Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 2

Baʼax k-kanik tiʼ ‹le discípulo jach yaabiltaʼab tumen Jesúsoʼ›

Baʼax k-kanik tiʼ ‹le discípulo jach yaabiltaʼab tumen Jesúsoʼ›

«Maʼ u xuʼulul k-paklan yaabiltikbaʼex, tumen le yaabilajoʼ u tiaʼal Dios» (1 JUAN 4:7).

KʼAAY 105 Dioseʼ yaabilaj

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. ¿Bix k-uʼuyikba yoʼolal le yaabilaj ku yeʼesiktoʼon Jéeobaoʼ?

APÓSTOL Juaneʼ tu tsʼíibtaj: «Dioseʼ yaabilaj» (1 Juan 4:8). Kex chéen kaʼapʼéel tʼaaneʼ yaʼab baʼax u kʼáat u yaʼale. Ku yeʼesiktoʼoneʼ tiʼ letiʼ u taal le kuxtaloʼ yéetel tiʼ letiʼ xan ku taal le yaabilajoʼ. Le yaabilaj ku yeʼesiktoʼon Jéeobaoʼ ku beetik k-uʼuyikba kanáantaʼanoʼon, ku beetik u kiʼimaktal k-óol yéetel ku beetik k-uʼuyik yaan u biilal k-kuxtal.

2. 1) Jeʼex u yaʼalik Mateo 22:37-40, ¿máakalmáak le kaʼapʼéel mandamiento maas nojochoʼoboʼ? 2) ¿Baʼaxten maas chan difícil k-beetik le u kaʼapʼéel mandamientooʼ?

2 Tiʼ le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ maʼ tu kʼáataʼal wa u kʼáat u yeʼesoʼob yaabilajiʼ, deporsi unaj u yeʼeskoʼob tumen bey u yaʼalik le Biblia ka beetaʼakoʼ (xok Mateo 22:37-40). Jeʼex u bin k-maas kʼaj óoltik Jéeobaeʼ maas fácil k-beetik le baʼax ku kʼáatik le yáax mandamientooʼ, maʼ difícil k-beetkiʼ tumen Jéeobaeʼ perfecto, jach maʼalob u tratarkoʼon yéetel u kʼáat u yáantoʼon. Chéen baʼaleʼ maas chan difícil k-beetik le baʼax ku yaʼalik le u kaʼapʼéel mandamientooʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le sukuʼunoʼoboʼ maʼ perfectoʼobiʼ, yaan kʼiineʼ ku yaʼalikoʼob wa ku beetkoʼob baʼaloʼob jeʼel u beetik u yaatal k-óoleʼ. Chéen baʼaleʼ maʼ unaj u tuʼubultoʼoneʼ letiʼobeʼ k-éet máakiloʼob xan le oʼolal unaj k-yaabiltikoʼob. Jéeobaeʼ u yojel maʼ fácil k-eʼesik yaabilajiʼ, le oʼolal tu beetaj u tsʼíibtaʼal teʼ Biblia bix unaj k-eʼesik k-yaabiltmaj u maasiloʼ yéetel baʼaxten unaj k-beetik. Juntúul tiʼ le máaxoʼob tsʼíibnaj yoʼolal le yaabilajoʼ apóstol Juan (1 Juan 3:11, 12).

3. ¿Baʼax tu sen aʼalaj Juan teʼ libroʼob tu tsʼíibtoʼ?

3 Teʼ libroʼob tu tsʼíibtaj apóstol Juanoʼ yaʼab u téenel tu yaʼalaj unaj k-eʼesik yaabilaj. Kex ka k-juntart u Evangelio Mateo, Marcos yéetel Lucaseʼ maʼ tu chukik le bukaʼaj u téenel tu chʼaʼchiʼitaj Juan le yaabilaj ichil le Evangelio tu tsʼíibtoʼ. Le ka nuʼuktaʼab tumen Jéeoba u tsʼíibt le Evangelio bisik u kʼaabaʼ yéetel le óoxpʼéel cartaʼoboʼ kex 100 años yaantiʼ. Le baʼax tu tsʼíibtoʼ ku yeʼesikeʼ tuláakal baʼax k-beetkeʼ letiʼe yaabilaj unaj u péeksikoʼonoʼ (1 Juan 4:10, 11). Lelaʼ máan kʼiin ka tu kanaj le apóstol Juanoʼ.

4. Tsikbalt baʼax eʼesik maʼ mantatsʼ tu yeʼesaj yaabilaj Juaniʼ.

4 Tu táankelmileʼ le apóstol Juanoʼ maʼ suuk u yeʼesik yaabilajiʼ. Juntéeneʼ le táan u bin Jesús yéetel u discípuloʼob tak tu kaajil Jerusaléneʼ taakchaj u máanoʼob tiʼ junpʼéel u kaajil Samaria, chéen baʼaleʼ le máakoʼob kajaʼanoʼob teʼeloʼ maʼ tu yóotoʼob ka pʼáatkoʼobiʼ. ¿Bix tu yilil Juan le baʼax beetaʼabtiʼobaʼ? Letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ Jesús: «Yuumtsil, ¿a kʼáat wa ka k-aʼal ka éemek kʼáakʼ desde teʼ kaʼan utiaʼal ka xuʼulsaʼakoʼoboʼ?» (Luc. 9:52-56). Uláakʼ juntéeneʼ tu yeʼesaj chéen taak u kaxtik u yutsil yéetel maʼ tuukulnaj tiʼ u maasil apóstoloʼoboʼ. Letiʼ yéetel Santiagoeʼ tu yoksoʼob tu pool u maamaʼob ka u kʼáat tiʼ Jesús ka tsʼaʼabaktiʼob nojoch puestoʼob teʼ Reinooʼ. Le ka tu yojéeltaj u maasil apóstoloʼob le baʼax tu kʼáatoʼoboʼ jach kʼuuxilnajoʼob tu yéeteloʼob (Mat. 20:20, 21, 24). Kex yaan baʼaloʼob maʼ maʼalobtak tu beetaj Juaneʼ yaabiltaʼab tumen Jesús (Juan 21:7).

5. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

5 Teʼ xookaʼ yaan k-ilik bix tu kanil Juan u yeʼes yaabilaj yéetel baʼax tu tsʼíibtaj yoʼolal le yaabilajoʼ. Yaan xan k-ilik bix jeʼel k-eʼesik k-yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ yéetel yaan k-ilik baʼax kʼaʼabéet u beetik le íichamtsiloʼob utiaʼal u yeʼeskoʼob u yaabiltmoʼob u yatanoʼob bey xan u paalaloʼob.

LE YAABILAJOʼ KU YEʼESAʼAL YOʼOLAL BAʼAXOʼOB KU BEETAʼAL

Jéeobaeʼ tu yeʼesaj u yaabiltmoʼon le ka tu túuxtaj u Hijo u kʼub u kuxtal t-oʼolaloʼ (Ilawil párrafo 6 yéetel 7)

6. ¿Bix tsʼoʼok u yeʼesik Jéeoba u yaabiltmoʼon?

6 Le máax ku yaʼalik u yaabiltmaj wa máaxoʼ ku yeʼesik yéetel baʼaxoʼob ku beetik (ket yéetel Santiago 2:17, 26). Jéeobaeʼ jach u yaabiltmoʼon (1 Juan 4:19). Teʼ Bibliaoʼ tu beetaj u tsʼíibtaʼal bukaʼaj u yaabiltmiloʼon (Sal. 25:10; Rom. 8:38, 39). Chéen baʼaleʼ yoʼolal baʼaxoʼob ku beetik xaneʼ ku yeʼesiktoʼon jach u yaabiltmoʼon. Juaneʼ tu yaʼalaj: «Dioseʼ bey úuchik u yeʼesiktoʼon u yaabilajaʼ: tu túuxtaj u juntúuliliʼ Paal teʼ yóokʼol kaabaʼ, utiaʼal beyoʼ ka yanaktoʼon kuxtal tu yoʼolal letiʼ» (1 Juan 4:9). Jéeobaeʼ tumen u yaabiltmoʼoneʼ tu chaʼaj u muʼyaj yéetel u kíimsaʼal u kiʼichkelem Hijo (Juan 3:16). Lelaʼ ku yeʼesik bukaʼaj u yaabiltmoʼon.

7. ¿Bix tu yeʼesil Jesús u yaabiltmoʼon?

7 ¿Kux túun Jesús? Letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ u discípuloʼob jach u yaabiltmoʼob (Juan 13:1; 15:15). Tu yeʼesajtiʼob jach u yaabiltmoʼob yoʼolal baʼaxoʼob tu beetaj. Tiʼ toʼon xaneʼ ku yeʼesik u yaabiltmoʼon yoʼolal baʼaxoʼob ku beetik. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Le bix maas nojoch jeʼel u páajtal u yeʼesik u yaabilaj máakoʼ letiʼe ka u kʼub u kuxtal tu yoʼolal u amigoʼoboʼ» (Juan 15:13). ¿Baʼax ku péeksikoʼon k-beet le kéen k-il bix u yeʼesik yaabilaj Jéeoba yéetel Jesús?

8. Jeʼex u yaʼalik 1 Juan 3:18, ¿baʼax unaj k-beetik?

8 Kéen k-beet baʼax ku yaʼalik Jéeoba yéetel Jesúseʼ k-eʼesik k-yaabiltmoʼob (Juan 14:15; 1 Juan 5:3). Jesúseʼ tu yaʼalaj jach kʼaʼabéet k-paklan yaabiltikba (Juan 13:34, 35). Yéetel baʼaxoʼob k-beetkeʼ k-eʼesik wa jach tu jaajil k-yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ (xok 1 Juan 3:18). ¿Baʼaxoʼob unaj k-beetik utiaʼal k-eʼesik jach tu jaajil k-yaabiltmaj k-sukuʼunoʼob?

UNAJ K-YAABILTIK K-SUKUʼUNOʼOB

9. ¿Bix tu yeʼesil Juan u yaabilaj?

9 Juaneʼ jeʼel u páajtal kaʼach u pʼáatal yiknal u papá utiaʼal u náajaltik taakʼin yéetel u meyaj tu yéeteloʼob bey j-chuk kayeʼ. Pero tu lugar u beetkeʼ tu kʼubaj u yóol u yáant le máakoʼob utiaʼal u kankoʼob u jaajil yoʼolal Jéeoba yéetel yoʼolal Jesúsoʼ. Le kuxtal tu yéeyoʼ maʼ jach fáciliʼ. Ikil u kʼaʼaytajeʼ chʼaʼpachtaʼabi yéetel tu tsʼoʼokbal le yáax siglo le tsʼoʼok u chʼíijloʼ bisaʼab kʼalbil tu islail Patmos (Hech. 3:1; 4:1-3; 5:18; Apo. 1:9). Kex kʼaʼal tumen táan u kaʼansik tiʼ u maasil yoʼolal Jesúseʼ, tu yeʼesaj u yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ. Le tiaʼan kaʼach tu islail Patmosoʼ tu tsʼíibtaj u libroil Apocalipsis yéetel tu túuxtaj tiʼ le múuchʼuliloʼob utiaʼal ka u yojéeltoʼob «le baʼaxoʼob yaan u yúuchloʼob ichil junpʼíit kʼiinoʼoboʼ» (Apo. 1:1). Le ka tsʼoʼok u jáalkʼabtaʼal tu islail Patmoseʼ tu tsʼíibtaj le Evangelio tuʼux ku tsikbaltik baʼaxoʼob tu beetaj Jesús yéetel bix úuchik u kʼaʼaytajoʼ. Tu túuxtaj xan tiʼ le sukuʼunoʼob óoxpʼéel cartaʼob tuʼux ku líiʼsik u yóoloʼob yéetel tuʼux ku yaʼaliktiʼob maʼ u xuʼulul u meyajtikoʼob Dios. ¿Bix jeʼel k-xupikba tu yoʼolal Jéeoba bey xan tu yoʼolal u maasil jeʼex tu beetil Juanoʼ?

10. ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-yaabiltmaj le máakoʼoboʼ?

10 Jeʼel u páajtal k-eʼesik k-yaabiltmaj u maasil yoʼolal le baʼaxoʼob k-chʼaʼtuklik ichil k-kuxtaloʼ. U yóokʼol kaab Satanáseʼ u kʼáat ka k-xup k-tiempo yéetel k-muukʼ utiaʼal k-ayikʼaltal yéetel utiaʼal k-famosotal. Chéen baʼaleʼ tiʼ tuláakal yóokʼol kaabeʼ yaʼab sukuʼunoʼobeʼ ku meyajtiʼob u tiempo utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob yéetel u yáantik le máakoʼob u natsʼubaʼob yiknal Jéeobaoʼ. Yanoʼobeʼ ku xupkubaʼob bul semana u meyajtoʼob Jéeoba.

Le baʼaxoʼob k-beetik tu yoʼolal le sukuʼunoʼob bey xan tu yoʼolal k-familiaoʼ ku yeʼesik k-yaabiltmoʼob (Ilawil párrafo 11 yéetel 17) *

11. ¿Bix u yeʼesik yaʼab sukuʼunoʼob u yaabiltmoʼob Jéeoba bey xan le sukuʼunoʼoboʼ?

11 Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ kʼaʼabéet u meyajoʼob bul semana utiaʼal u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéet tiʼ u familiaʼob. Kex beyoʼ ku yilik u yáantajoʼob le bukaʼaj ku páajtal ichil u kaajal Jéeobaoʼ. Yaʼabeʼ ku yáantaj kéen úuchuk nukuch loobiloʼob, ku yáantaj kéen beetaʼab le lugaroʼob tuʼux k-adorartik Jéeobaoʼ yéetel uláakʼoʼobeʼ ku tsʼáaik u donaciónoʼob utiaʼal le kʼaʼaytaj ku beetaʼal tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Beyoʼ ku yeʼeskoʼob u yaabiltmoʼob Dios bey xan u maasil. Uláakʼ bix k-eʼesik k-yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ letiʼe kéen xiʼikoʼon muchʼtáambal kex kaʼanaʼanoʼon yéetel kéen comentarnakoʼon kex k-nerviosotal. K-eʼesik xan k-yaabiltmoʼob le kéen k-líiʼs u yóol u maasil antes u káajal yéetel kéen tsʼoʼokok le muchʼtáambal kex yaan xan toʼon problemas (Heb. 10:24, 25). Jach nojoch baʼal k-ilik bix u yeʼesik u yaabilaj le sukuʼunoʼobaʼ.

12. ¿Bix uláakʼ úuchik u yeʼesik Juan u yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ?

12 Juaneʼ tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼoboʼ pero yaan uláakʼ bix tu yeʼesil u yaabiltmoʼob, letiʼe ka tu tsolnuʼuktoʼoboʼ. Teʼ cartaʼob tu tsʼíibtoʼ tu felicitartoʼob yoʼolal u fejoʼob yéetel yoʼolal le baʼaloʼob maʼalobtak ku beetkoʼoboʼ, chéen baʼaleʼ tu yaʼalaj xan tiʼob ka u kanáantoʼob maʼ u kʼebantaloʼob (1 Juan 1:8–2:1, 13, 14). Toʼon xaneʼ unaj k-felicitartik le sukuʼunoʼob yoʼolal le baʼaloʼob maʼalobtak ku beetkoʼoboʼ. Pero wa k-ilik kʼaʼabéet k-tsolnuʼuktikoʼob yoʼolal junpʼéel baʼax maʼ maʼalob táan u beetkoʼobeʼ unaj k-aʼaliktiʼob, chéen baʼaleʼ unaj k-beetik yéetel yaabilaj yéetel unaj k-kanáantik maʼ k-beetik u lúubul u yóoloʼob. Maʼ fácil u tsolnuʼuktaʼal máakiʼ chéen baʼaleʼ maʼ unaj k-sajaktal k-beetiʼ tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ ‹juntúul máakeʼ ku kaanbal tiʼ u yéet máakil›, lelaʼ chéen jeʼel u béeytal wa k-chaʼik k-tsolnuʼuktaʼal bey xan wa k-tsolnuʼuktik k-amigoʼobeʼ (Pro. 27:17).

13. ¿Baʼax maʼ unaj k-beetik kéen u yaʼal wa baʼax le sukuʼunoʼoboʼ?

13 K-eʼesik xan k-yaabiltmaj le sukuʼunoʼob kéen k-kanáant maʼ k-beetik jujunpʼéel baʼaloʼoboʼ. Por ejemploeʼ maʼ unaj k-séeb ofender kéen u yaʼaloʼob wa baʼaxiʼ. Koʼox kʼaʼajsik junpʼéel baʼax úuch tiʼ Jesús le maʼ yaʼab u bin u kíimiloʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ u discípuloʼobeʼ utiaʼal u yantal kuxtal minaʼan u xuul tiʼobeʼ unaj u jaantikoʼob u bakʼel yéetel u yukʼikoʼob u kʼiʼikʼel (Juan 6:53-57). Yaʼabeʼ ofendernaji ka xuʼul u máanoʼob tu paach. Chéen baʼaleʼ le jach u amigoʼoboʼ pʼáatoʼob tu yiknal, ichiloʼobeʼ tiaʼan Juaniʼ. Maʼ xaaneʼ jaʼakʼ u yóoloʼob yéetel maʼ tu naʼatoʼob le baʼax tu yaʼalaj Jesúsoʼ pero maʼ ofendernajoʼobiʼ mix tu tukloʼob wa maʼ maʼalob bix u tuukul Jesúsiʼ. Letiʼobeʼ confiarnajoʼob tiʼ Jesús tumen u yojloʼobeʼ suuk u kaʼansik u jaajil (Juan 6:60, 66-69). Lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ le kéen u yaʼal wa baʼax le sukuʼunoʼoboʼ maʼ unaj k-séeb ofenderiʼ, wa maʼ t-naʼataj le baʼax tu yaʼaloʼoboʼ maas maʼalob ka k-kʼáattiʼob ka u tsoltoʼon baʼax tu yóotaj u yaʼaloʼob (Pro. 18:13; Ecl. 7:9).

14. ¿Baʼaxten maʼ unaj k-pʼektik le sukuʼunoʼoboʼ?

14 Juaneʼ tu yaʼalaj xan maʼ unaj k-pʼektik k-sukuʼunoʼobiʼ. Wa k-pʼektikoʼobeʼ táan k-chaʼik ka u nuʼuktoʼon Satanás (1 Juan 2:11; 3:15). Bey úuchik tiʼ jujuntúul sukuʼunoʼob tu tsʼoʼokbal le yáax siglooʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ Satanáseʼ tu kaxtaj baʼax u beet utiaʼal maʼ u múul meyaj le sukuʼunoʼoboʼ yéetel ka u pʼektubaʼob. Le ka tu túuxtaj Juan le cartaʼob tu tsʼíibtoʼ ichil le múuchʼuliloʼ tsʼokaʼaniliʼ u yokol máakoʼob ku tuukuloʼob jeʼex Satanáseʼ. Juntúul tiʼ le máakoʼobaʼ Diótrefes, letiʼeʼ táan kaʼach u beetik u jatskuba le múuchʼuliloʼ (3 Juan 9, 10). Tsʼoʼoleʼ maʼatech u respetartik le baʼax ku yaʼalik le superintendenteʼob tiʼ circuito ku túuxtaʼal kaʼach tumen le cuerpo gobernanteoʼ. Tumen jach táaj kʼasaʼaneʼ wa yaan máax maʼ tu lúubul utsil tiʼeʼ maʼ tu chaʼik ka kʼaʼamak tumen le sukuʼunoʼoboʼ, yéetel wa yaan máax ku yaʼalik u kʼáat u kʼameʼ Diótrefeseʼ ku yaʼaliktiʼ yaan u jóoʼsik teʼ múuchʼuliloʼ. Bejlaʼa xaneʼ Satanáseʼ táan u kaxtik baʼax u beet utiaʼal ka xuʼuluk u múul meyaj u kaajal Dios, u yojleʼ wa ku beetkeʼ yaan u xuʼulul u yeʼesaʼal yaabilajiʼ. Maʼ unaj k-pʼektik u maasiliʼ, beyoʼ maʼ kun xuʼulul k-múul meyaj yéetel le sukuʼunoʼoboʼ.

UNAJ K-YAABILTIK K-FAMILIA

Jesúseʼ tu yaʼalaj tiʼ Juan ka u yil ka yanak baʼax kʼaʼabéet tiʼ María yéetel ka u yil u seguer u meyajtik Jéeoba; bejlaʼa xaneʼ le sukuʼunoʼob yaan u familiaʼoboʼ ku yilik u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéettiʼob (Ilawil párrafo 15 yéetel 16)

15. ¿Baʼax maʼ unaj u tuʼubul tiʼ u poolil le familiaoʼ?

15 U poolil junpʼéel familiaeʼ ku yeʼesik yaabilaj tiʼ le kéen u tsʼáa baʼax kʼaʼabéettiʼ (1 Tim. 5:8). Pero maʼ unaj u tuʼubultiʼeʼ le baʼax maas importanteoʼ letiʼe u yáantik u familia u maas bisubaʼob yéetel Jéeobaoʼ (Mat. 5:3). Koʼox ilik bix tu beetil Jesús. U Evangelioil Juaneʼ ku yaʼalikeʼ le chʼuyukbal kaʼach Jesús teʼ cheʼoʼ tu kaxtaj bix ken u yáantil María, u maamaoʼ. Juan yéetel Maríaeʼ tiaʼanoʼob kaʼach teʼ tuʼux chʼuykíintaʼan Jesús utiaʼal u kíimsaʼaloʼ. Kex Jesús táan u sen muʼyajeʼ tu yaʼalaj tiʼ Juan ka u much kanáant María (Juan 19:26, 27). Kex María yaan kaʼach uláakʼ u paalaleʼ maʼ xaaneʼ mix juntúul u beetuba u discípulo Jesús teʼ kʼiinoʼoboʼ. Le oʼolal tu kaxtaj máax jeʼel u yáantik u maama utiaʼal ka yanak baʼax kʼaʼabéettiʼ yéetel utiaʼal ka seguernak u meyajtik Jéeoba.

16. ¿Baʼax meyajiloʼob ku beetik kaʼach Juan?

16 Juaneʼ yaʼab meyaj ku beetik kaʼachi. Letiʼeʼ unaj u tsʼáaik u ejemploil tiʼ u maasil tiʼ bix u tsʼáaik u yóol máak teʼ kʼaʼaytajoʼ tumen letiʼeʼ juntúul apóstol kaʼachi. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ tsʼokaʼan u beel, leloʼ u kʼáat u yaʼaleʼ kʼaʼabéet u tsʼáaik baʼax kʼaʼabéet tiʼ u familia yéetel u yáantik u meyajt Jéeoba (1 Cor. 9:5). ¿Baʼax jeʼel u kanik u poolil le familia tiʼ le baʼax tu beetaj Juanoʼ?

17. 1) ¿Baʼax ku páaʼtaʼal ka u beet juntúul sukuʼun yaan u familia? 2) ¿Baʼax utsil ku taasik tiʼ u familia wa ku beetik?

17 Teʼ kʼiinoʼobaʼ juntúul sukuʼun yaan u familiaeʼ yaʼab meyaj yaan u beete. Teʼ tuʼux ku meyajoʼ unaj u tsʼáaik u yóol u beet maʼalob u meyaj, beyoʼ yaan u beetik u alabartaʼal u kʼaabaʼ Jéeoba (Efe. 6:5, 6; Tito 2:9, 10). Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ yaʼab meyaj kʼaʼabéet u beetik teʼ múuchʼuliloʼ, kʼaʼabéet u kanáantik yéetel u líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼoboʼ bey xan u tsʼáaik u yóol kʼaʼaytaj. Chéen baʼaleʼ maʼ unaj u tuʼubultiʼeʼ jach kʼaʼabéet xan u tsʼáaik u yóol u xok le Biblia yéetel u yatan bey xan yéetel u paalaloʼ. Wa ku beetik beyoʼ jach yaan u yaabiltaʼal tumen u familia ikil u tsʼáaiktiʼob baʼax kʼaʼabéettiʼob utiaʼal u kiʼimaktal u yóoloʼob yéetel utiaʼal u maas meyajtikoʼob Jéeoba (Efe. 5:28, 29; 6:4).

«YAAN [...] A PʼÁATLEʼEX ICHIL IN YAABILAJ»

18. ¿Baʼax u yojel kaʼach apóstol Juan?

18 Apóstol Juaneʼ xáanchaj u kuxtal yéetel tu yilaj yaʼab baʼaloʼob úuchik u meyajtik Jéeoba. Yaʼab baʼaxoʼob úuchtiʼ jeʼel u beetik kaʼach u xuʼulul u meyajtik Dioseʼ. Kex beyoʼ mantatsʼ tu yilaj u beetik baʼax tu yaʼalaj Jesús, jeʼex le u yeʼesik yaabilaj tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ. Apóstol Juaneʼ u yojel yaabiltaʼan tumen Jéeoba yéetel Jesús, u yojel xan yaan u yáantaʼal le kéen yanak jeʼel baʼaxak problema tiʼeʼ tumen tu yuʼubaj tʼaan yéetel tu yeʼesaj yaabilaj tiʼ u maasil (Juan 14:15-17; 15:10; 1 Juan 4:16). Satanás yéetel u kʼasaʼan yóokʼol kaabeʼ maʼ páajchaj u beetkoʼob u xuʼulul u yeʼesik yaabilaj le apóstol Juan tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ. Letiʼeʼ mantatsʼ tu yeʼesaj u yaabilaj yoʼolal baʼaxoʼob tu yaʼalaj bey xan yoʼolal baʼaxoʼob tu beetaj.

19. ¿Baʼax ku yaʼalik 1 Juan 4:7 unaj k-beetik, yéetel baʼaxten?

19 Jeʼex tu kʼiiniloʼob Juaneʼ teʼ kʼiinoʼob xanaʼ Satanáseʼ u controlarmaj le yóokʼol kaabaʼ, le oʼolal jach ku pʼektikuba le máakoʼoboʼ (1 Juan 3:1, 10). Satanáseʼ u kʼáat ka xuʼuluk k-yaabiltik le sukuʼunoʼoboʼ, pero wa maʼ t-chaʼiktiʼeʼ maʼ tun tsaʼayal. Le oʼolaleʼ maʼalob ka k-chʼaʼtukult k-eʼesik k-yaabiltmaj le sukuʼunoʼoboʼ. Unaj k-eʼesik yéetel baʼaxoʼob k-aʼalik bey xan yéetel le baʼaxoʼob k-beetik tu yoʼolaloʼoboʼ. Wa k-beetkeʼ yaan k-disfrutartik k-antal ichil u familia Jéeoba yéetel mantatsʼ kun kiʼimaktal k-óol tumen yaan u yantal u biilal k-kuxtal (xok 1 Juan 4:7).

KʼAAY 88 Beet in kʼaj óoltik a beel

^ xóot’ol 5 Maʼ xaaneʼ le apóstol Juanoʼ letiʼe ‹discípulo jach yaabiltaʼab tumen Jesúsoʼ› (Juan 21:7). Leloʼ ku yeʼesikeʼ desde tu táankelmileʼ jach jatsʼuts le modos yaantiʼoʼ. Le ka chʼíijeʼ nuʼuktaʼab tumen Jéeoba utiaʼal ka u tsʼíibt teʼ Biblia yaʼab baʼaloʼob yoʼolal le yaabilajoʼ. Teʼ xookaʼ yaan k-xakʼaltik jujunpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob tu tsʼíibtoʼ yéetel yaan k-ilik baʼax jeʼel k-kanik tiʼ le modos tu yeʼesoʼ.

^ xóot’ol 59 FOTOʼOB: Juntúul sukuʼun yaan u familiaeʼ ku tsʼáaik u yóol áantaj teʼ tuʼux uchaʼan loobiloʼ, ku tsʼáaik u donación yéetel ku yilik u beetik u adoración ich familia. Kéen u beet u adoración ich familiaeʼ ku invitartik juntúul sukuʼun yéetel u yatan.