Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Ilawil baʼax kʼaʼabéet tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ, naʼat bix u yuʼubikubaʼob yéetel áantoʼob u maas natsʼubaʼob tiʼ Dios

¿Jeʼel wa u páajtal a maas áantaj ta múuchʼulileʼ?

¿Jeʼel wa u páajtal a maas áantaj ta múuchʼulileʼ?

TÁANIL tiʼ u bin teʼ kaʼanoʼ Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ u disipuloʼob: «Yaan a beetkabaʼex j-jaajkunajil tiʼ teen [...] tak tu maas náachil le Luʼumaʼ» (Bax. 1:8). ¿Bix kun béeytal kaʼach u kʼaʼaytajoʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaab?

Martin Goodman, juntúul profesor tiʼ u Universidadil Oxfordeʼ, tu yaʼalaj: «Tu kʼiiniloʼob u gobiernoil Romaeʼ, le yáax cristianoʼoboʼ jach kʼaj óoltaʼaboʼob bey máaxoʼob jach ku tsʼáaik u yóol u beetoʼob le meyaj kʼubéentaʼabtiʼoboʼ. Lelaʼ maʼ bey tu beetil le uláakʼ religionoʼoboʼ mix u yéet judíoiloʼoboʼ». Jesuseʼ yaʼab tuʼux bin u kʼaʼayt le Reinooʼ. Le disipuloʼoboʼ tu naʼatoʼob xaneʼ utiaʼal u tsʼáaikoʼob ojéeltbil «u maʼalob péektsilil u Reino Dios[eʼ]» kʼaʼabéet kaʼach u bin u kaxtoʼob le máaxoʼob jach tu jaajil u kʼáat u yojéeltoʼob baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ (Luc. 4:43). Yoʼolal lelaʼ, ichil u kaajal Dios teʼ yáax siglooʼ yaan kaʼach «apostoloʼob», le tʼaanaʼ u kʼáat u yaʼal «túuxtaʼanoʼob» (Mar. 3:14). Jesuseʼ tu yaʼalajtiʼob: «Xeeneʼex tu yiknal u máakiloʼob tuláakal kaajoʼobeʼ ka a beeteʼexoʼob disipuloʼob» (Mat. 28:18-20).

Teʼ kʼiinoʼobaʼ yaʼab tiʼ le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ láayliʼ u tsʼaamaj u yóoloʼob meyaj jeʼex tu beetil le apostoloʼoboʼ. Ken invitartaʼakoʼob utiaʼal u binoʼob kʼaʼaytaj tuʼux maas kʼaʼabéet áantajeʼ, ku yaʼalikoʼob: ‹Jeʼelenaʼ, túuxteniʼ› (Isa. 6:8). Yaʼab sukuʼunoʼob, jeʼex le ku binoʼob Galaadoʼ, tsʼoʼok u binoʼob áantaj táanxel luʼumiloʼob. Uláakʼoʼobeʼ tsʼoʼok u binoʼob áantaj tiʼ uláakʼ kaaj, chéen baʼaleʼ láayliʼ teʼ luʼumil tuʼux kajaʼanoʼoboʼ. Yanoʼob xaneʼ ku kankoʼob junpʼéel idioma utiaʼal u binoʼob áantaj tiʼ grupoʼob wa tiʼ múuchʼuliloʼob yaanal u idiomaʼob. Maʼ xaaneʼ jeʼel u tuklaʼaleʼ tuláakal le sukuʼunoʼob tsʼoʼok k-aʼalikaʼ ku beetkoʼob tumen minaʼan mix junpʼéel baʼal talamkúuntik tiʼob, chéen baʼaleʼ maʼ beyiʼ, tumen yaan horaeʼ maʼ chéen chʼaʼabil u kuxtaloʼobiʼ. Letiʼobeʼ tumen u yaabiltmoʼob Jéeoba bey xan le máakoʼoboʼ, kex maʼ chéen chʼaʼabileʼ ku beetkoʼob tuláakal le ku páajtal utiaʼal u binoʼob áantajoʼ. Yáaxeʼ letiʼobeʼ ku kutal u tukloʼob wa jeʼel u páajtal u binoʼobeʼ (Luc. 14:28-30). Le sukuʼunoʼobaʼ jach nojoch áantaj ku tsʼáaikoʼob.

Chéen baʼaleʼ cada juntúul tiʼ toʼoneʼ jelaʼan bix u kuxtal, le oʼolal maʼ tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-bin áantaj táanxel tuʼuxeʼ yéetel maʼ tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-kanik junpʼéel túumben idiomaeʼ. Pero maʼalob ka k-tukult lelaʼ, ¿jeʼel wa u páajtal in meyaj bey misioneroil tin múuchʼulileʼ?

BEET A MISIONEROIL TA MÚUCHʼULIL

Wa ku páajtaleʼ ilawil bix jeʼel a...

Le cristianoʼob teʼ yáax siglooʼ meyajnajoʼob bey misioneroʼob kex maʼ binoʼob áantaj táanxel luʼumiliʼ. Chéen baʼaleʼ tuláakloʼob tu beetoʼob le baʼax tu yaʼalaj apóstol Pabloaʼ: «Maʼ u xuʼulul a kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ, yéetel tsʼoʼokbes tubeel le meyaj tsʼaʼantechoʼ» (2 Tim. 4:5). Jeʼex tu yaʼalil Pablooʼ tuláakal le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ unaj u kʼaʼaytajoʼob yéetel u beetkoʼob disipuloʼob kex jeʼel tuʼuxak kajaʼanoʼobeʼ. Tsʼoʼoleʼ t-múuchʼulileʼ yaʼab baʼaxoʼob jeʼel u páajtal k-beetik jeʼex u meyaj juntúul misioneroeʼ.

Le misioneroʼob ku binoʼob áantaj táanxel luʼumiloʼ yaʼab baʼaloʼob ku beetkoʼob utiaʼal u suuktal u kuxtaloʼob jeʼex le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ tuʼux ku binoʼoboʼ. Toʼoneʼ, ¿bix jeʼel k-beetik le baʼax ku beetkoʼobaʼ? Maʼ xaaneʼ maʼ kun páajtal k-bin áantaj táanxel tuʼux, chéen baʼaleʼ jeʼel u páajtal k-kʼaʼaytaj jejeláas bix tu territorioil le múuchʼuliloʼ. Tu añoil 1940, joʼopʼ u líiʼsaʼal u yóol le sukuʼunoʼob utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob teʼ calleʼob juntéen tiʼ junpʼéel semanaoʼ. Techeʼ, ¿tsʼoʼok wa a beetik lelaʼ? ¿Tsʼoʼok wa a wilik a kʼaʼaytaj yéetel le carritoʼoboʼ? Maʼ xaaneʼ mix juntéen kʼaʼaytajnakech beyaʼ, le oʼolaleʼ, ¿baʼaxten maʼ ta wilik a kʼaʼaytaj yaanal bix tiʼ le suuk a beetkoʼ?

líiʼsik u yóol u maasil kʼaʼaytajeʼ

Utiaʼal ka kʼaʼaytajnakoʼon mantatsʼ yéetel kiʼimak óolaleʼ maʼ unaj k-jáan tuklik mix máak kun uʼuyikoʼoniʼ. Le máaxoʼob ku binoʼob áantaj táanxel tuʼux bey xan le máaxoʼob ku kankoʼob uláakʼ idioma utiaʼal u binoʼob áantaj tiʼ uláakʼ múuchʼuliloʼ, maases máaxoʼob jach u yojloʼob kʼaʼaytaj. Letiʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob junpʼéel maʼalob ejemplo tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob teʼ tuʼux ku binoʼob áantajoʼ. Mientras u kaanbal le sukuʼunoʼob yanoʼob teʼ múuchʼuliloʼ, maases letiʼe misioneroʼob beetik tuláakal le meyaj teʼ múuchʼuliloʼ. Wa juntúul sukuʼunech yéetel tsʼoʼok a wokjaʼeʼ, ¿baʼaxten maʼ ta wilik a maas áantaj teʼ múuchʼuliloʼ? (1 Tim. 3:1).

ÁANT YÉETEL LÍIʼS U YÓOL LE SUKUʼUNOʼOBOʼ

wáantik le máax kʼaʼabéet áantajtiʼoʼ

Utiaʼal k-áantajeʼ maʼ chéen unaj k-tsʼáaik k-óol kʼaʼaytaj yéetel k-beetik jujunpʼéel meyajoʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Kex táankelmoʼon, wa kex x-lóoʼbayanoʼon, wa kex tsʼoʼok u yantal k-jaʼabileʼ, jeʼel u páajtal k-líiʼsik u yóol le máaxoʼob lubaʼan u yóoloʼoboʼ (Col. 4:11).

Utiaʼal k-áantik le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ unaj k-kʼaj óoltikoʼob maʼalob. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ unaj ‹k-kaxtik bix jeʼel k-paklan áantikbaʼexeʼ› (Heb. 10:24). Lelaʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa yaan k-oksikba ichil u kuxtal le sukuʼunoʼoboʼ, baʼaxeʼ u kʼáat u yaʼaleʼ yaan k-maas kʼaj óoltikoʼob, k-ilik baʼax kʼaʼabéettiʼob, k-naʼatik bix u yuʼubikubaʼob yéetel k-áantkoʼob utiaʼal u maas náatsʼloʼob tiʼ Dios. Maʼ chéen le ancianoʼob yéetel le siervo ministerialoʼob jeʼel u páajtal u yáantik le sukuʼunoʼobaʼ. Maʼ xaaneʼ yaan horaeʼ tiʼ jujunpʼéel baʼaloʼobeʼ letiʼob unaj u yáantkoʼob le sukuʼunoʼoboʼ (Gal. 6:1). Kex beyoʼ tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-áantik le máaxoʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼoboʼ bey xan le familiaʼob yaan wa baʼax problema tiʼoboʼ.

líiʼsik u yóol le máaxoʼob chiʼichnakoʼob yoʼolal le problemaʼob yaantiʼoboʼ

Juntúul sukuʼun ku kʼaabaʼtik Salvatoreeʼ, pʼáat minaʼan taakʼin tiʼ ka anchaj u kʼalik u negocio, u konik u yotoch yéetel uláakʼ baʼaloʼob yaan kaʼach tiʼ. Letiʼeʼ jach chiʼichnak kaʼachi tumen maʼ u yojel bix ken u tsʼáa baʼax kʼaʼabéet tiʼ u familiaiʼ. Junpʼéel familia teʼ múuchʼuliloʼ tu yilaj baʼax ku yúuchul tiʼ le sukuʼunaʼ, ka áantaʼab yéetel taakʼin, tsʼoʼoleʼ áantaʼab xan u kaxt meyaj letiʼ bey xan u yatan. Le familiaaʼ yaʼab u téenel pʼáatoʼob tsikbal tu yéeteloʼob kex tsʼoʼok u yáakʼabtal utiaʼal u líiʼskoʼob u yóoloʼob. Le kaʼapʼéel familiaʼobaʼ jach maʼalob u biskubaʼob tak bejlaʼeʼ. Kex yaʼab baʼaxoʼob anchaj u máanskoʼobeʼ yéetel yaabilaj ku kʼaʼajsikoʼob le baʼax úuchoʼ.

Toʼoneʼ k-kʼáat kaʼans tiʼ uláakʼ máakoʼob le baʼaxoʼob k-ojloʼ. Jesuseʼ tu yaʼaleʼ unaj k-tsʼáaik ojéeltbil tuláakal le jatsʼuts baʼaloʼob ken u beet Diosoʼ. Kex maʼ tu páajtal k-bin áantaj táanxel tuʼuxeʼ, cada juntúul tiʼ toʼoneʼ jeʼel u páajtal u yáantik le sukuʼunoʼoboʼ, maases le yanoʼob t-múuchʼuliloʼ (Gal. 6:10). K-xupik k-tiempo, k-muukʼ yéetel baʼaxoʼob yaantoʼon tu favor u maasileʼ, yaan u taasiktoʼon kiʼimak óolal yéetel yaan u beetik «u yantal u yich tuláakal le uts» k-beetkoʼ (Col. 1:10; Bax. 20:35).