Hagnente ty agnate’ao

Hizilike amy ty lohahevetse

FAGNONTENEAGNE 6

Ino ty Hataoko Naho fa Taone ty Ajaja Hanao Raty?

Ino ty Hataoko Naho fa Taone ty Ajaja Hanao Raty?

NAGNINO ZAY RO MILA FANTAREGNE?

Atoro’o fa ihe ty mifehe ty fiaigna’o naho tsy magneke.

INO TY HATAO’O?

Eretsereto ty raha nahazo i Beandro toy: Nimbama’e mbeo ty mpiara-mianatse ama’e roe. Midobodoboke ty fo i Beandro, satria fa indroe iareo tamy ty heregnandro toy ro nandrisike aze hifoke sigara. Le avy le fanta’e fa mbe handrisike aze indraike iareo.

Hoe ty raike:

“Hoe tsy mba mana-namagne ty lahy toy! Aleo rehe meagne namagne.”

Le avy le hay i Beandro fa tsy le namagne loatse ty teà’e hiaviagne. Mangalake raha boake am-poso’e ao i nama’ey, le atolo’e i Beandro.

Sigara vata’e i rahay! Nindra ty taho i Beandro.

Hoe ty Beandro: “Ajafady lahireo fa hai’areo raho fa tsy ...”

Faie le avy le nirehake i lahy faharoey tie: “Ko manao havotroagne hoe io kahe rehe!”

“Tsy votro zao raho lahireo!”, hoe ty Beandro.

Misazoke i Beandro reke sady manambetambe aze tie: “Ko matahotse rehe!”

Naharine’e ty vava i Beandro i sigaray sady nibisibisike reke tie: “Ao kahe fa tsy hambara’ay ndra ia ndra ia. Tsy raha hisy hahafantatseo.”

Ino ty ho natao’o naho ihe ro Beandro?

MANDINEHA SOA HEY!

Fa nandineke soa vao o ajaja rehoe taloha ty hifoha iareo sigara? Azo antoke fa voatao ty nama’e iareo, fa tsy iareo ro te hifoke. Te ho teà ty nama’e iareo, le nagnorike aze avao.

Akore ty hatao’o naho misy mitarike azo hanao raty hoe izay? Ino ty toko’e hatao’o mba tsy hagnorike iareo avao?

  1. FANTARO MIALOHA ZE RAHA METE HATAO’E

    Hoe ty Baiboly: “Mahimbagne ze mamantatse ty loza hiseho le mietake, fa ty tanora fagnahy mbe mizilike avao le voa.”—Ohabolana 22:3.

    Mateteke ro fa fanta’o mialoha ty raha hatao iareo. Akore ohatse naho mahatrea mpiharo mianatse ama’o mivorivory rehe sady talake’o mifoke sigara iareo? Naho fa miomagne mialoha rehe, le fanta’o ty hatao’o mba hialagne iareo.

  2. MANDINEHA SOA

    Hoe ty Baiboly: “Manàgna feo ty fieretseretagne malio.”—1 Petera 3:16.

    Dineho tie: ‘Kera hanegnegne raho naho manao fahatane ze raha ampanoe ty ajaja ahy?’ Maregne fa va’e ho tea’e rehe amy ty voaloha’e. Faie hilamigne vao ty eretsere’o naho fa afara atoy? Hampandefetse ty raha inoa’o vao rehe mba hampifaleagne ty nama’o?—Eksodosy 23:2.

  3. MANDRAMBESA FANAPAHAN-KEVETSE

    Hoe ty Baiboly: “Mandineke ty lia’e ty mahimbagne.”—Ohabolana 14:16.

    Tsy maintsy manapa-kevetse tikagne iaby tie hankatò an’Andrianagnahare ndra hanao raty. Rehafe ty Baiboly fa nankatò an’Andrianagnahare ty Josefa naho i Joba vaho i Jesosy, faie tsy nanahake izay ty Kaina naho i Esao vaho i Jodasy. A ihe? Ino ty hatao’o?

Rehafe ty Baiboly fa toko’e ho ‘tapa-kevetse am-pontikagne’ ao tika. (Daniela 1:8) Naho eretserete’o ty ho voka ty fanoegne raty sady fa nanapa-kevetse rehe, le ho mora ama’o ty hirehake ty heve’o amy ty nama’o sady handrambe soa rehe.

Tsy voatere hagnazava bey ty heve’o rehe. Mirehafa tihoe AHA’A. Ndra azo’o atao ka ty manoro tie tsy hiova hevetse rehe naho fa mirehake tihoe:

  • “Ko ampiliregne amy izay raho!”

  • “Tsy manao izay raho!”

  • “Ino ty raha atao’areo toy! Izaho fa fanta’areo tie tsy hanao izay!”

Le avy le mirehafa, sady atorò fa tsy misomonga rehe. Le avy le hitsìgne iareo naho atao’o izay.

TY ATAO NAHO FA MISY MIKIZAKE

Hanjare ho fihisà ty ragne’o rehe naho magneke ho taone’e hanao ze teà’e avao

Akore ty atao’o naho misy ajaja mikizake azo sady mirehake tie: “Ampela vao iheo kahe, ie matahotahotseo?” Fantaro fa mbe te hisisike avao reke kanao mirehake izay. Intoagne misy raha roe azo’o atao:

  • Ekeo fa maregne ty reha’e. (Mirehafa tie: “Ie, toe matahotse vata’e raho!” Hazavao kedekede naho fa avy eo ty anto’e.)

  • Anò ze himegnara’e. Hazavao ty anto’e tsy agnekea’o sady ampisaintsaigno reke. (Mirehafa tie: “Ndaty manahake anareo zao le mifoke sigara!”)

Naho mbe misisike avao reke, le avy le misintaha! Naho mbe mijanojanogne eo avao rehe, le tsy hahalietse iareo. Naho misintake rehe, le ho trea’e fa tsy magneke hanao ze teà’e hatao.

Naho ty maregne, tsy maintsy ho taone ty ajaja hanao raty rehe. Faie azo’o atao ty magneke ndra tsy hagneke. Anjara’o ty manapa-kevetse!—Josoa 24:15.