Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Dioseʼ ku chʼaʼik en cuentail u maasil

Dioseʼ ku chʼaʼik en cuentail u maasil

Jéeobaeʼ u «yojel yéetel baʼax beetaʼanoʼon: maʼalob u yojlil, toʼoneʼ maʼay luʼumoʼon». (SAL. 103:14)

KʼAAYOʼOB: 91, 9

1, 2. 1) ¿Bix u tratartik Jéeoba le máaxoʼob meyajtikoʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

YAʼAB máaxoʼob yaan páajtalil tiʼobeʼ «ku nojbaʼalkúuntkubaʼob» yóokʼol u maasil, le oʼolal ku beetkoʼob u muʼyajoʼob wa ku pechʼ óoltikoʼob (Mat. 20:25; Ecl. 8:9). Baʼaleʼ Jéeobaeʼ maʼ bey u beetkiʼ. Kex yaan tuláakal páajtalil tiʼeʼ, ku chʼaʼik en cuentail le j-kʼeban máakoʼoboʼ. Ku yeʼesiktoʼon u yutsil, ku chʼaʼik en cuentail bix k-uʼuyikba yéetel ku yilik baʼaxoʼob kʼaʼabéettoʼon. Tsʼoʼoleʼ mix juntéen ku kʼáatiktoʼon ka k-beet baʼaxoʼob u yojel maʼ tu páajtal k-beetik, tumen u yojel «maʼay luʼumoʼon» (Sal. 103:13, 14).

2 Le Bibliaoʼ ku tʼaan tiʼ bix tu yeʼesil Jéeoba ku chʼaʼik en cuentail le máaxoʼob meyajtikoʼ. Koʼoneʼex ilik óoxpʼéel bix tu beetil. Yáaxeʼ, le ka tu yáantaj Samuel u yaʼal baʼax kun úuchul tiʼ Elí, u maas nojchil le sacerdoteʼoboʼ. U kaʼapʼéeleʼ, letiʼe ka chúukpaj u yóol u yuʼub le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Moisés utiaʼal maʼ u bin u nuʼukt u kaajil Israeloʼ. U yóoxpʼéeleʼ letiʼe ka tu jóoʼsaj le israelitaʼob tu luʼumil Egiptooʼ. Le táan k-xakʼaltik lelaʼ unaj k-tuukul tiʼ baʼax ku kaʼansiktoʼon yoʼolal Jéeoba yéetel bix jeʼel u yáantkoʼon ichil k-kuxtaleʼ.

JÉEOBAEʼ TU CHʼAʼAJ EN CUENTAIL BIX TU YUʼUBILUBA SAMUEL

3. 1) ¿Baʼax úuch tiʼ Samuel junpʼéel áakʼab le táan u weenloʼ? (Ilawil le dibujo yaan tu káajbal le xookaʼ.) 2) ¿Tiʼ baʼax kʼáatchiʼil unaj k-tuukul?

3 Samueleʼ desde tu paalil káaj u meyajtik Jéeoba teʼ tabernaculooʼ (1 Sam. 3:1). Junpʼéel áakʼab le táan u weenloʼ úuch junpʼéel baʼal (xok 1 Samuel 3:2-10). * Tu yuʼubaj táan u tʼaʼanal tu kʼaabaʼ. Letiʼ letiʼ túuneʼ tu tuklaj Elí, u maas nojchil le sacerdoteʼob, tʼankoʼ. Letiʼeʼ jach ku yuʼubik tʼaan, le oʼolal bin áalkabil tu yiknaleʼ ka tu yaʼalaj: «Jeʼel tsʼoʼok in taal ta wiknalaʼ. ¿[Baʼaxten] ta tʼanajen?». Elieʼ tu yaʼalajtiʼ maʼ letiʼ tʼaniʼ. Samueleʼ tu yuʼubaj u tʼaʼanal tu kaʼatéen. Le u yóoxtéen ka tʼaʼanoʼ, Elieʼ tu tsʼáaj cuentaeʼ Dios tʼanik Samuel. Le oʼolal tu yaʼalajtiʼ baʼax unaj u núukik kéen kaʼa tʼaʼanak, Samuel túuneʼ bey tu beetiloʼ. ¿Baʼaxten Jéeobaeʼ maʼ tu yaʼalaj tiʼ Samuel desde tu káajbal letiʼ tʼankiʼ? Le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik. Baʼaleʼ le baʼax úuchoʼ ku yeʼesikeʼ maʼ tu beetiʼ, tumen tu chʼaʼaj en cuentail bix u yuʼubikuba Samuel. ¿Baʼaxten k-aʼalik lelaʼ?

4, 5. 1) ¿Baʼax tu beetaj Samuel le ka túuxtaʼab u yaʼal tiʼ Elí baʼax kun úuchultiʼoʼ? 2) ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon yoʼolal Jéeoba u tsikbalil Samuel?

4 (Xok 1 Samuel 3:11-18.) U Ley Jéeobaeʼ ku yaʼalik tiʼ le paalaloʼob ka u yeʼesoʼob tsiikil tiʼ le nukuch máakoʼoboʼ, maases le tsʼaʼan páajtalil tiʼob teʼ kaajoʼ (Éxo. 22:28; Lev. 19:32). Le oʼolal jeʼel u páajtal k-máansik t-tuukul bix wal tu yuʼubiluba Samuel táanil tiʼ u bin u yaʼal tiʼ Elí le baʼax tu yaʼalaj Jéeobaoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ «sajak u tsikbalt kaʼach tiʼ Elí le náay tu yilajoʼ». Baʼaleʼ Dioseʼ tu tsʼáaj u yojéelt Elieʼ letiʼ tʼanik Samuel. Le oʼolaleʼ Elieʼ tu yaʼalaj tiʼ Samuel maʼ u taʼakik le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ. Samuel túuneʼ «tu láaj tsolajtiʼ».

5 Elieʼ maʼ jaʼakʼ u yóol yéetel le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ, tumen tsʼokaʼaniliʼ u yáax aʼalaʼaltiʼ tumen juntúul profeta le baʼax kun úuchultiʼoʼ (1 Sam. 2:27-36). Lelaʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ Jéeobaeʼ jach yaan u naʼat yéetel ku chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil.

6. ¿Baʼax k-kanik tiʼ le bix úuchik u yáantaʼal Samuel tumen Diosoʼ?

6 Le baʼax úuch tiʼ Samueloʼ ku kaʼansiktoʼon xaneʼ Jéeobaeʼ u yojel baʼax talamil ku aktáantik le táankelmoʼoboʼ yéetel bix u yuʼubikubaʼob. Wa táankelmecheʼ, maʼ xaaneʼ suʼlakech yéetel talam a wilik a kʼaʼaytaj tiʼ le nukuch máakoʼoboʼ wa tumen maʼ ta beetik le baʼax ku beetik a wéet xookoʼoboʼ. Kʼaʼajaktecheʼ Jéeobaeʼ taak u yáantkech, le oʼolal aʼaltiʼ jach bix a wuʼuyikaba (Sal. 62:8). Tuukulnen tiʼ le táankelmoʼob ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob ichil le Biblia jeʼex Samueloʼ wa tsikbalnen yéetel uláakʼ sukuʼunoʼob tsʼoʼok u aktáantkoʼob le baʼax ku yúuchultechoʼ. Maʼ xaaneʼ jeʼel u tsikbaltkoʼobtech bix úuchik u yáantaʼaloʼob tumen Jéeobaeʼ.

JÉEOBAEʼ TU CHʼAʼAJ EN CUENTAIL BIX TU YUʼUBILUBA MOISÉS

7, 8. ¿Bix úuchik u yeʼesik Jéeoba tu chʼaʼaj en cuentail bix tu yuʼubiluba Moisés?

7 Le yaan 80 años tiʼ Moisesoʼ tsʼaʼab junpʼéel talam meyaj u beet tumen Jéeoba: u jáalkʼabtik le israelitaʼob palitsiltaʼanoʼob Egiptooʼ (Éxo. 3:10). Tumen tsʼoʼok cuarenta años joʼopʼok u kanáantik tamanoʼob tu luʼumil Madianeʼ, maʼ xaaneʼ jach jelaʼan tu yuʼubil le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ. Le oʼolal tu yaʼalaj tiʼ Jéeoba: «¿Máaxen teen utiaʼal ka xiʼiken tu táan faraón, utiaʼal xan ka in jóokʼes le israelitaʼob tu luʼumil Egiptooʼ?» (Éxo. 3:11, 12). Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalajtiʼeʼ yaan u yuʼubaʼal baʼax ken u yaʼal tumen u ancianoiloʼob Israel. Kex beyoʼ Moiseseʼ tu kaʼa aʼalaj: «Letiʼobeʼ bíin u tukloʼob táan in tuskoʼob, maʼ bíin u táan óoltenoʼobiʼ» (Éxo. 3:18; 4:1). U jaajileʼ Moiseseʼ táan u tsʼáaikuba tu contra baʼax ku yaʼalik Jéeoba. Baʼaleʼ chúukpaj u yóol tiʼ Moisés, tsʼoʼoleʼ tu tsʼáaj xan u páajtalil tiʼ utiaʼal u beetik milagroʼob. Moiseseʼ letiʼe yáax máax ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ Biblia tsʼaʼab le páajtalil tiʼaʼ (Éxo. 4:2-9, 21).

8 Kex beyoʼ Moiseseʼ seguernaj u kaxtik baʼax u yaʼale, tumen tu yaʼaleʼ kʼalkʼalak u tʼaan. Jéeoba túuneʼ tu yaʼalajtiʼ: «Teen bíin yanaken ta wéetel, le ken tʼaanakecheʼ bíin in kaʼanstech baʼax unaj a waʼalik». ¿Tu creertaj wa Moisés le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ? Maʼatech, tumen tu yaʼalaj ka túuxtaʼak yaanal máak. Jéeoba túuneʼ kʼuuxilnaji. Baʼaleʼ tu beetaj u cuentail le baʼax tu yaʼaloʼ, ka tu túuxtaj Aarón utiaʼal u tʼaan tu yoʼolal (Éxo. 4:10-16).

9. ¿Baʼax utsil tu taasaj úuchik u chʼaʼik en cuentail Jéeoba bix u yuʼubikuba Moisés?

9 ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon yoʼolal Jéeoba le tsikbalilaʼ? Tumen yaan tuláakal páajtalil tiʼeʼ, jeʼel kaʼach u beetik u sajaktal Moisés utiaʼal ka u beet le baʼax ku yaʼaliktiʼoʼ. Baʼaleʼ maʼ tu beetiʼ, baʼaxeʼ chúukpaj u yóol tiʼ yéetel maʼ tu kʼeyiʼ, tu yáantaj Moisés utiaʼal maʼ u seguer u chiʼichnaktal. ¿Baʼax utsil tu taasaj úuchik u chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba Moisés? Páajchaj u nuʼuktik u kaajil Israel, tsʼoʼoleʼ letiʼeʼ tu kanaj u chʼaʼ en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil, jeʼex tu beetil Jéeoba tu yéeteloʼ (Núm. 12:3).

¿Bix jeʼel a beetik jeʼex Jéeoba kéen a tratart u maasileʼ? (Ilawil xóotʼol 10)

10. ¿Baʼax utsiloʼob ku taasik k-beetik jeʼex Jéeobaeʼ?

10 Le tsikbalilaʼ ku kaʼansik xan toʼon uláakʼ baʼaloʼob. Wa íichamtsiloʼon, taatatsiloʼon, maamatsiloʼon, wa ancianoʼon teʼ múuchʼuliloʼ yaan páajtalil tsʼaʼantoʼon. Le oʼolal jach kʼaʼabéet k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil, k-eʼesik utsil yéetel u chúukpajal k-óol jeʼex u beetik Jéeobaeʼ (Col. 3:19-21; 1 Ped. 5:1-3). Wa k-ilik k-beetik jeʼex Jéeoba yéetel Jesucristo, le Nojoch Moisesoʼ, maʼ kun sajaktal u maasil tʼaan t-éetel, tsʼoʼoleʼ yaan xan k-líiʼsik u yóoloʼob (Mat. 11:28, 29). Bey túunoʼ yaan k-eʼesik tiʼ u maasil bix unaj u kuxtaloʼob (Heb. 13:7).

KEX YAAN U PÁAJTALILEʼ TU CHʼAʼAJ EN CUENTAIL U KAAJAL

11, 12. ¿Baʼax tu beetaj Jéeoba utiaʼal u yeʼesik tiʼ le israelitaʼob táan u kanáantkoʼoboʼ?

11 Le ka jóokʼ le israelitaʼob Egipto tu añoil 1513 táanil tiʼ u taal Jesusoʼ, maʼ xaaneʼ maas tiʼ tres millones u túulaloʼob. Ichiloʼobeʼ tiaʼan mejen paalal yéetel u j-kaʼa abueloʼobiʼ, maʼ xaaneʼ tak kʼojaʼanoʼob yéetel uláakʼ máakoʼob istikyaj u binoʼob. Utiaʼal u nuʼuktaʼal le bukaʼaj máakoʼobaʼ unaj u chʼaʼabal en cuentail bix u yuʼubikubaʼob. Moiseseʼ bey tu beetil yéetel u yáantaj Jéeobaoʼ. Bey túunoʼ le israelitaʼoboʼ maʼ sajakchaj u pʼatoʼob u yotochoʼobiʼ (Sal. 78:52, 53).

12 ¿Baʼax tu beetaj Jéeoba utiaʼal maʼ u sajaktaloʼob? Yáaxeʼ, tu beetaj u jóokʼloʼob tu tsoolol, jeʼex u bin le soldadoʼoboʼ (Éxo. 13:18). Úuchik u jóokʼloʼob beyoʼ tu yuʼuboʼob kanáantaʼanoʼob tumen Dios. Tsʼoʼoleʼ utiaʼal u yilkoʼob tiaʼan Dios tu yiknaloʼobeʼ «yéetel kʼiineʼ tu nuʼuktaj u beeloʼob yéetel junpʼéel múuyal, yéetel áakʼabeʼ, yéetel u sáasilil kʼáakʼ» (Sal. 78:14). Bey ka aʼalaʼaktiʼob tumen Dioseʼ: «Maʼ a sajaktaleʼex. Way yanen utiaʼal in nuʼuktikeʼex yéetel in kanáantkeʼexeʼ». Le baʼax tu yaʼalaj Diosaʼ le áantoʼob utiaʼal u aktáantkoʼob le baʼax ku taal u kʼiin u yilkoʼoboʼ.

¿Bix tu yeʼesil Jéeoba tu chʼaʼaj en cuentail le israelitaʼob ka tu kʼáatmáansoʼob le Chak Kʼáaʼnáaboʼ? (Ilawil xóotʼol 13)

13, 14. 1) ¿Baʼax tu beetaj Jéeoba utiaʼal u salvartik le israelitaʼob teʼ Chak Kʼáaʼnáaboʼ? 2) ¿Bix úuchik u yeʼesik u páajtalil Jéeoba tiʼ le egipcioʼoboʼ?

13 (Xok Éxodo 14:19-22.) Koʼox tuklikeʼ tiaʼanoʼon xaniʼ, tiʼ juntséeleʼ tiaʼan u soldadoʼob faraoniʼ, tiʼ uláakʼ juntséeleʼ tiaʼan le Chak Kʼáaʼnáaboʼ. Teʼ súutukoʼ k-ilik bix u yáantkoʼon Dios. Le múuyaloʼ ku máan paachil tiʼ toʼon utiaʼal u kʼatik u beel le egipcioʼoboʼ. Letiʼobeʼ ku éeʼjochʼeʼental tuʼux yanoʼob, baʼaleʼ sáasil le tuʼux yanoʼonoʼ. Moisés túuneʼ ku tichʼik u kʼab tu tojil le kʼáaʼnáaboʼ yéetel ku joʼopʼol u jaatsʼ junpʼéel kʼaʼamkach iikʼ beetik u jeʼepajal junpʼéel bej tu chúumuk. Toʼon, k-láakʼtsiloʼob yéetel k-alakʼ baʼalcheʼobeʼ ku joʼopʼol k-bin tu tsoolol teʼ bej yéetel u maasil israelitaʼoboʼ. Kéen ookkoʼoneʼ k-ilik le luʼumoʼ maʼ tsʼotsʼop luukʼiʼ, baʼaxeʼ tikin, le oʼolal maʼ talam k-xíimbaliʼ. Tak le máaxoʼob xaan u xíimbaloʼoboʼ jeʼel u páajtal u kʼáatmáanoʼob tuláakʼ juntséeloʼ.

14 (Xok Éxodo 14:23, 26-30). Teʼ súutuk jeʼeloʼ, le j-kaʼanal ich faraonoʼ ook xan teʼ bej yaan ichil le kʼáaʼnáab utiaʼal u chukpachtikoʼonoʼ. Moisés túuneʼ ku sutkubaeʼ, ku tichʼik u kʼab tu tojil le kʼáaʼnáaboʼ. U pakʼiloʼob u kaʼatséelil le bejoʼ ku xikkʼajloʼob, u nukuch olasil le kʼáaʼnáaboʼ ku taal yéetel tuláakal u muukʼoʼob utiaʼal u kaʼa nupkubaʼob. Faraón yéetel u soldadoʼobeʼ mix baʼal páajchaj u beetkoʼob utiaʼal u salvartikubaʼob (Éxo. 15:8-10).

15. ¿Baʼax ku kaʼansiktech yoʼolal Jéeoba le tsikbalilaʼ?

15 Le tsikbalilaʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ Jéeobaeʼ ku beetik tuláakal baʼax tu tsoolol, leloʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-creertik jeʼel u kanáantkoʼoneʼ (1 Cor. 14:33). Ku kaʼansik xan toʼoneʼ letiʼeʼ jejeláas baʼax ku beetik utiaʼal u kanáantkoʼon yéetel yaabilaj jeʼex u beetik juntúul j-kanan tamaneʼ. Jéeobaeʼ ku kanáantkoʼon tiʼ le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ. K-ojéeltik lelaʼ ku yáantkoʼon teʼ kʼiinoʼobaʼ, tumen jach naatsʼ yanil le xuʼulsajiloʼ (Pro. 1:33).

16. ¿Bix u yáantkoʼon k-xakʼalxoktik le bix úuchik u salvartaʼal le israelitaʼob tumen Jéeobaoʼ?

16 Jéeobaeʼ ku kanáantik xan tuláakal le máaxoʼob meyajtik kéen u kaʼansoʼob yéetel kéen u tsʼáa le baʼaxoʼob kʼaʼabéettiʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ bey ken u beetil maʼ kun xáantal le táan le nojoch muʼyajiloʼ (Apo. 7:9, 10). Le oʼolaleʼ kex táankelmoʼon, kex tsʼoʼok u yantal k-jaʼabil, kex toj k-óol, kex kʼojaʼanoʼon wa yaantoʼon wa baʼax discapacidadileʼ, maʼ ken k-sajaktal kéen kʼuchuk le nojoch muʼyajiloʼ. * Baʼaxeʼ yaan k-kʼaʼajsik le baʼax tu yaʼalaj Jesucristoaʼ: «Toj waʼaleneʼex yéetel líiʼs a pooleʼex, tumen tsʼoʼok u náatsʼal u kʼiinil a jáalkʼabtaʼaleʼex» (Luc. 21:28). Maʼ kun xuʼulul k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba mix tak kéen káajak u baʼateʼel t-contra Gog, le junmúuchʼ kaajoʼob maas yaan u páajtaliloʼob tiʼ faraonoʼ (Eze. 38:2, 14-16). ¿Baʼaxten maʼ ken k-sajaktal? Tumen k-ojel Jéeobaeʼ maʼatech u kʼexpajal. Letiʼeʼ yaan u meyajtiʼ u páajtalil utiaʼal u salvartik yéetel u kanáantik le máaxoʼob meyajtikoʼ (Isa. 26:3, 20).

17. 1) ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal k-kaanbal tiʼ bix u kanáantik Jéeoba u kaajal yéetel baʼax utsiloʼob jeʼel k-kʼamkeʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ?

17 Teʼ xookaʼ tsʼoʼok k-ilik óoxpʼéel bix tu yeʼesil yaabilaj Jéeoba tiʼ u kaajal, bix u kanáantik, bix u nuʼuktik, bix u salvartik yéetel bix u chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikubaʼob. Maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ cada junpʼéel. Kéen k-beeteʼ unaj k-ilik baʼax ku kaʼansiktoʼon yoʼolal u modos Jéeoba. Lelaʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal ka pʼáatak t-tuukul yéetel t-puksiʼikʼal, tsʼoʼoleʼ yaan u muʼukʼaʼankúuntik k-fe yéetel yaan k-maas yaabiltik. Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilik bix jeʼel k-chʼaʼik en cuentail u maasil ichil k-familia, ichil le múuchʼuliloʼ yéetel kéen kʼaʼaytajnakoʼon.

^ xóot’ol 3 Josefo, juntúul historiador judíoeʼ, tu yaʼaleʼ teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ 12 años yaan tiʼ Samuel.

^ xóot’ol 16 Ichil le máaxoʼob ken u salvartubaʼob tiʼ le Armagedonoʼ yaan discapacitadoʼobiʼ. Ka taal Jesús way Luʼumeʼ tu tsʼakaj jejeláas kʼojaʼaniloʼob (Mat. 9:35). Lelaʼ ku yáantkoʼon k-il baʼax ken u beet tu yoʼolal le máaxoʼob ken u salvartubaʼob tiʼ le Armagedonoʼ, maʼ tiʼ le máaxoʼob kun kaʼa kuxtaloʼoboʼ. ¿Baʼaxten? Tumen kéen kaʼa kuxlakoʼobeʼ toj u yóoloʼob.