Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-controlartikba

Unaj k-controlartikba

«U yich le kiliʼich muukʼoʼ [...] u controlarkuba máak.» (GAL. 5:22, 23)

KʼAAYOʼOB: 83, 52

1, 2. 1) ¿Baʼaxoʼob ku beetik máak tumen maʼatech u controlarkuba? 2) ¿Baʼaxten maʼalob ka tʼaanakoʼon tiʼ u kʼaʼabéetil u controlarkuba máak?

U CONTROLARKUBA máakoʼ junpʼéel modos ku taal tiʼ Jéeoba (Gal. 5:22, 23). Letiʼeʼ jach maʼalob bix u yeʼesik. Baʼaleʼ yoʼolal le kʼebanoʼ, toʼoneʼ ku talamtal k-controlartikba. U jaajileʼ u maas yaʼabil le problemaʼob ku yantal teʼ yóokʼol kaabaʼ ku yantal tumen le máakoʼoboʼ maʼatech u controlarkubaʼob. Lelaʼ ku beetik u pʼatik máak tu tsʼook baʼaloʼob maas kʼaʼanaʼantak, jeʼex u meyaj wa u bin escuela. Le máaxoʼob maʼatech u controlarkubaʼoboʼ séeb u yaʼalikoʼob baʼal, ku sen ukʼikoʼob cerveza wa aguardiente, séeb u baʼateloʼob, ku divorciarkubaʼob, yaʼab u pʼaaxoʼob, yaʼab vicioʼob yaantiʼob, ku kʼaʼalaloʼob cárcel, ku sen chiʼichnaktaloʼob, ku tsaʼayal pakʼbeʼen kʼojaʼanil tiʼob yéetel ku yantal u chaambaloʼob kex maʼ u kʼáatoʼobiʼ (Sal. 34:11-14).

2 Jeʼex túun k-ilkoʼ, le máaxoʼob maʼatech u controlarkubaʼoboʼ ku muʼyajoʼob yéetel ku beetkoʼob u muʼyaj u maasil. Tsʼoʼoleʼ jeʼex u bin u maas xáantaleʼ bey u bin u maas talamtal. Tu añoil 1940 tak 1949, ilaʼabeʼ le máakoʼoboʼ maʼatech u controlarkubaʼob, baʼaleʼ bejlaʼeʼ maas yaʼab máakoʼob maʼatech u beetkoʼob. Lelaʼ u yaʼalmiliʼ le Biblia yaan u yilaʼaloʼ, le maʼ u controlarkuba máakoʼ ku yeʼesik kuxaʼanoʼon «tu tsʼook kʼiinoʼob» (2 Tim. 3:1-3).

3. ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-kanik k-controlartba?

3 ¿Baʼaxten kʼaʼabéet u kanik u controlartuba máak? Koʼoneʼex ilik kaʼapʼéel baʼax oʼolal. Yáaxeʼ tumen le máaxoʼob ku controlarkubaʼoboʼ maases maʼatech u yantal problemaʼob tiʼob, ku biskubaʼob yéetel u maasil, maʼatech u séeb pʼuʼujuloʼob, maʼatech u sen chiʼichnaktaloʼob yéetel maʼatech u deprimiroʼob. U kaʼapʼéeleʼ utiaʼal ka kʼaʼamak máak tumen Dioseʼ kʼaʼabéet u kanik u controlart u kʼaakʼas tsʼíibolal utiaʼal maʼ u lúubul tiʼ kʼeban. Le úuchik u kʼebantal Adán yéetel Evaoʼ ku yeʼesik jach jaaj lelaʼ (Gén. 3:6). Jeʼex úuchik u muʼyajoʼobeʼ, yaʼab máakoʼob bejlaʼeʼ táan u muʼyajoʼob tumen maʼ tu controlartubaʼobiʼ.

4. ¿Baʼaxten maʼ unaj u lúubul k-óol wa ku talamtaltoʼon k-controlartikbaiʼ?

4 Yoʼolal le kʼebanoʼ maʼ tu páajtal k-jach controlartikba tubeel. Jéeobaeʼ u yojel k-beetik tuláakal le ku páajtal utiaʼal k-controlartikbaoʼ, tsʼoʼoleʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-beetik (1 Rey. 8:46-50). Jach ku kiʼimaktal k-óol k-ojéeltik letiʼeʼ k-amigo, tsʼoʼoleʼ ku yáantkoʼon yéetel yaabilaj ken u yil táan u talamtaltoʼon k-controlartikba. Teʼ xookaʼ yaan k-ilik bix u controlarkuba Jéeoba. Tsʼoʼoleʼ yaan k-ilik máaxoʼob ku yaʼalik le Biblia tu controlartubaʼoboʼ yéetel máaxoʼob maʼ tu beetoʼobiʼ. Tu tsʼookeʼ yaan k-ilik baʼax kʼaʼabéet k-beetik utiaʼal k-kanik k-controlartba.

JÉEOBA EʼESIKTOʼON BIX UNAJ K-BEETIK

5, 6. ¿Bix u yeʼesik Jéeoba ku controlarkuba?

5 Jéeobaeʼ ku páajtal u controlarkuba jach tubeel, tumen tuláakal baʼax ku beetkeʼ maʼalob (Deu. 32:4). Baʼaleʼ toʼoneʼ maʼatech. Utiaʼal k-naʼatik baʼax u kʼáat u yaʼal u controlarkuba máak yéetel utiaʼal k-beetkeʼ kʼaʼabéet k-ilik bix u beetik. ¿Bix u yeʼesik Jéeoba jach ku controlarkuba?

6 Tuukulnakoʼon tiʼ baʼax tu beetaj le ka tu tsʼáajuba Satanás tu contraoʼ. Maʼ xaaneʼ le baʼax tu beetaj Satanasoʼ tu beetaj u pʼuʼujul u maasil angeloʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ tak toʼon bey k-uʼuyikba yoʼolal tuláakal le baʼaxoʼob k-muʼyajtik yoʼolal le baʼax tu beetaj Satanasoʼ. Jéeobaeʼ u yojel unaj u yeʼesik maʼ jaaj le baʼax tu yaʼalaj Satanasoʼ, baʼaleʼ maʼ tu beetaj chéen tumen jach pʼujaʼaniʼ. Tu tuklaj tubeel baʼax ken u beete. Letiʼeʼ «chúukaʼan yóol» wa maʼ séeb u pʼuʼujuliʼ, le oʼolal maʼalob le baʼax tu beetaj utiaʼal u yutskíintik le baʼax tu beetaj Satanasoʼ (Éxo. 34:6; Job 2:2-6). ¿Baʼaxten túun tsʼoʼok u chaʼik u máan yaʼab tiempo? Tumen maʼ u kʼáat ka xuʼulsaʼak tiʼ mix máakiʼ, baʼaxeʼ «u kʼáat ka u kʼex u tuukul tuláakal máak» (2 Ped. 3:9).

7. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le baʼax tu beetaj Jéeobaoʼ?

7 Le baʼax tu beetaj Jéeobaoʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ maʼ unaj k-jáan chʼaʼtuklik k-beetik wa k-aʼalik wa baʼaxiʼ, baʼaxeʼ kʼaʼabéet k-jach tuklik tubeel. Ken kʼaʼabéetchajak k-chʼaʼtuklik wa baʼaxeʼ, unaj k-jóoʼsik u tiempoil utiaʼal k-tuklik tubeel yéetel k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u tsʼáatoʼon u naʼatil utiaʼal k-beetik wa k-aʼalik baʼax maʼalob (Sal. 141:3). Wa k-beetik wa baʼax tu yorail pʼujaʼanoʼoneʼ maʼ ken k-beet baʼax maʼalob. Le oʼolal yaan horaeʼ ku yaatal k-óol yoʼolal baʼax t-aʼalaj wa t-beetaj (Pro. 14:29; 15:28; 19:2).

MÁAXOʼOB TU CONTROLARTUBAʼOB YÉETEL MÁAXOʼOB MAʼ TU BEETOʼOBIʼ

8. 1) ¿Tuʼux jeʼel u páajtal k-ilik máaxoʼob tu controlartubaʼobeʼ? 2) ¿Baʼax áant José utiaʼal maʼ u lúubul tiʼ kʼeban? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ.)

8 ¿Máaxoʼob ku yaʼalik le Biblia maʼalob úuchik u controlarkubaʼoboʼ? Maʼ xaaneʼ ku kʼaʼajaltoʼon yaʼab máaxoʼob tu controlartubaʼob ka tu aktáantoʼob baʼaloʼob talamtak. Koʼoneʼex ilik baʼax tu beetaj José, u hijo Jacob. Letiʼeʼ tiʼ ku meyaj kaʼach tu yotoch Potifar, u nojchil le máaxoʼob kanáantik u reyil Egiptooʼ. U yatan Potifareʼ utschaj tu yich José, tumen «sen kiʼichkelem kaʼachi». Le oʼolal yaʼab u téenel tu yaʼalajtiʼ ka chilak tu yéetel. Baʼaleʼ Joseeʼ tu yaʼalajtiʼ: «Bix ku bin in beet baʼal kʼaas, ka u beet in kʼebanchajal tu táan [Dios]». ¿Baʼax áant José utiaʼal maʼ u kʼebantal? Maʼ xaaneʼ tuukulnaj tiʼ le baʼaxoʼob jeʼel u muʼyajtik wa ka u beet le baʼax ku yaʼalik le koʼoleloʼ. Le ka cháachaʼab tu nookʼ tumen u yatan Potifar utiaʼal ka chilak tu yéeteleʼ, letiʼeʼ púutsʼi (Gén. 39:6, 9; xok Proverbios 1:10).

9. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ baʼax kʼaas?

9 ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj Joseoʼ? K-kanikeʼ utiaʼal k-beetik baʼax uts tu tʼaan Dioseʼ, yaan kʼiineʼ yaan u kʼaʼabéetchajal k-púutsʼul tiʼ le túuntaj óolaloʼ. Yaan sukuʼunoʼobeʼ, táanil tiʼ u yokjaʼobeʼ maʼatech u tsʼáaik u pʼiis u janaloʼob wa u yukʼikoʼob cerveza wa aguardiente, ku drogarkubaʼob wa ku núupkʼebantaloʼob. Maʼ xaaneʼ ken tsʼoʼokok u yokjaʼobeʼ jeʼel u túuntaʼal u yóoloʼob yéetel le baʼaloʼob suuk u beetkoʼob kaʼachoʼ. Wa ka úuchuktoʼon beyoʼ unaj k-kʼaʼajsikeʼ jeʼel u xuʼulul k-bisikba yéetel Jéeoba wa maʼ k-controlartik baʼaxoʼob k-tsʼíiboltikeʼ. Unaj k-kanáantik maʼ k-máan tuʼux k-ojel jeʼel u túuntaʼal k-óoleʼ yéetel maʼalob ka k-tukult baʼax unaj k-beetik ken túuntaʼak k-óol (Sal. 26:4, 5; Pro. 22:3). Tsʼoʼoleʼ wa ku túuntaʼal k-óoleʼ unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon utiaʼal k-controlartikba utiaʼal maʼ k-beetik baʼax kʼaas.

10, 11. 1) ¿Baʼax ku aktáantik yaʼab táankelem paalaloʼob teʼ escuelaoʼ? 2) ¿Baʼax jeʼel u yáantik le táankelem paalaloʼob utiaʼal maʼ u beetkoʼob baʼax kʼaasoʼ?

10 Bejlaʼeʼ yaʼab táankelem paalaloʼob aktáantik le baʼax úuch tiʼ Joseoʼ. Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ Kim. U yaʼabil u yéet xookoʼobeʼ uts tu tʼaan u tsikbaltikoʼob máaxoʼob yéetel chilajoʼob tu jóokʼbal le semanaoʼ. Baʼaleʼ letiʼeʼ maʼ bey u beetkiʼ, le oʼolal minaʼan mix baʼal u tsikbalttiʼob. Bey túunoʼ yaan kʼiineʼ ku yuʼubikuba chéen tu juunal, tsʼoʼoleʼ ku yaʼalaʼal baʼal tiʼ tumen u yéet xookoʼob, tumen maʼatech u beetik jeʼex u beetkoʼoboʼ. Letiʼ xaneʼ u yojel tu táankelmil wa tu x-lóoʼbayanil máakeʼ maas séeb jeʼel u lúubul tiʼ núupkʼebaneʼ (2 Tim. 2:22). U yéet xookoʼobeʼ mantatsʼ ku kʼáatkoʼobtiʼ wa jach tu jaajil mix juntéen chilak yéetel mix máak, teʼ súutukiloʼob beyaʼ ku yilik u tsoliktiʼob baʼaxten u chʼaʼtukultmaj maʼ u chital yéetel mix máak. Jach ku kiʼimaktal k-óol k-ilik yaʼab táankelmoʼob yéetel x-lóoʼbayanoʼobeʼ u chʼaʼtukultmoʼob maʼ u núupkʼebantaloʼob kex ka sen aʼalaʼaktiʼob tumen u maasil. Jéeoba xaneʼ jach ku kiʼimaktal u yóol ikil u beetkoʼob baʼax uts tu tʼaan.

11 Le Biblia xanoʼ ku tʼaan tiʼ máaxoʼob núupkʼebanchajoʼob yéetel bix biniktiʼob, tumen maʼ tu controlartubaʼobiʼ. Wa yaan máax ku yúuchultiʼ le baʼax úuch tiʼ Kimoʼ, maʼalob ka u kʼaʼajs le baʼax úuch tiʼ le táankelem xiʼipal ku yaʼalaʼal teʼ capítulo 7 tiʼ Proverbiosoʼ. Maʼalob xan ka tuukulnak tiʼ baʼax tu beetaj Amnón yéetel tiʼ le talamil tu taasaj le baʼax tu beetoʼ (2 Sam. 13:1, 2, 10-15, 28-32). Le taatatsiloʼoboʼ maʼalob ka u xokoʼob le tsikbaliloʼob bey teʼ adoración ich familiail utiaʼal u yáantik u paalaloʼob u controlartubaʼoboʼ yéetel utiaʼal u chʼaʼtuklikoʼob u beetkoʼob baʼax maʼalob.

12. 1) ¿Bix uláakʼ tu yeʼesil José ku controlarkuba? 2) ¿Tiʼ baʼax súutukiloʼob kʼaʼabéet k-controlartikba?

12 Koʼoneʼex ilik uláakʼ súutukil tuʼux tu yeʼesaj José u yojel u controlartuba. Lelaʼ úuch le ka bin u sukuʼunoʼob u man baʼal u jaantoʼob tu luʼumil Egiptooʼ. Joseeʼ u kʼáat u yil wa tsʼoʼok u kʼexik u tuukuloʼob, le oʼolal maʼ tu yaʼalajtiʼob jach máaxiʼ. Le ka tu yilaj tsʼoʼok u kʼexik u tuukuloʼobeʼ jach náakʼ tiʼ, ka bin okʼol yaanal tuʼux (Gén. 43:30, 31; 45:1). Le baʼax tu beetaj Joseoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-jáan kʼuuxil wa ku beetaʼaltoʼon baʼax maʼ maʼalob tumen juntúul k-láakʼtsil wa juntúul sukuʼuniʼ (Pro. 16:32; 17:27). Tsʼoʼoleʼ wa expulsartaʼan juntúul k-láakʼtsileʼ unaj k-controlartikba utiaʼal maʼ k-tʼaan tu yéetel wa maʼ kʼaʼabéetiʼ. Kex maʼ chéen chʼaʼabil u beetaʼal beyoʼ, wa ku kʼaʼajaltoʼon táan k-beetik jeʼex Jéeobaeʼ yaan u yáantkoʼon k-beet baʼax ku yaʼalik.

13. ¿Baʼaxoʼob k-kanik tiʼ le baʼax úuch tiʼ rey Davidoʼ?

13 Uláakʼ máax ku yaʼalik le Biblia tu controlartubaoʼ rey David. Ka chʼaʼpachtaʼab tumen Saúl yéetel ka aʼalaʼab baʼal tiʼ tumen Simeíeʼ, maʼ kʼuuxilnajiʼ mix tu yaʼalaj ka castigartaʼakoʼobiʼ (1 Sam. 26:9-11; 2 Sam. 16:5-10). Baʼaleʼ Davideʼ yaan kʼiineʼ maʼ tu controlartubaiʼ. Kʼaʼajaktoʼon baʼax tu beetaj ka tu yilaj maʼ áantaʼab tumen Nabaliʼ bey xan ka núupkʼebanchaj yéetel Bat-seba (1 Sam. 25:10-13; 2 Sam. 11:2-4). ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax úuch tiʼoʼ? Yáaxeʼ, le ancianoʼoboʼ kʼaʼabéet u controlarkubaʼob utiaʼal maʼ u píitmáanoʼob tiʼ le autoridad tsʼaʼantiʼoboʼ. U kaʼapʼéeleʼ, mix máak unaj u tuklik wa jach maʼalob yanil, le oʼolal maʼ kun lúubul tiʼ baʼax kʼaas (1 Cor. 10:12).

LE BAʼAX JEʼEL U YÁANTKOʼONOʼ

14. 1) ¿Baʼax úuch tiʼ Luigi? 2) ¿Baʼaxten jach maʼalob ka k-controlartba wa ka úuchuktoʼon beyoʼ?

14 ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon k-controlartbaeʼ? Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ sukuʼun Luigi. Le táan u bin tu cocheoʼ chukpachtaʼab tumen uláakʼ cocheeʼ ka chocartaʼabi. Kex maʼ tiʼ letiʼ anchaj u culpaileʼ joʼopʼ u poʼopochʼaʼal yéetel taakchaj u loʼoxol. Luigieʼ tu kʼáataj tiʼ Jéeoba ka áantaʼak u controlartuba yéetel joʼopʼ u yaʼalik tiʼ le máak maʼ u seguer u kʼuuxiloʼ, baʼaleʼ maʼ beetaʼab u cuentailiʼ. Luigieʼ tu yilaj maʼ u kʼuuxil. Junpʼéel semana tiʼ leloʼ, bin u kaʼa xíimbalt juntúul koʼolel, ka tu yileʼ u yíichameʼ letiʼe máax chocartoʼ. Le máakoʼ suʼlakchaji, ka tu kʼáataj ka perdonartaʼak yéetel tu yaʼalaj jeʼel u tʼaan teʼ aseguradora utiaʼal ka séeb utskíintaʼak u coche le sukuʼunoʼ. Tsʼoʼoleʼ tu yaʼaleʼ jatsʼuts úuchik u yuʼubik le baʼax ku yaʼalik le Biblia tsikbaltaʼab tiʼ u yatanoʼ. Le oʼolal Luigieʼ tu tsʼáaj cuenta jach maʼalob úuchik u controlarkuba le ka chocartaʼaboʼ yéetel tuukulnaj tiʼ baʼax jeʼel u yúuchul wa maʼ u beetik kaʼacheʼ (xok 2 Corintoiloʼob 6:3, 4).

Le baʼaxoʼob k-beetkoʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal u kʼaʼamal wa maʼ u kʼaʼamal le baʼax k-kʼaʼaytikoʼ (Ilawil xóotʼol 14)

15, 16. ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon bey xan k-familia k-xokik le Biblia utiaʼal k-controlartikbaoʼ?

15 Junpʼéel baʼax jeʼel u yáantkoʼon k-controlartbaeʼ letiʼe k-xokik le Biblia sáamsamaloʼ. Kʼaʼajaktoʼon baʼax aʼalaʼab tiʼ Josué tumen Dios: «Babal aʼal mantatsʼ tuláakal baʼax ku yaʼalik u juʼunil u yaʼalmajtʼaan [Dios], tukult baʼax ku yaʼalik bey yéetel kʼiin bey yéetel áakʼab, utiaʼal a beetik mantatsʼ kʼiin tuláakal baʼaxoʼob ku yaʼalik. Beyoʼ tuláakal baʼax ka beetkeʼ, bíin xiʼiktech utsil» (Jos. 1:8). ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon k-controlartba le k-xokik le Bibliaoʼ?

16 Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ, le Bibliaoʼ ku tsikbaltik baʼax utsiloʼob yéetel baʼax talamiloʼob ku taasik le baʼaxoʼob ku beetik máakoʼ. Jéeobaeʼ tu beetaj u tsʼíibtaʼaloʼob utiaʼal k-kaanbal tiʼ letiʼob (Rom. 15:4). Le oʼolal kʼaʼabéet k-xakʼalxoktik yéetel k-tuukul tiʼ le baʼax ku yaʼalikoʼ. Maʼalob ka k-tukult bix jeʼel u yáantkoʼon bey xan k-familia le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ, tsʼoʼoleʼ unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon k-beet le baʼax k-kanikoʼ. Wa k-tsʼáaik cuenta maʼatech k-controlartikbaeʼ, unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon yéetel unaj k-tsʼáaik k-óol k-beete (Sant. 1:5). Tsʼoʼoleʼ jeʼel u yáantkoʼon xan k-xakʼalxoktik le publicacionoʼoboʼ.

17. ¿Bix jeʼel u yáantaʼal le paalal u controlartubaʼoboʼ?

17 Taatatsileʼex, ¿bix jeʼel a wáantik a paalaleʼex u kan u controlartubaʼobeʼ? Letiʼobeʼ maʼ sijnáaloʼob yéetel le modosaʼ, le oʼolal unaj a kaʼanskeʼexoʼob yéetel le baʼaxoʼob ka beetkeʼexoʼ (Efe. 6:4). Wa ka wilkeʼex maʼatech u controlarkubaʼobeʼ, tukulteʼex baʼax táan a kaʼanskeʼextiʼob. Kʼaʼajakteʼexeʼ jach kʼaʼabéet a jóokʼleʼex mantatsʼ teʼ kʼaʼaytajoʼ, a bineʼex muchʼtáambal yéetel a beetkeʼex le adoración ich familiailoʼ. Ken kʼaʼabéetchajkeʼ maʼ a sajaktal a waʼaleʼex maʼ tu páajtal u beetik wa baʼax a paalaleʼex. Le baʼax tu yaʼalaj Jéeoba tiʼ Adán yéetel Evaoʼ ku yeʼesik unaj u yuʼubikoʼob tʼaan. Le nuʼuktaj ku tsʼáaik le taatatsiloʼob xan tiʼ u paalaloʼoboʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal u kanik u controlartubaʼobeʼ. Le baʼax maas unaj u kaʼansik le taatatsiloʼob tiʼ u paaloʼoboʼ letiʼe u yaabiltikoʼob u leyoʼob Diosoʼ yéetel u beetkoʼob baʼaxoʼob ku yaʼalik (xok Proverbios 1:5, 7, 8).

18. ¿Baʼaxten unaj k-yéeyik tubeel máax yéetel ken k-bisba?

18 Kex wa yaan k-paalal bey xan wa minaʼaneʼ, tuláakloʼon kʼaʼabéet k-yéeyik tubeel máaxoʼob yéetel k-bisikba. Wa k-amigoʼob u yaabiltmoʼob Jéeobaeʼ yaan u yáantkoʼonoʼob ka k-maas tsʼáa k-óol k-meyajte yéetel maʼ k-oksikba tiʼ talamiloʼob (Pro. 13:20). Tsʼoʼoleʼ yaan k-ilik k-controlartikba yéetel k-beetik baʼaxoʼob maʼalobtak jeʼex u beetkoʼoboʼ. Baʼaleʼ letiʼob xaneʼ jach yaan u kaanbaloʼob tiʼ le baʼaxoʼob maʼalobtak k-beetkoʼ. Wa k-controlartikba sáamsamaleʼ yaan u kʼamkoʼon Dios, yaan u yantaltoʼon kiʼimak óolal yéetel yaan k-bisikba maʼalob yéetel le máaxoʼob k-yaabiltmoʼ.