Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 1

Le Bibliaoʼ ku yaʼalik u jaajil

Le Bibliaoʼ ku yaʼalik u jaajil

U TEKSTOIL LE AÑO 2023: «Tuláakal baʼax ka waʼalikeʼ jaajtak» (SAL. 119:160).

KAAY 96 U Tʼaan Dioseʼ junpʼéel nojoch siibal

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN a

1. ¿Baʼaxten yaʼab máakoʼobeʼ maʼ tu confiaroʼob tiʼ le Bibliaoʼ?

 TEʼ KʼIINOʼOBAʼ jach difícil u confiar máak tumen maʼ u yojel tiʼ máax jeʼel u páajtal u confiareʼ. Yaʼab máakeʼ maʼalob u yilik baʼax ku beetik le políticoʼoboʼ, le científicoʼoboʼ yéetel le máakoʼob yaan u negocioʼoboʼ, pero maʼ u yojloʼob wa jeʼel u páajtal u confiaroʼob tiʼ le máakoʼobaʼ. Tsʼoʼoleʼ como maʼ tu confiaroʼob tiʼ u nuuktakil le religiónoʼoboʼ maʼ xan tu confiaroʼob tiʼ le Bibliaoʼ.

2. Jeʼex u yaʼalik Salmo 119:160, ¿baʼax jach k-ojel?

2 Toʼoneʼ k-ojel Jéeobaeʼ «junpuliʼ maʼ tu páajtal u tuus» yéetel mantatsʼ u kʼáat ka xiʼiktoʼon utsil (Isa. 48:17; Heb. 6:18). K-ojel jeʼel u páajtal k-confiar tiʼ le Bibliaoʼ tumen «tuláakal baʼax ku [yaʼalikeʼ] jaajtak» (xok Salmo 119:160). Le oʼolal de acuerdoʼon xan yéetel le baʼax tu yaʼalaj juntúul máak xakʼaltik u tʼaaniloʼob le Bibliaoʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Ichil tuláakal le baʼaxoʼob u yaʼalmaj Diosoʼ maʼ ta kaxtik mix junpʼéel wa maʼ jaajiʼ, tuláakal ku béeytaloʼob. U kaajal Dioseʼ ku páajtal u confiar tiʼ baʼax ku yaʼalik, tumen Dioseʼ maʼ tu tuus».

3. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

3 ¿Bix jeʼel k-áantik uláakʼ máakoʼob utiaʼal ka confiarnakoʼob tiʼ le Bibliaoʼ? Koʼox ilik óoxpʼéel baʼal jeʼel u yáantkoʼoneʼ: le baʼax ku yaʼalikoʼ maʼ kʼexpajkiʼ, le profecíaʼoboʼ mantatsʼ ku béeytaloʼob yéetel ku páajtal u kʼexik u kuxtal máak.

MAʼ KʼEXPAJAK BAʼAX KU YAʼALIK LE BIBLIAOʼ

4. ¿Baʼaxten yaʼab máakoʼobeʼ ku tuklikoʼobeʼ tsʼoʼok u kʼexpajal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ?

4 Tiʼ Jéeobaeʼ meyajnaj 40 máakoʼob utiaʼal u tsʼíibtikoʼob le Bibliaoʼ. Pero teʼ kʼiinoʼobaʼ minaʼan mix junpʼéel tiʼ le úuchben tsʼíiboʼob tu beetoʼoboʼ, b chéen copiaʼob yaan. Yoʼolal leloʼ yaʼab máakoʼobeʼ ku tuklikoʼobeʼ tsʼoʼok u kʼexpajal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. ¿Bix jeʼel k-ojéeltik maʼ kʼexpajak baʼax ku yaʼalikiʼ?

Le máaxoʼob jach u yojel u copiartoʼob le Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ jach tu tsʼáaj u yóol u beetoʼob maʼalob u meyajoʼob (Ilawil párrafo 5)

5. ¿Bix úuchik u copiartaʼal le Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ? (Ilawil le dibujo yaan tu yáax páginail le revistaaʼ).

5 Utiaʼal u kanáantik baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ Jéeobaeʼ tu yaʼalaj ka copiartaʼak. Tiʼ u reyiloʼob Israeleʼ tu yaʼalaj ka u copiartoʼob le Leyoʼ yéetel tiʼ le levitaʼoboʼ tu yaʼalaj ka u tsoloʼob tiʼ le kaaj baʼax ku yaʼalikoʼ (Deu. 17:18; 31:24-26; Neh. 8:7). Ka lukʼ le judíoʼob Babiloniaoʼ junmúuchʼ máakoʼob jach u yojloʼob u copiartoʼob le Leyoʼ káaj u beetkoʼob yaʼab u copiasil le Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ (Esd. 7:6, nota). Letiʼobeʼ jach tu kanáantoʼob bix tu beetiloʼob. Ka máan kʼiineʼ utiaʼal maʼ u púutsʼul mix baʼal tiʼobeʼ hasta káaj u xokikoʼob jaypʼéel tʼaanoʼob yéetel jaypʼéel letraʼob yaan tiʼ le baʼax ku copiarkoʼoboʼ. Kex beyoʼ como kʼeban máakoʼobeʼ yaan jujunpʼéel baʼal púutsʼtiʼob. Pero como yaʼab copias u beetmoʼobeʼ páajchaj u yilaʼal tuʼux yaan le baʼax púutsʼtiʼoboʼ. Koʼox ilik bix ilaʼabik.

6. ¿Bix u kaxtaʼal le baʼaxoʼob púutsʼoʼob le ka copiartaʼab le Bibliaoʼ?

6 Le máaxoʼob xakʼaltik le Biblia teʼ kʼiinoʼobaʼ tsʼoʼok u yilkoʼob bix jeʼel u kaxtikoʼob le baʼaxoʼob púutsʼ tiʼ le máaxoʼob copiart le Bibliaoʼ. Utiaʼal k-naʼatikeʼ koʼox aʼalikeʼ tiʼ 100 máakoʼobeʼ ku yaʼalaʼal ka u copiartoʼob junpʼéel u páginail junpʼéel libro, chéen baʼaleʼ tiʼ juntúuleʼ yaan baʼax ku púutsʼultiʼ. ¿Bix jeʼel u kaxtikoʼob le baʼax kʼaschajoʼ? Letiʼe kéen comparartaʼak tuláakal le copiasoʼ. Lelaʼ letiʼe baʼax ku beetik le máaxoʼob xakʼaltik le Bibliaoʼ. Utiaʼal u yilkoʼob tuʼux yaan le baʼax púutsʼoʼ ku compararkoʼob yaʼab u copiasil.

7. ¿Bix k-ojéeltik jach tu kanáantaj u meyaj le máaxoʼob copiart le Bibliaoʼ?

7 Koʼox ilik junpʼéel ejemplo eʼesik bix tu kanáantil u meyaj le máaxoʼob copiart le Bibliaoʼ. Le tsʼíib maas úuchben yaan tiʼ le Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ letiʼe Códice de Leningrado beetaʼab teʼ año 1008 wa 1009 tsʼoʼokok u taal Jesúsoʼ. Chéen baʼaleʼ ka máan kʼiineʼ kaxtaʼab yaʼab tsʼíiboʼob yéetel u xéexetʼal le Biblia maas tiʼ 1,000 años u yúuchbeniloʼob tiʼ le Códice de Leningradooʼ. Pero yaan máax jeʼel u yaʼalikeʼ yoʼolal le bukaʼaj copias beetaʼab tu yáamil le mil añosoʼ jach maʼ chíikaʼan wal le baʼax ku yaʼalik le Códice de Leningrado yéetel le tsʼíiboʼob maas úuchbentak kaxtaʼaboʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿baʼax tu yilaj le máaxoʼob xakʼaltik le Biblia le ka tu comparartoʼob le kaʼapʼéel tsʼíiboʼobaʼ? Tu yiloʼobeʼ kex yaan jujunpʼéel tʼaanoʼob kʼexpajeʼ le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ junpuliʼ maʼ kʼexpajiʼ.

8. ¿Baʼax u jelaʼanil u copiasil le Tsʼíiboʼob ich Griegooʼ yéetel u copiasil uláakʼ libroʼob?

8 Le yáax cristianoʼoboʼ tu beetoʼob jeʼex le máaxoʼob copiart le Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ. Tu jach kanáantoʼob bix tu copiartiloʼob u 27 librosil le Tsʼíiboʼob ich Griego ku meyajtiʼob teʼ reuniónoʼob yéetel teʼ kʼaʼaytajoʼ. Juntúul máak xakʼaltik le Bibliaoʼ tu comparartaj u copiasil le Tsʼíiboʼob ich Griego yéetel u copiasil uláakʼ libroʼob beetaʼab teʼ mismo épocaoʼ. Le ka tʼaanaj tiʼ le Bibliaoʼ tu yaʼalaj: «U suukileʼ maas yaʼab u copiasil yaan […] yéetel maas chúukaʼanoʼob». Junpʼéel libroeʼ tu yaʼalaj yoʼolal le Tsʼíiboʼob ich Griegooʼ: «Teʼ kʼiinoʼobaʼ jeʼel u páajtal k-confiar tiʼ junpʼéel u traducciónil le Biblia maʼalob beetaʼaniloʼ, tumen le baʼax ku kaʼansikoʼ igual yéetel le baʼax ku yaʼalik le úuchben tsʼíiboʼoboʼ» (Anatomy of the New Testament).

9. ¿Baʼax ku yaʼalik Isaías 40:8 yoʼolal le Bibliaoʼ?

9 Tiʼ tuláakal le tiempo tsʼoʼok u máanoʼ le máaxoʼob copiart le Bibliaoʼ jach tu kanáantoʼob bix tu beetiloʼob. Yoʼolal leloʼ le Biblia yaantoʼon teʼ kʼiinoʼobaʼ maʼ kʼexpajak baʼax ku yaʼalikiʼ. c Jeʼex k-ilkoʼ Jéeobaeʼ tu kanáantaj ka pʼáatak u Tʼaan utiaʼal mantatsʼ (xok Isaías 40:8). Chéen baʼaleʼ yaan máax jeʼel u yaʼalikeʼ kex maʼ kʼexpajak baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa tiʼ Dios u taaliʼ. Koʼox ilik jujunpʼéel baʼaloʼob eʼesik Dios beet u tsʼíibtaʼal.

LE PROFECÍAʼOB YAAN TE BIBLIAOʼ MANTATSʼ KU BÉEYTALOʼOB

X-tsʼíik: C. Sappa/DeAgostini/Getty Images; x-noʼoj: Image © Homo Cosmicos/Shutterstock

Le profecíaʼob yaan teʼ Bibliaoʼ béeychajoʼob úuchjeakil yéetel táan xan u béeytaloʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ (Ilawil párrafo 10 yéetel 11) e

10. Aʼal junpʼéel profecía tsʼoʼok u béeytal yéetel ku yeʼesik jach jaaj baʼax ku yaʼalik 2 Pedro 1:21 (ilawil le foto yéetel le dibujooʼ).

10 Le Bibliaoʼ ku tʼaan tiʼ yaʼab profecíaʼob tsʼoʼok u béeytaloʼob yaan jujunpʼéeloʼobeʼ jach úuch tsʼíibtaʼakoʼob. Le baʼaxoʼob uchaʼanoʼoboʼ ku yeʼesikeʼ jach tu jaajil béeychaj le profecíaʼoboʼ. Lelaʼ maʼ jelaʼan k-uʼuyikiʼ tumen le máax beet u tsʼíibtaʼal le profecíaʼoboʼ Jéeoba (xok 2 Pedro 1:21). Tuukulnakoʼon tiʼ le ka xuʼulsaʼab Babiloniaoʼ. Teʼ siglo ocho táanil tiʼ u taal Jesúsoʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalaj tiʼ profeta Isaías yaan u chʼaʼabal Babilonia. Isaíaseʼ tu yaʼaleʼ Ciro kun chʼaʼik le kaajoʼ yéetel tu yaʼalaj bix ken u beetil (Isa. 44:27–45:2). Tu yaʼalaj xaneʼ kéen máanak kʼiineʼ yaan u xuʼulsaʼal Babilonia yéetel mix máak kun kajtal tu kaʼatéeniʼ (Isa. 13:19, 20). Tuláakal le baʼax tu yaʼaloʼ jach béeychaji. Le kaaj jach kiʼichkelem kaʼachoʼ lúub tu kʼab le medoʼob yéetel le persaʼob tu añoil 539 táanil tiʼ u taal Jesúsoʼ. Bejlaʼeʼ láaj juutul u pakʼiloʼob (chaʼant le video Le Bibliaoʼ tu yaʼalaj bix kun xuʼulsbil Babilonia, lelaʼ tiaʼan teʼ libro ¡Disfrutart le kuxtaloʼ! xook 3, punto 5).

11. ¿Bix táan u béeytal Daniel 2:41-43?

11 Pero le profecíaʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ maʼ chéen úuchjeakil béeychajoʼobiʼ. Teʼ kʼiinoʼobaʼ táan xan u béeytal uláakʼ profecíaʼob. Por ejemploeʼ tuukulnen tiʼ bix táan u béeytal le profecía tu yaʼalaj Daniel yoʼolal le gobierno formartaʼan tumen Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ (xok Daniel 2:41-43). Le profecíaaʼ tu yaʼaleʼ le gobiernoaʼ «junjaatseʼ yaan u yantal u muukʼ» jeʼex le fierrooʼ, yéetel «uláakʼ jaatseʼ yaan u pʼáatal minaʼan u muukʼ» jeʼex le kʼatoʼ. Le kaʼapʼéel luʼumiloʼobaʼ jach yaan u muukʼoʼob tumen yoʼolal letiʼobeʼ páajchaj u ganartaʼal le yáax yéetel le u kaʼapʼéel guerra mundialoʼ. Pero kex beyoʼ le máakoʼoboʼ ku luʼskoʼob u muukʼ le gobiernoaʼ tumen ku beetkoʼob sindicatoʼob yéetel marchasoʼob utiaʼal u baʼatelkoʼob u derechoʼob tumen maʼ u kʼáatoʼob antal yáanal u páajtalil le gobiernooʼ. Maʼ sen úucheʼ juntúul máak ku xakʼaltik bix u meyaj le políticoʼoboʼ tu yaʼalaj: «Tiʼ baʼaxoʼob yaan yil yéetel políticaeʼ Estados Unidoseʼ letiʼe luʼumil tuʼux maas u jatsmuba le máakoʼoboʼ». ¿Kux túun Reino Unido? Teʼ tsʼook añosaʼ le máakoʼoboʼ maʼ tu tsʼáaikubaʼob de acuerdoil yoʼolal bix kun meyajoʼob yéetel le luʼumiloʼob yaan teʼ Unión Europeaoʼ. Yoʼolal le baʼaloʼobaʼ u gobiernoil Reino Unido yéetel Estados Unidoseʼ maʼ chéen chʼaʼabil u beetkoʼob wa baʼaxiʼ.

12. ¿Baʼax ku yeʼesik le profecíaʼob tsʼoʼok u béeytaloʼoboʼ?

12 K-ojéeltik tsʼoʼok u béeytal yaʼab u profecíailoʼob le Bibliaoʼ ku yáantkoʼon, tumen ku beetik k-maas creertik maʼ kun xáantaleʼ yaan xan u béeytal le uláakʼ promesaʼob u beetmaj Diosoʼ. K-uʼuyikba jeʼex le salmistaaʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ Jéeoba: «Kin tsʼíiboltik a salvarken, táan in páaʼtik a beetik le baʼax a waʼalmoʼ» (Sal. 119:81). Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon junpʼéel jatsʼuts esperanza teʼ Bibliaoʼ (Jer. 29:11). Yaantoʼon esperanza yoʼolal le baʼaxoʼob u prometermaj Jéeobaoʼ, maʼ yoʼolal le baʼaxoʼob ku beetik wíinikoʼ. Le oʼolal maʼalob ka seguernak k-xakʼaltik le profecíaʼoboʼ utiaʼal ka maas confiarnakoʼon tiʼ le Bibliaoʼ.

LE CONSEJOʼOB YAAN TEʼ BIBLIAOʼ KU YÁANTIK U MILLONESIL MÁAKOʼOB

13. Aʼal uláakʼ baʼax oʼolal k-confiar tiʼ le Bibliaoʼ (Salmo 119:66, 138).

13 Uláakʼ baʼax beetik k-confiar tiʼ le Bibliaoʼ letiʼe consejoʼob ku tsʼáaikoʼ tumen jach ku yáantkoʼob máak (xok Salmo 119:66, 138). Por ejemploeʼ yaan máaxoʼob jach nukaʼaj u divorciartubaʼob kaʼacheʼ bejlaʼeʼ jach u yaabiltmubaʼob yéetel kiʼimak u yóoloʼob. Tsʼoʼoleʼ u paalaloʼobeʼ ku yuʼubik yaabiltaʼanoʼob yéetel kanáantaʼanoʼob (Efe. 5:22-29).

14. ¿Baʼax ejemploil eʼesik le Bibliaoʼ jeʼel u beetik u kʼexik kuxtal máakeʼ?

14 Le consejoʼob ku tsʼáaik le Bibliaoʼ jeʼel u beetik u kʼexik u kuxtal tak le máaxoʼob jach kʼasaʼanoʼoboʼ. Koʼox ilik baʼax úuch tiʼ Jack, d letiʼeʼ kʼaʼal cárcel. Tiʼ tuláakal le máaxoʼob kʼalaʼanoʼob yéetel tsʼaʼantiʼob pena de muerteoʼ letiʼeʼ tiaʼan kaʼach ichil le maas kʼasaʼanoʼoboʼ. Hasta sajak u maasil máakoʼob tiʼoʼ. Pero junpʼéel kʼiineʼ kulaj u yuʼub bix u tsʼaʼabal xook yéetel le Bibliaoʼ. Como jach jatsʼuts tu yilil bix u modos le sukuʼunoʼoboʼ káaj u xook. Jackeʼ káaj u tsʼáaik ichil u kuxtal le baʼax ku kanikoʼ, jujunpʼíitil joʼopʼ u jatsʼutstal u modos. Ka máan kʼiineʼ tu chupaj u requisitosil utiaʼal u beetkuba publicador, ka tsʼoʼokeʼ okjaʼanaji. Letiʼeʼ jach uts tu tʼaan kaʼach u kʼaʼaytaj tiʼ le máaxoʼob kʼalaʼanoʼob cárceloʼ, tu tsʼáaj xook kex tiʼ cuatro u túulaloʼobiʼ. Ka kʼuch u kʼiinil u kíimsaʼaleʼ Jackeʼ tsʼokaʼaniliʼ u kʼexik u kuxtaleʼ. Juntúul tiʼ le abogadoʼob defendertoʼ tu yaʼalaj: «Jackeʼ maʼ letiʼe máak tin kʼaj óoltaj walajki 20 añosaʼ. Letiʼeʼ jach tu kʼexaj u kuxtal desde ka káaj u xook yéetel u testigoʼob Jéeoba». Jackeʼ kíimsaʼabiʼ, pero u ejemploeʼ ku yeʼesikeʼ le Bibliaoʼ jeʼel u beetik u kʼexik u kuxtal máakeʼ. Le oʼolal k-confiar tiʼ baʼax ku yaʼalik (Isa. 11:6-9).

Le consejoʼob yaan teʼ Bibliaoʼ tsʼoʼok u kʼexik u kuxtal yaʼab máakoʼob (Ilawil párrafo 15) f

15. Toʼon u testigoʼon Jéeobaeʼ, ¿baʼaxten jelaʼanoʼon tiʼ u maasil máakoʼob? (Ilawil le fotoʼoboʼ).

15 Toʼon u testigoʼon Jéeobaeʼ yaantoʼon jeetsʼelil yéetel k-múuchʼ meyaj tumen k-tsʼáaik ich k-kuxtal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ (Juan 13:35; 1 Cor. 1:10). Lelaʼ jelaʼan u yilaʼal, tumen le yóokʼol kaabaʼ jach u jatsmuba yoʼolal política, le máakoʼoboʼ u pʼekmubaʼob yoʼolal u razaʼob yéetel jach yaʼab óotsilil yaan. Jean, juntúul xiʼipal áfricaileʼ jach jatsʼuts tu yilil bix u múuchʼ meyaj u kaajal Dios. Ka káaj le guerra Áfricaoʼ letiʼeʼ tu beetaj u soldadoil, pero ka tsʼoʼokeʼ anchaj u púutsʼul yaanal luʼumil. Teʼeloʼ tiʼ tu kʼaj óoltaj u testigoʼob Jéeobaiʼ. Jeaneʼ tu yaʼalaj: «Tin kaneʼ le máaxoʼob yanoʼob ichil le jaajil religiónoʼ maʼ tu yoksikubaʼob tiʼ política yéetel maʼ tu pʼektikubaʼob, baʼaxeʼ u yaabiltmubaʼob». Tu yaʼalaj xan: «Jach in kʼubmaj in wóol kaʼach baʼateʼel yoʼolal in luʼumil. Pero ka káaj in xokik le Bibliaoʼ tin chʼaʼtuklaj in kʼubik in kuxtal tiʼ Jéeoba». Le xiʼipalaʼ jach tu kʼexaj u kuxtal. Bejlaʼeʼ tu lugar u baʼateʼel tu contra le máakoʼob yaanal u luʼumiloʼoboʼ ku kaʼansik tiʼ tuláakal máak le jatsʼuts baʼaloʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Jeʼex k-ilkoʼ le Bibliaoʼ ku kʼexik u kuxtal tuláakal máak. Lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ jeʼel u páajtal k-confiar tiʼ baʼax ku yaʼalikeʼ.

MAʼ U XUʼULUL K-CONFIAR TIʼ LE BIBLIAOʼ

16. ¿Baʼaxten maʼ unaj u xuʼulul k-confiar tiʼ le Bibliaoʼ?

16 Le yóokʼol kaabaʼ yaan u bin u maas kʼastal yéetel yaan u taaktal k-náachkuntaʼal tiʼ Dios. Maʼ xaaneʼ le máakoʼoboʼ yaan u yóotkoʼob ka xuʼuluk k-confiar tiʼ le Bibliaoʼ bey xan tiʼ le esclavo u tsʼaamaj Jéeoba utiaʼal u nuʼuktik u kaajaloʼ. Pero wa k-creertik jach jaaj tuláakal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ, maʼ ku béeytal k-tuʼusul. Yaan k-chʼaʼtuklik k-beetik le baʼaxoʼob ku yaʼalik Jéeoba tuláakal u kʼiiniloʼob k-kuxtaloʼ (Sal. 119:112). Maʼ ken k-suʼlaktal k-aʼal tiʼ u maasil baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel ka u tsʼáaʼob ichil u kuxtaloʼob le baʼax ku yaʼalikoʼ (Sal. 119:46). Tsʼoʼoleʼ yaan u chúukpajal k-óol k-aktáant yéetel «paciencia bey xan [yéetel] kiʼimak óolal» uláakʼ baʼaloʼob maas nuuktak jeʼex le chʼaʼpachtajiloʼ (Col. 1:11; Sal. 119:143, 157).

17. ¿Bix ken u yáantiloʼon u tekstoil le añoaʼ?

17 Toʼoneʼ jach kiʼimak k-óol tumen k-ojel Jéeobaeʼ tsʼoʼok u kaʼansiktoʼon u jaajil. Kex tsʼoʼok u kʼastal le yóokʼol kaabaʼ le baʼax tsʼoʼok k-kanik teʼ Bibliaoʼ ku nuʼuktikoʼon yéetel ku tsʼáaik u biilal k-kuxtal. Tsʼoʼoleʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ yáanal u Reino Dioseʼ yaan k-kuxtal ich kiʼimak óolal. U tekstoil u añoil 2023, yaan u yáantkoʼon k-maas k-creerteʼ tuláakal le baʼax ku yaʼalik u Tʼaan Diosoʼ jach jaaj (Sal. 119:160).

KʼAAY 94 Gracias tu yoʼolal a Tʼaan, Jéeoba

a Utiaʼal le año 2023, tsʼoʼok u yéeyaʼal junpʼéel teksto jach yaan u muʼukʼaʼankúuntik k-fe. Letiʼe Salmo 119:160, teʼeloʼ ku yaʼalik: «Tuláakal baʼax ka waʼalikeʼ jaajtak». Toʼoneʼ jach de acuerdoʼon yéetel le baʼax ku yaʼalikoʼ. Pero yaʼab máakoʼobeʼ maʼ tu creerkoʼob wa jaaj baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel wa ku yáantaj le consejoʼob ku taaskoʼ. Teʼ xookaʼ yaan k-ilik óoxpʼéel baʼaloʼob jeʼel u meyajtoʼon utiaʼal k-áantik le máakoʼob ka confiarnakoʼob tiʼ le Bibliaoʼ bey xan tiʼ le consejoʼob ku taaskoʼ.

b Le úuchben tsʼíiboʼoboʼ jach yéetel u kʼab le máakoʼob tu tsʼíibtoʼoboʼ.

c Wa taak a wojéeltik u maasil yoʼolal bix kanáantaʼabik le Bibliaoʼ, ooken jw.org, teʼ tuʼux yaan le chan lupaoʼ ka tsʼíibtik: «Bix anchajik le Bibliaoʼ».

d Kʼexaʼan jujunpʼéel kʼaabaʼob.

e FOTO YÉETEL DIBUJO: Dioseʼ tu yaʼaleʼ mix máak kun kaʼa kajtal Babilonia.

f FOTOʼOB: Escenificación: juntúul xiʼipal ku baʼateʼel kaʼach teʼ guerraoʼ tu kanaj teʼ Biblia bix jeʼel u yantaltiʼ jeetsʼeliloʼ. Bejlaʼeʼ ku kaʼansik tiʼ u maasil baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ.