Tshɔka lɛnɛ ele awui

Tshɔka lo ɛtɛ w'awui

Woho wa nkondja lotshungɔ la mɛtɛ

Woho wa nkondja lotshungɔ la mɛtɛ

“Naka Ɔna nyotshungola, kete mɛtɛ nyayotshungɔ.”​—JNI. 8:36.

ESAMBO: 54, 36

1, 2. a) Kakɔna kasala anto dia nkondja lotshungɔ? b) Etombelo akɔna wonga la dui sɔ?

ƐLƆ kɛnɛ, anto wa l’ahole efula wa l’andja ɔnɛ wekɔ lo ntɛkɛta lo dikambo dia monga popo ndo dia lotshungɔ. Amɔtshi nangaka ntshungɔ oma l’akambo wele bu la losembwe, wa kananɛ kɔlɔ ndo oma lo wola. Akina nɔmbaka dia monga la lotshungɔ la ntɛkɛta kɛnɛ kalangawɔ, dia nsɔna kɛnɛ kalangawɔ ndo dia nsɛna woho walangawɔ. Anto wa l’ahole tshɛ nangaka monga la lotshungɔ.

2 Anto mbetetaka lo toshinga dia nyanga lotshungɔ ndo tɔmbɔkɔka. Ko onde vɔ kondjaka mɛtɛ kɛnɛ kayangawɔ? Ndooko. Mbala efula etombelo wonga la dui sɔ ele, anto sowaka efula ndo mvɔka. Ɛtɛkɛta ɛnɛ wa nkumekanga Sɔlɔmɔna wele lo Ondaki 8:9 wekɔ mɛtɛ: “Onto [mbolɛka] wonyande onto dia mbosalɛ kɔlɔ.”

3. Akokaso nsala dia monga mɛtɛ l’ɔngɛnɔngɛnɔ ndo l’ɔlɔ?

3 Bible totɛka kɛnɛ kahombaso nsala dia monga mɛtɛ l’ɔngɛnɔngɛnɔ ndo l’ɔlɔ. Ombeki Jakɔba akate ate: “Onto laka washo lo ɛlɛmbɛ wa kokele wa lotshungɔ ndo latetemala lɔkɔ, . . . ayonga l’ɔngɛnɔngɛnɔ lo nsala dui sɔ.” (Jak. 1:25) Jehowa mbasha ɛlɛmbɛ wa kokele ndo nde mboleki mbeya kɛnɛ keso l’ohomba dia monga l’ɔlɔ ndo l’ɔngɛnɔngɛnɔ w’efula. Jehowa akasha Adama la Eva lotshungɔ la mɛtɛ ndo diangɔ dikina tshɛ diakiwɔ l’ohomba dia monga l’ɔngɛnɔngɛnɔ.

ETENA KAKI ANTO LA LOTSHUNGƆ LA MƐTƐ

4. Lotshungɔ la ngande laki la Adama la Eva? (Enda osato wele lo mbɔtwɛlɔ.)

4 Etena kadiaso Etatelo tshapita 1 ndo 2, sho mɛnaka dia Adama la Eva waki la lotshungɔ lakombola anto ɛlɔ kɛnɛ. Vɔ waki la diangɔ tshɛ diakiwɔ l’ohomba, vɔ kombokaka ndooko ɛngɔ wɔma ndo ndooko onto lakawasalɛka akambo aha la losembwe. Vɔ kondjakiyanyaka lo dikambo dia mbo ya ndɛ, olimu, hemɔ kana nyɔi. (Eta. 1:27-29; 2:8, 9, 15) Ko onde vɔ waki la lotshungɔ laha l’elelo? Tayanga nsɛdingola dui sɔ.

5. Oyadi kɛnɛ kakoka anto efula mfɔnya, ahombawɔ nsala dia monga la lotshungɔ?

5 Anto efula fɔnyaka ɔnɛ monga la lotshungɔ la mɛtɛ nembetshiyaka dia vɔ koka nsala kɛnɛ tshɛ kalangawɔ oyadi etombelo akɔna wayonga. Dibuku dimɔtshi (The World Book Encyclopedia) mbutaka ɔnɛ lotshungɔ kɛdikɛdi “dikoka dia mbɔsa tɛdikɔ ndo tikotsha.” Koko, diɔ mbutaka nto ɔnɛ, anto mongaka la lotshungɔ naka emboledi hawowadjɛ elelo lo toho tele bu la losembwe, tele bu ohomba kana taha la wɛdimu. Dui sɔ nembetshiyaka ɔnɛ di’onto tshɛ monga la lotshungɔ, elelo ɛmɔtshi wekɔ ohomba. Ko ele la lotshungɔ la nshikikɛ ɔnɛ elelo ɛmɔtshi wekɔ la losembwe, wekɔ ohomba ndo wekɔ la wɛdimu?

6. a) Lande na kele paka Jehowa oto mbele la lotshungɔ la tshɛ lo tshɛ? b) Lotshungɔ la ngande lele l’anto, ndo lande na?

6 Ekɔ ohomba dia sho mbohɔka ɔnɛ, paka Jehowa Nzambi oto mbele la lotshungɔ la tshɛ lo tshɛ, laha l’elelo. Lande na? Nɛ dia nde mbakatonge diangɔ tshɛ, nde kele Kanga-Wolo-Tshɛ ndo Omboledi w’andja w’otondo. (1 Tim. 1:17; Ɛny. 4:11) Nkumekanga Davidɛ akakambe l’ɛtɛkɛta w’amɛna dia nembetshiya dihole diele la Jehowa. (Adia 1 Ɛkɔndɔ 29:11, 12.) Koko, lotshungɔ lele la ditongami tshɛ dia l’olongo ndo dia la nkɛtɛ lekɔ l’elelo. Jehowa Nzambi nangaka dia sho mbeya dia paka nde mbele la lotshungɔ la nshikikɛ elelo wele la losembwe, w’ohomba ndo wele la wɛdimu. Oma k’etatelo, Jehowa akadjɛ etongelo kande elelo.

7. Naa akambo amɔtshi wahombaso nsala watɔngɛnyangɛnya?

7 Kaanga mbaki Adama la Eva la lotshungɔ l’efula, lotshungɔ lawɔ laki l’elelo. Elelo ɛmɔtshi l’atei awɔ waki awui wakawasalaka mbala la mbala. Ɛnyɛlɔ dia ntetemala nsɛna, vɔ wakahombaka mpɛnga, ndɛ ndo ndala. Onde dui sɔ nembetshiyaka ɔnɛ vɔ komonga la lotshungɔ? Ndooko. Lo mɛtɛ, Jehowa akeyaka ɔnɛ naka vɔ nsala awui asɔ, kete wayonga l’ɔlɔ ndo l’ɔngɛnɔngɛnɔ. (Os. 104:14, 15; Ond. 3:12, 13) Sho tshɛ ngɛnangɛnaka mpɛnga hiɛlɛlɛ ya dimɛna, ndɛ mbo ya ndɛ yalangaso ndo ndala dimɛna l’otsho. Hatɔshi dia nsala akambo asɔ todjɛka elelo ɛmɔtshi. Weho akɔ tshɛ, Adama la Eva wakayaokaka woho akɔ wamɛ.

8. Didjango diakɔna shikaa diakadjɛ Nzambi Adama la Eva, ndo lande na?

8 Jehowa akadjangɛ Adama la Eva dia mbota ana, ndodia nkɛtɛ ndo kikokɛka. (Eta. 1:28) Onde didjango sɔ diakawanyɛ lotshungɔ laki la wɔ? Keema! Diɔ diakawasha diaaso dia nkadimola nkɛtɛ k’otondo paradiso ndo kietɛ dihole diakawahombe sɛnaka pondjo pondjo kaamɛ l’anawɔ wa kokele. Ɔsɔ mbaki sangwelo dia Nzambi. (Isa. 45:18) Ɛlɔ kɛnɛ, naka anto nsɔna diaha ntshukana kana mbota ana, hatotota ɔnɛ vɔ hawokitanyiya Nzambi. Koko, anto wekɔ lo ntshukana ndo wekɔ lo mbota ana kaanga mbele dui sɔ mbelaka ekakatanu ɛmɔtshi. (1 Kɔr. 7:36-38) Lande na? Nɛ dia vɔ nongamɛka dia monga l’ɔngɛnɔngɛnɔ. (Os. 127:3) Otondonga Adama la Eva wakakitanyiya Jehowa, tshike vɔ wotonga la diwala ndo la nkumbo kele l’ɔngɛnɔngɛnɔ pondjo pondjo.

NGANDE WAKASHISHƆ LOTSHUNGƆ LA MƐTƐ?

9. Lande na kahatakoke mbuta ɔnɛ didjango dia Nzambi diele lo Etatelo 2:17 komonga la losembwe, ohomba ndo la wɛdimu?

9 Jehowa akadjɛ Adama la Eva didjango dikina ndo nde akawatɛ hwe etombelo wakahombe monga naka hawodikitanyiyisha. Nde akate ate: “Tɔlɛke elowa w’oma l’osongo w’ewo ka kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ, nɛ dia lushi layoyɔlɛ, wɛ ayovɔ ndooko onyake.” (Eta. 2:17) Onde didjango sɔ komonga dia losembwe, komonga ohomba ndo la wɛdimu? Onde diɔ diakanyɛ Adama la Eva lotshungɔ laki la wɔ? Ndooko. Diakɔ diele nomb’ewo efula y’awui wa lo Bible mbetawɔka dia wadjango wa Nzambi wekɔ wa lomba ndo mbokɛmaka hwe. Ɔmɔtshi l’atei awɔ mbutaka dia vɔ tetshaka “ɔnɛ paka Nzambi oto mbeya kɛnɛ kele ɔlɔlɔ . . . le anto ndo paka Nzambi oto mbeya kɛnɛ kele bu ɔlɔlɔ . . . le wɔ. Dia ngɛnangɛna la kɛnɛ kele ‘ɔlɔlɔ’ anto pombaka ndjaɛkɛ le Nzambi ndo mbokitanyiya. Naka vɔ hawokitanyiya, kete nde ayowatshika dia vɔamɛ ndjashikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ . . . la kɛnɛ kele bu ɔlɔlɔ.” Ɔsɔ ekɔ dui dia wolo efula di’anto nsala vɔamɛ.

Ɛsɔnwɛlɔ wakasale Adama la Eva wakakonya lo mpokoso! (Enda odingɔ 9-12)

10. Lande na kele lotshungɔ la nsɔna ntshikitana la lotshungɔ la nshikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ?

10 Anto amɔtshi koka mfɔnya ɔnɛ Jehowa kombisha Adama lotshungɔ la nsala kɛnɛ kakandalangaka. Koko, vɔ haweye ɔnɛ lotshungɔ la nsɔna kana lotshungɔ la nshikikɛ kɛnɛ kakoka onto nsala, ntshikitana la lotshungɔ la nshikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ. Adama la Eva waki la lotshungɔ la nsɔna dia nkitanyiya Nzambi kana bu. Koko, paka Jehowa oto mbele la lotshungɔ la nshikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ. “Osongo w’ewo ka kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ” wakɛnya Adama la Eva mɛtɛ ka dikambo sɔ. (Eta. 2:9) Aha tena tshɛ mbeyaso etombelo wayonga la ɛsɔnwɛlɔ aso ndo aha tena tshɛ mbeyaso dia kana etombelo w’amɛna wayonga. Diakɔ diele, mbala efula anto amɔtshi salaka ɛsɔnwɛlɔ kana mbɔsaka tɛdikɔ l’eyango w’amɛna, koko etombelo w’oma l’ɛsɔnwɛlɔ ɛsɔ ele asui kana mpokoso. (Tok. 14:12) Lo mɛtɛ, anto wekɔ l’elelo lo kɛnɛ kakokawɔ nsala. Lo mbidjɛ Adama la Eva didjango diaha ndɛ elowa w’oma l’osongo, Jehowa akawaetsha ɔnɛ vɔ wakahombe mbokitanyiya dia monga la lotshungɔ la mɛtɛ. Yɛdikɔ yakɔna yakɔshi Adama la Eva?

11, 12. Lande na kele ɛsɔnwɛlɔ wa Adama la Eva wakakonya lo mpokoso? Sha ɛnyɛlɔ.

11 Lonyangu ko, Adama la Eva wakasɔnɛ diaha nkitanyiya Jehowa. Eva akasɔnɛ dia mpokamɛ Satana etena kakandalake ate: “Washo anyu wayodihɔ ko nyayoyala oko Nzambi, ndo nyayeya kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ.” (Eta. 3:5) Onde ɛsɔnwɛlɔ wakasale Adama la Eva wakakonya dia monga la lotshungɔ l’efula oko wakate Satana? Ndooko. Lo mɛtɛ vɔ wakayoshihodia ɔnɛ, ntona ɛlɔmbwɛlɔ ka Jehowa kakawakonya lo mpokoso. (Eta. 3:16-19) Lande na? Nɛ dia Jehowa kombisha anto lotshungɔ la ndjaashikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ.​—Adia Tokedi 20:24 ndo nɔtɛ; Jɛrɛmiya 10:23.

12 Ngasɔ mbediɔ ndo le pilɔtɛ katakɛndjakɛndja aviyɔ. Dia nkoma lɛnɛ atandatshu dimɛna, nde pombaka mbeta lɛnɛ akawakongɛ, nkamba la dihomɔ diakɛndjakɛndja diele lo aviyɔ ndo tasawolaka l’anto wendana la okitelo ndo ofumbwelo wa aviyɔ. Koko, naka pilɔtɛ hayedi ɛlɔmbwɛlɔ ko ambofumbɔ lɛnɛ tshɛ alangande, dui sɔ koka mbokonya lo mpokoso. L’ɛnyɛlɔ ka pilɔtɛ kɛsɔ, Adama la Eva wakasale akambo woho wakawalange. Vɔ wakatone ɛlɔmbwɛlɔ ka Nzambi. Etombelo akɔna waki la dui sɔ? Mpokoso! Yɛdikɔ yawɔ yakaakonya lo nsala pɛkato ndo lo nyɔi, vɔ la tokanula tawɔ tshɛ. (Rɔmɔ 5:12) Adama la Eva kokondja lotshungɔ l’efula lo ndjaashikikɛ kɛnɛ kele ɔlɔlɔ la kɛnɛ kele kɔlɔ. Koko vɔ wakashisha lotshungɔ la mɛtɛ lakawasha Jehowa.

WOHO WA NKONDJA LOTSHUNGƆ LA MƐTƐ

13, 14. Ngande wakokaso monga la lotshungɔ la mɛtɛ?

13 Anto amɔtshi fɔnyaka ɔnɛ ndeka dimɛna monga la lotshungɔ lele bu l’elelo. Ko onde dui sɔ diekɔ mɛtɛ? Kaanga mbele monga la lotshungɔ ekɔ la wahɔ efula, ngande wotoyala andja otondonga elelo bu? Dibuku dimɔtshi (The World Book Encyclopedia) mbutaka ɔnɛ ɛlɛmbɛ wa l’atshunda tshɛ wokongɛmi wekɔ wolo efula, nɛ dia vɔ pombaka nkokɛ anto ndo l’etena kakɔ kamɛ mbidjɛ anto elelo lo lotshungɔ lele la wɔ. Aha tena tshɛ mbonga dui sɔ wɔdu. Diakɔ diɛnaso ɛlɛmbɛ efula, waa avɔka ndo toshushi efula talembetshiya anto ɛlɛmbɛ akɔ ndo tasala di’anto mbakitanyiya.

14 Yeso Kristo akalembetshiya woho wakokaso nkondja lotshungɔ la mɛtɛ. Nde akate ate: “Naka nyu ntshikala lo wetshelo ami, kete nyu nyekɔ mɛtɛ ambeki ami, ndo nyayeya akambo wa mɛtɛ, ko akambo wa mɛtɛ wayonyotshungola.” (Jni. 8:31, 32) Ɔnkɔnɛ, dia nkondja lotshungɔ la mɛtɛ sho pombaka nsala akambo ahende. Dikambo dia ntondo ele, sho pombaka mbetawɔ akambo wa mɛtɛ waketsha Yeso. Dikambo dia hende ele, sho pombaka monga ambeki ande. Naka sho nsala akambo asɔ, kete tayokondja lotshungɔ la mɛtɛ. Ko ntshungɔ oma lo na? Yeso akate ate: “Onto tshɛ lasala pɛkato ekɔ mfumbe ka pɛkato.” Nde akakotsha ate: “Naka Ɔna nyotshungola, kete mɛtɛ nyayotshungɔ.”​—Jni. 8:34, 36.

15. Lande na kele lotshungɔ lakalake Yeso ‘totshungolaka mɛtɛ’?

15 Lotshungɔ lakalake Yeso ambeki ande ndeka lotshungɔ lakombola anto efula ɛlɔ kɛnɛ la fwa. Etena kakate Yeso ate, “naka Ɔna nyotshungola, kete mɛtɛ nyayotshungɔ,” nde akalangaka ntɛkɛta dikambo dia lotshungɔ l’oma lo lɔhɔmbɔ la pɛkato, mbuta ate lɔhɔmbɔ loleki tshɛ kɔlɔ lahatɔtɔka anto. Lo yoho yakɔna yeso lo lɔhɔmbɔ la pɛkato? Pɛkato tokonyaka dia nsala akambo wa kɔlɔ. Tɔ koka nto todjɛ wekamu diaha nsala kɛnɛ keyaso ɔnɛ kekɔ ɔlɔlɔ kana diaha nsala kɛnɛ kakokaso nsala. Etombelo wele la dui sɔ ko, lonyangu, paa, asui ndo l’ekomelo nyɔi. (Rɔmɔ 6:23) Ɔpɔstɔlɔ Pɔɔlɔ akoke paa kaya lo monga mfumbe ka pɛkato. (Adia Rɔmɔ 7:21-25.) Paka etena kayonyɛma pɛkato tshɛ lo tshɛ mbayotonga la lotshungɔ la mɛtɛ laki la Adama la Eva l’etena kɛmɔtshi.

16. Ngande wakokaso mɛtɛ ntshungɔ?

16 Woho wakate Yeso ɔnɛ “naka nyu ntshikala lo wetshelo ami” mɛnyaka ɔnɛ naka sho nangaka dia Yeso totshungola, kete sho pombaka nsala akambo amɔtshi. Akambo akɔna? Oko weso Akristo wakayakimɔ, takayasɛkɛ ndo takasɔnɛ dia mbetawɔ elelo wadjɛ Yeso ambeki ande. (Mat. 16:24) Paka oko wakalake Yeso, tayotshungɔ mɛtɛ lo nshi yayaye etena kayotokondja wahɔ tshɛ oma l’oshinga w’etshungwelo.

17. a) Akokaso nsala dia monga l’ɔlɔ ndo l’ɔngɛnɔngɛnɔ wa mɛtɛ? b) Kakɔna kayoteka lo sawo diayela?

17 Dia monga mɛtɛ l’ɔlɔ ndo l’ɔngɛnɔngɛnɔ, sho pombaka nkitanyiya wetshelo wa Yeso oko ambeki ande. Naka sho nsala dui sɔ, kete yema yema sho koka ntshungɔ tshɛ lo tshɛ oma lo lɔhɔmbɔ la pɛkato la nyɔi. (Adia Rɔmɔ 8:1, 2, 20, 21.) Lo sawo diayela, tayeka woho wakokaso nkamba la lotshungɔ lele laso l’etena kɛnɛ la lomba. Oma laasɔ, tayotombola Jehowa Nzambi kasha lotshungɔ la mɛtɛ pondjo pondjo.