Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-beetik jeʼex Jéeoba, le Dios ku líiʼsaj óoloʼ

Unaj k-beetik jeʼex Jéeoba, le Dios ku líiʼsaj óoloʼ

«Kiʼikiʼtʼantaʼak [...] le Dios [...] ku líiʼsik k-óol tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob k-muʼyajtikoʼ.» (2 COR. 1:3, 4)

KʼAAYOʼOB: 23, 152

1. ¿Bix líiʼsaʼabik u yóol wíinik tumen Jéeoba le ka tsʼoʼok u tsʼáaikuba Adán yéetel Eva tu contraoʼ?

DESDE ka kʼebanchaj Adán yéetel Evaeʼ, Jéeobaeʼ tsʼoʼok u yeʼesik letiʼe Dios ku líiʼsaj óoloʼ. Le ka tu tsʼáajubaʼob tu contra teʼ tu jardinil Edenoʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalaj le profecía ku chíikpajal teʼ Génesis 3:15. Le kéen naʼataʼak tumen u paalaloʼob Adaneʼ jach yaan u líikʼil u yóoloʼob kéen u yiloʼob yaan u xuʼulsaʼal tiʼ Satanás bey xan tuláakal le baʼaloʼob kʼaastak ku beetkoʼ (1 Juan 3:8; Apo. 12:9).

JÉEOBAEʼ TU LÍIʼSAJ U YÓOL LE MÁAXOʼOB MEYAJT ÚUCHJEAKILOʼ

2. ¿Bix líiʼsaʼabik u yóol Noé tumen Jéeoba?

2 Noeeʼ kuxlaj ichil máaxoʼob náachchajaʼanoʼob tiʼ Dios, chéen letiʼ yéetel u familia adorartik kaʼach Jéeoba. Tuláakal tuʼux ku beetaʼal loobil yéetel jach yaʼabchaj le núupkʼebanoʼ. Le oʼolal Noeeʼ jeʼel kaʼach u lúubul u yóoleʼ (Gén. 6:4, 5, 11; Jud. 6). Chéen baʼaleʼ Jéeobaeʼ tu yáantaj utiaʼal maʼ u sajaktal yéetel ka chúukpajak u yóol (Gén. 6:9). Tu yaʼalajtiʼ yaan u xuʼulsik tiʼ le j-kʼasaʼan máakoʼoboʼ yéetel baʼax unaj u beetik utiaʼal u salvarkuba letiʼ yéetel u familia (Gén. 6:13-18). Leloʼ jach tu líiʼsaj wal u yóoleʼ.

3. ¿Bix líiʼsaʼabik u yóol Josué tumen Jéeoba? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ.)

3 Ka máan kʼiineʼ, aʼalaʼab tiʼ Josué letiʼ kun áantik le israelitaʼob utiaʼal ka ookkoʼob teʼ Luʼum Aʼalaʼan u Tsʼaʼabaloʼ. Utiaʼal u páajtal u beetkeʼ, unaj u xuʼulsik tiʼ le yaʼabkach soldadoʼob u yojloʼob baʼateʼel kajaʼanoʼob kaʼachoʼ. Jéeobaeʼ u yojel yaan baʼax oʼolal u chʼaʼik saajkil Josué. Le oʼolal tu yaʼalaj tiʼ Moisés ka u líiʼs u yóol. Tu yaʼalajtiʼ: «Tsʼáa Josué utiaʼal ka u nuʼukt le kaajoʼ, líiʼs u yóol yéetel áant utiaʼal maʼ u chʼaʼik saajkil, tumen letiʼ kun bin táanil tiʼ le kaajoʼ yéetel letiʼ kun beetik ka u tiaʼalintoʼob le luʼum ken a wiloʼ» (Deu. 3:28, TNM). Jéeoba xaneʼ tu líiʼsaj u yóol Josué yéetel le tʼaanoʼobaʼ: «Teen aʼaliktech, maʼ a sajaktal mix u péek a wóol. Maʼ a chʼaʼik saajkil mix u joʼopʼol a kikilankil, tumen Jéeoba a Dioseʼ tiaʼan ta wéetel jeʼel tuʼuxak ka xiʼikecheʼ» (Jos. 1:1, 9, TNM).

4, 5. 1) Jéeobaeʼ, ¿bix úuchik u líiʼsik u yóol u kaajal úuchjeakil? 2) ¿Bix úuchik u líiʼsik u yóol Jesús?

4 Jéeobaeʼ maʼ chéen jujuntúul tiʼ le máaxoʼob meyajtik tu líiʼsaj u yóoloʼ, baʼaxeʼ tu líiʼsaj u yóol tuláakal. Teʼ kʼiinoʼob palitsiltaʼan le judíoʼob Babiloniaoʼ, u yojel kʼaʼabéet u líiʼsaʼal u yóoloʼob, le oʼolal tu yaʼalajtiʼob: «Maʼ a chʼaʼik saajkil, tumen teneʼ tiʼ yanen ta wéeteleʼ; maʼ u péek a wóol[,] tumen teneʼ a [Diosen]. Teen tsʼáaik a muukʼ, teen áantkech, teen [machkech] yéetel in kʼab yaan páajtalil tiʼ» (Isa. 41:10). Le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ jach tu creertoʼob le tʼaanoʼobaʼ, bey xan toʼon teʼ kʼiinoʼobaʼ (xok 2 Corintoiloʼob 1:3, 4).

5 Jéeoba xaneʼ tu líiʼsaj u yóol Jesús, u Hijo. Le ka okjaʼanajeʼ tu yuʼubaj u yaʼalaʼaltiʼ teʼ kaʼanoʼ: «Lelaʼ in Paal, máax in yaabiltmaj, tu yoʼolal máax jach kiʼimak in wóol» (Mat. 3:17). Le tʼaanoʼobaʼ jach tu líiʼsaj u yóol Jesús teʼ kʼiinoʼob táan u kʼaʼaytajoʼ.

BAʼAX TU BEETAJ JESÚS

6. ¿Baʼax ku líiʼsik k-óol k-beet u kettʼaanil le talentosoʼ?

6 Jesuseʼ tu beetaj jeʼex u Taataeʼ. Koʼoneʼex ilik junpʼéel bix tu beetil. Tu kettʼaanil le talentosoʼ, tu líiʼsaj u yóol u disipuloʼob utiaʼal ka chúukpajak u yóol u meyajtoʼob Jéeoba. Teʼ kettʼaanaʼ le tsʼuuloʼ tu yaʼalaj tiʼ cada juntúul tiʼ u palitsiloʼob beet baʼax tu yaʼaloʼ: «Jach maʼalob baʼax ta beetaj palitsil, jach utsech yéetel chúukaʼan a wóol. Tumen chúukpaj a wóol tiʼ jujunpʼéel baʼaloʼobeʼ yaan in kʼubéentiktech yaʼab baʼaloʼob. Kiʼimakchajak a wóol yéetel a tsʼuulil» (Mat. 25:21, 23).

7. 1) ¿Bix úuchik u líiʼsaʼal u yóol le apostoloʼob tumen Jesusoʼ? 2) ¿Bix úuchik u líiʼsik u yóol Pedro?

7 Jesuseʼ mantatsʼ tu líiʼsaj u yóol u apostoloʼob kex yaan hora tu beetoʼob baʼaloʼob beet u yaatal u yóol. Letiʼobeʼ yaʼab u téenel baʼateltʼaanajoʼob yoʼolal máax u maas nojchil ichiloʼob. Chéen baʼaleʼ Jesuseʼ chúukpaj u yóol u yáantoʼob u yeʼesoʼob kabal óolal yéetel ka u meyajtoʼob u maasil, maʼ utiaʼal ka meyajtaʼakoʼobiʼ (Luc. 22: 24-26). Pedroeʼ yaʼab u téenel tu beetaj u yaatal u yóol Jesús (Mat. 16:21-23; 26:31-35, 75). Baʼaleʼ Jesuseʼ maʼ xuʼul u kʼamkiʼ, baʼaxeʼ tu líiʼsaj u yóol yéetel tu yaʼalajtiʼ ka u muʼukʼaʼankúunt u yóol u maasil sukuʼunoʼob (Juan 21:16).

BAʼAX TU BEETAJ LE MÁAXOʼOB MEYAJT DIOS ÚUCHJEAKILOʼ

8. ¿Baʼax tu yaʼalaj Ezequías utiaʼal u líiʼsik u yóol u nuuktakil le soldadoʼob yéetel u maasil máakoʼoboʼ?

8 Táanil tiʼ u taal Jesús way Luʼumeʼ, le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakiloʼ u yojloʼob u kʼaʼabéetil u líiʼsaʼal u yóol u maasil. Koʼoneʼex ilik bix úuchik u beetik rey Ezequías. Ka líikʼ le asirioʼob baʼateʼel tu contra Jerusalenoʼ, Ezequíaseʼ tu muchʼaj u nuuktakil le soldadoʼob yéetel u maasil máakoʼoboʼ ka tu líiʼsaj u yóoloʼob (xok 2 Crónicas 32:6-8).

9. ¿Baʼax k-kanik tiʼ Job yoʼolal bix unaj u líiʼsaʼal u yóol u maasil?

9 Beoraaʼ koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ Job. Letiʼeʼ jach lúub u yóol, chéen baʼaleʼ le máaxoʼob binoʼob utiaʼal líiʼsik u yóoloʼ maʼ tu kiʼimakkúuntoʼob u yóoliʼ, chéen tu beetoʼob u maas yaatal u yóol. Kex beyoʼ, letiʼeʼ tu yeʼesajtiʼob bix unaj u líiʼsaʼal u yóol u maasil. Tu yaʼalajtiʼobeʼ wa letiʼob unaj u líiʼsaʼal u yóoloʼobeʼ, letiʼeʼ yaan u yaʼalik baʼaloʼob jeʼel u beetik u yuʼubikubaʼob maʼalobileʼ (Job 16:1-5). Ka tsʼoʼokeʼ Elihú yéetel Jéeobaeʼ tu líiʼsoʼob u yóol Job (Job 33:24, 25; 36:1, 11; 42:7, 10).

10, 11. 1) ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj u líiʼsaʼal u yóol u hija Jefté? 2) ¿Máaxoʼob unaj u líiʼsaʼal xan u yóoloʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ?

10 U hija Jefteeʼ kʼaʼabéetchaj xan u líiʼsaʼal u yóol. Jefteeʼ táan u bin kaʼach baʼateʼel tu contra le ammonitaʼoboʼ. Tu yaʼaleʼ wa ku yáantaʼal ganareʼ, yaan u kʼubik tiʼ Jéeoba le máax kun yáax jóokʼol kʼamik kéen suunak teʼ baʼateloʼ. Ka suunajeʼ le yáax máax jóokʼ kʼamik yéetel kiʼimak óolaloʼ u hija. Jefteeʼ jach yaachaj u yóol, tumen minaʼan uláakʼ u paalal. Baʼaleʼ tu beetaj le baʼax tu yaʼaloʼ, tu bisaj u hija teʼ tabernáculo yaan kaʼach Siló utiaʼal ka u meyajt Jéeoba tuláakal u kʼiinil u kuxtaloʼ (Jue. 11:30-35).

11 Leloʼ maʼ chéen chʼaʼabil úuchik u beetik Jefteiʼ, baʼaleʼ maʼ xaaneʼ maas talamchaj tiʼ u hija. Kex beyoʼ tu yóotaj u beet le baʼax tu yaʼalaj u papá ken u beetoʼ (Jue. 11:36, 37). Tu yóotaj maʼ u tsʼoʼokol u beel mix u yantal u paalal kex ka saʼatak u chʼiʼibal. Le oʼolal jach kʼaʼabéetchaj u líiʼsaʼal u yóol. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Cada añoeʼ le x-lóoʼbayan chʼúupalaloʼob yaan Israeloʼ ku bin u líiʼsoʼob u yóol u hija Jefté le galaaditaoʼ, cuatro días tiʼ junpʼéel año» (Jue. 11:39, 40, TNM). Teʼ kʼiinoʼobaʼ, le sukuʼunoʼob maʼ tsʼokaʼan u beeloʼob u tsʼaamoʼob táanil le «baʼaloʼob yaan yil yéetel Yuumtsil[oʼ]» jach kʼaʼabéet xan u líiʼsaʼal u yóoloʼob (1 Cor. 7:32-35).

BAʼAX TU BEETAJ LE APOSTOLOʼOBOʼ

12, 13. ¿Bix úuchik u líiʼsaʼal u yóol le sukuʼunoʼob tumen Pedrooʼ?

12 Teʼ áakʼab táanil tiʼ u kíimil Jesusoʼ, tu yaʼalaj tiʼ apóstol Pedro: «Simón, Simón, ¡ile!, Satanaseʼ tsʼoʼok u kʼáatik ka chaʼabaktiʼ u sen tíitkeʼex jeʼex u beetaʼal tiʼ le trigooʼ. Baʼaleʼ teneʼ tsʼoʼok in kʼáat óol ta woʼolal utiaʼal maʼ u saʼatal a fe; teech túuneʼ ken suunakecheʼ líiʼs u yóol a sukuʼunoʼob». (Luc. 22:31, 32).

Le cartaʼob tu tsʼíibtaj le apostoloʼoboʼ jach tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ bey xan toʼon teʼ kʼiinoʼobaʼ (Ilawil xóotʼol 12 tak 17)

13 Pedroeʼ jach nojoch áantaj tu tsʼáaj teʼ múuchʼulil teʼ yáax siglooʼ (Gal. 2:9). Letiʼeʼ maʼ tu chʼaʼaj saajkil tu kʼiinil le Pentecostesoʼ bey xan tuláakʼ súutukiloʼob, lelaʼ jach tu líiʼsaj u yóol u maasil sukuʼunoʼob. Tu tsʼook kʼiiniloʼob u kuxtaleʼ, tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ: «Tsʼoʼok u páajtal in tsʼíibtik tiʼ teʼex le junpʼíit tʼaanoʼobaʼ, utiaʼal in líiʼsik a wóoleʼex bey xan utiaʼal in waʼalikteʼexeʼ, le baʼax tsʼoʼok a kʼamkeʼexoʼ jach tu jaajil letiʼ le u nojoch utsil Diosoʼ. Chʼuyabaʼex tiʼ le nojoch utsilaʼ» (1 Ped. 5:12). Le cartaʼob tu tsʼíibtaj Pedrooʼ jach tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ. Bejlaʼeʼ láayliʼ jach ku líiʼsik k-óol le táan k-páaʼtik u béeykuntik Jéeoba le baʼaxoʼob u yaʼalmoʼ (2 Ped. 3:13).

14, 15. ¿Bix u líiʼsaʼal u yóol le máaxoʼob meyajtik Dios desde úuchjeakil tumen le cartaʼob tu tsʼíibtaj apóstol Juanoʼ?

14 Uláakʼ máax jach líiʼs u yóol le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ apóstol Juan. Le baʼaxoʼob tu tsʼíibtaj yoʼolal le meyaj tu beetaj Jesusoʼ jach tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ bey xan teʼ kʼiinoʼobaʼ. Chéen letiʼ tsʼíibt letiʼe yaabilaj kun eʼesik máaxoʼob jach tu jaajil tsaypachtik Jesusoʼ (xok Juan 13:34, 35).

15 Le óoxpʼéel cartaʼob tu tsʼíibtoʼ ku kaʼansiktoʼon yaʼab baʼaloʼob jach kʼaʼanaʼantak. Jeʼex kéen yaachajak k-óol yoʼolal le baʼaxoʼob maʼ maʼalobtak k-beetkoʼ, ¿máasaʼ jach ku líiʼsik k-óol k-ojéeltik u kʼiʼikʼel Jesús tu wekoʼ ku «pʼoʼik tuláakal k-kʼeban»? (1 Juan 1:7). Wa k-puksiʼikʼal ku beetik k-tuklik maʼatech k-kʼaʼamal tumen Dioseʼ, ¿máasaʼ jach ku péek k-óol kéen k-xokeʼ «Dioseʼ maas nojoch tiʼ k-puksiʼikʼal»? (1 Juan 3:20). Chéen Juan tsʼíibt «Dioseʼ yaabilaj» (1 Juan 4:8, 16). Teʼ tu kaʼapʼéel yéetel tu yóoxpʼéel cartaoʼ tu yaʼalaj jach maʼalob baʼax ku beetik le sukuʼunoʼob «táan u xíimbaloʼob tu bejil le jaajoʼ» (2 Juan 4; 3 Juan 3, 4).

16, 17. ¿Bix úuchik u líiʼsaʼal u yóol le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglo tumen apóstol Pablooʼ?

16 Maʼ xaaneʼ apóstol Pabloeʼ maas yaʼab baʼax tu beetaj utiaʼal u líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼoboʼ. Teʼ yáax siglooʼ u maas yaʼabil le apostoloʼoboʼ Jerusalén pʼáatoʼob, le tuʼux yaan kaʼach le cuerpo gobernanteoʼ (Bax. 8:14; 15:2). Le sukuʼunoʼob kajaʼanoʼob kaʼach Judeaoʼ ku tsikbaltikoʼob kaʼach yoʼolal Cristo tiʼ le máaxoʼob creertik Diosoʼ. Baʼaleʼ le kiliʼich muukʼoʼ tu túuxtaj apóstol Pablo utiaʼal u kʼaʼaytaj tiʼ u kajnáaliloʼob Roma tʼanik le idioma griegooʼ, letiʼobeʼ ku adorartikoʼob kaʼach yaʼab diosoʼob (Gal. 2:7-9; 1 Tim. 2:7).

17 Pabloeʼ viajarnaj tiʼ tuláakal le kaajoʼob yanoʼob teʼ tuʼux yaan Turquía bejlaʼaʼ bey xan Grecia yéetel Italia, teʼeloʼ tu beetaj múuchʼuliloʼob ichil le máaxoʼob maʼ judíoʼoboʼ. Le sukuʼunoʼob teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ jach kʼaʼabéetchaj u líiʼsaʼal u yóoloʼob, tumen chʼaʼpachtaʼaboʼob ‹tumen u yéet kaajaloʼob› (1 Tes. 2:14). Teʼ carta tu tsʼíibtaj tu añoil 50 tiʼ le múuchʼulil maʼ jach úuch káajak Tesalónicaoʼ, Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ: «Mantatsʼ k-tsʼáaik gracias tiʼ Dios ken k-láaj kʼaʼajseʼex ichil le oracionoʼob k-beetkoʼ, tumen tu táan k-Dios le k-Taataoʼ, mantatsʼ k-kʼaʼajsik le baʼaxoʼob ka péeksaʼaleʼex a beeteʼex tumen a fejeʼexoʼ, le baʼaxoʼob ka beetkeʼex tu yoʼolal a yaabilajeʼexoʼ bey xan le chúukaʼan óolal yaanteʼex[oʼ]» (1 Tes. 1:2, 3). Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj xan tiʼob: «Seguernak a paklan líiʼsik a wóoleʼex yéetel a paklan muʼukʼaʼankúuntik a wóoleʼex» (1 Tes. 5:11).

BAʼAX KU BEETIK LE CUERPO GOBERNANTEOʼ

18. ¿Bix líiʼsaʼabik u yóol Felipe tumen le cuerpo gobernanteoʼ?

18 Teʼ yáax siglooʼ, meyajnaj tiʼ Jéeoba le cuerpo gobernante utiaʼal u líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼoboʼ bey xan le máaxoʼob nuʼuktik le múuchʼuliloʼoboʼ. Ka tsikbaltaʼab tiʼ le samaritanoʼob yoʼolal Cristo tumen Felipeoʼ, jach áantaʼab tumen le sukuʼunoʼob yanoʼob ichil le cuerpo gobernanteoʼ. Tu túuxtoʼob Pedro yéetel Juan utiaʼal ka u kʼáatoʼob tiʼ Jéeoba ka u tsʼáa u kiliʼich muukʼ tu yóokʼol le túumben sukuʼunoʼoboʼ (Bax. 8:5, 14-17). Le baʼax tu beetaj le cuerpo gobernanteoʼ jach tu líiʼsaj u yóol Felipe bey xan le máaxoʼob kʼam le baʼaxoʼob tu kaʼansoʼ.

19. ¿Bix tu yuʼubiluba le sukuʼunoʼob ka xoʼok u yuʼuboʼob u carta le cuerpo gobernanteoʼ?

19 Ka máan kʼiineʼ kʼáataʼab tiʼ le cuerpo gobernante wa unaj u súutkʼuptaʼal le sukuʼunoʼob maʼ judíoʼob, jeʼex u yaʼalik u ley Moisés ka beetaʼak tumen le judíoʼoboʼ (Bax. 15:1, 2). Le sukuʼunoʼob táakaʼanoʼob ichil le cuerpo gobernanteoʼ tu kʼáatoʼob u kiliʼich muukʼ Dios yéetel tuukulnajoʼob tiʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, bey túunoʼ tu chʼaʼtukloʼob maʼ tsaaj u súutkʼupkuba le sukuʼunoʼoboʼ. Utiaʼal u tsʼáaikoʼob ojéeltbil baʼax tsʼoʼok u chʼaʼtuklikoʼobeʼ tu tsʼíibtoʼob junpʼéel cartaeʼ ka tu túuxtoʼob tiʼ le múuchʼuliloʼoboʼ. Ka xoʼok tumen le sukuʼunoʼoboʼ «jach kiʼimakchaj u yóoloʼob úuchik u líiʼsaʼal u yóoloʼob» (Bax. 15:27-32).

20. 1) ¿Bix u líiʼsaʼal u yóol le sukuʼunoʼob tuláakal yóokʼol kaab tumen le Cuerpo Gobernanteoʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ?

20 Le Cuerpo Gobernante tiʼ u J-jaajkunajoʼob Jéeoba teʼ kʼiinoʼobaʼ ku líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼob ku meyajoʼob Beteloʼ, le sukuʼunoʼob yéetel le kiikoʼob ku xupkubaʼob u meyajtoʼob Dios bul semanaoʼ yéetel u maasil máaxoʼob meyajtik Dios. Jeʼex teʼ yáax siglooʼ, tuláakloʼon ku kiʼimaktal k-óol kéen líiʼsaʼak k-óol. Tsʼoʼoleʼ tu añoil 2015, le Cuerpo Gobernanteoʼ tu jóoʼsaj le folleto Jéeobaeʼ u kʼáat ka suunakech utiaʼal u líiʼsik u yóol le máaxoʼob náachchajaʼanoʼob utiaʼal ka kaʼa suunakoʼob tu yiknaloʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿chéen wa letiʼe sukuʼunoʼob nuʼuktik u kaajal Dios unaj u beetkoʼob jeʼex Jéeoba utiaʼal u líiʼskoʼob u yóol u maasiloʼ? Lelaʼ yaan k-ilik teʼ tuláakʼ xookoʼ.