Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Bix jeʼel a suuktal tiʼ junpʼéel túumben múuchʼulileʼ

Bix jeʼel a suuktal tiʼ junpʼéel túumben múuchʼulileʼ

ALLENEʼ * ku yaʼalik: «Ka kʼuchen teʼ múuchʼulilaʼ jach saajken. Maʼ in wojel wa séeb jeʼel in kaxtik in amigoʼobeʼ mix wa yaan in lúubul utsil tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ». Letiʼeʼ tiʼ ku yáantaj tiʼ junpʼéel múuchʼulil pʼaatal maas tiʼ 350 leguas (1,400 kilómetros) tiʼ u yotoch.

Wa tsʼoʼok a kʼexik a múuchʼulileʼ, maʼ xaaneʼ chan saajkech xan. ¿Baʼax jeʼel u yáantkech utiaʼal a séeb suuktaleʼ? ¿Baʼax jeʼel a beetik wa táan u talamtaltech a suuktaleʼ? Kex wa maʼ teech le tsʼoʼok u kʼexik u múuchʼuliloʼ, ¿bix jeʼel a wáantik le ku kʼuchloʼob ta múuchʼuliloʼ?

¿BIX JEʼEL A SUUKTALEʼ?

Ken xaʼabak junkúul paakʼaleʼ ku yóotsiltal. Tumen ken joʼokok le tuʼux yaan kaʼachoʼ yaʼab u moots ku kóotsol. Ken tsʼoʼokkeʼ ku kʼaʼabéettal u séeb jóokʼol u jeel u mootsoʼob. Bey jeʼel u yúuchultech wa ka kʼexik a múuchʼulileʼ. Tumen teʼ tuʼux yanech kaʼachoʼ suukechiʼ, yaʼab máaxoʼob yéetel ka biskabaiʼ yéetel maʼ talam a wilik a wáantajiʼ. Beoraaʼ bey kaʼa káajal ken a beet teʼ tuʼux ka kʼuchloʼ. ¿Baʼax jeʼel u yáantkecheʼ? Letiʼe a beetik le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Koʼox ilik jujunpʼéeliʼ.

Le máax xokik sáamsamal le Bibliaoʼ «u kuxtaleʼ bey junkúul cheʼ pakʼaʼan tu jáal tuʼux ku yáalkab jaʼ ku tsʼáaik u yich tu kʼiinil[eʼ], maʼatech xan [u] kʼankʼantal u leʼob. ¡Tuláakal baʼax ku beetkeʼ ku jóokʼol utsil tiʼ!» (Sal. 1:1-3.)

Junkúul cheʼeʼ kʼaʼabéet u jóoyabtaʼal mantatsʼ utiaʼal maʼ u tijil, juntúul máax meyajtik Dios xaneʼ kʼaʼabéet u xokik le Biblia mantatsʼ utiaʼal u muʼukʼaʼantal u fejoʼ. Le oʼolaleʼ ilawil a xokik sáamsamal le Bibliaoʼ, a bin tiʼ tuláakal le muchʼtáambaloʼoboʼ, u yantaltech le adoración ich familiailoʼ yéetel a xakʼalxook ta juunal. Kʼaʼajaktecheʼ kʼaʼabéet a beetik le baʼaxoʼob suuk a beetik kaʼach utiaʼal maʼ u xuʼulul a biskaba yéetel Jéeobaoʼ.

«Le máax maʼ tsʼuʼuteʼ ku bin utsil tiʼ, le máax ku siibaleʼ ku máatan xan.» (Pro. 11:25.)

Wa ka jóokʼol mantatsʼ teʼ kʼaʼaytajoʼ maas séeb kan suuktal yéetel maʼ kun lúubul a wóol. Kevin, ku beetik u ancianoileʼ, ku yaʼalik: «Le baʼax áanten yéetel in watanoʼ letiʼe úuchik k-beetik k-precursor auxiliaril le maʼ úuch kʼuchkoʼon teʼ múuchʼuliloʼ. Beyoʼ séeb úuchik k-kʼaj óoltik le sukuʼunoʼoboʼ, le precursoroʼoboʼ bey xan le tuʼux k-kʼaʼaytajoʼ. Roger, juntúul sukuʼun bin áantaj maas tiʼ 400 leguas (1,600 kilómetros) teʼ tuʼux kajaʼan kaʼachoʼ, ku yaʼalik: «Utiaʼal u séeb suuktal máak teʼ múuchʼuliloʼ kʼaʼabéet u jóokʼol mantatsʼ kʼaʼaytajiʼ. Bey xan u yáantik máak le ancianoʼob tiʼ baʼax kʼaʼabéetoʼ, maʼ xaaneʼ utiaʼal u limpiartaʼal le Najil Reinooʼ, u máansik máak junpʼéel jaats teʼ muchʼtáambal wa maʼ tu kʼuchul le máax kun máansik kaʼachoʼ wa a bisik wa máax teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ. Wa le sukuʼunoʼob ku yilkoʼob taak a wáantkoʼoboʼ séeb ken u kʼamilechoʼob».

«Píiʼ jeʼekʼabt a puksiʼikʼaleʼex.» (2 Cor. 6:13.)

Kʼaʼabéet a yaabiltik uláakʼ sukuʼunoʼob. Ka bin Melissa yéetel u familia táanxel múuchʼulileʼ, tu yiloʼob u séeb kaxtik u amigoʼobiʼ. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «K-ilik k-tsikbal yéetel le sukuʼunoʼob táanil tiʼ u káajal le muchʼtáambaloʼ bey xan ken tsʼoʼokok. Beyoʼ ku béeytal k-tsikbal tu yéeteloʼob, maʼ chéen k-aʼalik ‹bix a beel› ken kʼuchkoʼoniʼ yéetel ‹maʼalob› ken lukʼkoʼoniʼ». Lelaʼ le áantoʼob u séeb kanoʼob u kʼaabaʼ le sukuʼunoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ tu invitartoʼob tu yotochoʼob le sukuʼunoʼoboʼ, beyoʼ béeychaj u maas kʼaj óoltkubaʼob. Melissaeʼ ku yaʼalik: «T-tsʼáaj u numeroil k-teléfono tiʼob. Beyoʼ jeʼel u páajtal u tʼankoʼonoʼob utiaʼal k-múul jóokʼol kʼaʼaytaj, k-tsʼáa xook tu yéeteloʼob wa k-bin xíimbal tu yéeteloʼob».

Wa talam a wilik a tsikbal yéetel máaxoʼob táant a kʼaj óoltikeʼ jeʼel u páajtal a cheʼej utiaʼal a káajsik a tsikbal, kex maʼ taak a cheʼejeʼ. Wa ka cheʼejeʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal u natsʼkuba u maasil ta wiknaleʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ «le máax léemkʼalak u paakateʼ [wa kiʼimak u yóoleʼ] ku kiʼimakkúuntik yóol puksiʼikʼal» (Pro. 15:30). Rachel, juntúul kiik bin áantaj náach teʼ tuʼux kajaʼan kaʼachoʼ, ku yaʼalik: «Jach suʼlaken desde tin chichnil. Yaan kʼiineʼ kex maʼ in kʼáateʼ kin wilik in tsikbal yéetel le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Baʼax kin beetkeʼ in bin tsikbal yéetel le máaxoʼob kin wilik kulukbaloʼob tu juunaloʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ láayliʼ suʼlakoʼob jeʼex teneʼ». Le oʼolaleʼ maʼalob ka a wil a náatsʼal tsikbal yéetel le sukuʼunoʼob táanil tiʼ u káajal yéetel ken tsʼoʼokok le muchʼtáambaloʼ.

Maʼ xaan xaneʼ le yáax semanaoʼ jach kiʼimak a wóol, tumen taak a kʼaj óoltik u maasil sukuʼunoʼob. Baʼaleʼ maʼ xaaneʼ jeʼel u káajal u lúubul a wóol ken a wil tsʼoʼok u xáantal maʼ béeyak a láaj kʼaj óoltikoʼobeʼ. Wa ku yúuchultecheʼ maʼ u xuʼulul a tsʼáaik a wóol a kaxt a amigoʼob.

Le paakʼaloʼob ku jel xaʼabaloʼoboʼ ku yóotsiltaloʼob, baʼaleʼ ken máanak kʼiineʼ ku kaʼa tabik u mootsoʼob

MAʼ SÉEB U SUUKTAL MÁAKIʼ

Yaan paakʼaloʼobeʼ maas xaan u tabik u mootsoʼob. Bey túun xanoʼ, maʼ tuláakal máax ku kʼuchul tiʼ junpʼéel túumben múuchʼulil séeb u suuktaliʼ. Le tekstoʼobaʼ jeʼel u yáantkech wa ka wuʼuyik maʼ suukakech teʼ múuchʼuliloʼ:

«Maʼ u xuʼulul k-beetik baʼax jach maʼalob, tumen wa maʼ t-kaʼanleʼ yaan k-jooch jach tu kʼiinil.» (Gal. 6:9.)

Tsʼáa u maasil tiempo utiaʼal a suuktal teʼ múuchʼuliloʼ. Yaʼab misioneroʼob tsʼoʼok u binoʼob teʼ Escuela tiʼ Galaadoʼ ku túuxtaʼaloʼob táanxel luʼumil utiaʼal áantaj. Letiʼobeʼ ku máan yaʼab años utiaʼal u suutoʼob xíimbal tu luʼumoʼob. Lelaʼ ku yáantaj utiaʼal u maas kʼaj óoltikoʼob le sukuʼunoʼob yanoʼob tu múuchʼuliloʼoboʼ bey xan le baʼaxoʼob suuk u beetaʼal teʼ luʼumiloʼ.

Alejandroeʼ yaʼab u téenel tsʼoʼok u kʼexik u múuchʼulil, le oʼolal u yojel yaan kʼiin maʼ séeb u suuktal máakiʼ. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Le u tsʼook ka t-kʼexakbaoʼ, in wataneʼ tu yaʼalaj: ‹¡Tuláakal in amigoʼobeʼ tiaʼanoʼob teʼ múuchʼulil tuʼux lukʼoʼonoʼ!›». Le sukuʼunoʼ tu kʼaʼajsajtiʼeʼ jach bey úuchik u yaʼalik walajki dos años le ka tu kʼexubaʼob teʼ múuchʼulil ku yaʼalikoʼ. Baʼaleʼ tu yáamil le dos añosoʼ u yataneʼ jach tu bisuba yéetel le sukuʼunoʼoboʼ, bey túunoʼ kex tu káajbal maʼ u kʼaj óoloʼobeʼ jach tu bisuba maʼalob tu yéeteloʼob.

«Mix juntéen a kʼáatchiʼitkaba baʼax oʼolal [maas] maʼalob tuláakal le jaʼaboʼob máanjaʼanoʼoboʼ, tumen junpʼéel u kʼáatchiʼ j-maʼ ojéelajil.» (Ecl. 7:10.)

Ilawil maʼ a ketik a múuchʼulil yéetel le tuʼux lukʼechoʼ. Maʼ xaaneʼ le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼulil yanechoʼ maʼ séeb u tsikbaloʼobiʼ wa jach séeb u yaʼalikoʼob baʼax ku tuklikoʼob. Kex beyoʼ, ilawil a maas beetik u cuentail le jatsʼuts modos yaantiʼob utiaʼal a tratartikoʼob jeʼex a kʼáat ka u tratartechoʼobeʼ. Yaan sukuʼunoʼob tsʼoʼok u kʼexik u múuchʼuliloʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob cuenta yaan horaeʼ unaj u tuklikoʼob: «¿Jach wa tu jaajil in yaabiltmaj ‹tuláakal le sukuʼunoʼoboʼ›?» (1 Ped. 2:17).

«Maʼ u xuʼulul a kʼáatkeʼex wa baʼax, tumen yaan u tsʼaʼabalteʼex.» (Luc. 11:9.)

Maʼ u xuʼulul a kʼáatik u yáantaj Jéeoba. David, ku beetik u ancianoileʼ, ku yaʼalik: «Maʼ a beetik chéen ta juunal. Yaʼab baʼaloʼob chéen yéetel u yáantaj Jéeoba ku páajtal u beetaʼal. Le oʼolal maʼalob ka a tsikbalt tiʼ Jéeoba ich oración». Rachel, le máax tsʼoʼok k-yáax chʼaʼchiʼitikeʼ, ku yaʼalik xan: «Ken in wil yéetel in wíicham maʼ jach suukakoʼon teʼ múuchʼuliloʼ, k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon k-il wa yaan baʼaxoʼob k-beetik ku náachkuntik le sukuʼunoʼob tiʼ toʼonoʼ. Ken tsʼoʼokkeʼ k-ilik k-máansik maas yaʼab tiempo tu yéeteloʼob».

Taatatsileʼex, wa ka wilkeʼex istikyaj u suuktal a paalaleʼexeʼ, jóoʼseʼex u súutukil utiaʼal a múul orareʼex tu yéeteloʼob tu yoʼolal bix u yuʼubikubaʼob. Áanteʼexoʼob utiaʼal u biskubaʼob yéetel le sukuʼunoʼoboʼ, maʼ xaaneʼ unaj a máanskeʼex tiempo yéetel uláakʼ sukuʼunoʼob maʼ u kʼaj óoloʼobiʼ.

ÁANTOʼOB UTIAʼAL KA SÉEB SUUKCHAJKOʼOB

¿Baʼax unaj a beetik utiaʼal a wáantik le sukuʼunoʼob táant u kʼuchloʼob ta múuchʼuliloʼ? Ilawil a biskaba tu yéeteloʼob desde ken kʼuchkoʼob. Tukult baʼax a kʼáat ka beetaʼak ta woʼolal wa teech le tsʼoʼok a kʼuchul teʼ túumben múuchʼuliloʼ yéetel beete (Mat. 7:12). ¿Jeʼel wa u páajtal a invitartikoʼob le ken a beet le adoración ich familia wa le ken a múul chaʼanteʼex le JW Broadcastingoʼ? ¿Jeʼel wa u páajtal a invitartikoʼob utiaʼal a jóokʼol kʼaʼaytaj tu yéeteloʼobeʼ? Wa ka invitartikoʼob janaleʼ, mix bikʼin ken u tuʼubsiloʼob. ¿Yaan wa uláakʼ baʼax maʼalob jeʼel u páajtal a beetik utiaʼal a wáantkoʼobeʼ?

Carloseʼ ku yaʼalik: «Ka kʼuchoʼon teʼ túumben múuchʼuliloʼ, juntúul kiikeʼ tu tsʼáajtoʼon u listail le tiendaʼob maʼ jach koʼoj u koonoloʼoboʼ. Leloʼ jach tu yáantoʼon». Le máaxoʼob ku taaloʼob tiʼ yaanal luʼumileʼ, maʼ xaaneʼ kʼaʼabéet u yaʼalaʼaltiʼob bix unaj u vestirkubaʼob tuʼux ku beetik ooxol, keʼel wa tuʼux ku sen kʼáaxal jaʼ. Wa ka tsikbaltiktiʼob le baʼaxoʼob uchaʼan teʼ tuʼux kajaʼanech yéetel baʼax religioniloʼob yanoʼ, jach jeʼel a wáantkoʼob ken jóokʼkoʼob teʼ kʼaʼaytajoʼ.

YAʼAB UTSILOʼOB KU TAASIK U BEETAʼAL

Allen, le t-chʼaʼchiʼitaj tu káajbaloʼ, tsʼoʼok junpʼéel jaʼab kʼuchuk teʼ múuchʼuliloʼ. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Ka kʼucheneʼ jach tin wilaj in kʼaj óoltik le sukuʼunoʼoboʼ. Bejlaʼeʼ kin wilkoʼob bey in láakʼtsiloʼobeʼ, lelaʼ jach ku taasikten kiʼimak óolal». Alleneʼ ku yaʼalikeʼ kex tu kʼexaj u múuchʼulileʼ maʼ xuʼul u biskuba yéetel u amigoʼobiʼ. U jaajileʼ tsʼoʼok u maas yaʼabtal u amigoʼob, maʼ xaaneʼ mix bikʼin kun xuʼulul u biskuba tu yéeteloʼob.

^ xóot’ol 2 Kʼexaʼan jujunpʼéel tiʼ le kʼaabaʼoboʼ.