Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-chʼaʼik en cuentail u maasil jeʼex Jéeobaeʼ

Unaj k-chʼaʼik en cuentail u maasil jeʼex Jéeobaeʼ

«Kiʼimak u yóol le máax ku yeʼesik u yutsil tiʼ le máax óotsiloʼ.» (SAL. 41:1, TNM)

KʼAAYOʼOB: 77, 50

1. ¿Bix u yeʼesik u yaabilaj le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ?

TULÁAKAL le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ táakaʼanoʼob ichil junpʼéel familia ku yeʼesik yaabilaj (1 Juan 4:16, 21). Yanoʼobeʼ ku beetkoʼob baʼaloʼob nuuktak yoʼolal u maasil, uláakʼoʼobeʼ ku yeʼesik u yaabilajoʼob tak tiʼ baʼaloʼob mejentak, jeʼex u yaʼalikoʼob wa baʼax ku líiʼsik u yóol u maasil yéetel u tratartikoʼob yéetel utsiloʼ. Kéen k-chʼaʼ en cuentail u maasileʼ k-beetik jeʼex Dioseʼ, tumen letiʼeʼ jach u yaabiltmoʼon (Efe. 5:1).

2. ¿Bix eʼesaʼabik yaabilaj tumen Jesús jeʼex u beetik u Taataeʼ?

2 Jesuseʼ tu beetaj jeʼex u Taataeʼ. Mantatsʼ tu yeʼesaj utsil tiʼ u maasil. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Koʼoteneʼex tin wiknal, tuláakleʼex máaxeʼex yaʼab a meyajeʼex yéetel aal a kuucheʼex, teen ken in beet a jeʼelsikabaʼex». Tsʼoʼoleʼ ka tu yaʼalaj xan: «Tumen teneʼ maʼ séeb in kʼuuxiliʼ yéetel kabal u yóol in puksiʼikʼal» (Mat. 11:28, 29). Kéen k-beet jeʼex tu beetiloʼ yéetel kéen k-eʼes utsil «tiʼ le máax óotsiloʼ», ku kʼamkoʼon Dios yéetel jach ku kiʼimaktal k-óol (Sal. 41:1). Koʼoneʼex ilik bix jeʼel k-chʼaʼik en cuentail u maasil ichil k-familiaeʼ, teʼ múuchʼuliloʼ yéetel teʼ kʼaʼaytajoʼ.

UNAJ K-CHʼAʼIK EN CUENTAIL U MAASIL ICHIL K-FAMILIA

3. ¿Bix unaj u tratartik u yatan le íichamtsiloʼ? (Ilawil le fotoʼob yaan tu káajbal le xookaʼ.)

3 Le íichamtsiloʼoboʼ letiʼob yáax unaj u chʼaʼikoʼob en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil ichil u familiaʼob (Efe. 5:25; 6:4). Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le íichamtsiloʼ unaj u tratartik u yatan «yéetel kʼaj óolalil». Le tʼaanaʼ jeʼel xan u páajtal u traducirtaʼal «u chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba» wa u «naʼatik bix u yuʼubikuba» (1 Ped. 3:7). Le oʼolal utiaʼal ka páajchajak k-chʼaʼik en cuentail u maasileʼ kʼaʼabéet k-naʼatik bix u yuʼubikuba. Le íichamtsil beetik beyaʼ ku yilik u yatan bey juntúul máax áantikeʼ, maʼatech u mixbaʼalkúuntik chéen tumen koʼolel (Gén. 2:18). Bey túunoʼ ku chʼenxikintik yéetel yaabilaj u yatan, tsʼoʼoleʼ ku yeʼesik tsiikil tiʼ. Juntúul kiik kajaʼan Canadaeʼ, ku yaʼalik: «In wíichameʼ maʼatech u mixbaʼalkúuntiken mix tech u yaʼalikten: ‹Maʼ unaj u wuʼuyikaba beyoʼ›. Tsʼoʼoleʼ ku jóoʼsik tiempo utiaʼal u yuʼubik baʼax kin waʼalik. Kéen kʼaʼabéetchajak u yáantken in kʼex bix in tuukuleʼ ku beetik yéetel yaabilaj».

4. ¿Baʼax maʼ unaj u beetik juntúul íichamtsil u yaabiltmaj u yataniʼ?

4 Le íichamtsil u yaabiltmaj u yatanoʼ maʼatech u coquetear yéetel uláakʼ koʼoleloʼob mix tech u tsʼáaik naʼatbil yaanal baʼal yoʼolal bix u tratartikoʼob. Maʼatech u beetik xan tiʼ red social mix tiʼ Internet (Job 31:1). Lelaʼ ku beetik tumen u yaabiltmaj Dios yéetel u pʼekmaj baʼax kʼaas, maʼ chéen tumen u yaabiltmaj u yataniʼ (xok Salmo 19:14; 97:10).

5. ¿Bix u yeʼesik le atantsil ku naʼatik bix u yuʼubikuba u yíichamoʼ?

5 Wa le íichamtsil ku beetik jeʼex Jesucristo, u pooliloʼ, maas ku yeʼesaʼal «nojoch tsiikil» tiʼ tumen u yatan (Efe. 5:22-25, 33). Le atantsil xanoʼ yaan u yeʼesik ku naʼatik u yíicham kéen kʼaʼabéetchajak u beetik wa baʼax meyajil teʼ múuchʼuliloʼ bey xan wa yaan wa baʼax chiʼichnakkúuntik. Juntúul sukuʼun kajaʼan Gran Bretañaeʼ, ku yaʼalik: «Yaan kʼiineʼ in wataneʼ ku tsʼáaik cuenta yaan baʼax chiʼichnakkúuntiken, tumen maʼ kiʼimak in wóol jeʼex suukileʼ. Letiʼ túuneʼ ku yilik u beetik baʼax ku yaʼalik Proverbios 20:5, ku kaxtik u súutukil utiaʼal u kʼáatik baʼax ku yúuchulten. Wa junpʼéel baʼal jeʼel u páajtal in waʼaliktiʼeʼ kin tsikbaltiktiʼ».

6. ¿Bix jeʼel u kaʼansaʼal le mejen paalal u chʼaʼob en cuentail u maasiloʼ, yéetel baʼax utsil jeʼel u taasiktiʼobeʼ?

6 Le taatatsiloʼob ku paklan eʼeskoʼob tsiikil tu baatsiloʼoboʼ ku yeʼeskoʼob tiʼ u paalaloʼob baʼax unaj u beetkoʼob xan. Baʼaleʼ unaj u kaʼanskoʼob xan tiʼ u paalaloʼob bix jeʼel u chʼaʼikoʼob en cuentail bix u yuʼubikuba u maasileʼ. Jeʼel u páajtal u kaʼanskoʼob tiʼ u mejen paalaloʼob maʼ unaj u yáalkaboʼob tu Najil Reinoeʼ wa u yaʼalikoʼobtiʼob tiʼ junpʼéel reunión socialeʼ yáax letiʼe nukuch máakoʼob unaj u tsʼaʼabal u yoʼochoʼoboʼ. Tuláakal le múuchʼulil jeʼel u páajtal u yáantik le taatatsiloʼob u kaʼans u paalaloʼoboʼ. Jeʼex wa juntúul chan paal ku beetik wa baʼax t-oʼolaleʼ unaj k-felicitartik. Leloʼ yaan u yáantik u yileʼ «maas ku taasik kiʼimak óolal u tsʼaʼabal wa baʼax ke u kʼaʼamal wa baʼax» (Bax. 20:35).

UNAJ K-CHʼAʼIK EN CUENTAIL U MAASIL TEʼ MÚUCHʼULILOʼ

7. ¿Baʼax tu beetaj Jesús ka tu tsʼakaj juntúul máak kóok, yéetel baʼax jeʼel u páajtal k-kanik tiʼeʼ?

7 Juntéenjeak le tiaʼan Jesús Decápolisoʼ «taasaʼab juntúul máak kóok yéetel istikyaj u jóokʼol u tʼaan» (Mar. 7:31-35). Letiʼeʼ «tu bisaj junpáayil» utiaʼal u tsʼakik. ¿Baʼaxten maʼ tu tsʼakaj tu táan u maasiliʼ? Maʼ xaaneʼ tu yileʼ, le máak kóokoʼ suʼlak yanil ichil le yaʼabkach máakoʼoboʼ. Toʼoneʼ maʼ tu páajtal k-beetik milagroʼob. Baʼaleʼ jeʼel u páajtal k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba le sukuʼunoʼoboʼ yéetel k-áantkoʼob tiʼ baʼax kʼaʼabéet. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Koʼoneʼex kaxtik xan bix jeʼel k-paklan áantikbaʼex utiaʼal ka yanak yaabilaj t-baatsil bey xan utiaʼal k-beetik baʼaloʼob maʼalobtak» (Heb. 10:24). ¿Bix jeʼel k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil jeʼex tu beetil Jesús tiʼ le máak kóokoʼ?

8, 9. ¿Bix jeʼel u páajtal k-áantik le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼob bey xan le discapacitadoʼoboʼ? Tʼaanen tiʼ jujunpʼéel baʼax uchaʼan.

8 Unaj k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba le tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼoboʼ bey xan le discapacitadoʼoboʼ. Le baʼax maas kʼaʼanaʼan ichil junpʼéel múuchʼuliloʼ letiʼe yaabilajoʼ, maʼ letiʼe bukaʼaj meyaj ku beetaʼaloʼ (Juan 13:34, 35). Le yaabilajoʼ ku péeksikoʼon k-áant le tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼoboʼ yéetel le discapacitadoʼob utiaʼal ka xiʼikoʼob muchʼtáambal yéetel utiaʼal u jóokʼloʼob kʼaʼaytajoʼ. K-áantkoʼob kex maʼ yaʼab baʼax ku páajtal u beetkoʼob ichil u kaajal Jéeobaiʼ (Mat. 13:23). Michael, tiʼ silla de ruedas ku máaneʼ, jach kiʼimak u yóol ikil u yáantaʼal tumen u láakʼtsiloʼob yéetel tumen le sukuʼunoʼob teʼ grupo tuʼux ku kʼaʼaytajoʼ. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Yoʼolal le áantaj ku tsʼáaikoʼobtenoʼ óoliʼ tiʼ tuláakal le muchʼtáambaloʼob kin binoʼ yéetel mantatsʼ kin jóokʼol kʼaʼaytaj. Le baʼax maas uts tin wichoʼ letiʼe in kʼaʼaytaj teʼ tuʼuxoʼob yaʼab u máan máakoʼ».

9 Tiʼ yaʼab u najiloʼob Beteleʼ, yaan sukuʼunoʼob yéetel kiikoʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼobiʼ, tsʼoʼoleʼ kʼojaʼanoʼob. ¿Bix u yeʼesaʼal yaabilaj tiʼob tumen le superintendenteʼob ku meyajoʼob Beteloʼ? Ku yilkoʼob ka béeychajak u kʼaʼaytajoʼob yéetel carta bey xan tiʼ teléfono. Bill, yaan 86 años tiʼeʼ, ku tsʼíibtik cartaʼob tiʼ le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ tuʼuxoʼob óoliʼ maʼatech u yúuchul kʼaʼaytajoʼ, letiʼeʼ ku yaʼalik: «Jach kiʼimak k-óol ikil u béeytal k-tsʼíibtik cartaʼob tiʼ le máakoʼoboʼ». Nancy, yaan óoliʼ 90 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Jach jatsʼuts in wilik in tsʼíibtik cartaʼob, tumen beyoʼ ku páajtal in kʼaʼaytaj. Le máakoʼoboʼ unaj u yojéeltikoʼob u jaajil». Ethel, síij tu añoil 1921, ku yaʼalik: «Sáamsamal yaan baʼax yaj ten. Yaan kʼiineʼ jach talam in wilik tak chéen in takik in nookʼ». Kex beyoʼ jach jatsʼuts u yilik u kʼaʼaytaj tiʼ teléfono, yaan tiʼ le máaxoʼob ku tsikbal tu yéeteloʼ ku kaʼa tʼankoʼob utiaʼal u seguertik u tsikbaloʼob. Barbara, yaan 85 años tiʼeʼ, ku yaʼalik xan: «Tumen mantatsʼ kʼojaʼaneneʼ talam in wilik in jóokʼol kʼaʼaytaj mantatsʼ. Baʼaleʼ ku páajtal in kʼaʼaytaj tiʼ teléfono. ¡Nib óolal tiʼ Jéeoba!». Ichil óoliʼ junpʼéel añoeʼ, junjaats sukuʼunoʼob yaan u jaʼabiloʼobeʼ kʼaʼaytajnajoʼob 1,228 horaʼob, tu tsʼíibtoʼob 6,265 cartaʼob, tʼaanajoʼob 2,000 u téenel tiʼ teléfono yéetel tu túuxtoʼob 6,315 publicacionoʼob. ¡Bukaʼaj wal kiʼimakchajik u yóol Jéeoba yoʼolal le meyaj tu beetoʼoboʼ! (Pro. 27:11.)

10. ¿Bix jeʼel k-áantaj utiaʼal u jóoʼsaʼal u yutsil le muchʼtáambaloʼob tumen le sukuʼunoʼoboʼ?

10 Unaj k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil teʼ muchʼtáambaloʼ. Wa k-beetik beyoʼ yaan k-áantkoʼob u maas jóoʼsoʼob u yutsil le muchʼtáambaloʼ. ¿Bix túun jeʼel k-beetkeʼ? Junpʼéel bixeʼ letiʼe k-kʼuchul táanil tiʼ u káajal le muchʼtáambal utiaʼal maʼ k-náaysik u yóol le sukuʼunoʼoboʼ. U jaajileʼ yaan kʼiineʼ jeʼel u yúuchul wa baʼax jeʼel u beetik maʼ k-kʼuchul táanil tiʼ u káajal le muchʼtáambaloʼ. Baʼaleʼ wa suuk k-kʼuchul tsʼoʼok u káajaleʼ, unaj k-ilik baʼax jeʼel u páajtal k-beetik utiaʼal k-eʼesik k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba le sukuʼunoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ kʼaʼajaktoʼoneʼ Jéeoba yéetel Jesús invitartikoʼon teʼ muchʼtáambaloʼ (Mat. 18:20). Le oʼolal unaj k-eʼesik tsiikil tiʼob.

11. Le sukuʼunoʼob ku máanskoʼob junpʼéel tsoltʼaanoʼ, ¿baʼaxten unaj u beetkoʼob baʼax ku yaʼalik Yáax tiʼ Corintoiloʼob 14:40?

11 Uláakʼ bix jeʼel k-eʼesik k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ letiʼe kéen k-beet «tuláakal baʼal tu nuʼuk yéetel tu tsoolol» (1 Cor. 14:40). Jeʼex le sukuʼunoʼob ku máanskoʼob junpʼéel tsoltʼaan teʼ muchʼtáambaloʼ unaj u yilkoʼob maʼ u píitmáan u tiempoʼob. Beyoʼ ku yeʼeskoʼob ku chʼaʼikoʼob en cuentail u tiempo uláakʼ sukuʼun kun máanoʼ bey xan u maasil teʼ múuchʼuliloʼ. ¿Baʼaxten? Tumen maʼ xaaneʼ yaan sukuʼunoʼobeʼ náach kajaʼanoʼob, yanoʼobeʼ yaan u jóokʼol u chʼaʼob camión yéetel yanoʼob xaneʼ maʼ j-Jaajkunaj u núupoʼobiʼ, le oʼolal táan u páaʼtaʼal u kʼuchloʼob tu yotochoʼob.

12. ¿Baʼaxten unaj k-yaabiltik yéetel k-eʼesik tsiikil tiʼ le ancianoʼoboʼ? (Ilawil le cuadro « Unaj k-eʼesik tsiikil tiʼ le máaxoʼob tsʼaʼantiʼob junpʼéel nojoch meyaj ichil u kaajal Jéeobaoʼ».)

12 Le ancianoʼob teʼ múuchʼuliloʼ yaʼab meyaj ku beetkoʼob yéetel ku tsʼáaik u yóoloʼob teʼ kʼaʼaytajoʼ, le oʼolal jach unaj u yeʼesaʼal tsiikil tiʼob yéetel u yaabiltaʼaloʼob (xok 1 Tesalonicailoʼob 5:12, 13). ¿Máasaʼ k-tsʼáaik u diosboʼotikil tiʼob yoʼolal le meyaj ku beetkoʼoboʼ? Unaj k-múul meyaj tu yéeteloʼob yéetel k-beetik baʼax ku yaʼalikoʼob. Tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ táan u kanáantkoʼob k-kuxtal yéetel u yojloʼob yaan u kʼubkoʼob cuenta t-oʼolal (Heb. 13:7, 17).

UNAJ K-CHʼAʼIK EN CUENTAIL BIX U YUʼUBIKUBA U MAASIL TEʼ KʼAʼAYTAJOʼ

13. ¿Baʼax k-kanik tiʼ bix tu tratartil Jesús u maasil?

13 Profeta Isaíaseʼ tu yaʼalaj tu yoʼolal Jesús: «Maʼ bin tsʼoʼokok u kachik le sakʼab kaachaloʼ mix bíin u tup le sáas chichan u kʼáakʼiloʼ» (Isa. 42:3). Jesuseʼ u yaabiltmaj le máakoʼoboʼ yéetel ku naʼatik bix u yuʼubikubaʼob. Ku yilkoʼob bey junpʼéel sakʼab kaachaleʼ wa bey junpʼéel mecha chichan u kʼáakʼil, taʼaytak u tuʼupuleʼ. Letiʼeʼ ku chʼaʼikoʼob en cuentail, ku tratartikoʼob yéetel yaabilaj yéetel ku chúukpajal u yóol tiʼob. Le oʼolal tak le mejen paalal ku náatsʼloʼob tu yiknaloʼ (Mar. 10:14). U jaajileʼ toʼoneʼ maʼ tu páajtal k-jach naʼatik bix u yuʼubikuba u maasil yéetel k-kaʼanskoʼob jeʼex Jesuseʼ. Kex beyoʼ jeʼel u páajtal k-chʼaʼik en cuentail le máaxoʼob yéetel k-tsikbal teʼ kʼaʼaytajoʼ. Koʼoneʼex ilik bix jeʼel k-chʼaʼikoʼob en cuentail yoʼolal baʼax k-aʼalik, baʼax hora k-bin iloʼob yéetel bukaʼaj tiempo unaj k-tsikbal tu yéeteloʼob.

14. ¿Baʼaxten unaj k-kanáantik bix k-tʼaan yéetel le máakoʼob teʼ kʼaʼaytajoʼ?

14 Bix unaj k-tʼaan yéetel le máakoʼoboʼ. Teʼ kʼiinoʼobaʼ, óoliʼ tuláakal le j-koonoloʼob, le politicoʼob yéetel u nuuktakil le religionoʼoboʼ kʼasaʼanoʼob yéetel ku yookoloʼob, le oʼolal yaʼab máakeʼ ku yuʼubik maʼatech u chʼaʼabal en cuentail yéetel chéen ku beetaʼal u muʼyajoʼob (Mat. 9:36). Yaʼabeʼ maʼatech u confiaroʼob tiʼ mix máak yéetel maʼatech u creertikoʼob wa jeʼel u bintiʼob utsileʼ. Le oʼolal le baʼaxoʼob k-aʼalik yéetel le bix k-aʼalikoʼ unaj u yeʼesik k-yaabiltmoʼob yéetel k-chʼaʼik óotsilil tiʼob. Yaʼab u téeneleʼ le máakoʼoboʼ ku yuʼubikoʼob le maʼalob péektsil k-kʼaʼaytikoʼ, tumen ku yilkoʼob k-eʼesik tsiikil tiʼob yéetel k-kʼáat áantoʼob, maʼ tumen wa k-ojel yaʼab baʼaloʼob tiʼ le Bibliaoʼ mix tumen wa k-jach ojel k-tsol baʼax ku yaʼalikiʼ.

15. ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-chʼaʼik en cuentail le máakoʼob teʼ tuʼux k-kʼaʼaytajoʼ?

15 Yaʼab bix jeʼel k-eʼesik k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba le máakoʼob teʼ kʼaʼaytajoʼ. Jeʼex kéen meyajnaktoʼon kʼáatchiʼobeʼ, unaj k-beetik yéetel tsiikil bey xan yéetel yaabilaj. Juntúul precursoreʼ ku kʼaʼaytaj tuʼux óoliʼ maʼ séeb u tʼaan le máakoʼoboʼ. Le oʼolal tu tsʼáaj cuenta maʼ unaj u beetik kʼáatchiʼob jeʼel u beetik u suʼlaktal u yuumil naj wa maʼ u yojel u núukiliʼ. Mix juntéen ku kʼáatiktiʼob wa u yojloʼob bix u kʼaabaʼ Dios mix baʼax le Reinooʼ. Baʼaxeʼ ku yaʼaliktiʼob: «Teneʼ tsʼoʼok in kanik teʼ Biblia bix u kʼaabaʼ Diosoʼ, ¿jeʼel wa u páajtal in weʼesiktecheʼ?». Tumen maʼ igual bix líiʼsaʼanil máakeʼ, maʼ tu páajtal k-aʼalik bix unaj k-tʼanik cada juntúul máak. Baʼaleʼ mantatsʼ unaj k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikubaʼob yéetel k-eʼesik tsiikil tiʼob, le oʼolal unaj k-kʼaj óoltik tubeel le máakoʼob teʼ tuʼux k-kʼaʼaytajoʼ.

16, 17. 1) ¿Baʼax hora unaj k-bin k-xíimbalt le máakoʼob tu yotochoʼoboʼ? 2) ¿Bukaʼaj tiempo unaj k-tsikbal tu yéeteloʼob?

16 Baʼax hora unaj k-bin iloʼob. Le kéen kʼaʼaytajnakoʼon joonaj joonajileʼ, le máakoʼoboʼ maʼ táan u páaʼtikoʼonoʼobiʼ. Le oʼolal unaj k-bin tiʼ junpʼéel hora k-ojel maas jeʼel u yóotkoʼob tsikbaleʼ (Mat. 7:12). Maʼalob ka k-tukle: «¿Ku líikʼil wa temprano le máakoʼob tu jóokʼbal semanaoʼ?». Wa maʼatecheʼ, maʼ xaaneʼ maas maʼalob ka káajak k-kʼaʼaytaj teʼ bejoʼoboʼ, teʼ tuʼux yaʼab u máan máakoʼ wa k-kaʼa xíimbaltik le máaxoʼob k-ojel temprano ku líikʼloʼoboʼ.

17 Bukaʼaj tiempo unaj k-tsikbal tu yéeteloʼob. Le máakoʼob bejlaʼoʼ jach yaʼab baʼax ku beetkoʼob, le oʼolal le yáax kéen xiʼikoʼon k-xíimbaltoʼoboʼ maʼ unaj k-xáantaliʼ. Maas maʼalob chéen junsúutuk ka tsikbalnakoʼon tu yéeteloʼob (1 Cor. 9:20-23). Wa ku yiloʼob k-chʼaʼik en cuentail yaʼab meyaj yaan tiʼobeʼ maas jeʼel u kʼamkoʼonoʼob tu kaʼatéeneʼ. Wa k-eʼesik le modos ku taal tiʼ le kiliʼich muukʼoʼ yaan k-eʼesik «u yéet meyajoʼon Dios». Beyoʼ maʼ xaaneʼ jeʼel k-meyaj tiʼ Jéeoba utiaʼal u natsʼik wa máax ichil u kaajaleʼ (1 Cor. 3:6, 7, 9).

18. ¿Baʼax utsiloʼob ken k-kʼam wa k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil?

18 Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ unaj k-ilik k-chʼaʼik en cuentail bix u yuʼubikuba u maasil ichil k-familia, teʼ múuchʼuliloʼ bey xan yéetel le máaxoʼob k-tsikbal teʼ kʼaʼaytajoʼ. Wa k-beetkeʼ yaan k-kʼamik yaʼab bendicionoʼob bejlaʼeʼ bey xan teʼ kʼiinoʼob ku taaloʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Kiʼimak u yóol le máax ku yeʼesik u yutsil tiʼ le máax óotsiloʼ, tumen yaan u yáantaʼal tumen Jéeoba tu kʼiinil táan u muʼyaj» (Salmo 41:1, 2, TNM). Tsʼoʼoleʼ yaan u yantal kiʼimak óolal tiʼ way yóokʼol kaabeʼ.