aʼkhá. Xáʼngo̱o̱ gúxnáanlú núma̱aʼ Jeobá numuu rí nixnájxi̱i̱ A̱ʼdióo bi̱ nandoo kaʼyoo.

GU’TÁJKÁAN GA̱JMA̱A̱ NUMÚN A̱NGIU̱LÚ

13. Xú kaʼnii nisngájma Jesús rí nindoo kaʼñún xa̱bi̱i̱ mbruʼun rí makhañúu rá.

13 Mbruʼun rí makhañúu Jesús, ikhaa mba̱yu̱u̱ʼ niʼtájkháan ga̱jma̱a̱ numún xa̱bi̱i̱, nindo̱ʼo̱o̱ Anu̱u̱ rí mañewu̱u̱n náa xa̱bu̱ Xkawi̱i̱ʼ (Juan 17:15). ¡Xúʼko̱ nisngájma dí nindoo kaʼñún! Maski má inuu mamínuuʼ wéñuuʼ mú nixmiéjuunʼ rí makuwíin májánʼ xa̱bi̱i̱.

Ndiéjunʼ gándoo gunda̱ʼa̱ índo̱ guʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú rá. (Atayáá kutri̱ga 14 asndu 16). f

14. Xú kaʼnii esngajmá rí nandulú kuʼñúún a̱ngiu̱lú rá.

14 Xó má niʼni Jesús, xúʼko̱ gíʼmaa muʼni mangáánʼ raʼkháa i̱ndó maxmiéjunlú kuʼyamijná i̱ndó ikháánʼ. Gíʼmaa muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú. Xúʼko̱ gusngajmá rí nuʼnimbulú kiʼtáñajunʼ ndrígóo Jesús dí maʼndulú kuʼyamijná ga̱jma̱a̱ musngajmáá Jeobá rí gajkhun nandulú kuʼñúún a̱ngiu̱lú (Juan 13:34). Nduʼyáá má rí índo̱ nuríyaʼ mbiʼi muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún xa̱bi̱i̱ Jeobá, na̱nguá nindxu̱u̱ mbiʼi ndíí. Náa Biblia naʼthí dí “índo̱ xa̱bu̱ jmbii naʼtájkáan gíʼdoo wéñuuʼ tsiakii” (Sant. 5:16).

15. Náá numuu rí ndayóoʼ mutajkáan ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú rá.

15 Ndayóoʼ rí muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú numuu rí nuraʼníí mbaʼa ga̱ʼkhu̱ rí mingíjyúuʼ. Ma̱ndoo munda̱ʼa̱a̱ Jeobá rí mambáñún índo̱ nuraʼníí nandii, gamiéjunʼ dí narígá, guerra o rí naguma gíníi. Ma̱ngaa ma̱ndoo muʼtájkáan numún a̱ngiu̱lú bi̱ nuni gínámijná mumbañún bi̱ nuraʼníí mbá gamiéjunʼ. Mbáa ikháán natatsiniiʼ mbáa bi̱ naraʼnuu gamiéjunʼ xóo rígi̱. Náá numuu rí tsétriyaʼ mbiʼyuu índo̱ gáratajkáan rá. Índo̱ naratháán Jeobá rí mambáñún a̱ngiu̱lú mu maʼngu̱u̱n muraʼníí ga̱ʼkhu̱, natasngájma rí gajkhun nandaaʼ xtañún.

16. Náá numuu rí ndayóoʼ muʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú bi̱ nuxnulu ikha rá.

16 A̱ngiu̱lú bi̱ nuxnulu ikha náa nagimbáanʼ nuxna̱a̱ wéñuuʼ núma̱aʼ rí nuʼtájkáan ga̱jma̱a̱ numún, numuu dí rúʼko̱ nambáñúún wéñuuʼ. Xúʼko̱ nikumu̱u̱ apóstol Pablo. Ikhaa niʼnirámáʼ: “Gutajkáan ga̱jma̱a̱ numuʼ mangúún mu magúʼdoo ajngáa rí ma̱ta̱, ga̱jma̱a̱ xámiñuʼ ma̱ta̱ ajngáa ngu̱ʼwa̱ rí mitsuʼkáan dí nindxu̱u̱ ajngáa rí májánʼ” (Efes. 6:19). Mbiʼi xúgi̱ kúwá mbaʼiin a̱ngiu̱lú bi̱ nuñajunʼ wéñuuʼ mu muxnulú ikha. Índo̱ nunda̱ʼa̱a̱ Jeobá rí maʼni tsajkurámúunʼ xúgíʼ rí nuni̱, nusngajmá rí nandulú kuʼñúún.

ÍNDO̱ NUʼTÁJKÁAN NÁA INÚN EʼWÍINʼ

17, 18. Nguáná gúthulú rí muʼtájkáan náa inún eʼwíinʼ ga̱jma̱a̱ ndiéjuunʼ gíʼmaa mbuʼyáá rá.

17 Mbáa nguáná mundu̱ʼu̱lú rí muʼtájkáan náa inún eʼwíinʼ. Mbá xkri̱da, mbáa ndxájulú bi̱ naʼnigájmaa ga̱jma̱a̱ mbáa xa̱bu̱ na̱ndo̱ʼo̱o̱ ndxájulú bi̱ na̱jkha̱ ga̱jma̱a̱ rí maʼtájkháan, mú ndxájulú buʼko̱ tséniniiʼ májánʼ xa̱bu̱ bi̱ najuiʼsngáá, mbáa ikhaa maʼthí rí itháán májánʼ dí maʼtájkháan índo̱ gámbúun runi̱ gájma̱a̱. Mu xúʼko̱ ma̱ndoo mbaʼyoo ndiéjuunʼ eyóoʼ xa̱bu̱ ga̱jma̱a̱ rúʼko̱ gáʼthí índo̱ gáʼtájkáan.

18 Á mu naxtanda̱ʼa̱a̱ mbáa ndxájulú rí maʼtájkháan náa reunión o índo̱ magajnún gútaraʼa, ikhaa ndayóoʼ mbaʼyoo ndiéjuunʼ rí itháan nagájnuriyo̱o̱ʼ mu ikhaa rúʼko̱ gáʼtájkáan. Índo̱ najuiʼtájkáan na̱nguá nindxu̱u̱ mu muxnúún consejo a̱ngiu̱lú bi̱ kúwá ikhí ni má majuixná anuncio. Índo̱ narígá reunión najuixná káaʼ witsu minutos mu miʼni ajmúú ga̱jma̱a̱ miʼtájkáan. Ikha jngóo ndxájulú bi̱ maʼtájkháan ‹xáʼyoo mbajyúuʼ wéñuuʼ›, itháan índo̱ nagi̱ʼdu̱u̱ reunión (Mat. 6:7).

GÍʼDOO WÉÑUUʼ NUMUU MUʼTÁJKÁAN MU MAKUWÁANʼLU

19. Ndiéjunʼ gámbáyulú makuwáanʼ xawii índo̱ Jeobá gánda̱ʼa̱a̱ cuenta rá.

19 Numuu dí mbiʼi dí manda̱ʼa̱a̱ cuenta Jeobá na̱ʼkha̱ rajngiyuu, ikha jngóo gíʼdoo wéñuuʼ numuu muʼtájkáan itháan. Jesús niʼthí ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱: “Gakuwáanʼla xawii ga̱jma̱a̱ gutajkáan má xúʼko̱ mu makáwáanʼla náa xúgíʼ rí wíji̱ marigá” (Luc. 21:36). Á mu nuʼtajkháan má xúʼko̱, mambáyulú mu muñewa̱a̱n rí nambájxu gajmiúlú Dios ga̱jma̱a̱ makuwáanʼ xawii índo̱ ga̱ʼkha̱ mbiʼi ndrígóo Jeobá.

20. Ndiéjunʼ gándoo guʼni mu dí nuʼtajkháan mani̱ndxu̱u̱ xóo mbá dí ndataun rá.

20 Ndiéjunʼ nijmañulúʼ náa artículo rígi̱ rá. Ra̱ʼkhá tháán eʼyamajkuíí rí nandoo nuʼtákáñii Jeobá. Dí itháán gíʼdoo numuu muʼthá índo̱ nuʼtajkháan nindxu̱u̱ dí nandoo Jeobá. Ma̱ngaa nuxnáa̱lú numaaʼ numuu A̱ʼdióo, Xa̱bu̱ Ñajunʼ ndrígóo, ga̱jma̱a̱ nuʼtajkháan numún a̱ngiu̱lú. Xúʼko̱ má ma̱ngaa ma̱ndoo munda̱ʼa̱a̱ maxnúlú dí ndayúlú mu makuwaanʼ ga̱jma̱a̱, ma̱ngaa dí majmañulú itháán numuu Ikhaa. Índo̱ nundxa̱ʼwa̱míjna̱ ga̱jma̱a̱ tsumáá dí guʼthá índo̱ nuʼtajkháan, nusngajmá dí nduʼyamajkuíí rí ma̱ndoo muʼthán. Xúgíʼ rí guʼtháán Jeobá mbaʼyoo rí nindxu̱u̱ xóo mbá rí ndataun rí ikhaa manigu̱u̱ʼ (Prov. 15:8).

AJMÚÚ 45 “Dí nandxa̱ʼwa̱mínáʼ náa a̱jkiu̱nʼ”

a Nuxnáalu numaaʼ numuu dí nandoo nuʼtákáñiilu Jeobá. Ikha jngóo nandulú dí manigu̱u̱ʼ índo̱ nuʼtákáñii, xóo mbá tsigijñaʼ dí ndataun. Náa artículo rígi̱, majmañulú ndiéjuunʼ gándoo guʼthá índo̱ nuʼtajkháan ma̱ngaa ndiéjunʼ gíʼmaa mbuʼyáá índo̱ nundu̱ʼu̱lú muʼtájkáan náa inún eʼwíinʼ.

b Salmo 104:12-15: “Náa inuu nutrami̱i̱nʼ ñu̱ʼu̱ bi̱ nagún rijma̱a̱; ga̱jma̱a̱ náa ñawúunʼ rí mi̱du̱u̱ nuni ajmúú. Ikhaa naxíjyo̱o̱ʼ kúbá asndu náa goʼwóo dí rígá mekhuíí. Ku̱ba̱ʼ nagiʼmuu ga̱jma̱a̱ dí ikháán natani̱. Ikhaa naʼni dí marudíinʼ iná rí muphu xujkhúʼ ga̱jma̱a̱ yaʼwu dí muphu xa̱bu̱, mu xúʼko̱ marigá ganitsu náa ku̱ba̱ʼ: Ma̱ngaa vino dí naʼni maʼdxuu a̱jkiu̱u̱n xa̱bu̱, aceite dí naʼni maxpíbínʼ inuu ga̱jma̱a̱ pan dí naʼni maʼdxuu a̱jkiu̱u̱n xa̱bu̱ numbaaʼ”.

c Salmo 104:24: “¡Oh Jeobá, ra̱ʼkhá tháán mbaʼa rí nitani̱! Ra̱ʼkhá tháán májánʼ nitani̱ xúgíʼ. Náa ku̱ba̱ʼ kajtíí rí nitani̱”.

d NAʼTHÍ NUMUU XTIʼKHU: Mbáa ndxájulú ga̱jma̱a̱ a̱ʼgiu̱u̱ na̱ndo̱ʼo̱o̱ Jeobá dí mañewu̱u̱n a̱ʼdióo náa naʼnigajmaa, dí mambáyúu maʼni a̱jkiu̱u̱n anu̱u̱ a̱ʼgiu̱u̱ ga̱jma̱a̱ dí mbáa bi̱ naʼniga̱jma̱a̱ Biblia magíʼ maʼni dí najmañuu.

e NAʼTHÍ NUMUU XTIʼKHU: Mbá ndxájulú dxámá naxnáa numaaʼ Jeobá numuu dí nixnáximinaʼ Jesús makhañúu, ma̱ngaa mu mitsaanʼ numbaaʼ náa kuwáanʼlu xúʼko̱ má numuu ganitsu.

f NAʼTHÍ NUMUU XTIʼKHU: Mbáa ndxájulú na̱ndo̱ʼo̱o̱ Jeobá rí maxnún tsiakii a̱ngiu̱lú Cuerpo Gobernante ga̱jma̱a̱ mambáñún bi̱ numíníiʼ numuu mbá gamiéjunʼ, xúʼko̱ má bi̱ najuixkúún.