Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Maʼ a chaʼik u lúubul u muukʼ a kʼaboʼob

Maʼ a chaʼik u lúubul u muukʼ a kʼaboʼob

«[¡]Maʼ a chaʼik u lúubul u muukʼoʼob a kʼab!» (SOF. 3:16)

KʼAAYOʼOB: 81, 32

1, 2. 1) ¿Baʼax táan k-aktáantik teʼ kʼiinoʼobaʼ, yéetel baʼax jeʼel u beetik u yúuchultoʼoneʼ? 2) ¿Baʼax ku yaʼalik le Biblia jeʼel u páajtal u beetik Diosoʼ?

 JUNTÚUL precursora regular tsʼokaʼan u beel yéetel juntúul ancianoeʼ, tu yaʼalaj: «Kex jach in tsʼaamaj in wóol in meyajt Jéeobaeʼ, tsʼoʼok u yúuchtal yanakten junpʼéel kʼojaʼanil ku beetik in sen chiʼichnaktal. Ku beetik xan maʼ in wenel maʼalob, in séeb kʼojaʼantal yéetel maʼ in tratartik maʼalob u maasil. Yaan horaeʼ kin wuʼuyik mix baʼal u biilal u seguer in kuxtal, chéen in kʼáat in kʼalimba utiaʼal maʼ in wilik mix máak».

2 ¿Ka naʼatik wa bix u yuʼubikuba le kiikaʼ? Tumen kuxaʼanoʼon tu kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanaseʼ yaan kʼiineʼ ku lúubul k-óol yéetel k-chiʼichnaktal. Jeʼex junpʼéel coche maʼ tu páajtal u seguer u bin tumen táan u juukʼ u llantailoʼob ich luukʼeʼ, maʼ xaaneʼ yaan horaeʼ k-uʼuyik mix bikʼin kun antaltoʼon kiʼimak óolal (Pro. 12:25). ¿Baʼaxoʼob jeʼel u beetik k-uʼuyikba beyaʼ? Maʼ xaaneʼ láayliʼ yaachajaʼan k-óol tumen kíim juntúul máax jach k-yaabiltmaj, yaantoʼon junpʼéel kʼaakʼas kʼojaʼanil, minaʼantoʼon taakʼin utiaʼal k-tsʼáaik baʼax kʼaʼabéet tiʼ k-familia, wa táan k-chʼaʼpachtaʼal. Le baʼaloʼobaʼ jeʼel u beetik k-chiʼichnaktal yéetel u lúubul k-óoleʼ. Chéen baʼaleʼ toʼoneʼ k-ojel Dioseʼ jeʼel u páajtal u machkoʼon yéetel u kʼab utiaʼal u yáantkoʼoneʼ (xok Isaías 41:10, 13, Traducción del Nuevo Mundo, TNM).

3, 4. 1) Teʼ Bibliaoʼ yaan horaeʼ, ¿baʼaxten ku chʼaʼchiʼitaʼal le tʼaan kʼaboʼoboʼ? 2) ¿Baʼax jeʼel u beetik u ‹tʼoytal u kʼab› máakeʼ?

3 Le Bibliaoʼ yaan horaeʼ ku ketik u xóoxotʼal le wíinklil yéetel u modos máakoʼ wa jujunpʼéel baʼaxoʼob ku beetik. Jeʼex u kʼab máakeʼ u cientosil u téenel ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ Bibliaoʼ. Ken tʼaanak tiʼ u muʼukʼaʼantal u kʼaboʼob máakeʼ u kʼáat u yaʼal u líikʼil u yóol wa u yantal u muukʼ utiaʼal u aktáantik jeʼel baʼaxakeʼ (1 Sam. 23:16, TNM; Esd. 1:6, TNM). U kʼáat xan u yaʼal u yantal esperanza tiʼ máak yéetel u kiʼimaktal u yóol.

4 Teʼ Bibliaoʼ ku meyaj xan le tʼaan u lúubul u muukʼ u kʼab máakoʼ wa u ‹tʼoytal u kʼab›, lelaʼ u kʼáat u yaʼal juntúul máax lubaʼan u yóol yéetel ku yuʼubik minaʼan esperanza tiʼ (2 Cró. 15:7, TNM; Heb. 12:12). Ken yanak problemaʼob tiʼ máakeʼ maʼ xaaneʼ bey u yuʼubikubaoʼ. Le oʼolaleʼ wa yaan baʼax chiʼichnakkúuntikoʼon, ku beetik k-uʼuyik kaʼanaʼanoʼon, maʼ kiʼimak k-óol yéetel maʼ taak k-meyajtik Jéeobaeʼ, ¿tuʼux jeʼel u páajtal k-kaxtik áantaj utiaʼal u kaʼa líikʼil k-óoleʼ? ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka yanaktoʼon kiʼimak óolal tu kaʼatéeneʼ?

‹U KʼAB JÉEOBAEʼ MAʼ KÓOMCHAJKIʼ›

5. 1) ¿Baʼax maʼ unaj k-beetik ken yanaktoʼon problemaʼobiʼ, yéetel baʼax maʼ unaj u tuʼubultoʼoniʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

5 (Xok Sofonías 3:16, 17.) Ken yanaktoʼon problemaʼobeʼ maʼ unaj k-chʼaʼik saajkiliʼ mix u lúubul k-óoliʼ. Jéeoba, le k-Taata jach u yaabiltmoʼonoʼ, ku yaʼaliktoʼon ka k-pʼat tu kʼab tuláakal le baʼaxoʼob beetik k-chiʼichnaktaloʼ (1 Ped. 5:7). Letiʼeʼ yaan u kanáantkoʼon jeʼex tu kanáantil u kaajil Israeleʼ. Jéeobaeʼ tu yaʼalajtiʼobeʼ maʼ kun xuʼulul u tsʼáaiktiʼob le áantaj kʼaʼabéettiʼoboʼ. Letiʼeʼ tuláakal súutukil tu yilaj u yáantik le máaxoʼob chúukaʼan u yóoloʼob tiʼoʼ (Isa. 59:1, TNM). Teʼ xookaʼ yaan k-ilik óoxpʼéel ejemploʼob yaan teʼ Biblia ku yeʼesik Jéeobaeʼ u kʼáat u yáantoʼon yéetel yaan u páajtalil u tsʼáaiktoʼon le muukʼ kʼaʼabéettoʼon ken yanaktoʼon nukuch problemaʼoboʼ.

6, 7. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le úuchik u ganartaʼal le amalequitaʼob tumen le israelitaʼoboʼ?

6 Le maʼ úuch jóoʼsaʼak le israelitaʼob tu luʼumil Egiptooʼ, le amalequitaʼoboʼ líikʼoʼob baʼateʼel tu contraʼob. Josueeʼ juntúul máak maʼ saajkiʼ le oʼolal Moiseseʼ tu yaʼalajtiʼ ka u nuʼukt le israelitaʼob teʼ baʼateloʼ. Ka tsʼoʼokeʼ Moisés, Aarón yéetel Hureʼ, binoʼob tu jáal junpʼéel puʼuk yaan naatsʼ tiʼob, desde teʼeloʼ ku béeytal u yilkoʼob le tuʼux ku baʼateʼel le israelitaʼoboʼ. ¿Baʼaxten náachchajoʼob? ¿Tu chʼaʼajoʼob wa saajkil? Maʼatech.

7 Moiseseʼ yaan baʼax tu chʼaʼtuklaj u beetik utiaʼal ka ganartaʼak le amalequitaʼob tumen le israelitaʼoboʼ. Letiʼeʼ tu machaj le xóolteʼ tsʼaʼantiʼ tumen Jéeobaoʼ ka tu tichʼaj u kʼaboʼob kaʼan. Mientras u tichʼmaj u kʼab Moiseseʼ, Jéeobaeʼ ku tsʼáaik muukʼ tiʼ le israelitaʼob utiaʼal u baʼateloʼob tu contra le amalequitaʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ ken joʼopʼok u kaʼanal u kʼaboʼob Moisés yéetel ken u yéemseʼ ku joʼopʼol u ganartaʼaloʼob. Pero Aarón yéetel Hur túuneʼ tu séebaʼanil tu yáantoʼob Moisés. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tu yoʼolal ku kaʼanal u kʼab Moiseseʼ, chʼaʼab junpʼéel tuunicheʼ ka tsʼaʼab utiaʼal u kutal. Ku tsʼoʼokoleʼ Aarón yéetel Hureʼ tu líiʼsoʼob u kʼab Moisés, juntúul tiʼ juntséel[iʼ], uláakʼ tiʼ uláakʼ juntséel. Bey túunoʼ pʼáat jejetsʼkil [...] u kʼab Moisés tak ka tʼúub kʼiin». Le israelitaʼoboʼ tu ganartoʼob le baʼateʼel chéen úuchik u tsʼaʼabaltiʼob tumen Dios le muukʼ kʼaʼabéetchajtiʼoboʼ (Éxo. 17:8-13).

8. 1) ¿Baʼax tu beetaj Asá le ka líikʼ le etiopeʼob tu contra Judaoʼ? 2) ¿Bix jeʼel k-beetik jeʼex Asaeʼ?

8 Jéeoba xaneʼ tu tsʼáaj le muukʼ kʼaʼabéet tiʼ u kaajal tu kʼiiniloʼob le rey Asaoʼ. Ichil le Bibliaoʼ ku yúuchul tʼaan tiʼ yaʼab soldadoʼob, chéen baʼaleʼ le maas u yojloʼob baʼateʼel yéetel le maas yaʼaboʼoboʼ letiʼe u soldadoʼob Zérah, juntúul etíopeoʼ. Tiʼ letiʼeʼ yaan kaʼach junpʼéel millón soldadoʼob, lelaʼ óoliʼ u dobleil tiʼ u soldadoʼob le rey Asaoʼ. ¿Bix túun tu yuʼubiluba Asá? ¿Chiʼichnakchaj wa? ¿Tu chʼaʼaj wa saajkil? ¿Lúub wa u yóol? ¿Tu chaʼaj wa u lúubul u muukʼ u kʼab? Maʼatech, Asaeʼ tu séebaʼanil tu kʼáataj u yáantaj Jéeoba. Tumen maas junpʼíit u soldadoʼob Asaeʼ bey maʼ tu páajtal u ganartkoʼob kaʼach le etiopeʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ: «Utiaʼal Dioseʼ tuláakal baʼal jeʼel u páajtaleʼ» (Mat. 19:26). Tiʼ Jéeobaeʼ meyajnaj u nojoch páajtalil utiaʼal u ‹yáantik Asá, ka tu paʼaj u muukʼ le etiopeʼoboʼ›. Asaeʼ áantaʼabi tumen letiʼeʼ ‹maʼ tu kʼex óoltaj› Jéeobaiʼ, baʼaxeʼ tu kʼubaj u yóol tiʼ letiʼ tuláakal u kʼiiniloʼob u kuxtal (2 Cró. 14:8-13; 1 Rey. 15:14).

9. ¿Baʼax tu yilaj Nehemías ka suunaj Jerusalén, yéetel bix tu yuʼubiluba?

9 Ka kʼuch Nehemías tu kaajil Jerusaleneʼ, ¿baʼax tu yilaj? Tu yileʼ le enemigoʼob ku taaloʼob táanxel luʼumiloʼ tsʼoʼok u sajakkúuntik le israelitaʼoboʼ, le oʼolal xuʼul u líiʼskoʼob u baʼpakʼiloʼob Jerusalén. Tsʼoʼoleʼ le kaajoʼ chéen jéechkab yanil yéetel le israelitaʼoboʼ lubaʼan u yóoloʼob. ¿Bix tu yuʼubiluba Nehemías? ¿Lúub wa u yóol? ¿Tu chaʼaj wa u lúubul u muukʼ u kʼaboʼob? Maʼatech. Jeʼex Moisés, Asá yéetel uláakʼ máaxoʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Jéeobaeʼ, Nehemíaseʼ mantatsʼ tu kʼubaj u yóol chéen tiʼ Jéeoba. Letiʼeʼ tu kʼáataj u yáantaj Jéeoba, Jéeoba túuneʼ tu núukaj u oración. Tiʼ Jéeobaeʼ meyajnaj u «nojoch páajtalil» yéetel u «muukʼ» u kʼaboʼob utiaʼal u muʼukʼaʼankúuntik le judíoʼoboʼ (xok Nehemías 1:10; 2:17-20; 6:9). A tuklikeʼ bejlaʼeʼ, ¿láayliʼ wa jeʼel u meyaj tiʼ Jéeoba u «nojoch páajtalil» yéetel u «muukʼ» u kʼaboʼob utiaʼal u muʼukʼaʼankúuntik máaxoʼob meyajtikeʼ?

JÉEOBAEʼ KU MUʼUKʼAʼANKÚUNTIK K-KʼAB

10, 11. 1) ¿Baʼax ku meyaj tiʼ Satanás utiaʼal u beetik u lúubul k-óol? 2) ¿Baʼax ku meyaj tiʼ Jéeoba utiaʼal u muʼukʼaʼankúuntik k-óol? 3) Techeʼ, ¿baʼax utsil tsʼoʼok a jóoʼsik tiʼ le kaʼansaj ku tsʼáaik Jéeobaoʼ?

10 K-ojleʼ Satanaseʼ mix bikʼin ken u chaʼa u lúubul u muukʼ u kʼaboʼob. Letiʼeʼ yaan u seguer u atacartikoʼon yéetel yaan u seguer u yóotik u jeʼels le meyaj k-beetkoʼ. Tiʼ letiʼeʼ ku meyaj u gobierno wíinik, u nuuktakil le religionoʼob yéetel le apostataʼob utiaʼal u tuskoʼonoʼob yéetel utiaʼal u táabsikoʼon. ¿Baʼaxten ku beetik? Tumen u kʼáat ka xuʼuluk k-kʼaʼaytik le jatsʼuts baʼaloʼob ken u beet u Reino Jéeobaoʼ. Chéen baʼaleʼ Jéeobaeʼ maʼ ken u pʼatoʼon t-juunal, letiʼeʼ taak u yáantkoʼon yéetel yaan u tsʼáaiktoʼon u kiliʼich muukʼ utiaʼal ka muʼukʼaʼanchajakoʼon (1 Cró. 29:12). Le oʼolaleʼ jach kʼaʼabéet k-kʼáatik tiʼ Jéeoba u kiliʼich muukʼ utiaʼal ka béeyak k-baʼateʼel tu contra Satanás bey xan tu contra u kʼasaʼan yóokʼol kaab (Sal. 18:39; 1 Cor. 10:13). Toʼon xaneʼ k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Dios yoʼolal le Biblia u tsʼaamajtoʼonoʼ. Unaj k-tuukul xan tiʼ le bukaʼaj baʼaxoʼob k-kanik teʼ publicacionoʼob ku tsʼaʼabaltoʼon cada mesoʼ. Le tʼaanoʼob aʼalaʼab le táan u yutskíintaʼal le templo ku chíikpajal teʼ Zacarías 8:9 yéetel 13 (xoke), jach jeʼel u yáantkoʼon tak bejlaʼeʼ.

11 Teʼ kʼiinoʼobaʼ Jéeobaeʼ ku muʼukʼaʼankúuntikoʼon yéetel le kaʼansaj ku tsʼáaiktoʼon u kaajal teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ, teʼ asambleaʼoboʼ yéetel teʼ jejeláas escuelaʼob ku beetaʼaloʼ. Le kaʼansajoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ jeʼel u yáantkoʼon k-meyajt Dios yéetel junpʼéel maʼalob tuukuleʼ, k-tsʼáaik metas ichil k-kuxtal yéetel k-beetik le jejeláas meyajoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ (Sal. 119:32). Techeʼ, ¿a kʼáat wa a kʼam le áantaj ku tsʼáaik Jéeoba utiaʼal ka muʼukʼaʼanchajkechoʼ?

12. ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-beetik utiaʼal maʼ u lúubul k-óoleʼ?

12 Úuchjeakileʼ Jéeobaeʼ tu yáantaj u kaajal utiaʼal ka u ganart le amalequitaʼob yéetel le etiopeʼoboʼ. Tu tsʼáaj xan tiʼ Nehemías yéetel tiʼ le israelitaʼob le muukʼ kʼaʼabéetchajtiʼob utiaʼal u tsʼoʼoksik u yutskíintikoʼob u baʼpakʼiloʼob Jerusalenoʼ. Teʼ kʼiinoʼobaʼ Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon u muukʼil utiaʼal u seguer k-kʼaʼaytaj kex yaan baʼax chiʼichnakkúuntikoʼon, kex táan k-chʼaʼpachtaʼal yéetel kex yaʼab máakoʼob maʼ u kʼáat u yuʼuboʼoniʼ (1 Ped. 5:10). Jéeobaeʼ maʼ ken u beet junpʼéel milagro utiaʼal u luʼsik le problemaʼob yaantoʼonoʼ, baʼaxeʼ toʼon unaj k-ilik maʼ u luʼskoʼob k-óol. ¿Bix jeʼel k-beetkeʼ? Unaj k-xokik sáamsamal le Bibliaoʼ, k-líiʼsikba yéetel k-bin cada semana tiʼ tuláakal le muchʼtáambaloʼoboʼ, k-xakʼalxook t-juunal yéetel ich familia yéetel k-kʼáatik u yáantaj Jéeoba. Mix baʼal unaj u beetik u xuʼulul k-aprovechartik tuláakal le áantajoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeoba utiaʼal maʼ u lúubul k-óoloʼ. Wa ka wilik tsʼoʼok u xuʼulul a kaxtik áantaj ichil le baʼaxoʼob ku tsʼáaiktoʼon u kaajal Jéeobaoʼ, kʼáat tiʼ letiʼ ka u yáantech. Wa k-beetik lelaʼ Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaiktoʼon u kiliʼich muukʼ, le muukʼaʼ yaan u tsʼáaiktoʼon ‹u tsʼíibolalil yéetel u páajtalil k-beetik wa baʼax› (Fili. 2:13). Chéen baʼaleʼ, ¿bix jeʼel k-áantik u maasil utiaʼal maʼ u lúubul u muukʼ u kʼaboʼobeʼ?

«TOJKÍINTEʼEX LE KʼABOʼOB TʼOYOKBALOʼOBOʼ»

13, 14. 1) ¿Baʼax áant juntúul sukuʼun ka tsʼoʼok u kíimil u yatan? 2) ¿Bix jeʼel k-líiʼsik u yóol u maasileʼ?

13 Ichil u kaajaleʼ Jéeobaeʼ u tsʼaamajtoʼon sukuʼunoʼob yéetel kiikoʼob utiaʼal u yáantkoʼonoʼob. Le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj: «Tojkíinteʼex le kʼaboʼob tʼoyokbaloʼoboʼ bey xan le píixoʼob luubul u muukʼoʼoboʼ, yéetel seguernak a táaxkuntikeʼex le bejoʼob utiaʼal a wookeʼexoʼ» (Heb. 12:12, 13). Yaʼab tiʼ le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ áantaʼaboʼob yéetel líiʼsaʼab u yóoloʼob. Teʼ kʼiinoʼobaʼ láayliʼ bey u yúuchloʼ. Juntúul sukuʼun kíim u yatan yéetel tu muʼyajtaj uláakʼ baʼaloʼobeʼ, tu yaʼalaj: «Teneʼ tin kaneʼ maʼ teen yéeyik le baʼaxoʼob kin muʼyajtikoʼ, mix le kʼiin ken úuchkoʼ mix jaytéen ken in muʼyajte. Chéen baʼaleʼ teneʼ kin wilik le oración yéetel in xokik le Bibliaoʼ bey junpʼéel salvavidas ku yáantken utiaʼal maʼ in búululeʼ. Tsʼoʼoleʼ tsʼoʼok xan u yáantken le yaabilaj ku yeʼesaʼalten tumen le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼoboʼ. Tsʼoʼok in wilkeʼ maas maʼalob ka u yil máak u yantal naatsʼ tiʼ Jéeoba desde antes u yantal problemaʼob tiʼ».

Tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-áantik u maasileʼ (Ilawil xóotʼol 14)

14 Aarón yéetel Huré tu láatʼoʼob u kʼaboʼob Moisés le táan u baʼateʼel le israelitaʼob tu contra le amalequitaʼoboʼ. Bejlaʼeʼ toʼon xaneʼ jeʼel u páajtal k-áantik yéetel k-líiʼsik u yóol uláakʼ sukuʼunoʼobeʼ. Jujuntúul tiʼ letiʼobeʼ táan u muʼyajoʼob tumen tsʼoʼok u chʼíijloʼob, yanoʼobeʼ kʼojaʼanoʼob, uláakʼoʼobeʼ pʼektaʼanoʼob tumen u láakʼtsiloʼob, kíim juntúul máax u yaabiltmoʼob wa yanoʼobeʼ ku yuʼubikubaʼob chéen tu juunaloʼob. Jeʼel u páajtal xan k-áantik le táankelem paalaloʼob ku túulchʼintaʼaloʼob u beetoʼob baʼaloʼob kʼaastakoʼ wa utiaʼal ka kaʼanchajak u xookoʼob (1 Tes. 3:1-3; 5:11, 14). Unaj k-ilik bix jeʼel k-áantik wa k-líiʼsik u yóol u maasil teʼ Najil Reinooʼ, teʼ kʼaʼaytajoʼ, ken k-invitart wa máax janal wa ken tʼaanakoʼon tiʼ teléfono yéetel wa máax.

15. ¿Bix jeʼel u yáantik u maasil le baʼaxoʼob k-aʼalikoʼ?

15 Ka tsʼoʼok u ganar Asá tu contra le etiopeʼoboʼ, le profeta Azaríasoʼ tu líiʼsaj u yóoloʼob, tu yaʼalajtiʼob: «Líikʼik a wóoleʼex, maʼ a chaʼikeʼex u lúubul u muukʼ a kʼabeʼex, tumen yaan u yantal u boʼolil a meyajeʼex» (2 Cró. 15:7, TNM). Lelaʼ tu yáantaj Asá utiaʼal ka u beet u adorartaʼal Jéeoba tu kaʼatéen. Jeʼex Asaeʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik máakoʼ jeʼel u líiʼsik u yóol u maasileʼ yéetel jeʼel u yáantik utiaʼal u meyajtik Jéeobaeʼ (Pro. 15:23). Maʼ unaj xan u tuʼubultoʼoneʼ ken comentarnakoʼon maʼalob teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ k-líiʼsik u yóol u maasil.

16. 1) Le ancianoʼoboʼ, ¿bix jeʼel u beetkoʼob jeʼex Nehemíaseʼ? 2) Tsikbalt bix tsʼoʼok a wáantaʼal wa u líiʼsaʼal a wóol tumen le sukuʼunoʼoboʼ.

16 Jéeobaeʼ tu yáantaj Nehemías yéetel le judíoʼob utiaʼal ka u muʼukʼaʼankúunt u kʼaboʼoboʼ. Letiʼobeʼ béeychaj u tsʼoʼoksikoʼob u baʼpakʼiloʼob Jerusalén chéen ichil cincuentidos kʼiinoʼob (Neh. 2:18; 6:15, 16). Nehemíaseʼ maʼ chéen tu yilaj u meyaj u maasiliʼ, baʼaxeʼ tak letiʼ áantajnaji (Neh. 5:16). Bejlaʼa xaneʼ le ancianoʼoboʼ ku beetkoʼob jeʼex Nehemíaseʼ tumen letiʼobeʼ ku táakpajloʼob ken beetaʼak, ken limpiartaʼak yéetel ken utskíintaʼak u Najiloʼob Reino wa uláakʼ tuʼux ku adorartaʼal Jéeoba. Le yaabilaj ku yuʼubik xan le ancianoʼob yoʼolal le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼob jach lubaʼan u yóoloʼoboʼ ku péeksikoʼob múul kʼaʼaytaj tu yéeteloʼob yéetel u xíimbaltoʼob utiaʼal u líiʼskoʼob u yóoloʼob (xok Isaías 35:3, 4).

MAʼ A CHʼAʼIK U LÚUBUL U MUUKʼ A KʼABOʼOB

17, 18. Kex ka chiʼichnakchajkoʼon yoʼolal wa baʼax problemaileʼ, ¿baʼax k-ojel?

17 Ken múul meyajnakoʼon yéetel le sukuʼunoʼoboʼ k-áantaj utiaʼal ka k-bisba maʼalob, ka k-kaxt maʼalob amigoʼob yéetel ka k-maas creert yaan k-kʼamik le bendicionoʼob ken u taas u Reino Diosoʼ. Ken k-áant yéetel ken k-líiʼs u yóol u maasileʼ k-áantkoʼob xan utiaʼal maʼ u lúubul u yóoloʼob yéetel u páaʼtkoʼob le jatsʼuts kuxtal ken u tsʼáatoʼon Jéeobaoʼ. K-áantik u maasileʼ ku yáantkoʼon utiaʼal maʼ u lúubul u muukʼ k-kʼaboʼob yéetel ku beetik k-tuukul chéen tiʼ le bendicionoʼob ken u taas le Reinooʼ.

18 Ken tuukulnakoʼon tiʼ bix tu yáantil yéetel bix tu kanáantil Jéeoba le máaxoʼob chúukpaj u yóoloʼob úuchjeakiloʼ, ku muʼukʼaʼantal k-fe yéetel k-maas k-confiar tiʼ letiʼ. Le oʼolal ken lúubuk k-óol wa ken chiʼichnakchajkoʼon tu yoʼolal wa baʼax problemaileʼ maʼ unaj k-chaʼik u lúubul u muukʼ k-kʼabiʼ. K-ojleʼ wa k-kʼáatik u yáantaj Jéeobaeʼ u «muukʼ» u kʼaboʼobeʼ yaan u yáantkoʼon yéetel yaan u beetik k-kʼamik le jatsʼuts bendicionoʼob ken u taas u Reino maʼ kun xáantaloʼ (Sal. 73:23, 24).