Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 17

«Gog, [...] teneʼ tiaʼanen ta contraeʼ»

«Gog, [...] teneʼ tiaʼanen ta contraeʼ»

EZEQUIEL 38:3

TI BAʼAX KU TʼAAN: Máax «Gog» yéetel baʼax le «luʼum» ken u atacartoʼ

1, 2. ¿Baʼax guerra jach naatsʼ yanil u kʼiinil u káajal? ¿Baʼax kʼáatchiʼiloʼob ken k-il u núukil? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ).

DESDE úuchjeakileʼ yaʼab máakoʼob tsʼoʼok u kíimsaʼaloʼob teʼ guerraʼob tsʼoʼok u yantaloʼob way yóokʼol kaabaʼ. Chéen baʼaleʼ jach náatsʼ yanil u kʼiinil u káajal junpʼéel guerra maas nojoch tiʼ tuláakal le guerraʼob tsʼoʼok u yantaloʼ. Teʼ guerra jeʼelaʼ maʼ chéen wíinikoʼob kun baʼateloʼob tumen táan u kaxtik u yutsiloʼobiʼ, baʼaxeʼ letiʼe «baʼateʼel kun antal tu noj kʼiinil le Dios jach táaj yaan u poderoʼ» (Apo. 16:14). ¿Bix túun kun káajal le guerra wa le baʼatelaʼ? Yaan u káajal le kéen líikʼik juntúul u enemigo Dios utiaʼal u atacartik le luʼum jach yaabiltaʼan tumen Diosoʼ. Teʼ kʼiin jeʼeloʼ Kiʼichkelem Yuum Jéeobaeʼ yaan u meyajtiʼ u poder utiaʼal u taasik junpʼéel xuʼulsajil mix juntéen ilaʼak way yóokʼol kaabeʼ.

2 ¿Máax le enemigooʼ? ¿Baʼax le luʼum ken u atacartoʼ? ¿Baʼax kʼiin ken u atacarte, baʼaxten yéetel bix ken u beetil? Tuláakal le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ unaj u yojéeltikoʼob u núukil le kʼáatchiʼobaʼ tumen yaan baʼax u yil tu yéeteloʼob. Le profecía ku chíikpajal teʼ capítulo 38 yéetel 39 tiʼ u libroil Ezequieloʼ ku núukik le kʼáatchiʼobaʼ.

Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magog

3. Tsol baʼax ku yaʼalik u profecíail Ezequiel yoʼolal Gog.

 3 Xok Ezequiel 38:1, 2, 8, 18; 39:4, 11. Le profecíaoʼ ku yaʼalikeʼ «teʼ tu tsʼook jaʼaboʼoboʼ» le enemigo ku kʼaabaʼtik «Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magog[oʼ]» yaan u atacartik «le luʼum» tuʼux yaan u kaajal Diosoʼ. Lelaʼ yaan u beetik u «sen pʼuʼujul» Jéeoba, le oʼolaleʼ yaan u líikʼil utiaʼal u xuʼulsik tiʼ Gog. * Le kéen tsʼoʼokok u xuʼulsaʼal tiʼ Gog yéetel le máaxoʼob yanoʼob tu yéeteloʼ yaan u tsʼaʼabaloʼob tiʼ «u jejeláasil chʼíichʼoʼob ku jaantikoʼob bakʼ» bey xan tiʼ «u tsʼíitsʼik baʼalcheʼiloʼob kʼáax». Kéen tsʼoʼokkeʼ Jéeobaeʼ yaan u «tsʼáaik junpʼéel lugar utiaʼal u muʼukul Gog». Utiaʼal k-naʼatik bix kun béeytal le profecíaaʼ, táanileʼ unaj k-ojéeltik máax Gog.

4. ¿Baʼax kʼuch u naʼat u kaajal Jéeoba yoʼolal Gog?

4 ¿Máax Gog? U libroil Ezequieleʼ ku yeʼesikeʼ Gogueʼ juntúul u enemigo le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ. ¿Gogueʼ uláakʼ wa u kʼaabaʼ Satanás, le maas kʼasaʼan enemigo yaan tiʼ le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ? U kaajal Jéeobaeʼ xáanchaj bey u tuklikoʼ. Chéen baʼaleʼ le ka tu maas xakʼalxoktoʼobeʼ tu maas naʼatoʼob le profecía tu yaʼalaj Ezequieloʼ. Le oʼolaleʼ tu revistail U Pʼíich Tulumil Kananeʼ tsoʼoleʼ Gogueʼ maʼ juntúul ángeliʼ baʼaxeʼ junmúuchʼ kaajoʼob kun baʼateloʼob tu contra le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ. * Táanil tiʼ k-ilik baʼaxten bey k-aʼalikoʼ, koʼox ilik kaʼapʼéel baʼax ku yaʼalik Ezequiel ku yeʼesik Gogueʼ maʼ juntúul ángeliʼ.

5, 6. ¿Bix u yeʼesik u profecíail Ezequiel de ke Gogueʼ maʼ juntúul ángeliʼ?

5 «Yaan in kʼubkech utiaʼal a jaantaʼal tumen u jejeláasil chʼíichʼoʼob ku jaantikoʼob bakʼ» (Eze. 39:4). Teʼ Bibliaoʼ le kéen aʼalaʼak yaan u xuʼulsaʼal wa máaxeʼ suuk u yaʼalaʼal yaan u jaantaʼal u kimen wíinklil tumen chʼíichʼoʼob ku jaantikoʼob bakʼ. Letiʼe baʼax tu yaʼalaj Dios jeʼel u yúuchul tiʼ le israelitaʼoboʼ bey xan tiʼ uláakʼ kaajoʼob (Deu. 28:26; Jer. 7:33; Eze. 29:3, 5). Jeʼex k-ilkoʼ Dioseʼ tu yaʼalaj baʼax jeʼel u yúuchul tiʼ le wíinikoʼob yanoʼob way Luʼumoʼ. Leloʼ jach jaaj, tumen le chʼíichʼoʼob ku jaantikoʼob bakʼ yéetel u tsʼíitsʼik baʼalcheʼiloʼob kʼáaxeʼ maʼ tu páajtal u jaantikoʼob u wíinklil ángeloʼob. Le oʼolaleʼ úuchik u yaʼalik Ezequiel yaan u jaantaʼal u bakʼel Gogueʼ ku yeʼesikeʼ letiʼeʼ maʼ juntúul ángeliʼ.

6 «Yaan in tsʼáaik junpʼéel lugar utiaʼal u muʼukul Gog» (Eze. 39:11). Le Bibliaoʼ mix juntéen ku yaʼalik wa yaan u muʼukul le ángeloʼob jeʼex u muʼukul wíinikeʼ. Baʼax si ku yaʼalikeʼ yaan u kʼaʼalal mil años Satanás yéetel u kʼasaʼan ángeloʼob teʼ taamkach jooloʼ. Le kéen tsʼoʼokkeʼ yaan u píikchʼintaʼaloʼob ichil le kʼáaʼnáab de kʼáakʼ yéetel azufreoʼ, leloʼ u kʼáat u yaʼaleʼ yaan u xuʼulsaʼaloʼob utiaʼal mantatsʼ (Luc. 8:31; Apo. 20:1-3, 10). Le oʼolaleʼ úuchik u yaʼalik Ezequiel yaan u «muʼukul Gog» way Luʼumeʼ ku yeʼesikeʼ letiʼeʼ maʼ juntúul ángeliʼ.

7, 8. ¿Tiʼ baʼax chíikaʼan le bix kun xuʼulsbil «u reyil xaman» yéetel le bix kun xuʼulsbil Gogoʼ?

7 Wa Gog maʼ juntúul ángeleʼ, ¿máax túun le enemigo kun atacartik u kaajal Diosoʼ? Yáaxeʼ koʼox xakʼaltik kaʼapʼéel profecíaʼob jeʼel u yáantkoʼon k-il máax Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magog.

8 «U reyil xaman» (xok Daniel 11:40-45). Profeta Danieleʼ tu yaʼalaj máakalmáak le nukuch gobiernoʼob kun antaloʼob way Luʼumeʼ. Tiʼ junpʼéel u profecía xaneʼ tʼaanaj tiʼ «u reyil noojol» yéetel tiʼ «u reyil xaman». Tiʼ le bukaʼaj años tsʼoʼok u máanoʼ ku bin u kʼexpajal máax u reyil noojol yéetel u reyil xaman, tsʼoʼoleʼ mantatsʼ tu baʼateloʼob utiaʼal u yilaʼal máax maas yaan u páajtalil. Danieleʼ tu yaʼaleʼ «teʼ tu tsʼook kʼiinoʼoboʼ» u reyil xamaneʼ «jach pʼujaʼan le kéen jóokʼok utiaʼal u kíimsik yéetel u xuʼulsik tiʼ yaʼab máakoʼob». Letiʼeʼ maases yaan u yilik u xuʼulsik tiʼ le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ. * Chéen baʼaleʼ jeʼex kun úuchul tiʼ Gogueʼ, u reyil xamaneʼ yaan «u xuʼulsaʼaltiʼ» le kéen líikʼik tu contra u kaajal Jéeoba.

9. ¿Baʼaxten k-aʼalik chíikaʼan le bix kun xuʼulsbil Gog yéetel le bix kun xuʼulsbil «u reyiloʼob tuláakal yóokʼol kaab»?

9 «U reyiloʼob tuláakal yóokʼol kaab» (xok Apocalipsis 16:14, 16; 17:14; 19:19, 20). U libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ «u reyiloʼob tuláakal yóokʼol kaab[eʼ]» yaan u atacarkoʼob Jesús, «u Rey le reyoʼoboʼ». Letiʼobeʼ maʼ tu páajtal u baʼateloʼob tu contra Jesús teʼ kaʼanoʼ, le oʼolal yaan u atacarkoʼob le máaxoʼob apoyartik u Reino way Luʼumeʼ. Bey túunoʼ u reyiloʼob yóokʼol kaabeʼ yaan u xuʼulsaʼaloʼob Armagedón. Lelaʼ chíikaʼan tiʼ baʼax kun úuchul tiʼ Gog tumen yaan xan u xuʼulsaʼaloʼob le kéen u atacartoʼob u kaajal Jéeoba. *

10. ¿Máax Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magog?

10 Yoʼolal le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkoʼ, ¿máax túun Gog? Yáaxeʼ tsʼoʼok k-ilkeʼ Gogueʼ maʼ juntúul ángeliʼ. U kaʼapʼéeleʼ Gogueʼ ku chíikbesik junmúuchʼ kaajoʼob ken u atacartoʼob u kaajal Dios. Le kaajoʼobaʼ yaan u muchʼkubaʼob utiaʼal u múul meyajoʼob. ¿Baʼaxten? Tumen le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ tiaʼanoʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaabeʼ, le oʼolal le kaajoʼobaʼ yaan u yantal u múul chʼaʼtuklikoʼob bix ken u atacartoʼob u kaajal Dios (Mat. 24:9). Chéen baʼaleʼ kʼaʼajaktoʼoneʼ Satanáseʼ letiʼe máax yaan tu paach tuláakal le baʼax kun úuchloʼ. Letiʼeʼ desde úuch ku péeksik le kaajoʼob utiaʼal u beetkoʼob u xuʼulul u adorartaʼal Jéeobaoʼ (1 Juan 5:19; Apo. 12:17). Le profecía tu yaʼalaj Ezequiel tu yoʼolal Gogueʼ maases ku yeʼesik le bix kun atacarbil u kaajal Jéeoba tumen u reyiloʼob yóokʼol kaaboʼ. *

¿Baʼax ku chíikbesik le ‹luʼumoʼ›?

11. ¿Baʼax ku yaʼalik u profecíail Ezequiel yoʼolal le luʼum ken u atacart Gogoʼ?

11 Jeʼex t-ilil teʼ  xóotʼol óoxpʼéeloʼ, Gogueʼ yaan u atacartik «le luʼum» tuʼux yaan u kaajal Jéeobaoʼ, leloʼ yaan u beetik u sen pʼuʼujul. ¿Baʼax le luʼum ku yaʼalaʼaloʼ? Koʼox kaʼa ilik baʼax ku yaʼalik u profecíail Ezequiel (xok Ezequiel 38:8-12). Teʼeloʼ ku yaʼalikeʼ Gogueʼ yaan u «atacartik u luʼum junpʼéel kaaj tsʼoʼok u salvartaʼal» yéetel tsʼoʼok u jóoʼsaʼal «tiʼ jejeláas luʼumoʼob». Le profecíaoʼ ku tʼaan xan tiʼ u kajnáaliloʼob le luʼumoʼ. Ku yaʼalikeʼ letiʼobeʼ «kajaʼanoʼob ich jeetsʼelil», «tiʼ kaajoʼob minaʼan u pakʼiloʼob tu baʼpach, minaʼan u trancailoʼob mix u joonajiloʼob» yéetel «táan u muchʼkíintikoʼob ayikʼalil». Jach bey le luʼum tuʼux kajaʼan le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ. ¿Bix jeʼel k-ojéeltik baʼax ku chíikbesik le luʼumoʼ?

12. ¿Bix pʼáatik u luʼumil Israel le ka suunaj le israelitaʼoboʼ?

12 Tuukulnakoʼon tiʼ le ka suunaj le israelitaʼob tu luʼumoʼoboʼ, le luʼumaʼ letiʼe tuʼux anchaj le kaaj yéeyaʼan tumen Diosoʼ, letiʼe tuʼux meyajnajoʼoboʼ yéetel teʼeloʼ xáanchaj táan u adorarkoʼob Jéeoba. Le ka xuʼul u adorartaʼal Jéeoba tumen le israelitaʼoboʼ letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ Ezequieleʼ yaan u xuʼulsaʼal u luʼumoʼob yéetel mix baʼal kun pʼáatliʼ (Eze. 33:27-29). Jéeoba xaneʼ tu yaʼaleʼ junmúuchʼ judíoʼob bisaʼanoʼob Babiloniaeʼ yaan u kaʼa suutoʼob teʼ luʼumoʼ yéetel yaan u kaʼa adorarkoʼob. Úuchik u bendecirtaʼal u luʼumil Israel tumen Jéeobaeʼ pʼáat «bey u jardínil Edéneʼ» (Eze. 36:34-36). Lelaʼ káaj u béeytal tu añoil 537 t.t.J., le ka suunaj le judíoʼob Jerusalén utiaʼal u kaʼa adorarkoʼob Jéeobaoʼ.

13, 14. 1) ¿Baʼax le jatsʼuts luʼum wa paraísooʼ? 2) ¿Baʼaxten le luʼumaʼ jach koʼoj u tojol tu táan Jéeoba?

13 Teʼ kʼiinoʼobaʼ óoliʼ bey táan u yúuchul ichil u kaajal Jéeobaoʼ. Jeʼex t-ilil tu xookil 9 tiʼ le libroaʼ tu añoil 1919 jáalkʼabtaʼab u kaajal Dios tiʼ le Nojoch Babiloniaoʼ. Teʼ año jeʼeloʼ Jéeobaeʼ bey tu tsʼáaj u kaajal tiʼ junpʼéel jatsʼuts luʼum wa paraísoeʼ. Teʼ jatsʼuts luʼumaʼ mantatsʼ yaantoʼon maʼalob kaʼansajiʼ, jeetsʼelil yéetel jejeláas baʼaxoʼob k-beetik utiaʼal k-adorartik Jéeobaiʼ. Tsʼoʼoleʼ mix baʼal beetik k-chiʼichnaktal tumen letiʼeʼ táan u kanáantkoʼon yéetel ku yáantkoʼon utiaʼal k-múul bisikba (Pro. 1:33). Jéeobaeʼ mantatsʼ táan xan u kaʼanskoʼon yéetel u kʼubéentmajtoʼon junpʼéel jatsʼuts meyaj: k-tsʼáaik ojéeltbil baʼax ken u beet u Reino. Toʼoneʼ táan k-ilik bix u béeytal le proverbioaʼ: «Le baʼaloʼob ku taal tiʼ Jéeobaoʼ ku ayikʼalkúuntik máak, lelaʼ maʼatech u taal paʼteʼ yéetel muʼyajil» (Pro. 10:22). Tuláakal le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ, kex jeʼel tuʼuxak kajaʼanoʼoneʼ, jeʼel u páajtal k-antal ichil le jatsʼuts luʼum ku keʼetel yéetel junpʼéel paraísooʼ. Le baʼaxoʼob k-aʼalik bey xan le baʼaxoʼob k-beetkoʼ unaj u yeʼeskoʼob táan k-adorartik Jéeoba.

14 «Le luʼum» tuʼux k-meyajtik Jéeobaoʼ jach koʼoj u tojol tu táan letiʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ luʼumoʼ Jéeoba natsʼoʼob tu yiknal utiaʼal ka u adorartoʼob chéen letiʼ (Ageo 2:7; Juan 6:44). Tsʼoʼoleʼ letiʼobeʼ ku yilik u yeʼeskoʼob le jatsʼuts modos ku taal tiʼ Diosoʼ (Efe. 4:23, 24; 5:1, 2). Ku adorarkoʼob chéen Jéeoba, ku yeʼeskoʼob u yaabiltmoʼob yéetel ku beetkoʼob le baʼaxoʼob ku yaʼalikoʼ (Rom. 12:1, 2; 1 Juan 5:3). Jéeobaeʼ jach ku kiʼimaktal u yóol kéen u yil bix u tsʼáaik u yóol máak utiaʼal u jatsʼutskíintik le paraíso tuʼux u tsʼaamoʼonoʼ. Kéen k-beet lelaʼ k-kiʼimakkúuntik xan u yóol Jéeoba (Pro. 27:11).

Kex jeʼel tuʼuxak kajaʼanoʼoneʼ wa k-adorartik chéen Jéeobaeʼ jeʼel k-antal ichil le luʼum ku keʼetel yéetel junpʼéel paraísooʼ (Ilawil xóotʼol 13, 14)

¿Baʼax kʼiin, baʼaxten yéetel bix ken u atacart Gog ‹le luʼumoʼ›?

15, 16. ¿Baʼax kʼiin kéen u atacart Gog «le luʼum» tuʼux k-adorartik Diosoʼ?

15 Maʼ kun xáantaleʼ junmúuchʼ kaajoʼobeʼ yaan u atacarkoʼob le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ. Lelaʼ jach tsʼoʼok u náatsʼal u kʼiinil, le oʼolal jach unaj k-ojéeltik baʼax kun úuchul. Koʼox ilik óoxpʼéel kʼáatchiʼob jach jeʼel u yáantkoʼoneʼ.

16 ¿Baʼax kʼiin ken u atacart Gog «le luʼum» tuʼux k-adorartik Diosoʼ? U profecíail Ezequieleʼ ku yaʼalikeʼ «teʼ tu tsʼook jaʼaboʼoboʼ» (Eze. 38:8). Lelaʼ ku yeʼesikeʼ yaan u yúuchul le maʼ yaʼab u bin utiaʼal u xuʼulsaʼal tiʼ le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ. Kʼaʼajaktoʼoneʼ le nojoch muʼyajiloʼ yaan u káajal kéen xuʼulsaʼak tiʼ le Nojoch Babiloniaoʼ. Kéen tsʼoʼokok u xuʼulsaʼal le religiónoʼoboʼ, Gogueʼ yaan u atacartik u kaajal Dios lelaʼ yaan u yeʼesik jach nukaʼaj káajal le Armagedónoʼ.

17, 18. ¿Baʼax ken u beet Jéeoba utiaʼal u béeytal le baʼax u kʼáat jach teʼ kʼiin u yaʼalmoʼ?

17 ¿Baʼaxten yaan u atacartik Gog «le luʼum» tuʼux k-adorartik Diosoʼ? U profecíail Ezequieleʼ ku yaʼaliktoʼon baʼaxten. Yáaxeʼ tumen Jéeoba kun beetik u yúuchul, yéetel u kaʼapʼéeleʼ Gogueʼ deporsi taak u xuʼulsik u kaajal Dios.

18 Jéeoba kun beetik u yúuchul (xok Ezequiel 38:4, 16). Letiʼeʼ ku yaʼalik tiʼ Gog: «Yaan in lechik ganchoʼob ta kamaʼach» yéetel «yaan in biskech tu contra in luʼum». ¿U kʼáat wa túun u yaʼaleʼ Jéeobaeʼ yaan u obligartik le kaajoʼob utiaʼal u atacarkoʼob le máaxoʼob adorarkoʼ? Maʼatech, Jéeobaeʼ mix bikʼin jeʼel u beetik u kʼasaʼanil tiʼ u kaajaleʼ (Job 34:12). Chéen baʼaleʼ u yojleʼ le kaajoʼobaʼ jach u pʼekmoʼob le máaxoʼob adorarkoʼ yéetel jach taak u xuʼulskoʼob u kaajal (1 Juan 3:13). Le oʼolaleʼ utiaʼal u béeytal le baʼax u kʼáat Jéeoba jach teʼ kʼiin u yaʼalmoʼ, letiʼeʼ bey yaan u lechik ganchoʼob tu kamaʼach Gog utiaʼal u péeksik u beet le baʼax u tukultmoʼ. Kéen tsʼoʼokok u xuʼulsaʼal tiʼ le Nojoch Babiloniaoʼ Jéeobaeʼ yaan u péeksik le kaajoʼob utiaʼal ka u beetoʼob le baʼax jach u tsʼíiboltmaj u beetkoʼoboʼ: u líikʼloʼob tu contra u kaajal utiaʼal u xuʼulskoʼob. Lelaʼ letiʼe baʼax u tukultmaj u beetik Jéeoba utiaʼal u káajal u baʼatelil le Armagedónoʼ. Teʼ kʼiin jeʼeloʼ letiʼeʼ yaan u salvartik u kaajal, yaan u yeʼesik bukaʼaj u poder yéetel yaan u beetik u kʼaj óoltaʼal tumen yaʼabkach kaajoʼob (Eze. 38:23).

Le kaajoʼoboʼ yaan u yilik u beetkoʼob ka xuʼuluk u adorartaʼal Jéeoba tumen jach u pʼekmoʼob

19. ¿Baʼax kun taaktal u beetik le kaajoʼoboʼ yéetel baʼaxten?

19 Gogueʼ deporsi taak u xuʼulsik u kaajal Dios. Le kaajoʼoboʼ ‹yaan u chʼaʼtuklik u beetkoʼob junpʼéel baʼal jach kʼaas› tu contra u kaajal Dios. Letiʼobeʼ desde úuchjeakil jach u pʼekmoʼob u kaajal Jéeoba, le oʼolal le kéen u yiloʼob «minaʼan u pakʼiloʼob tu baʼpach, minaʼan u trancailoʼob mix u joonajiloʼob[eʼ]» yaan u taaktal u xuʼulskoʼob. Le kaajoʼoboʼ jach u kʼáat u tokoʼob tiʼ u kaajal Dios le ayikʼalil táan u muchʼkíintikoʼ (Eze. 38:10-12). ¿Baʼax le «ayikʼalil» yaan tiʼ u kaajal Diosoʼ? Letiʼobeʼ yaantiʼob yaʼab baʼaloʼob ku keʼetel yéetel ayikʼaliloʼob, chéen baʼaleʼ le baʼax maas koʼoj u tojol yaantiʼoboʼ letiʼe u adorarkoʼob Jéeoba jeʼex uts tu tʼaaneʼ. Le kaajoʼoboʼ yaan u taaktal u tokikoʼob le ayikʼalil yaan tiʼ u kaajal Diosoʼ, chéen baʼaleʼ maʼ tumen taak u adorarkoʼobiʼ, baʼaxeʼ tumen jach u pʼekmoʼob Jéeoba yéetel u pʼekmoʼob le máaxoʼob adorarkoʼ.

Gogueʼ ‹yaan u chʼaʼtuklik u beetik junpʼéel baʼal jach kʼaas› utiaʼal u xuʼulsik u kaajal Dios, chéen baʼaleʼ maʼ kun béeytal. (Ilawil xóotʼol 19)

20. ¿Bix ken u atacart Gog «le luʼum» wa le lugar ku keʼetel yéetel junpʼéel paraísooʼ?

20 ¿Bix ken u atacart Gog «le luʼum» wa le lugar ku keʼetel yéetel junpʼéel paraísooʼ? Maʼ xaaneʼ le kaajoʼoboʼ yaan u kaxtik baʼax u beetoʼob utiaʼal ka xuʼuluk k-adorartik Jéeoba. Maʼ xan xaneʼ yaan u taaktal u beetkoʼob ka xuʼuluk k-kʼamik le kaʼansaj ku keʼetel yéetel janaloʼ, ka xuʼuluk k-muchʼikba, ka xuʼuluk k-bisikba yéetel ka xuʼuluk k-tsikbaltik u tʼaan Dios. Tuláakal le baʼaloʼobaʼ táakaʼanoʼob ichil le jatsʼuts luʼum tuʼux k-adorartik Jéeoba wa le jatsʼuts paraíso tuʼux yanoʼonoʼ. Satanáseʼ yaan u beetik u líikʼil le kaajoʼob utiaʼal ka u yil u xuʼulsik tiʼ le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ.

21. ¿Bix jeʼel k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba ikil u yaʼaliktoʼon baʼax ku taal u kʼiin u yúuchleʼ?

21 Jeʼex k-ilkoʼ Gogueʼ yaan u atacartik tuláakal le máaxoʼob adorartik Jéeoba teʼ jatsʼuts luʼumoʼ. ¿Máasaʼ jach k-tsʼáaik gracias tiʼ Jéeoba ikil u yaʼaliktoʼon baʼax ku taal u kʼiin u yúuchul? Cada juntúul tiʼ toʼoneʼ unaj u yeʼesik ku tsʼáaik táanil ichil u kuxtal u adorartik Jéeoba, lelaʼ maases unaj k-beetik le maʼ káajak le nojoch muʼyajiloʼ. Wa k-beetkeʼ yaan k-áantaj utiaʼal ka maas jatsʼutschajak «le luʼum» wa le paraíso tuʼux k-adorartik Jéeobaoʼ. Jach k-tsʼíiboltik k-ilik ka kʼuchuk u kʼiinil u salvartik u kaajal yéetel u santificartik u kʼaabaʼ Jéeoba teʼ Armagedónoʼ. Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilik bix ken u beetil lelaʼ.

^ xóot’ol 3 Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan u tsoʼolol baʼax kʼiin yéetel bix ken u yeʼesil u pʼujaʼanil Jéeoba tu contra Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magogoʼ, yéetel baʼax yaan yil yéetel le máaxoʼob adorartik Jéeobaoʼ.

^ xóot’ol 4 Ilawil le jaats «Kʼáatchiʼob ku beetaʼal» jóokʼ tiʼ U Pʼíich Tulumil Kanan, 15 tiʼ mayo tiʼ 2015 página 29 yéetel 30.

^ xóot’ol 8 Daniel 11:45, ku yeʼesikeʼ u reyil xamaneʼ maases yaan u yilik u xuʼulsik u kaajal Jéeoba, tumen ku yaʼalikeʼ «letiʼeʼ yaan u armartik u kiʼichkelem najoʼob de nookʼ, yaan u tsʼáaikoʼob chúumuk tiʼ le nojoch kʼáaʼnáab [wa le Mediterráneoʼ] yéetel tiʼ le santa montaña jach kiʼichkelmoʼ [teʼ tuʼux yaan le templooʼ yéetel tuʼux ku adorartaʼal Jéeoba tumen le israelitaʼoboʼ]».

^ xóot’ol 9 Le Bibliaoʼ ku tʼaan xan tiʼ «le asirio» kun atacartik u kaajal Dios teʼ kʼiinoʼobaʼ (Miq. 5:5). Le kéen u yaʼal yaan u atacartaʼal u kaajal Dios tumen Gog ku taal tiʼ u luʼumil Magog, u reyil xaman, u reyiloʼob yóokʼol kaab yéetel le asiriooʼ, u jaajileʼ táan u tʼaan tiʼ junpʼéeliliʼ baʼal.

^ xóot’ol 10 Utiaʼal a wojéeltik tiʼ máax ku yaʼalaʼal «Gog yéetel Magog» tiʼ u libroil Apocalipsis 20:7-9, ilawil le xook 22 tiʼ le libroaʼ.