Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

LE BAʼAXOʼOB K-LÍIʼSMOʼ

Le coche ku «tʼaan» kaʼachoʼ

Le coche ku «tʼaan» kaʼachoʼ

«Chéen junpʼéel coche tsʼaʼan u bocinailoʼob beetik u kʼaj óoltaʼal Dios tu luʼumil Brasil, lelaʼ u millonesil máakoʼob kʼaj óoltmil. U kʼaabaʼeʼ: ‹Le coche tiʼ le Watch Tower ku tʼaanoʼ›» (Nathaniel Yuille, 1938).

TU AÑOILOʼOB 1930, jach jujunpʼíitil u bin u yaʼabtal kaʼach máaxoʼob meyajtik Dios tu luʼumil Brasil. Chéen baʼaleʼ tu añoil 1935, Joseph F. Rutherford, le máax nuʼuktik le kʼaʼaytaj ku beetaʼal tuláakal yóokʼol kaab teʼ kʼiinoʼoboʼ, tu kʼamaj junpʼéel carta túuxtaʼabtiʼ tumen juntúul sukuʼun yéetel u yatan. Le sukuʼun Nathaniel yéetel Maud Yuille, u yataneʼ, precursoroʼob kaʼachi. Letiʼobeʼ tu yaʼaloʼob tiʼ le sukuʼun Rutherfordoʼ jeʼel u binoʼob kʼaʼaytaj «jeʼel tuʼuxak ka kʼaʼabéetchajkeʼ».

Le sukuʼun Nathanieloʼ 62 años yaan kaʼach tiʼ yéetel ingeniero pero jubilartaʼan. Le sukuʼunaʼ letiʼ tsʼaʼan kaʼach utiaʼal u nuʼuktik le kʼaʼaytaj tiʼ junpʼéel múuchʼulil yaan tu kaajil San Franciscooʼ (California). Letiʼeʼ ku yilik kaʼach ka meyajnak grabacionoʼob utiaʼal u yúuchul kʼaʼaytaj. Le sukuʼunaʼ túuxtaʼab tu luʼumil Brasil ka tsʼaʼab u nuʼukt u najil Betel. Letiʼeʼ jach j-meeyjil kaʼachi yéetel yaʼab baʼax u yojel, le oʼolaleʼ jach áantajnaj Brasil, junpʼéel luʼumil jach nojoch yéetel yaʼab idiomaʼob ku tʼaʼanliʼ.

Le sukuʼun Nathaniel yéetel le kiik Maudoʼ kʼuchoʼob Brasil tu añoil 1936, tu yéeteloʼobeʼ bin xan le sukuʼun Antonio Andradeoʼ, letiʼeʼ precursor kaʼachi yéetel letiʼ traducirtik le baʼax ku yaʼalik le sukuʼunoʼoboʼ. Letiʼobeʼ tu bisoʼob tu luʼumil Brasil 35 gramófonoʼob yéetel junpʼéel coche tsʼaʼan u bocinailoʼob. Teʼ kʼiinoʼoboʼ kex Brasil junpʼéel tiʼ le luʼumil maas nojoch yaan tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ, chéen 60 j-kʼaʼaytajoʼob yaniʼ. Chéen baʼaleʼ yéetel u yáantaj le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ kex junpʼíitoʼobeʼ, chéen ichil wa jaypʼéel añoseʼ, béeychaj u kʼaʼaytajoʼob tiʼ u millonesil máakoʼob.

Junpʼéel mes kʼuchuk le sukuʼunoʼob tu luʼumil Brasiloʼ, beetaʼab le yáax asamblea tiʼ servicio (teʼ asambleaʼobaʼ le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼoboʼ ku jóokʼloʼob kʼaʼaytaj) tu kaajil São Paulooʼ. Desde teʼ kʼiinaʼ káaj u meyaj le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ, maʼ xaaneʼ letiʼe sukuʼun Maud manejartik le cocheoʼ. Yéetel le cocheaʼ anunciartaʼab junpʼéel tiʼ le discursoʼob kun máansbil kaʼach teʼ asambleaoʼ. Teʼ kʼiinaʼ maas tiʼ 110 máakoʼob bin u yuʼuboʼob le discursooʼ. Le discursoʼob máansaʼab teʼ asambleaoʼ jach tu yáantaj le sukuʼunoʼoboʼ yéetel tu líiʼsaj u yóoloʼob utiaʼal ka u jóoʼsoʼob maas yaʼab tiempo utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob. Tu kanoʼob xan bix jeʼel u meyajtiʼob le tarjetaʼob utiaʼal le kʼaʼaytajoʼ, le publicacionoʼoboʼ yéetel bix jeʼel u meyajtiʼob le gramófono utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob ich alemán, español, húngaro, inglés, polaco yéetel ka máan kʼiineʼ tak ich portugués.

Le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ meyajnaj utiaʼal u kʼaʼaytaʼal le Reino tiʼ u millonesil máakoʼob tu luʼumil Brasiloʼ

Tu añoil 1937, óoxpʼéel asambleaʼob tiʼ servicio anchaji, lelaʼ beetaʼaboʼob tu kaajil São Paulo, Rio de Janeiro yéetel Curitiba. Teʼ asambleaʼobaʼ le sukuʼunoʼoboʼ ku binoʼob kʼaʼaytaj joonaj joonajil yéetel tu paachoʼob ku taal le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ. José Maglovsky, juntúul xiʼipaleʼ, ka máan kʼiineʼ tu yaʼalaj: «K-tsolik kaʼach publicacionoʼob aktáan tiʼ le cocheoʼ tsʼoʼoleʼ k-tsʼáaik le grabacionoʼob utiaʼal uʼuybiloʼ. Yaʼab máakoʼob ku jóokʼloʼob kaʼach u yiloʼob baʼax táan u yúuchul yéetel toʼoneʼ k-aprovechartik utiaʼal k-kʼaʼaytaj tiʼob».

Le sukuʼunoʼoboʼ ku yokjaʼob kaʼach teʼ ríoʼoboʼ, le táan u yokjaʼoboʼ táan kaʼach u yilaloʼob tumen le máaxoʼob chéen bijaʼanoʼob ichkíil yéetel xíimbaloʼ. Teʼ súutukaʼ le sukuʼunoʼoboʼ ku aprovechartikoʼob utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob tiʼ le máaxoʼob yanoʼob teʼeloʼ. U discursoil le okjaʼoʼ junpʼéel grabación beetaʼan tumen le sukuʼun Rutherfordoʼ lelaʼ ku tsʼaʼabal kaʼach teʼ coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ yéetel ku traducirtaʼal ich portugués. Le máakoʼoboʼ ku muchʼkubaʼob kaʼach tu baʼpaach le cocheoʼ yéetel ku jach chʼenxikintikoʼob. Tsʼoʼoleʼ ken okok ichil le jaʼ le máaxoʼob kun okjaʼoboʼ, ku tsʼaʼabal kaʼach u paaxil u kʼaayiloʼob le Reino ich polacooʼ, le sukuʼunoʼob túunoʼ ku kʼaayoʼob kaʼach ichil le idiomaʼob u yojloʼoboʼ. Le Anuario tiʼ u añoil 1938, tu yaʼaleʼ «lelaʼ ku kʼaʼajsik le baʼax úuch teʼ Pentecostesoʼ tumen teʼeloʼ cada juntúul naʼatik uláakʼ idiomaiʼ».

Ken tsʼoʼokok kaʼach le asambleaʼoboʼ kex táan jaʼ wa kex táan u tsaran kʼiineʼ ku yúuchul kʼaʼaytaj. Teʼ coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ ku tsʼaʼabal kaʼach u grabacionil discursoʼob yéetel ku tsʼaʼabal u yuʼub le máakoʼob yanoʼob teʼ parqueʼoboʼ, teʼ coloniaʼoboʼ, teʼ fabricaʼob yaan kaʼach teʼ São Paulooʼ yéetel tiʼ le kaajoʼob yanoʼob naatsʼoʼ. Juntéen tiʼ junpʼéel meseʼ ku viajar le sukuʼunoʼob tak tiʼ junpʼéel chan kaaj tuʼux yaan leprosoʼobiʼ, teʼeloʼ yaan kex tres mil máakoʼobiʼ, le kaajaʼ tiaʼan kex óoliʼ 25 leguas (97 kilómetros) tu xaman-chikʼinil São Pauloeʼ. Ka máan kʼiineʼ teʼeloʼ anchaj junpʼéel múuchʼuliliʼ, tsʼoʼoleʼ kex yaan kaʼach le yaayaj kʼojaʼanil tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ, tu kʼáatoʼob permiso utiaʼal u binoʼob u kaʼansoʼob le baʼaxoʼob jatsʼutstak ken u beet Dios tak tuláakʼ junpʼéel kaaj tuʼux yaan uláakʼ leprosoʼoboʼ.

Tu añoil 1938, káaj u kʼuchul le yáax grabacionoʼob ichil le idioma portuguesoʼ. Tu kʼiinil u kʼiinbesajil le máaxoʼob kimenoʼoboʼ ku bisaʼal kaʼach le coche tsʼaʼan u bocinailoʼob tiʼ tuláakal le cementerioʼoboʼ, le sukuʼunoʼoboʼ ku tsʼáaikoʼob kaʼach u grabacionil le discursoʼobaʼ: «¿Tuʼux yaan le kimenoʼoboʼ?» «Jéeoba» yéetel «Ayikʼaliloʼob». Le discursoʼobaʼ maas tiʼ cuarenta mil máaxoʼob kimen u láakʼtsiloʼob uʼuye.

Le máaxoʼob nuʼuktik le iglesiaʼoboʼ jach ku tsʼíikiloʼob kaʼach ikil u kʼaʼaytaʼal le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ, le oʼolaleʼ tu yaʼaloʼob tiʼ le autoridadoʼob ka u prohibirtoʼob u yúuchul kʼaʼaytaj yéetel le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ. Le kiik Yuilleoʼ tu tsikbalteʼ juntéenjeakileʼ le sacerdoteoʼ tu yaʼalaj tiʼ junmúuchʼ máakoʼob ka u baʼpachtoʼob le cocheoʼ. Ka túun taal le presidente yéetel jujuntúul policíaʼob u yiloʼob baʼax ku yúuchloʼ, pero letiʼobeʼ pʼáatoʼob u yuʼuboʼob le grabacionoʼoboʼ yéetel ka tsʼoʼokeʼ tak le presidente tu bisaj jujunpʼéel publicacionoʼoboʼ. Teʼ kʼiinoʼ hasta tuʼub tiʼ le máakoʼob wa binoʼob u beetoʼob kʼaasoʼ. Kex yaʼab máax u pʼeek u kʼaʼaytaj kaʼach le sukuʼunoʼoboʼ, le Anuario tiʼ u añoil 1940, tu yaʼaleʼ u añoil 1939, letiʼe ‹año maas maʼalob anchaj utiaʼal u meyajtaʼal Dios yéetel u tsʼaʼabal ojéeltbil u kʼaabaʼoʼ›.

Jeʼex túun k-ilkoʼ le coche tsʼaʼan u bocinailoʼoboʼ jach áantajnaj utiaʼal u yúuchul kʼaʼaytaj Brasil. Yoʼolal le cocheaʼ u millonesil máakoʼob kaanbalnajoʼob tiʼ u Reino Dios. Kex koʼon le coche tu añoil 1941, u milesil sukuʼunoʼob seguernaj u kʼaʼaytajoʼob tiʼ le máakoʼob taak u kaanbaloʼob tu luʼumil Brasiloʼ. (Le baʼaxoʼob k-líiʼsmoʼ, Brasil.)