Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

U célulail le levaduraoʼ bey simple u yilaʼaleʼ pero jach yaʼab meyaj ku beetik. Tu tsʼuʼ le célulaoʼ yaan ADN yéetel tu tsoolol u meyaj. Por ejemploeʼ ku yéeyikoʼob baʼax meyajil kun beetbil, ku biskoʼob le información kʼaʼabéetoʼ yéetel ku kʼexkoʼob jujunpʼéel moléculaʼob utiaʼal u meyajoʼob tubeel. Tuláakal lelaʼ ku yáantaj utiaʼal maʼ u kíimil.

¿Baʼax ku yeʼesik le baʼaxoʼob kuxaʼanoʼoboʼ?

¿Baʼax ku yeʼesik le baʼaxoʼob kuxaʼanoʼoboʼ?

Yaʼab baʼaxoʼob jatsʼutskíintik le Luʼum tuʼux kajaʼanoʼonaʼ. Bejlaʼeʼ yaʼab baʼax tsʼoʼok u descubrirtaʼal tu yoʼolaloʼob. ¿Yaan wa baʼax ku yeʼesiktoʼon tu yoʼolal bix anchajik le kuxtaloʼ? Koʼox ilik.

Yaʼab baʼax eʼesik yaan Máax beet le baʼaloʼob kuxaʼanoʼoboʼ. Le célulaʼoboʼ jach yaʼab meyaj ku beetkoʼob utiaʼal u yantal le kuxtaloʼ bey xan utiaʼal u yaʼabtal tuláakal baʼax kuxaʼan. Jach jatsʼuts le meyaj ku beetik le célulaʼoboʼ. Koʼox ilik bix u meyaj le chan célula yaan tiʼ le levaduraoʼ. Wa k-ketik le chan célula yéetel le bix u meyaj le célulaʼob yaan tu wíinklil máakoʼ jeʼel k-tuklik jach bey mix baʼal ku beetkeʼ, pero u jaajileʼ yaʼab meyaj ku beetik. Tu tsʼuʼ cada célulaeʼ yaan junpʼéel baʼal ku kʼaabaʼtik ADN, lelaʼ bey junpʼéel chan código aʼalik tiʼ le célula baʼax unaj u beetkoʼ. Por ejemploeʼ ku yéeyikoʼob baʼax meyajil kun beetbil, ku biskoʼob le información kʼaʼabéetoʼ yéetel ku kʼexkoʼob jujunpʼéel moléculaʼob utiaʼal u meyajoʼob tubeel. Kéen pʼáatak minaʼan janal wa vitaminas tiʼ le célulaoʼ bey ku weenleʼ, pero le kéen u chʼul le panadero utiaʼal u meyajtiʼoʼ bey ajal ku kaʼa beetkeʼ.

Le científicoʼoboʼ utiaʼal u naʼatkoʼob bix u meyaj le célulaʼob yaan tu wíinklil máakoʼ tsʼoʼok u máan yaʼab años joʼopʼok u xokikoʼob bix u meyaj le célula yaan tiʼ le levaduraoʼ. Pero yaʼab baʼax maʼ páajchajak u naʼatkoʼobiʼ. Ross King, juntúul u profesoril Inteligencia Artificial tiʼ le Universidad Tecnológica Chalmers yaan Sueciaoʼ, ku yaʼalik: «Maʼ yaʼab biólogoʼob yaan utiaʼal u beetaʼal le jejeláas experimentoʼob kʼaʼabéet utiaʼal u yilaʼal jach bix u meyaj le levaduraoʼ».

¿Máasaʼ jach jatsʼuts bix u meyaj u célulail le levaduraoʼ? A tuklikeʼ, ¿chéen wa bey anchajikoʼ, wa yaan Máax beete?

Le kuxtaloʼ ku taal tiʼ junpʼéel baʼal kuxaʼan. Ichil le ADN xanoʼ yaan móleculaʼob ku kʼaabaʼtik nucleótidos. Cada célula yaan tu wíinklil máakeʼ ku taasik 3,200 millones nucleótidos. Lelaʼ tsʼaʼanoʼob tu tsoolol yéetel junpʼéeliliʼ bix u meyajoʼob utiaʼal beyoʼ cada junpʼéel célulaeʼ ka béeyak u beetik enzimas yéetel proteínas.

Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ u millonesil nucleótidos yaan. Wa maʼ tu meyajoʼob tu tsoololeʼ jach difícil ka yanak le kuxtaloʼ.

U jaajileʼ le científicoʼoboʼ maʼ béeyak u tsʼáaikoʼob kuxtal tiʼ junpʼéel baʼal maʼ kuxaʼaniʼ.

Chéen u kuxtal wíinik jach especial. Chéen wíinik ku páajtal u inventartik baʼaloʼob jatsʼutstak, u biskuba yéetel u maasil yéetel u yeʼesik jatsʼuts modos. Wíinike’ ku páajtal xan u disfrutartik baʼax ku jaantik, u yuʼubik u kiʼibokil wa baʼax, u juum wa baʼax, u yilik jatsʼuts coloroʼob bey xan jatsʼuts lugaroʼob. Tsʼoʼoleʼ chéen letiʼ ku béeytal xan u planeartik baʼax ken u beet maas táanil. Yoʼolal tuláakal le baʼax ku páajtal u beetik wíinikoʼ ku béeytal u disfrutartik le kuxtaloʼ.

A tuklikeʼ, ¿chéen wa bey anchajik tuláakal le baʼaloʼoboʼ, wa yaan juntúul Máax jach nojoch u yaabilaj beete?