Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 29

Jéeoba áantkoʼon kéen pʼáatak minaʼan k-muukʼ

Jéeoba áantkoʼon kéen pʼáatak minaʼan k-muukʼ

«Ku kiʼimaktal in wóol ikil u pʼáatal minaʼan in muukʼ, ikil in poʼochʼol, ikil in máansik óotsilil, ikil in chʼaʼpachtaʼal yéetel ikil in muʼyajtik baʼaloʼob tu yoʼolal Cristo» (2 COR. 12:10).

KʼAAY 38 Jéeoba kun tsʼáaiktech muukʼ

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. ¿Baʼax tu yaʼalaj apóstol Pablo tu yoʼolal?

APÓSTOL Pabloeʼ tu yaʼaleʼ yaan baʼaxoʼob beet u lúubul u yóol. Tu yaʼalaj xaneʼ u «wíinklil[eʼ] táan u bin u xuʼupul» yéetel istikyaj u beetik baʼax maʼalob. Tsʼoʼoleʼ tu yaʼaleʼ yaan horaeʼ le oraciónoʼob tu beetaj tiʼ Jéeobaoʼ maʼ núukaʼabtiʼ jeʼex u kʼáatoʼ (2 Cor. 4:16; 12:7-9; Rom. 7:21-23). Tu yaʼalaj xaneʼ aʼalaʼab baʼal tiʼ tumen u enemigoʼob, aʼalaʼabeʼ bey bin juntúul máak minaʼan u muukʼeʼ. * Kex beyoʼ Pabloeʼ maʼ tu chaʼaj u lúuʼsaʼal u yóol tumen le baʼax aʼalaʼab tu contraoʼ mix tu yoʼolal le baʼaxoʼob maʼ maʼalobtak tu beetoʼ (2 Cor. 10:10-12, 17, 18).

2. Jeʼex u yaʼalik 2 Corintios 12:9, 10, ¿baʼax tu kanaj Pablo?

2 Pabloeʼ tu kanaj junpʼéel baʼal jach táaj maʼalob: kex ka u tukult máak minaʼan u muukʼeʼ u jaajileʼ yaan u muukʼ (xok 2 Corintios 12:9, 10). Juntéeneʼ aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeoba: «In podereʼ ku maas chíikpajal le kéen pʼáatak minaʼan a muukʼ». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaik tiʼ Pablo le muukʼ kʼaʼabéettiʼoʼ. Beoraaʼ koʼoneʼex ilik baʼaxten maʼ unaj u yaatal k-óol kéen aʼalaʼaktoʼon baʼal tumen le máaxoʼob u pʼekmoʼob u kaajal Diosoʼ.

UNAJ U KIʼIMAKTAL K-ÓOL KÉEN POʼOCHʼKOʼON

3. ¿Baʼaxten unaj u kiʼimaktal k-óol kéen poʼochʼkoʼon?

3 Mix máak kiʼ u yuʼubik u poʼochʼol. Chéen baʼaleʼ wa ku jach yaatal k-óol kéen poʼochʼkoʼon tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ séeb jeʼel u lúubul k-óoleʼ (Pro. 24:10). ¿Bix túun unaj k-uʼuyikba kéen poʼochʼkoʼon? Unaj u kiʼimaktal k-óol jeʼex tu beetil Pabloeʼ (2 Cor. 12:10). ¿Baʼaxten k-aʼalik leloʼ? Tumen u discípuloʼob Jesúseʼ yaan u poʼochʼoloʼob yéetel yaan u pʼektaʼaloʼob (1 Ped. 4:14). Jesúseʼ u yaʼalmiliʼ yaan k-chʼaʼpachtaʼaleʼ (Juan 15:18-20). Le baʼax tu yaʼaloʼ bey úuchik teʼ yáax siglooʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ le máakoʼob káaj u tuukuloʼob jeʼex le griegoʼoboʼ tu yaʼaloʼobeʼ le cristianoʼoboʼ minaʼan u naʼatoʼob yéetel mix baʼaloʼob tu tséeloʼob. Le judíoʼob xanoʼ tu yaʼaloʼobeʼ le cristianoʼoboʼ «chéen óotsil máakoʼob maʼ xooknajaʼanoʼobiʼ», bey úuchik u yaʼalikoʼob tiʼ Pedro yéetel Juanoʼ (Hech. 4:13). Yaʼab máax xan tukleʼ le cristianoʼoboʼ jach minaʼan u páajtaliloʼob tumen maʼ tu yoksubaʼob tiʼ políticaiʼ mix u yojel u defendertubaʼobiʼ.

4. ¿Baʼax tu beetaj le cristianoʼob le ka aʼalaʼab baʼal tiʼob tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼoboʼ?

4 Le cristianoʼob teʼ yáax siglooʼ kex aʼalaʼab baʼal tiʼob tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼoboʼ maʼ xuʼul u beetkubaʼob u discípuloʼob Jesúsiʼ mix xuʼul u kʼaʼaytajoʼobiʼ. Bey tu beetil le apóstol Pedro yéetel Juanoʼ. Letiʼobeʼ kiʼimakchaj u yóoloʼob le ka chʼaʼpachtaʼaboʼob ikil u kaʼanskoʼob le baʼax tu kaʼansaj Jesúsoʼ (Hech. 4:18-21; 5:27-29, 40-42). Le cristianoʼob teʼ yáax siglooʼ maʼ suʼlakchajoʼob yoʼolal le meyaj tu beetoʼoboʼ. Kex ilaʼaboʼob bey mix baʼaloʼobeʼ yaʼab máakoʼob tu yáantoʼob. Yaan tiʼ letiʼobeʼ tu tsʼíibtoʼob jujunpʼéel libroʼob yanoʼob teʼ Bibliaoʼ. Le baʼax tu tsʼíibtoʼoboʼ tak bejlaʼa ku yáantik yéetel ku líiʼsik u yóol u millonesil máakoʼobeʼ. Tsʼoʼoleʼ le Reino máan u tsikbaltoʼoboʼ tsʼoʼok u káajal u gobernar yéetel maʼ tun xáantaleʼ yaan u gobernar tu yóokʼol le Luʼumaʼ (Mat. 24:14). Chéen baʼaleʼ le gobierno chʼaʼpachtoʼoboʼ úuch tuʼubsaʼak. Tsʼoʼoleʼ le discípuloʼob chúukpaj u yóoloʼoboʼ bejlaʼeʼ táan u beetik u reyiloʼob teʼ kaʼanoʼ. Baʼaleʼ le máaxoʼob pʼektoʼoboʼ kíimoʼob; tsʼoʼoleʼ wa ku kaʼa kuxkíintaʼaloʼobeʼ yaan u gobernartaʼaloʼob tumen le máaxoʼob tu chʼaʼpachtoʼoboʼ (Apo. 5:10).

5. Jeʼex u yaʼalik Juan 15:19, ¿baʼaxten k-pʼektaʼal tumen u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ?

5 Teʼ kʼiinoʼobaʼ k-pʼektaʼal yéetel ku yaʼalaʼaltoʼon baʼal tumen le máakoʼoboʼ. Yaneʼ hasta ku tuklikeʼ minaʼan k-naʼat yéetel mix baʼaloʼon tu tséeloʼob. ¿Baʼaxten? Tumen maʼ t-tuukul jeʼex letiʼobeʼ. Teʼ yóokʼol kaabaʼ maʼ jelaʼan u yilaʼal le máax kaʼanal u yichoʼ, le máax ku creerkubaoʼ yéetel le máax maʼatech u yuʼubik tʼaanoʼ. Chéen baʼaleʼ toʼoneʼ k-ilik k-eʼesik kabal óolal, maʼ t-kaxtik baʼateʼel yéetel k-uʼuyik tʼaan. Tsʼoʼoleʼ maʼatech k-okol ichil u ejércitoil le luʼum tuʼux kajaʼanoʼonoʼ mix k-táakpajal tiʼ políticaiʼ. Tumen maʼ beyoʼon jeʼex u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ, letiʼobeʼ ku yaʼalikoʼob jach mix baʼaloʼon tu tséeloʼob (xok Juan 15:19; Rom. 12:2).

6. ¿Máakalmáak le nukuch meyajoʼob táan k-beetik yéetel u yáantaj Jéeobaoʼ?

6 Kex le yóokʼol kaab ku tuklik mix baʼaloʼonoʼ, táan k-beetik nukuch meyajoʼob yéetel u yáantaj Jéeoba. Mix juntéen tsikbaltaʼak u Tʼaan Dios tiʼ tuláakal yóokʼol kaab jeʼex k-beetik teʼ kʼiinoʼobaʼ. Yéetel u yáantaj Jéeobaeʼ toʼon k-traducirtik le revistaʼob maas kʼaj óolaʼanoʼob yéetel ku xoʼokloʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Tsʼoʼoleʼ ku meyajtoʼon le Biblia utiaʼal k-áantik u millonesil máakoʼob ka yanaktiʼob kiʼimak óolaloʼ. Yéetel u yáantaj Jéeobaeʼ tuláakal le meyajaʼ ku beetaʼal tumen máakoʼob bey mix baʼaloʼob tu táan u máakiloʼob le yóokʼol kaabaʼ. Chéen baʼaleʼ Dioseʼ, ¿ku tsʼáaik wa túun muukʼ tiʼ cada juntúul tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ? ¿Baʼax jeʼel k-beetik utiaʼal ka tsʼaʼabaktoʼon muukʼ tumen Dioseʼ? Koʼoneʼex ilik óoxpʼéel baʼal jeʼel k-kanik tiʼ apóstol Pabloeʼ.

MAʼ K-CONFIAR CHÉEN TIʼ K-NAʼAT YÉETEL TIʼ K-MUUKʼ

7. ¿Baʼax kanik tiʼ Pablo?

7 Le yáax baʼax k-kanik tiʼ apóstol Pablooʼ letiʼe maʼ k-confiar chéen tiʼ k-naʼat wa tiʼ k-muukʼoʼ. Le máakoʼoboʼ tu alabartoʼob Pablo tumen yaʼab baʼaloʼob ku páajtal u beetik. Yoʼolal bix líikʼeʼ jeʼel kaʼach u kaʼantal u yicheʼ yéetel u confiar chéen tiʼ le naʼat yaantiʼoʼ. Letiʼeʼ líikʼ tu kaajil Tarso, junpʼéel kaaj jach kʼaj óolaʼan tu luʼumil Roma. Le kaajaʼ ayikʼal yéetel yaʼab máak ku bin utiaʼal u kaʼantal u xookiʼ. Pabloeʼ kaʼanchaj u xook, le máax kaʼansoʼ Gamaliel, juntúul tiʼ u nuuktakil le judíoʼob jach respetartaʼab yéetel jach kʼaj óoltaʼaboʼ (Hech. 5:34; 22:3). Ka máan kʼiineʼ Pabloeʼ jach kʼaj óoltaʼab yéetel respetartaʼab tumen le judíoʼoboʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Táan kaʼach u tsʼaʼabalten uláakʼ meyajoʼob ichil u religión le judíoʼoboʼ, maas tiʼ le bukaʼaj ku tsʼaʼabal tiʼ yaʼab tiʼ in wéet jaʼabiloʼob yanoʼob tin kaajaloʼ» (Gál. 1:13, 14; Hech. 26:4). Kex beyoʼ maʼ tu tuklaj wa maʼ kʼaʼabéettiʼ u yáantaj Diosiʼ.

Pabloeʼ tu yilaj «bey u nikiʼ basura» le baʼaxoʼob ku tsʼáaik le yóokʼol kaaboʼ, baʼaleʼ nojoch baʼal tu yilil u meyajtik Cristo (Ilawil xóotʼol 8) *

8. 1) Jeʼex u yaʼalik Filipenses 3:8, ¿bix tu yilil Pablo le baʼaloʼob tu pʼatoʼ? 2) ¿Baʼaxten tu yaʼalaj Pablo ku kiʼimaktal u yóol le kéen pʼáatak minaʼan u muukʼoʼ?

8 Pabloeʼ maʼ yaachaj u yóol le ka tu pʼataj le baʼaloʼob beetik u yilaʼal bey juntúul máak jach yaan u naʼatoʼ. Kʼuch tak u yaʼaleʼ tuláakal le baʼaxoʼob yaan kaʼach tiʼoʼ «bey u nikiʼ basuraeʼ» (xok Filipenses 3:8). Chéen baʼaleʼ chan koʼoj úuchik u jóokʼoltiʼ u meyajtik Cristo. Pʼektaʼab tumen le judíoʼoboʼ (Hech. 23:12-14). Kex romanoeʼ jaʼajatsʼaʼabi yéetel oksaʼab cárcel (Hech. 16:19-24, 37). Tsʼoʼoleʼ yaachaj xan u yóol tumen le kʼeban yaan tu wíinkliloʼ maʼ tu chaʼaj u meyajtik Dios jach jeʼex u kʼáateʼ (Rom. 7:21-25). Kex beyoʼ maʼ tu chaʼaj u lúuʼsaʼal u yóol tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼ mix tumen le baʼaloʼob maʼ maʼalobtak ku beetik yaan horaoʼ. Baʼaxeʼ tu yaʼalaj: «Ku kiʼimaktal in wóol ikil u pʼáatal minaʼan in muukʼ». ¿Baʼaxten bey tu yaʼaliloʼ? Tumen le kéen u yuʼub minaʼan u muukʼ wa le kéen u yil maʼ tu tsaʼayaleʼ jach chíikaʼan u yilik bix u yáantaʼal tumen Dios (2 Cor. 4:7; 12:10).

9. ¿Baʼax unaj k-kʼaʼajsik wa k-uʼuyik bey maʼ tu páajtal u seguer k-meyajtik Jéeobaeʼ?

9 Wa k-kʼáat ka u yáantoʼon Jéeobaeʼ maʼ unaj k-tuklik wa mix baʼaloʼon yoʼolal bix líiʼsaʼabikoʼon, tumen maʼ ayikʼaloʼoniʼ, maʼ kaʼanchaj k-xookiʼ yéetel tumen maʼ tʼaʼajoʼoniʼ. Kʼaʼajaktoʼoneʼ maʼ letiʼe baʼaxoʼob ku yilik Jéeoba tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ. Wa ka u jach tsʼáa cuenta máakeʼ ichil u kaajal Dioseʼ «maʼ tʼaʼan yaʼab máakoʼob ku tuklaʼal yaan u naʼatoʼobiʼ, maʼ tʼaʼan yaʼab máakoʼob yaan páajtalil tiʼobiʼ mix xan tʼaʼan yaʼab máakoʼob síijoʼob ich ayikʼaliliʼ». Baʼaxeʼ Jéeobaeʼ uts tu tʼaan u múul meyaj yéetel máaxoʼob «minaʼan u muukʼoʼob» (1 Cor. 1:26, 27). Le oʼolaleʼ maʼ unaj u kʼalkuba máak u tukult maʼ tu páajtal u meyajtik Dios chéen tumen minaʼantiʼ le baʼaxoʼob t-aʼalaj tu káajbaloʼ. Le beetkeʼ le kéen k-uʼuy maʼ t-tsaʼayaleʼ unaj k-kʼaʼajsikeʼ Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaiktoʼon muukʼ yéetel yaan u yáantkoʼon. Wa yaan máax ku yaʼaliktoʼon maʼ jaaj le baʼaxoʼob k-creerkoʼ maʼ unaj u kaʼapʼéeltal k-tuukuliʼ, baʼaxeʼ unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon k-defendert le baʼaxoʼob k-creerkoʼ (Efe. 6:19, 20). Wa yaantoʼon junpʼéel kʼojaʼanil minaʼan tsʼaakil tiʼeʼ maʼalob ka k-kʼáat tiʼ Jéeoba ka u tsʼáatoʼon muukʼ utiaʼal maʼ u xuʼulul k-meyajtik. Cada ken k-il bix u yáantkoʼoneʼ ku maas nojochtal k-fe yéetel ku maas antal k-muukʼ.

KAANBALNAKOʼON TIʼ LE MÁAXOʼOB MEYAJT DIOS ÚUCHJEAKILOʼ

10. ¿Baʼaxten unaj k-xakʼaltik u kuxtal le máaxoʼob ku chʼaʼchiʼitaʼal tu libroil Hebreos 11:32-34?

10 Pabloeʼ jach suuk u xokik kaʼach u Tʼaan Dios. Le oʼolal yaʼab baʼaloʼob tu kanaj tiʼ u kuxtal le máaxoʼob ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼoboʼ. Lelaʼ letiʼe u kaʼapʼéel baʼal k-kanik tiʼ Pablooʼ. Teʼ carta tu túuxtaj tiʼ le hebreoʼoboʼ tu yaʼalajtiʼob ka kaanbalnakoʼob tiʼ u kuxtal le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakiloʼ (xok Hebreos 11:32-34). Juntúul tiʼ letiʼobeʼ letiʼe rey Davidoʼ. Letiʼeʼ chʼaʼpachtaʼab tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼ bey xan tumen jujuntúul tiʼ u amigoʼob. Pabloeʼ jach kaanbalnaj tiʼ le baʼaxoʼob úuch tiʼ Davidoʼ, yéetel toʼon xaneʼ jeʼel u páajtal k-kaanbal tiʼ le baʼaxoʼob tu beetaj Pablooʼ. Beoraaʼ koʼoneʼex ilik baʼax tu kanaj Pablo tiʼ David.

Kex David maʼ u yojel baʼateleʼ jach tu creertaj yaan u yáantaʼal tumen Jéeoba. Le oʼolaleʼ kex ku yilaʼal kaʼach bey minaʼan u muukʼeʼ tu ganartaj Goliat (Ilawil xóotʼol 11)

11. ¿Baʼaxten tu táan máakeʼ bey minaʼan u muukʼ Davideʼ? (Ilawil le dibujo yaan tu yáax táan juʼunil le revistaaʼ).

11 David kaʼacheʼ juntúul xiʼipal maʼ u yojel baʼateliʼ yéetel minaʼan mix u nuʼukulil u baʼateʼel. Baʼaleʼ Goliateʼ juntúul máak jach kaʼanal u baakel, u yojel baʼateʼel yéetel yaan u nuʼukulil u baʼateʼel. Le ka tu yilaj Davideʼ «joʼopʼ u burlartik yéetel u taasik mix baʼalil» tumen tu táaneʼ bey minaʼan u muukʼeʼ. Kex David maʼ u yojel baʼateleʼ jach tu creertaj yaan u yáantaʼal tumen Jéeoba. Le oʼolaleʼ kex ku yilaʼal kaʼach bey minaʼan u muukʼeʼ tu ganartaj Goliat (1 Sam. 17:41-45, 50).

12. ¿Baʼax uláakʼ problema tu aktáantaj David?

12 Davideʼ tu aktáantaj uláakʼ problema jeʼel u beetik u tuklik kaʼach maʼ kun béeytal tu yéeteleʼ. Letiʼeʼ ku meyaj kaʼach yéetel Saúl, le rey tsʼaʼan gobernar tu kaajil Israel tumen Jéeobaoʼ. Saúleʼ jach u yaabiltmaj kaʼach David, chéen baʼaleʼ ka máan kʼiineʼ kaʼanchaj u yich, ka tu pʼektaj. Le oʼolal joʼopʼ u maltratartik, hasta joʼopʼ u tuklik bix jeʼel u kíimskeʼ (1 Sam. 18:6-9, 29; 19:9-11).

13. ¿Baʼax tu beetaj David kex maltratartaʼab tumen le rey Saúloʼ?

13 Kex maltratartaʼabeʼ Davideʼ maʼ xuʼul u respetartik Saúliʼ tumen u yojel letiʼe máax yéeyaʼan tumen Jéeoba utiaʼal u beetik u reyiloʼ (1 Sam. 24:6). Maʼ tu yaʼalaj xan wa u culpa Dios le baʼaxoʼob kʼaastak tu beetaj Saúloʼ. Baʼaxeʼ jach tu creertaj yaan u yáantaʼal tumen Jéeoba u aktáant le baʼax jach yaj ku muʼyajtikoʼ (Sal. 18:1 yéetel u encabezamientoil).

14. Jeʼex Davideʼ, ¿baʼax tu aktáantaj apóstol Pablo?

14 Apóstol Pabloeʼ tu aktáantaj xan junpʼéel problema jeʼex le tu aktáantaj Davidoʼ. Pʼektaʼab tumen yaʼab máakoʼob maas yaan u páajtaliloʼob ke letiʼ. Le máakoʼobaʼ yaʼab u téenel tu túuxtoʼob jatsʼbil Pablo yéetel yaʼab u téenel tu yoksoʼob cárcel. Jeʼex Davideʼ Pabloeʼ maltratartaʼab tumen le máaxoʼob ku yaʼalikubaʼob u amigoʼoboʼ. Tak jujuntúul tiʼ le máaxoʼob yanoʼob teʼ múuchʼuliloʼ tu tsʼáajubaʼob tu contra (2 Cor. 12:11; Fili. 3:18). Chéen baʼaleʼ Pabloeʼ maʼ tu chaʼaj u lúubul u yóoliʼ, seguernaj u kʼaʼaytaj kex táan u chʼaʼpachtaʼal. Kex maʼ tratartaʼab maʼalob tumen le sukuʼunoʼoboʼ chúukpaj u yóol u yáantoʼob. U maas jaʼtsileʼ Pabloeʼ chúukpaj u yóol u meyajt Dios tak tu tsʼook u kʼiiniloʼob u kuxtal (2 Tim. 4:8). Kex yaʼab baʼaxoʼob tu muʼyajteʼ chúukpaj u yóol tumen confiarnaj tiʼ Jéeoba, maʼ chéen tiʼ u muukʼiʼ.

Le kéen aʼalaʼaktoʼon maʼ jaaj baʼax k-creerkeʼ unaj k-núukik yéetel respeto (Ilawil xóotʼol 15) *

15. ¿Bix jeʼel k-áantik le máakoʼob taak u kaanbaloʼoboʼ?

15 Maʼ xaaneʼ yaan kʼiineʼ ku yaʼalaʼaltoʼon baʼal wa k-chʼaʼpachtaʼal tumen k-éet xookoʼob, k-éet meyajoʼob wa k-láakʼtsiloʼob maʼ Testigoʼobiʼ. Maʼ xaan xaneʼ tsʼoʼok u beetaʼal k-muʼyaj tumen wa máax teʼ múuchʼuliloʼ. Wa beyoʼ unaj k-kʼaʼajsik baʼax tu beetaj David yéetel Pablo. Tsʼoʼoleʼ unaj u ‹seguer k-tsʼáanchaʼatik le kʼaas yéetel le baʼax utsoʼ› (Rom. 12:21). Kéen atacartaʼakoʼoneʼ tu lugar k-baʼateltʼaaneʼ k-ilik u meyajtoʼon u Tʼaan Dios utiaʼal k-kʼuchul tu puksiʼikʼal le máakoʼob taak u kaanbaloʼoboʼ. Ku meyajtoʼon le Biblia utiaʼal k-núukik le baʼaxoʼob ku kʼáataʼaltoʼonoʼ, yéetel kex maʼ maʼalob k-tratartaʼal tumen le máakoʼoboʼ k-eʼesik utsil tiʼob yéetel k-respetarkoʼob. Lelaʼ k-ilik k-beetik tak yéetel le máaxoʼob jach u pʼekmoʼonoʼ (Mat. 5:44; 1 Ped. 3:15-17).

CHAʼA A WÁANTAʼAL

16, 17. ¿Baʼax maʼ tu tuʼubsaj Pabloiʼ?

16 Antes u beetkuba u discípulo Cristoeʼ Pabloeʼ kʼaj óolaʼan kaʼach xan bey Sauloeʼ, letiʼeʼ jach tu taasuba nojbaʼalil yéetel tu chʼaʼpachtaj u discípuloʼob Cristo (Hech. 7:58; 1 Tim. 1:13). Chéen baʼaleʼ junpʼéel kʼiineʼ Jesúseʼ tu tʼanaj Pablo, tu beetaj u chʼóoptal yéetel tu beetaj u xuʼulul u chʼaʼpachtik le múuchʼuliloʼ. Utiaʼal u suut u sáasil Pabloeʼ kʼaʼabéetchaj u yáantaʼal tumen le máaxoʼob tu chʼaʼpachtoʼ. Letiʼeʼ tu yeʼesaj kabal óolal yéetel tu kʼamaj le áantaj tsʼaʼabtiʼ tumen Ananíasoʼ, le máax sut u sáasiloʼ (Hech. 9:3-9, 17, 18).

17 Le ka máan kʼiineʼ tiʼ Pabloeʼ tsʼaʼab u beet nojoch meyajoʼob ichil u kaajal Dios, chéen baʼaleʼ maʼ tu tuʼubsaj le baʼax kaʼansaʼabtiʼ tumen Jesús le ka tʼaʼan desde teʼ kaʼan le táan u bin Damascooʼ. Desde le kʼiin jeʼeloʼ tu yeʼesaj kabal óolal yéetel tu kʼamaj u yáantaj le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼoboʼ. Tu yaʼaleʼ maʼ pʼaʼat tu juunal le ka kʼaʼabéetchaj u yáantaʼal yéetel u líiʼsaʼal u yóoloʼ (Col. 4:10, 11).

18. ¿Baʼaxten yaan horaeʼ maʼ tu kʼamik máak le áantaj ku tsʼaʼabaltiʼoʼ?

18 ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le baʼax úuch tiʼ Pablooʼ? Le ka káaj u tsʼaʼabaltoʼon xookeʼ jach kiʼimakchaj k-óol ikil k-áantaʼal k-naʼat baʼax k-kanik. K-ojleʼ beyoʼon mejen paalal yaʼab baʼaxoʼob maʼ u yojloʼobiʼ (1 Cor. 3:1, 2). ¿Kux túun beoraaʼ? ¿K-chaʼik wa k-áantaʼal? Wa úuch káajak k-meyajtik Jéeoba yéetel yaʼab baʼaxoʼob tsʼoʼok k-beetik ichil u kaajaleʼ, maʼ xaaneʼ maʼ t-jáan óotik ka áantaʼakoʼon, maases wa le máax u kʼáat u yáantoʼonoʼ maʼ úuch káajkiʼ. Chéen baʼaleʼ unaj u kʼaʼajaltoʼoneʼ Jéeobaeʼ ku péeksik le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼob utiaʼal u líiʼskoʼob k-óoloʼ (Rom. 1:11, 12). Wa k-kʼáat ka áantaʼakoʼon tumen Jéeobaeʼ unaj k-kʼamik le áantaj ku tsʼáaik le sukuʼunoʼoboʼ.

19. ¿Baʼaxten Pabloeʼ béeychaj u beetik jujunpʼéel meyajoʼob?

19 Pabloeʼ tu beetaj jujunpʼéel meyajoʼob ichil u kaajal Dios. Béeychaj u beetik tumen tu naʼateʼ utiaʼal u tsaʼayal máak u beet nukuch meyajoʼobeʼ kʼaʼabéet kabal u yóol yéetel kʼaʼabéet u confiar tiʼ Jéeoba. Mix baʼal yaan u yil le bix líiʼsaʼabik máakoʼ, mix wa ayikʼal, wa kaʼanchaj u xook mix wa tʼaʼajiʼ. Le oʼolaleʼ maʼalob ka k-beet jeʼex Pabloeʼ: unaj k-confiar tiʼ Jéeoba, unaj k-kaanbal tiʼ le máaxoʼob meyajt úuchjeakiloʼ yéetel unaj k-chaʼik k-áantaʼal tumen le sukuʼunoʼoboʼ. Wa k-beetkeʼ le kéen k-uʼuy minaʼan k-muukʼ wa le kéen k-uʼuy maʼ t-tsaʼayaleʼ maʼ u tuʼubultoʼoneʼ Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaiktoʼon muukʼ yéetel yaan u yáantkoʼon.

KʼAAY 71 U soldadoʼon Dios

^ xóot’ol 5 Teʼ xookaʼ yaan k-xakʼaltik u kuxtal apóstol Pablo. Yaan k-kanikeʼ wa kabal k-óoleʼ Jéeobaeʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u lúubul k-óol le kéen burlartaʼakoʼon. Letiʼeʼ yaan u tsʼáaiktoʼon muukʼ kéen k-aktáant junpʼéel baʼal jeʼel u lúuʼsik k-óoleʼ.

^ xóot’ol 1 BAʼAX KU TSOʼOLOL: Yaʼab baʼaxoʼob jeʼel u beetik k-tuklik minaʼan k-muukʼ wa jeʼel u beetik u lúubul k-óoleʼ. Jujunpʼéel tiʼ le baʼaloʼobaʼ letiʼe kʼeban wíinkliloʼ, le óotsililoʼ, le kʼojaʼaniloʼ wa tumen maʼ kaʼanchaj k-xookiʼ. Tsʼoʼoleʼ le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ yaan kʼiineʼ ku beetkoʼobtoʼon loob wa ku pochʼkoʼonoʼob.

^ xóot’ol 57 DIBUJO: Pabloeʼ le ka káaj u tsikbaltik u kaʼansajoʼob Cristoeʼ xuʼul u kuxtal bey fariseoeʼ. Tu pʼataj le rolloʼob ku meyaj kaʼach tiʼoʼ yéetel le chan caja tuʼux ku tsʼáaik kaʼach u jaats tiʼ le baʼax ku yaʼalik le leyoʼ.

^ xóot’ol 61 FOTO: Tiʼ juntúul sukuʼuneʼ ku sen aʼalaʼaltiʼ tumen u yéet meyajoʼob ka táakpajak tiʼ junpʼéel kʼiin kʼaabaʼ.