Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 13

‹Sen tʼaanajoʼob yéetel le máakoʼoboʼ›

‹Sen tʼaanajoʼob yéetel le máakoʼoboʼ›

Bin uʼuybil tiʼ le cuerpo gobernante baʼax unaj u beetaʼaloʼ

Jóoʼsaʼan tiʼ Hechos 15:1-12

1-3. 1) ¿Baʼaxoʼob óolak u beet u jatskuba le múuchʼulil úuchjeakiloʼ? 2) ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon le tsikbal yaan tu libroil Hechosoʼ?

 PABLO yéetel Bernabéeʼ tsʼoʼok u suutoʼob Antioquía, le yaan tu luʼumil Siriaoʼ. Jach kiʼimak u yóoloʼob, tumen tiʼ le yáax viaje tu beetoʼobaʼ «Dioseʼ tu tsʼáaj u páajtalil tiʼ le j-táanxel luʼumiloʼob utiaʼal ka yanak u fejoʼoboʼ» (Hech. 14:26, 27). Teʼ Antioquíaaʼ táan xan u tsikbaltaʼal u tʼaan Diosiʼ yéetel «yaʼabkach» j-táanxel luʼumiloʼob táan u kʼamkoʼob (Hech. 11:20-26).

2 Tak tu luʼumil Judea ojéeltaʼab táan u beetkuba discípuloil yaʼabkach máakoʼob. Chéen baʼaleʼ tu lugar u kiʼimaktal u yóoloʼobeʼ káaj u baʼateltʼaanoʼob tu kaʼatéen yoʼolal le circuncisiónoʼ. Le sukuʼunoʼob judíoʼoboʼ xuʼul u jach biskubaʼob yéetel le sukuʼunoʼob j-táanxel luʼumiloʼoboʼ, yéetel joʼopʼ u yilaʼal bix unaj u tsʼoʼokbesaʼal u Ley Moisés tumen le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ. Tuláakal lelaʼ jach jeʼel u beetik u jatskuba le múuchʼuliloʼ, ¿baʼax unaj u beetaʼal utiaʼal u yutskíintaʼal?

3 Le kéen k-xakʼalt le tsikbal yaan tu libroil Hechosoʼ yaan u yáantkoʼon k-naʼat baʼax jeʼel k-beetik le kéen k-aktáant baʼaloʼob jeʼel u beetik u jatskuba le múuchʼuliloʼ.

«Wa maʼ ta circuncidarkabaʼex» (Hechos 15:1)

4. ¿Baʼax maʼ maʼalob joʼopʼ u kaʼansik jujuntúul máakoʼobiʼ, yéetel tiʼ baʼax kʼáatchiʼiloʼob maʼalob ka tuukulnak máak?

4 Lucaseʼ tu tsʼíibtaj: «Kʼuch túun [Antioquía] jujuntúul máakoʼob lukʼoʼob tu luʼumil Judeaeʼ ka joʼopʼ u kaʼanskoʼob tiʼ le sukuʼunoʼob lelaʼ: ‹Wa maʼ ta circuncidarkabaʼex jeʼex u yaʼalik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisésoʼ maʼ tu páajtal a salvarkabaʼex›» (Hech. 15:1). U jaajileʼ maʼ k-ojel wa fariseoʼob kaʼach le «máakoʼob lukʼoʼob tu luʼumil Judea[oʼ]»; chéen baʼaleʼ chíikaʼan tsʼoʼok u páakʼaltiʼob le bix u tuukul le secta jeʼeloʼ. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ maʼ letiʼe apóstoloʼob yéetel le ancianoʼob yanoʼob Jerusalén túuxtmiloʼoboʼ (Hech. 15:23, 24). Kʼaʼajaktoʼoneʼ kex 13 años paachileʼ Dioseʼ tu yeʼesaj tiʼ apóstol Pedroeʼ ku chaʼik u yokol le j-táanxel luʼumiloʼob ichil le múuchʼuliloʼ. Wa beyoʼ, ¿baʼaxten túun láayliʼ yaan cristianoʼob judíoʼob u kʼáatoʼob ka u circuncidartuba le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ? (Hech. 10:24-29, 44-48). a

5, 6. 1) ¿Baʼaxten jujuntúul sukuʼunoʼob judíoʼobeʼ ku yaʼalikoʼob láayliʼ kʼaʼabéet u circuncidarkuba máakeʼ? 2) Tsol wa u pactoil le circuncisiónoʼ táakaʼan ichil le pacto tu beetaj Jéeoba yéetel Abrahánoʼ (ilawil le notaoʼ).

5 Maʼ xaaneʼ yaʼab baʼax beet u tuukul jujuntúul sukuʼunoʼob beyoʼ. Yáaxeʼ tumen Jéeoba aʼalmil ka u circuncidartuba máak, yéetel tumen leloʼ ku yeʼesik ku biskuba máak maʼalob tu yéetel. Tiʼ Abrahán yéetel tiʼ le máaxoʼob kajaʼanoʼob tu yotoch yáax aʼalaʼab ka u circuncidartubaʼoboʼ. Ka tsʼoʼokeʼ le circuncisiónoʼ táakbesaʼab ichil u pactoil le Leyoʼ (Lev. 12:2, 3). b Le Leyoʼ ku yaʼalikeʼ wa juntúul j-táanxel luʼumil taak u jaantik u jaanlil le Pascuaoʼ unaj kaʼach u circuncidarkuba (Éxo. 12:43, 44, 48, 49). Tsʼoʼoleʼ utiaʼal le judíoʼoboʼ juntúul máax maʼ circuncidartaʼaneʼ maʼ limpio yanil tu táan Diosiʼ (Isa. 52:1).

6 Le sukuʼunoʼob judíoʼoboʼ kʼaʼabéet kaʼach tiʼob fe yéetel kabal óolal utiaʼal u kʼamkoʼob le túumben kaʼansajoʼ. U pactoil le Leyoʼ xuʼul u meyaj úuchik u káajal u meyaj le túumben pactooʼ. Le oʼolaleʼ juntúul máakeʼ kex judíoeʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa kʼamaʼan ichil u kaajal Diosiʼ, baʼaxeʼ yaan baʼax kʼaʼabéet u beetik utiaʼal u kʼaʼamaliʼ. Le judíoʼob tu beetubaʼob cristianoʼob, jeʼex le kajaʼanoʼob Judeaoʼ, kʼaʼabéet kaʼach u yeʼeskoʼob maʼ saajkoʼob u beetubaʼob u discípuloʼob Jesúsiʼ bey xan u múul adorarkoʼob Dios yéetel le sukuʼunoʼob maʼ circuncidartaʼanoʼoboʼ (Jer. 31:31-33; Luc. 22:20).

7. ¿Baʼaxoʼob kaʼach maʼ u naʼatmaj le ‹máakoʼob lukʼoʼob tu luʼumil Judeaoʼ›?

7 U jaajileʼ u leyoʼob Jéeobaeʼ maʼ kʼexpajiʼ, tumen u tuukulil le túumben pactooʼ tiʼ chʼaʼabaʼan tu Ley Moiséseʼ (Mat. 22:36-40). Ka máan kʼiineʼ le ka tʼaanaj Pablo yoʼolal le circuncisiónoʼ tu yaʼalaj: «Le baʼax yaan tu puksiʼikʼal juntúul máakeʼ letiʼ eʼesik wa jach tu jaajil judío, yéetel le circuncisiónoʼ letiʼe beetaʼan tu tsʼuʼ u puksiʼikʼal yoʼolal le espíritu santooʼ, maʼ yoʼolal le ley tsʼíibtbil beetaʼaniloʼ» (Rom. 2:29; Deu. 10:16). Le «máakoʼob lukʼoʼob tu luʼumil Judeaeʼ» maʼ u naʼatmoʼob kaʼach leloʼ, baʼaxeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ Dioseʼ láayliʼ u kʼáat ka u circuncidartuba máakeʼ. ¿Yaan wa kaʼach u yóotik u kʼex u tuukuloʼob?

Maʼ de acuerdoʼobiʼ yéetel sen tʼaanajoʼob (Hechos 15:2)

8. ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj u túuxtaʼal junjaats sukuʼunoʼob u kʼáatoʼob áantaj tiʼ le cuerpo gobernanteoʼ?

8 Lucaseʼ ku seguer u yaʼalik: «Pablo yéetel Bernabéeʼ maʼ de acuerdoʼob tu yéeteloʼobiʼ [le máakoʼob lukʼoʼob tu luʼumil Judeaoʼ], ka tsʼoʼok u sen tʼaanoʼob yéetel le máakoʼoboʼ chʼaʼtuklaʼab ka xiʼik Pablo, Bernabé bey xan wa jaytúul tiʼ letiʼob yiknal le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼob yanoʼob Jerusalénoʼ, utiaʼal ka u yuʼuboʼob baʼax unaj u beetaʼal yoʼolal le baʼax úuchoʼ» (Hech. 15:2). c Letiʼobeʼ baʼateltʼaanajoʼob tumen tu kaʼajaatsil tu yilaj u defendertik le baʼax ku tuklikoʼoboʼ. Utiaʼal u yantal jeetsʼelil ichiloʼobeʼ le ancianoʼoboʼ tu chʼaʼtuklaj u túuxtikoʼob junjaats sukuʼunoʼob u kʼáatoʼob áantaj tiʼ le cuerpo gobernanteoʼ. Ichil le cuerpo gobernanteoʼ tiaʼan «le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼob yanoʼob Jerusalénoʼ». ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj le ancianoʼob yanoʼob Antioquíaoʼ?

Yaneʼ ku yaʼalik yoʼolal le maʼ judíoʼoboʼ: «Kʼaʼabéet u [...] yaʼalaʼaltiʼob ka u beetoʼob baʼax ku yaʼalik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisésoʼ»

9, 10. ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj le sukuʼunoʼob yanoʼob Antioquía bey xan tiʼ le baʼax tu beetaj Pablo yéetel Bernabéoʼ?

9 Le yáax baʼax k-kanikoʼ letiʼe u kʼaʼabéetil k-confiar tiʼ le máaxoʼob u tsʼaamaj Jéeoba nuʼuktik u kaajaloʼ. Koʼoneʼex ilik baʼaxten unaj k-confiartiʼob. Le sukuʼunoʼob yanoʼob Antioquíaoʼ u yojloʼobeʼ tuláakal le sukuʼunoʼob yanoʼob ichil le cuerpo gobernanteoʼ judíoʼob, chéen baʼaleʼ u yojloʼobeʼ letiʼobeʼ yaan u meyajtiʼob le baʼax ku yaʼalik u Tʼaan Dios utiaʼal u yutskíintikoʼob le problema yaan yil yéetel le circuncisiónoʼ. ¿Baʼaxten túun ku confiaroʼob tiʼ le cuerpo gobernanteoʼ? Tumen u yojloʼob yaan u nuʼuktaʼaloʼob tumen u espíritu santo Jéeoba bey xan tumen Jesucristo, u Poolil le múuchʼuliloʼ (Mat. 28:18, 20; Efe. 1:22, 23). Lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ le kéen k-aktáant nukuch problemaseʼ unaj k-beetik jeʼex le sukuʼunoʼob kajaʼanoʼob kaʼach Antioquíaoʼ. Unaj k-confiar tiʼ u kaajal Jéeoba yéetel tiʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ.

10 Uláakʼ baʼax k-kanikeʼ es ke mantatsʼ ku taasik utsil k-eʼesik kabal óolal yéetel paciencia. Koʼoneʼex ilik baʼax tu beetaj Pablo yéetel Bernabé. Letiʼobeʼ kex yéeyaʼanoʼob yéetel espíritu santo utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob tiʼ le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ maʼ tu tukloʼob wa yaantiʼob autoridad utiaʼal u yutskíintikoʼob le problema yaan yil yéetel le circuncisiónoʼ (Hech. 13:2, 3). Ka máan kʼiineʼ apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Binen Jerusalén tumen Yuumtsil eʼesten unaj in biniʼ». Leloʼ ku yeʼesikeʼ Jéeoba il ka utskíintaʼak le problemaoʼ (Gál. 2:2). Teʼ kʼiinoʼob xanaʼ le ancianoʼoboʼ ku yeʼeskoʼob paciencia yéetel kabal óolal le kéen u yutskíintoʼob le problemas jeʼel u beetik u jatskuba le múuchʼuliloʼ. Tu lugar u defenderkoʼob chéen baʼax ku tuklikoʼobeʼ ku kaxtikoʼob u nuʼuktaj Jéeoba le kéen u xakʼaltoʼob le Bibliaoʼ bey xan le kéen u chʼaʼob en cuenta le baʼax ku yaʼalik le esclavo chúukaʼan u yóol yéetel yaan u naʼatoʼ (Fili. 2:2, 3).

11, 12. ¿Baʼaxten unaj k-chaʼik tiʼ Jéeoba ka u nuʼuktoʼon yéetel ka u kaʼansoʼon?

11 Teʼ kʼiinoʼob xanaʼ maʼ xaaneʼ yaan u kʼaʼabéettal k-páaʼtik ka u yáant Jéeoba u kaajal u maas naʼat junpʼéel kaʼansaj. Kʼaʼajaktoʼoneʼ le sukuʼunoʼob tu kʼiinil Pablooʼ máan 13 años utiaʼal u yojéeltikoʼob wa unaj u circuncidarkuba le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ wa maʼ. Lelaʼ ku tuklaʼal beyoʼ tumen teʼ año 36 tsʼ.t.J. ka yéeyaʼab Cornelio tumen le espíritu santooʼ, pero hasta teʼ año 49 ka ojéeltaʼab baʼax unaj u beetaʼaloʼ. ¿Baʼaxten tu chaʼaj Jéeoba u máan yaʼab años utiaʼal u naʼataʼal? Tumen Jéeobaeʼ u yojleʼ wa ku chaʼik u máan tiempoeʼ le judíoʼoboʼ yaan u kʼamkoʼob kaʼach le kʼeex kun antaloʼ. Lelaʼ junpʼéel nojoch kʼeex tumen tiʼ xuʼul u meyaj u pactoil le circuncisión u beetmaj Jéeoba yéetel Abrahánoʼ. Le pacto jeʼelaʼ xáanchaj 1,900 años táan u meyaj kaʼachi (Juan 16:12).

12 Toʼoneʼ k-ilik bey junpʼéel nojoch privilegio k-kaʼansaʼal yéetel k-nuʼuktaʼal yéetel yaabilaj tumen Jéeoba, k-Taata yaan teʼ kaʼanoʼ. Le baʼax ku beetik Jéeoba t-oʼolaloʼ mantatsʼ ku taasiktoʼon utsil (Isa. 48:17, 18; 64:8). Unaj k-kanáantikba tiʼ le kaʼanal ichiloʼ tumen leloʼ jeʼel u beetik k-kaʼansik chéen baʼaxoʼob k-tuklikeʼ. Tsʼoʼoleʼ jeʼel u beetik xan maʼ k-kʼamik le kʼeexoʼob ku beetik u kaajal Diosoʼ, jeʼex kéen u kʼex bix u beetaʼal junpʼéel baʼaloʼ wa le bix u naʼataʼal junpʼéel kaʼansajoʼ (Ecl. 7:8). Wa k-tsʼáaik cuenta tsʼoʼok u káajal u kaʼantal k-icheʼ unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon, yéetel unaj k-tuukul tiʼ le baʼax ku kaʼansiktoʼon le capítulo 15 tiʼ u libroil Hechosoʼ. d

13. ¿Bix jeʼel k-eʼesik paciencia jeʼex Jéeobaeʼ?

13 Kʼaʼabéet k-eʼesik paciencia tiʼ le máaxoʼob ku xookoʼob t-éeteloʼ tumen maʼ chéen chʼaʼabil u pʼatkoʼob le baʼaxoʼob suukaʼan u beetkoʼoboʼ wa le baʼaxoʼob kaʼansaʼantiʼob ku bin tu contra le Bibliaoʼ. Le kéen úuchuk beyoʼ unaj k-chaʼik u chan máan tiempo utiaʼal yáantaʼal le j-xoknáal tumen le espíritu santo utiaʼal ka u kʼex u kuxtaloʼ (1 Cor. 3:6, 7). Tsʼoʼoleʼ unaj xan k-kʼáatik u yáantaj Dios, tumen letiʼeʼ yaan u yeʼesiktoʼon baʼax unaj k-beetik (1 Juan 5:14).

«Táan u tsikbaltikoʼob jach bix úuchik u beetkuba discípuloil le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ» (Hechos 15:3-5)

14, 15. 1) ¿Bix úuchik u yeʼesik le sukuʼunoʼob yanoʼob Antioquía ku apreciarkoʼob le meyaj ku beetik Pablo, Bernabé yéetel le uláakʼ sukuʼunoʼoboʼ? 2) ¿Bix úuchik u líiʼsaʼal u yóol le sukuʼunoʼob yanoʼob Fenicia yéetel Samariaoʼ?

14 Lucaseʼ seguernaj u yaʼalik: «Letiʼob túuneʼ ka jóokʼ u binbaloʼobeʼ láakʼintaʼaboʼob tumen le múuchʼulil tiʼ junxóotʼ tiʼ le bejoʼ. Ka tsʼoʼokeʼ tu chʼaʼjoʼoltaj u binoʼob tu juunaloʼob tu kaajil Fenicia yéetel Samaria táan u tsikbaltikoʼob jach bix úuchik u beetkuba discípuloil le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ. Lelaʼ tu beetaj u jach kiʼimaktal u yóol tuláakal le sukuʼunoʼoboʼ» (Hech. 15:3). Le múuchʼuliloʼ úuchik u láakʼintik Pablo, Bernabé yéetel uláakʼ sukuʼunoʼob tiʼ junxóotʼ tiʼ le bejoʼ tu yeʼesoʼob u yaabiltmoʼob, ku apreciarkoʼob le meyaj ku beetkoʼoboʼ yéetel u kʼáatoʼob ka bendecirtaʼakoʼob tumen Dios. ¡Jach túun maʼalob ejemplo tu tsʼáajtoʼon le sukuʼunoʼob yanoʼob Antioquíaoʼ! Toʼon xaneʼ maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ le kʼáatchiʼaʼ: «¿Kin apreciartik wa le kiikoʼob yéetel le sukuʼunoʼoboʼ, ‹maases le ancianoʼob jach ku tsʼáaik u yóoloʼob u tsikbaltoʼob yéetel u kaʼansoʼob u tʼaan Diosoʼ›»? (1 Tim. 5:17).

15 Le táan u binoʼob teʼ bejoʼ letiʼobeʼ jach tu líiʼsoʼob u yóol le sukuʼunoʼob yanoʼob Fenicia yéetel Samariaoʼ, tumen letiʼobeʼ tu tsikbaltoʼobtiʼob «jach bix úuchik u beetkuba discípuloil le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ». Ichil le máaxoʼob líiʼsaʼab u yóoloʼoboʼ maʼ xaaneʼ tiaʼan le sukuʼunoʼob judíoʼob púutsʼoʼob le ka kíimsaʼab Estebanoʼ. Bejlaʼa xaneʼ bey u yúuchloʼ, le kéen k-ojéelt bix u bendecirtik Jéeoba le kʼaʼaytaj ku beetaʼal tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ jach ku líiʼsik k-óol maases wa táan k-máansik nukuch problemas. ¿Bix k-ojéeltik bix u bin le kʼaʼaytaj ku beetaʼaloʼ? K-ojéeltik kéen xiʼikoʼon teʼ reuniónoʼoboʼ, teʼ asambleaʼoboʼ bey xan le kéen k-xok le experienciaʼob ku jóokʼol teʼ publicaciónoʼob imprimirtaʼanoʼ wa teʼ sitio jw.org.

16. ¿Baʼax eʼesik maʼ junpʼéeliliʼ baʼax ku tuklaʼal yoʼolal le circuncisiónoʼ?

16 Pablo, Bernabé yéetel le uláakʼ sukuʼunoʼoboʼ viajarnajoʼob 550 kilómetros tu tojil noojol tak ka kʼuchoʼob Jerusalén. Lucaseʼ ku yaʼalik bix kʼaʼamoʼob: «Ka kʼuchoʼob Jerusaléneʼ jach maʼalob úuchik u kʼaʼamloʼob tumen le múuchʼuliloʼ bey xan tumen le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼoboʼ, ka túun tu tsikbaltoʼob le yaʼabkach baʼaloʼob tsʼaʼab u páajtalil u beetkoʼob tumen Diosoʼ» (Hech. 15:4). Chéen baʼaleʼ ka uʼuyaʼab baʼax ku tsikbaltikoʼobeʼ, «jujuntúul tiʼ le máaxoʼob tu beetubaʼob discípuloil yanoʼob kaʼach tu secta le fariseoʼoboʼ líikʼoʼob teʼ tuʼux kulukbaloʼoboʼ ka tu yaʼaloʼob: ‹Kʼaʼabéet u circuncidartaʼaloʼob yéetel u yaʼalaʼaltiʼob ka u beetoʼob baʼax ku yaʼalik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisésoʼ›» (Hech. 15:5). Jach chíikaʼan maʼ junpʼéeliliʼ baʼax ku tuklaʼal yoʼolal le circuncisiónoʼ, le oʼolal unaj u séeb utskíintaʼal le problemaaʼ.

«Le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼob túunoʼ tu muchʼubaʼob» (Hechos 15:6-12)

17. ¿Máaxoʼob nuʼuktik kaʼach le múuchʼuliloʼoboʼ, yéetel maʼ xaaneʼ baʼaxten ichiloʼobeʼ táakaʼan ‹le ancianoʼoboʼ›?

17 Proverbios 13:10, ku yaʼalikeʼ «le naʼatoʼ utiaʼal le máaxoʼob ku kaxtikoʼob nuʼuktajoʼ». Jach letiʼe baʼax xan tu beetaj le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼoboʼ, letiʼobeʼ «tu muchʼubaʼob utiaʼal u yilkoʼob baʼax unaj u beetaʼal» tu yoʼolal le circuncisiónoʼ (Hech. 15:6). ‹Le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼoboʼ› letiʼob kaʼach nuʼuktik le múuchʼuliloʼob jeʼex u beetik le Cuerpo Gobernante teʼ kʼiinoʼobaʼ. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal táan kaʼach u múul meyaj «le ancianoʼob» yéetel le apóstoloʼoboʼ? Kʼaʼajaktoʼoneʼ teʼ kʼiinoʼoboʼ Santiagoeʼ tsʼoʼok u kíimsaʼal, yéetel Pedroeʼ kʼaʼal cárcel junpʼéel tiempo. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ jeʼel xan u kíimsaʼal wa u kʼaʼalal le uláakʼ apóstoloʼoboʼ. Le oʼolal jach maʼalob úuchik u táakpajal «le ancianoʼob» utiaʼal u nuʼuktaʼal le múuchʼuliloʼoboʼ, tumen beyoʼ kex jeʼel baʼaxak ka úuchkeʼ yaan u seguer u nuʼuktaʼal le meyaj ku beetaʼaloʼ.

18, 19. ¿Baʼax tu yaʼalaj Pedro yéetel u jaajil u yóol, yéetel baʼax unaj u naʼatik le máaxoʼob uʼuyoʼ?

18 Lucaseʼ ku seguer u yaʼalik: «Ka tsʼoʼok u sen tsikbaltikoʼobeʼ líikʼ Pedroeʼ ka tu yaʼalaj: ‹Sukuʼuneʼex, teʼexeʼ jach a wojleʼexeʼ Dioseʼ desde tu káajbal tu yéeyen ichileʼex utiaʼal in tsikbaltik maʼalob baʼaloʼob tiʼ le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ beyoʼ letiʼobeʼ jeʼel u páajtal u creerkoʼobeʼ. Dios, máax u kʼaj óol u puksiʼikʼal máakeʼ, tu yeʼesaj tsʼoʼok u kʼamkoʼob le ka tu tsʼáaj le espíritu santo tiʼob jeʼex úuchik xan u tsʼáaik tiʼ toʼonoʼ. Dioseʼ maʼ tu yeʼesaj wa yaan u jelaʼaniloʼob tiʼ toʼoniʼ, baʼaxeʼ tu limpiokíintaj u puksiʼikʼaloʼob yoʼolal le fe tu yeʼesoʼoboʼ›» (Hech. 15:7-9). Junpʼéel libroeʼ ku yaʼalikeʼ le tʼaan ku suʼutul bey «ka tsʼoʼok u sen tsikbaltikoʼobeʼ» ku chíikpajal teʼ versículo 7, ich griegoeʼ ku tsʼáaik naʼatbileʼ le ancianoʼoboʼ tu beetoʼob kʼáatchiʼob yéetel tu investigartoʼob tubeel le problemaoʼ. Leloʼ ku yeʼesikeʼ kex maʼ igual bix u tuukuloʼobeʼ, cada juntúuleʼ tu yaʼalaj jach baʼax ku tuklik.

19 Pedroeʼ yéetel u jaajil u yóol tu kʼaʼajsajtiʼobeʼ tiaʼan le ka yéeyaʼab Cornelio yéetel le máaxoʼob yanoʼob tu yotoch tumen le espíritu santooʼ, lelaʼ úuch teʼ año 36. Le ka yéeyaʼaboʼobeʼ letiʼobeʼ maʼ circuncidartaʼanoʼobiʼ. Le baʼax úuchoʼ tu yeʼeseʼ Jéeobaeʼ tu kʼamaj le judíoʼoboʼ bey xan le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ. Le oʼolaleʼ, ¿máax juntúul wíinik utiaʼal ka u yaʼal unaj u circuncidarkuba máak? Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj xaneʼ juntúul máakeʼ maʼatech u yilaʼal toj u kuxtal ikil u tsʼoʼokbesik baʼax ku yaʼalik le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisésoʼ, baʼaxeʼ ikil u tsʼáaik u fe tiʼ Cristo Jesús (Gál. 2:16).

20. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼaleʼ le máaxoʼob aʼalik unaj u circuncidarkuba máakoʼ táan u beetkoʼob «u kʼuuxil Dios»?

20 Yoʼolal baʼax ku yaʼalik u Tʼaan Dios bey xan yéetel u yáantaj le espíritu santooʼ, Pedroeʼ tu yaʼalaj: «Beora túunaʼ, ¿baʼaxten taak a beetkeʼex u kʼuuxil Dios ikil a tsʼáaikeʼex junpʼéel kuuch jach aal yóokʼol le discípuloʼoboʼ? Leloʼ mix k-úuchben taataʼob páajchaj u kuchkoʼob yéetel mix toʼon páajchajak k-kuchik. Maʼ unaj a beetkeʼex beyoʼ, tumen toʼon judíoʼoneʼ k-creertik yaan k-salvartaʼal yoʼolal u nojoch utsil Yuumtsil Jesús. Lelaʼ letiʼe baʼax xan ku creertik le discípuloʼob maʼ judíoʼoboʼ» (Hech. 15:10, 11). Le máaxoʼob ku pechkubaʼob u yaʼaloʼob unaj u circuncidarkuba máakoʼ u jaajileʼ táan u beetkoʼob «u kʼuuxil Dios», wa jeʼex u yaʼalik le Biblia U Suttʼaanil Túumben Luʼumoʼ «táan u túuntkoʼob u yóol Dios». Letiʼobeʼ u kʼáatoʼob kaʼach ka beetaʼak le baʼax ku yaʼalik le Ley tumen le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ, junpʼéel baʼal mix letiʼob beetik kaʼachi. Le beetik tu náajaltoʼob ka maldecirtaʼakoʼob (Gál. 3:10). Tu lugar u exigirkoʼob ka beetaʼak baʼax ku yaʼalik le Leyoʼ unaj kaʼach u tsʼáaikoʼob u graciasil úuchik u kʼamkoʼob u nojoch utsil Jéeoba yéetel Jesús.

21. ¿Bix áantajnajik Bernabé yéetel Pablo utiaʼal u yojéeltaʼal baʼax unaj u beetaʼal?

21 Le baʼax tu yaʼalaj Pedrooʼ jach letiʼe baʼax unaj u yaʼalaʼaltiʼoboʼ, le oʼolal chéen pʼelak tu yuʼubiloʼobeʼ «tuláakal le yaʼabkach máakoʼoboʼ xuʼul u tʼaanoʼob». Teʼ súutuk túunoʼ Bernabé yéetel Pabloeʼ joʼopʼ u tsikbaltikoʼob «le milagroʼob yéetel le uláakʼ nukuch baʼaloʼob tsʼaʼabtiʼob u páajtalil u beetkoʼob tumen Dios ichil le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ» (Hech. 15:12). Ka tsʼoʼokeʼ le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼoboʼ kʼuch u naʼatoʼob baʼax u kʼáat Dios ka beetaʼak yoʼolal le circuncisiónoʼ, le oʼolal listoʼob utiaʼal u chʼaʼikoʼob junpʼéel decisión.

22-24. 1) Teʼ kʼiinoʼobaʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ, ¿bix u beetik jeʼex le máaxoʼob nuʼuktik le múuchʼuliloʼob teʼ yáax siglooʼ? 2) Le ancianoʼoboʼ, ¿baʼax jeʼel u páajtal u beetkoʼob wa maʼ de acuerdoʼob yéetel junpʼéel decisióneʼ?

22 Bejlaʼa xaneʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ kéen u chʼaʼob junpʼéel decisióneʼ ku xakʼaltikoʼob le Bibliaoʼ yéetel ku kʼáatkoʼob ka nuʼuktaʼakoʼob tumen u espíritu santo Dios (Sal. 119:105; Mat. 7:7-11). Antes tiʼ u muchʼkubaʼobeʼ ku tsʼaʼabaltiʼob junpʼéel programa, beyoʼ u yojloʼob baʼax kun xakʼaltbil yéetel ku páajtal u kʼáatkoʼob u yáantaj Jéeoba ich oración (Pro. 15:28). Utiaʼal u chʼaʼikoʼob junpʼéel decisióneʼ ku xakʼaltikoʼob baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ, le kéen tsʼoʼokkeʼ yéetel respetoeʼ ku yaʼalikoʼob baʼax ku tuklikoʼob.

23 Le ancianoʼob yanoʼob teʼ múuchʼuliloʼoboʼ unaj u seguerkoʼob u ejemplo le Cuerpo Gobernanteoʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿baʼax jeʼel u páajtal u beetkoʼob wa maʼ de acuerdoʼob yéetel junpʼéel decisióneʼ? Le kéen úuchuk beyoʼ jeʼel u páajtal u kʼáatkoʼob áantaj tiʼ u najil Betel wa tiʼ le sukuʼunoʼob tsʼaʼanoʼob utiaʼal áantkoʼob jeʼex le superintendenteʼob tiʼ circuitooʼ. Wa u najil Betel ku yilik kʼaʼabéeteʼ yaan u kʼáatik áantaj tiʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ.

24 Jeʼex k-ilkoʼ Jéeobaeʼ ku bendecirtik le máaxoʼob ku yutskíintikoʼob jeʼel baʼalak problemail jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ bey xan le máaxoʼob ku yeʼeskoʼob kabal óolal, chúukaʼan óolal yéetel pacienciaoʼ. Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilkeʼ Jéeobaeʼ ku bendecirkoʼob yéetel jeetsʼelil, ku muʼukʼaʼankúuntik u fejoʼob yéetel ku yáantkoʼob utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼob.

b Tu añoil 1943 t.t.J., Jéeobaeʼ tu beetaj junpʼéel pacto yéetel Abrahán, lelaʼ sigue u meyaj teʼ kʼiinoʼobaʼ. Le pactoaʼ káaj u meyaj le ka tu kʼáatmáansaj le río Éufrates utiaʼal u bin Canaán le yaan 75 años tiʼoʼ. Teʼ año 1919 t.t.J., beetaʼab xan u pactoil le circuncisión le yaan 99 años tiʼ Abrahánoʼ. U pactoil le circuncisiónoʼ maʼ táakaʼan ichil le yáax pacto tu beetaj Jéeoba yéetel Abrahánoʼ (Gén. 12:1-8; 17:1, 9-14; Gál. 3:17).

c Maʼ xaaneʼ ichil le máaxoʼob túuxtaʼaboʼoboʼ tiaʼan Titoiʼ. Letiʼeʼ juntúul sukuʼun griego tu láakʼintaj Pablo teʼ kʼaʼaytajoʼ yéetel jach tu bisuba maʼalob tu yéetel (Gál. 2:1; Tito 1:4). Titoeʼ maʼ circuncidartaʼan kaʼachiʼ pero tu kʼamaj espíritu santo (Gál. 2:3).