Lé kɔlɔ ɓa Ŋâla-kɔlɔi?
I laai la . . .
-
núu-kpune kpɔ́ɔi tare ɓé zui?
-
gáa a lɛɛ-mɛni-pere kɔlɔ?
-
kpaa máŋ gáa a kɔlɔ nyii kula Ɣâla yêei?
LÉ ƁE ŊÂLA-KƆLƆI È MÒI
“Ŋâla-kɔlɔi kélee e kula Ɣâla yéeì.”—2 Temete 3:16, Gbanaŋ-Woo-Kɛɛ Ninai.
LÉ MƐNI LƐ́LƐƐ ƁÉ YA PƆRI ZƆLƆ-ƁOI NYÍŊI SU
Ya pâi berei kaai Ŋâla-kɔlɔi è m̀arê-kɛ́i kpaya-kpaya-ŋai é pîlaŋ kɛ́-ɣeniɛ ma su-kula lai.—Táre-woo-ŋa 2:1-5.
Ya pâi lia-woo sã́a sɔlɔ ɓói nyii a pɔri kpɔŋ maa tɛɛi ípɔ íkɛ́-ɣeniɛi su.—Ŋule-wooi 119:105.
Kili-kɛ-zu a pâi kɛ́i íyêei tínaa-tuɛ-pere mɛni ma.—Lomaŋ 15:4.
KWA PƆRI LAAI A M̀ƐNI-ŊAI ŊÂLA-KƆLƆI A MÒI?
Ôowei, mɛni-ŋuŋ saaɓa mɛni ma:
-
Ŋâla-kɔlɔi wóo fé taka-taka. Tɔ̃yâ-nuu buu-náaŋ (40) ɓé Ŋâla-kɔlɔi pɔ̃yɛ. Dí Ŋâla-kɔlɔi pɔ̃yɛ kóraŋ wala tɔnɔ pôlu ŋɔŋdɔ lɔ́ɔlu-mɛi-da (1,600) yée mu. Dí támaa-ɣele dífe kɛ́ ní a díkîe-ni kɔ́lɔŋɔɔ. Kɛ́lɛ, e siɣe Ŋâla-kɔlɔi kɔ́ɔ-pîlanii e too gberai, m̀ɛni-ŋai dí bɔ̃yɛi, gélee káa gîe-wóo-pôlu disɛ̂lɛŋ-ɣɛli kɛ́ ɓó tɔnɔ!
-
Ŋâla-kɔlɔi pɔ̃yɛ-ɓela díkɛ a teniŋ-ɓo ɓela. Ŋeniɛi-su kɔlɔ-pɔ̃yɛ-ɓelai da dínûai pôlu loo a nɛɛ máŋ, nûa da díyée mɛi ɣále kɔ́ su. Kɛ́lɛ, Ŋâla-kɔlɔi pɔ̃yɛ-ɓela díkɛ a teniŋ-ɓo ɓela, dí dípɔara-mɛni-maa-ŋai da dínûai dípɔara-mɛni-maa-ŋai pɔ̃yɛ a tɔ̃yâ pere.—2 Kɔlɔnikɔ 36:15, 16; Ŋule-wooi 51:1-4.
-
Mɛni-ŋai Ŋâla-kɔlɔi è mòi díŋa-see a kɛ́. Kóraŋ ŋɔŋdɔ feerɛ (200) dí lɛ́ɛ pái Babelɔŋ taa-leei wɔlɔ-kɛ́i su-karai, Ŋâla-kɔlɔi è wɔ́lɔ mò nàa túɛ. (Azaya 13:17-22) Vé lono ní nɔ́ é pîlaŋ berei ma Babelɔŋ su è kɛ̀ pâi karai lai, kɛ́lɛ, e ǹúui laa lɛ́ pâi Babelɔŋ kɛtɛi su karai!—Azaya 45:1-3.
E tée nyíŋi ma, m̀ɛni támaai Ŋâla-kɔlɔi è mò nàa-túɛi, gélee ŋa-see è kɛ̀. Nyaŋ, nyíŋi à nɛ́ kûa à gɛ́ɛ Ŋâla-kɔlɔi e kula Ɣâla yêei.—2 Pitɛ 1:21.
ÍKILI-ŊA SIA I BÎLAŊ
Ŋâla-kɔlɔi a pɔri kpɔŋ maa tɛɛi léŋ ípɔ à gɛ́ɛ ífúlu-laai ŋuŋ e kɛ ma?
Ŋâla-kɔlɔi e marê-kɛ́i ŋí su-kula AZAYA 48:17, 18 da 2 TEMETE 3:16, 17 su.