Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 19

¿Máax «u reyil xaman» tu tsʼook kʼiinoʼob?

¿Máax «u reyil xaman» tu tsʼook kʼiinoʼob?

«Teʼ tu tsʼook kʼiinoʼoboʼ u reyil noojol yéetel [u reyil xamaneʼ] yaan u paklan léenchʼintikubaʼob» (DAN. 11:40).

KʼAAY 150 Kaxt Jéeoba, le Dios kun salvartikechoʼ

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. Le profecíaʼob yaan teʼ Bibliaoʼ, ¿baʼax ku yáantkoʼon k-ojéelte?

MAʼ NÁACH kʼiineʼ, ¿baʼax kun úuchul tiʼ u kaajal Dios? Le profecíaʼob yaan teʼ Bibliaoʼ ku yáantkoʼon k-ojéelt u núukil. Ku yaʼaliktoʼoneʼ ichil junpʼíit kʼiineʼ yaan u yúuchul nukuch baʼaloʼob, le baʼaloʼobaʼ yaan baʼax u yil yéetel k-kuxtal. Junpʼéel tiʼ le profecíaʼoboʼ ku yaʼalik baʼax ken u beet le gobiernoʼob maas yaan u páajtaliloʼob teʼ yóokʼol kaabaʼ. Lelaʼ tiaʼan teʼ capítulo 11 tiʼ u libroil Danieloʼ. Teʼeloʼ ku yaʼalikeʼ yaan kaʼatúul reyoʼob ku atacarkubaʼob: u reyil xaman yéetel u reyil noojol. Yaʼab tiʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik le profecíaaʼ tsʼoʼok u béeychajal, lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ yaan xan u béeychajal le jaats ku bineltikoʼ.

2. Yoʼolal baʼax ku yaʼalik Génesis 3:15 bey xan Apocalipsis 11:7 yéetel 12:17, ¿baʼax unaj k-chʼaʼik en cuenta kéen k-xakʼalt u profecíail Daniel?

2 Utiaʼal k-naʼatik u profecíail Daniel capítulo 11, unaj k-chʼaʼik en cuentaeʼ le gobiernoʼob ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob teʼ profecíaaʼ chéen letiʼe u pʼekmoʼob u kaajal Dios yéetel ku chʼaʼpachtikoʼoboʼ. Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ jach junpʼíitoʼob wa ka k-ket yéetel bukaʼaj u kajnáaliloʼob yóokʼol kaab. Kex beyoʼ jach pʼektaʼanoʼob tumen le gobiernoʼoboʼ, ¿baʼaxten? Tumen Satanás yéetel tuláakal le máaxoʼob apoyarkoʼ taak u xuʼulskoʼob le máaxoʼob meyajtik Jéeoba yéetel Jesúsoʼ (xok Génesis 3:15; Apocalipsis 11:7; 12:17). Le baʼax u kʼáat u yaʼal u profecíail Danieloʼ kʼaʼabéet u kʼaxkuba maʼalob yéetel uláakʼ profecíaʼob yaan teʼ Bibliaoʼ. Le oʼolal utiaʼal u páajtal k-naʼatik tubeeleʼ kʼaʼabéet k-xakʼaltik uláakʼ tekstoʼob yaan teʼ Bibliaoʼ.

3. ¿Baʼax ken k-xakʼalt teʼ xookaʼ bey xan teʼ tuláakʼoʼ?

3 Teʼ xookaʼ yaan k-xakʼaltik baʼax ku yaʼalik Daniel 11:25 tak 39. Yaan xan k-kʼaʼajsik máaxoʼob kʼuch u beetubaʼob u reyil xaman yéetel u reyil noojol ichil u añoiloʼob 1870 tak 1991. Tsʼoʼoleʼ yaan k-ilik baʼaxten unaj u kʼexpajal le bix k-naʼatik junjaats tiʼ le profecíaaʼ. Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-xakʼaltik Daniel 11:40 tak 12:1. Yaan u tsoʼolol bix u béeychajal le baʼax ku yaʼalik le tekstoʼobaʼ. Lelaʼ káaj u béeychajal desde 1990 yéetel yaan u tsʼoʼokol tu kʼiinil Armagedón. Le táan k-xakʼaltik le kaʼapʼéel xookoʼobaʼ maʼalob ka k-chʼaʼ en cuenta baʼax ku tsoʼolol teʼ cuadro «Kaʼatúul reyoʼob ku atacarkubaʼob». Chéen baʼaleʼ táanileʼ jach maʼalob ka k-naʼat máax le kaʼatúul reyoʼob ku chʼaʼchiʼitik le profecíaoʼ.

¿BIX JEʼEL K-OJÉELTIK MÁAX LE KAʼATÚUL REYOʼOBOʼ?

4. ¿Máakalmáak le óoxpʼéel baʼal eʼesiktoʼon máax u reyil xaman yéetel máax u reyil noojoloʼ?

4 Úuchjeakileʼ ku yaʼalaʼal «u reyil xaman» yéetel «u reyil noojol» tiʼ le reyoʼob ku gobernaroʼob tu xamanil yéetel tu noojolil u kaajil Israeloʼ. Lelaʼ bey u yeʼesik le baʼax aʼalaʼab tiʼ Daniel tumen juntúul ángeloʼ, aʼalaʼabtiʼ: «Teneʼ tsʼoʼok in taal utiaʼal ka in wáantech a naʼat le baʼax kun taal tu yóokʼol a kaajal [wa u kaajal Dios] teʼ tu tsʼook kʼiinoʼoboʼ» (Dan. 10:14). Jéeobaeʼ tu kʼamaj u kaajil Israel bey u kaajal tak teʼ Pentecostés tiʼ u añoil 33. Pero desde teʼ año jeʼeloʼ Jéeobaeʼ tu yeʼeseʼ chéen ku kʼamik u discípuloʼob Jesús bey u kaajaleʼ. Bey túunoʼ u maas yaʼabil tiʼ le baʼax ku yaʼalik le capítulo 11 tiʼ Danieloʼ jach mix baʼal yaan yil yéetel u luʼumil Israel, baʼaxeʼ yéetel le máaxoʼob tsaypachtik Cristooʼ (Hech. 2:1-4; Rom. 9:6-8; Gál. 6:15, 16). Tsʼoʼoleʼ jeʼex u máan le tiempooʼ bey u bin u kʼexpajal máax u reyil xaman yéetel máax u reyil noojol. Kex tsʼoʼok u kʼexpajal máaxoʼobeʼ yaan óoxpʼéel baʼal suuk u beetkoʼob. Yáaxeʼ ku gobernaroʼob tuʼux kajaʼan yaʼab máaxoʼob meyajtik Dios wa ku chʼaʼpachtikoʼob. U kaʼapʼéeleʼ yoʼolal baʼax ku beetkoʼob tiʼ u kaajal Dioseʼ ku yeʼeskoʼob jach u pʼekmoʼob Jéeoba. Yéetel u yóoxpʼéeleʼ mantatsʼ táan u paklan atacarkubaʼob.

5. ¿Yanchaj wa u reyil xaman yéetel u reyil noojol ichil le año 100 tak 1870? Tsole.

5 Le maʼ úuch káajak le siglo dosoʼ (año 101 tak 200 tsʼoʼokok u taal Jesús [tsʼ.t.J.]) ichil le múuchʼuliloʼ ook máaxoʼob ku kaʼanskoʼob baʼaloʼob yaan yil yéetel le religión minaʼan u jaajil tiʼoʼ yéetel maʼ tu kaʼansoʼob baʼax ku yaʼalik u Tʼaan Diosiʼ. Bey túunoʼ le maʼ úuch tsʼoʼokok le año 100 tak tu añoil 1870, minaʼan kaʼach junpʼéel kaaj bisik u kʼaabaʼ Dios way Luʼumeʼ. Le kʼaakʼas xíiw wa le máaxoʼob ku yaʼalikubaʼob cristianoʼoboʼ yaʼabchajoʼob ka pʼáat maʼ chíikaʼan máaxoʼob jach tu jaajil meyajtik Diosiʼ (Mat. 13:36-43). ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-chʼaʼik en cuenta lelaʼ? Tumen ku yeʼesiktoʼoneʼ maʼ yanchaj u reyil xaman mix u reyil noojol ichil le año 100 tak 1870. Teʼ tiempo jeʼeloʼ minaʼan kaʼach junpʼéel kaaj bisik u kʼaabaʼ Dios utiaʼal ka atarcartaʼak tumen le reyoʼobaʼ. * Chéen baʼaleʼ le ka tsʼoʼok le año 1870, chíikpaj tu kaʼatéen u reyil xaman yéetel u reyil noojol. ¿Baʼaxten k-aʼalik leloʼ?

6. ¿Bix úuchik u formar tu kaʼatéen u kaajal Dios way Luʼumeʼ?

6 U kaajal Dioseʼ káaj u formar tu kaʼatéen desde tu añoil 1870. Teʼ año jeʼeloʼ Charles Russell yéetel jujuntúul u amigoʼobeʼ káaj u muchʼkubaʼob utiaʼal u xakʼaltikoʼob baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Letiʼobeʼ tu béeykuntoʼob le profecía ku yaʼalik yaan u túuxtaʼal juntúul «máak» utiaʼal u preparartik le bej antes tiʼ u káajal u meyaj u Reino Diosoʼ (Mal. 3:1). Bey túun úuchik u chíikpajal tu kaʼatéen u kaajal Dios way Luʼumeʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿yanchaj wa junpʼéel gobierno atacartik máaxoʼob meyajtik Dios teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ? Koʼox ilik.

¿MÁAX U REYIL NOOJOL?

7. ¿Máax u reyil noojol le táan le Yáax Nojoch Guerraoʼ?

7 Tu añoil 1870, minaʼan uláakʼ luʼum jeʼex Gran Bretaña ka u gobernart yaʼab luʼumoʼobeʼ. Tsʼoʼoleʼ tiʼ letiʼ yaan kaʼach le ejército maas yaan u poder tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. U profecíail Danieleʼ ku yaʼalikeʼ junpʼéel chan baakeʼ tu ganartaj le uláakʼ óoxpʼéel baakoʼoboʼ. Le chan baakaʼ ku chíikbesik u luʼumil Gran Bretaña yéetel le uláakʼ óoxpʼéel baakoʼoboʼ ku chíikbesik Francia, España yéetel Países Bajos (Dan. 7:7, 8). Gran Bretañaeʼ tu chíikbesaj u reyil noojol le táan le Yáax Nojoch Guerraoʼ. Teʼ kʼiinoʼob xanoʼ Estados Unidoseʼ letiʼ le luʼum maas ayikʼaloʼ, tsʼoʼoleʼ tu nupuba yéetel Gran Bretaña.

8. ¿Máax u reyil noojol teʼ tu tsʼook kʼiinoʼobaʼ?

8 Le táan le Yáax Nojoch Guerraoʼ Estados Unidos yéetel Gran Bretañaeʼ tu nupubaʼob utiaʼal u múul baʼateloʼob. Bey úuchik u yantal le gobierno maas yaan u poder tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Jeʼex tu yaʼalil profeta Danieleʼ le reyaʼ tu muchʼaj «junpʼéel ejército jach táaj nojoch yéetel jach yaan u páajtalil» (Dan. 11:25). Teʼ tu tsʼook kʼiinoʼobaʼ u reyil noojoleʼ Gran Bretaña yéetel Estados Unidos. * Baʼaleʼ ¿máax túun u reyil xaman?

 

KU KAʼA CHÍIKPAJAL U REYIL XAMAN

9. 1) ¿Baʼax kʼiin ka chíikpaj tu kaʼatéen u reyil xaman? 2) ¿Bix béeychajik u profecíail Daniel 11:25?

9 U reyil xamaneʼ chíikpaj tu kaʼatéen 1871, junpʼéel año káajak u muchʼkuba Russell yéetel u amigoʼob u xakʼalxoktoʼob le Bibliaoʼ. ¿Máax túun le u reyil xamanoʼ? Alemania. Teʼ añooʼ Otto von Bismarckeʼ tu muchʼaj yaʼab luʼumoʼob ka formarnaj u luʼumil Alemania. Guillermo Primeroeʼ tu beetaj u emperadoril yóokʼol le luʼumaʼ yéetel tu tsʼáaj junpʼéel nojoch cargo tiʼ Bismarck utiaʼal ka áantaʼak gobernar. * Ka máan wa jaypʼéel añoseʼ yanchaj poder tiʼ Alemania ka joʼopʼ u controlartik jujunpʼéel u luʼumiloʼob África bey xan le luʼumiloʼob yanoʼob teʼ tu kʼáaʼnáabil le Pacíficooʼ. Alemania túuneʼ joʼopʼ u retartik Gran Bretaña utiaʼal u yeʼesik yaan xan u poder (xok Daniel 11:25). U luʼumil Alemaniaeʼ tu yilaj u yantaltiʼ junpʼéel nojoch ejército, tsʼoʼoleʼ tu yilaj xan bix jeʼel u yantaltiʼ uláakʼ ejército ka baʼatelnak teʼ kʼáaʼnáab jeʼex le yaan tiʼ Gran Bretañaoʼ. Teʼ Yáax Nojoch Guerraoʼ Alemaniaeʼ tu atacartaj u enemigoʼob yéetel tuláakal le ejército yaantiʼoʼ.

10. ¿Bix béeychajik u profecíail Daniel 11:25b yéetel 26?

10 Danieleʼ tu yaʼalaj xan baʼax kun úuchul tiʼ Alemania bey xan tiʼ le nojoch ejército yaantiʼoʼ. Tu yaʼaleʼ u reyil xamaneʼ maʼ kun pʼáatal waʼatalil. ¿Baʼaxten? Le profecíaoʼ ku yaʼalik: «Letiʼobeʼ yaan u chʼaʼtuklikoʼob baʼaloʼob kʼaastak tu contra. Le máaxoʼob jaantik u kiʼikiʼ janaloʼoboʼ letiʼob kun beetik u lúubul» (Dan. 11:25b, 26a). Tu kʼiiniloʼob Danieleʼ le máaxoʼob jaantik le «kiʼikiʼ janaloʼoboʼ» letiʼe máaxoʼob tsʼaʼantiʼob nojoch cargoʼob tumen le reyoʼ (Dan. 1:5). Le baʼax tu yaʼalaj Danielaʼ béeychaj tiʼ le máaxoʼob tsʼaʼab nukuch cargo tiʼob tu luʼumil Alemaniaoʼ, jeʼex u nuuktakil le soldadoʼoboʼ bey xan le máaxoʼob aʼalik tiʼ le emperador bix unaj u nuʼuktaʼal le soldadoʼob utiaʼal baʼateloʼ. Le máakoʼobaʼ áantajnajoʼob utiaʼal ka tseʼelek u cargo le emperadoroʼ. * Danieleʼ tu yaʼalaj xan baʼax kun úuchul tiʼ u reyil xaman kéen baʼatelnak yéetel u reyil noojol. Le profecíaoʼ ku yaʼalik: «U ejércitoeʼ yaan u míistaʼal, yéetel yaʼab kun kíimloʼobiʼ» (Dan. 11:26b). Jeʼex tu yaʼalil u profecíail Danieleʼ u ejército Alemaniaeʼ xanaʼchaʼataʼab teʼ Yáax Nojoch Guerraoʼ yéetel yaʼab máakoʼob kíimoʼobiʼ. Tak teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ maʼ kíimik le bukaʼaj máakoʼob tiʼ junpʼéel guerraoʼ.

11. Jeʼex u yaʼalik Daniel 11:27 tak 30, ¿baʼax tu beetaj u reyil xaman yéetel u reyil noojol?

11 Daniel 11:27 yéetel 28, ku yaʼalik baʼax ken u beet u reyil xaman yéetel u reyil noojol antes tiʼ le Yáax Nojoch Guerraoʼ, ku yaʼalik: «Yaan u kutaloʼob tiʼ junpʼéeliliʼ mesa, chéen baʼaleʼ chéen tuusoʼob ken u yaʼal ichiloʼob». Le profecíaoʼ ku yaʼalik xaneʼ «yaʼab baʼaloʼob maʼalobtak» kun antal tiʼ u reyil xaman. Jach béeychaj le baʼax aʼalaʼaboʼ. Alemania yéetel Gran Bretañaeʼ ku paklan aʼalikoʼob u kʼáatoʼob ka yanak jeetsʼelil ichiloʼob. Chéen baʼaleʼ u jaajileʼ chéen tuus le baʼax ku yaʼalikoʼoboʼ tumen tu añoil 1914, káaj le Yáax Nojoch Guerraoʼ. Antes tiʼ 1914, Alemaniaeʼ ayikʼalchaji ka pʼáat letiʼ le u kaʼapʼéel luʼum maas ayikʼal tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Bey túunoʼ jeʼex tu yaʼalil Daniel 11:29 yéetel le yáax jaats tiʼ le versículo 30, Alemaniaeʼ tu chʼaʼtuklaj u bin baʼateʼel tu contra u reyil noojol, chéen baʼaleʼ ganartaʼabi.

KAʼATÚUL REYOʼOB KU ATACARKOʼOB U KAAJAL DIOS

12. ¿Baʼax tu beetaj u reyil xaman yéetel u reyil noojol teʼ Yáax Nojoch Guerraoʼ?

12 Desde tu añoil 1914, le kaʼatúul reyoʼoboʼ káaj u maas atacarkubaʼob bey xan u maas atacarkoʼob u kaajal Dios. Lelaʼ bey úuchik teʼ Yáax Nojoch Guerraoʼ, u gobiernoil Alemania yéetel Gran Bretañaeʼ tu chʼaʼpachtoʼob le sukuʼunoʼoboʼ tumen maʼ tu yóotoʼob bin teʼ guerraoʼ. Tsʼoʼoleʼ Apocalipsis 11:7 tak 10, béeychaj le ka kʼaʼal cárcel le sukuʼunoʼob nuʼuktik le kʼaʼaytaj tumen u gobiernoil Estados Unidosoʼ.

13. ¿Baʼax tu beetaj u reyil xaman desde tu añoil 1933 bey xan le táan le Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ?

13 Tsʼoʼoleʼ desde tu añoil 1933 yéetel maases le táan le Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ u reyil xamaneʼ tu chʼaʼpachtaj u kaajal Dios yéetel tu beetaj u sen muʼyaj. Le ka ganarnaj le partido tuʼux yaan Hitleroʼ, letiʼ yéetel le máaxoʼob áantkoʼ tu prohibirtoʼob le meyaj ku beetik u kaajal Diosoʼ. Le kʼasaʼan máakoʼobaʼ tu kíimsoʼob óoliʼ 1,500 sukuʼunoʼob tsʼoʼoleʼ tu kʼaloʼob uláakʼ u milesil utiaʼal u beetkoʼob u sen meyajoʼob. Danieleʼ u yaʼalmiliʼ bey kun úuchloʼ. U reyil xamaneʼ, úuchik u prohibirtik u kʼaʼaytaj u kaajal Dioseʼ, tu ‹kʼaskúuntaj le lugar santooʼ› yéetel tu beetaj ‹u luʼsaʼal le ofrendaʼob unaj u kʼuʼubul sáamsamaloʼ› (Dan. 11:30b, 31a). Hitler, le máax gobernartik Alemaniaoʼ, tu jurartaj yaan u xuʼulsik u kaajal Dios tiʼ tuláakal u luʼumil Alemania.

U TÚUMBEN REYIL XAMAN

14. Le ka tsʼoʼok le Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ, ¿máax kʼuch u beetuba u túumben reyil xaman? Tsole.

14 Le ka tsʼoʼok le Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ le Unión Soviéticaoʼ * tu luʼsaj tiʼ Alemania yaʼab luʼumoʼob ka káaj u gobernarkoʼob. Jeʼex tu beetil u gobierno Hitlereʼ, le Unión Soviética yéetel le luʼumoʼob apoyarkoʼ tu chʼaʼpachtoʼob xan tuláakal le máaxoʼob ku yuʼubikoʼob u tʼaan Dios yéetel maʼ tu beetoʼob baʼax ku yaʼalik le gobiernooʼ. Bey túun kʼuchik u beetuba u túumben reyil xamanoʼ.

15. ¿Baʼax tu beetaj u reyil xaman le ka tsʼoʼok le u Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ?

15 Le maʼ úuch tsʼoʼokok le Kaʼapʼéel Nojoch Guerraoʼ u túumben reyil xaman wa le Unión Soviética yéetel le luʼumoʼob apoyarkoʼ tu atacartoʼob u kaajal Dios. Apocalipsis 12:15 tak 17, ku ketik yéetel «junpʼéel río» le bix úuchik u chʼaʼpachtaʼal u kaajal Diosoʼ. Jeʼex tu yaʼalil le profecíaoʼ u reyil xamaneʼ tu prohibirtaj le kʼaʼaytaj ku beetik le sukuʼunoʼoboʼ yéetel tu túuxtaj u milesil tak Siberia utiaʼal u muʼyajoʼob. Teʼ tu tsʼook kʼiinoʼobaʼ u reyil xamaneʼ láayliʼ táan u chʼaʼpachtik u kaajal Dioseʼ, chéen baʼaleʼ maʼ béeyak u jeʼelsik le meyaj ku beetkoʼoboʼ. *

16. ¿Bix tu béeykuntil le Unión Soviética u profecíail Daniel 11:37 tak 39?

16 (Xok Daniel 11:37-39). ¿Baʼaxten le profecíaoʼ ku yaʼalikeʼ u reyil xamaneʼ «maʼ ken u respetart u Dios u papáʼob»? Tumen le Unión Soviéticaoʼ tu yóotaj u luʼs le páajtalil yaan tiʼ le religiónoʼob maas kʼaj óolaʼanoʼoboʼ, lelaʼ tu beetaj utiaʼal u xuʼulsik junpuliʼ tiʼ tuláakal le religiónoʼoboʼ. Jeʼex tu añoil 1918, tu tsʼáaj junpʼéel ley ku tʼaan yoʼolal le escuela yéetel le religiónoʼ. Bey túunoʼ yoʼolal le baʼax ku yaʼalik le leyoʼ maʼ xáanchaj ka káaj u kaʼansaʼal teʼ escuelaʼob minaʼan bin Dios. ¿Bix túun tu yeʼesil u reyil xaman ku alabartik «le dios ku adorartaʼal teʼ lugaroʼob kaʼanal u pakʼiloʼoboʼ»? Tu xupaj yaʼab taakʼin utiaʼal u maas muʼukʼaʼankúuntik u ejército yéetel tu beetaj u milesil bombaʼob utiaʼal ka chʼaʼabak saajkilil tiʼ. Ka máan tiempoeʼ u reyil xaman yéetel u reyil noojoleʼ yanchaj yaʼab armaʼob tiʼob. Yéetel le bukaʼaj armaʼob yaantiʼoboʼ jeʼel u páajtal u kíimskoʼob u millonesil máakoʼobeʼ.

LE KAʼATÚUL REYOʼOBOʼ KU YÁANTKUBAʼOB

17. ¿Máax «le x-laʼ baʼal ku xuʼulsajoʼ»?

17 Kex u reyil xaman yéetel u reyil noojol ku paklan atacarkubaʼobeʼ, u reyil xamaneʼ tsʼoʼok u apoyartik u reyil noojol utiaʼal u múul «tsʼáaikoʼob le x-laʼ baʼal ku xuʼulsajoʼ» (Dan. 11:31). «Le x-laʼ baʼal ku xuʼulsajoʼ» letiʼe Organización de las Naciones Unidasoʼ.

18. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal le Naciones Unidasoʼ letiʼe «x-laʼ baʼal ku xuʼulsajoʼ»?

18 Le Organización de las Naciones Unidasoʼ letiʼe «x-laʼ baʼal» ku yaʼalik le profecíaoʼ, ¿baʼaxten bey u yaʼalaʼaltiʼoʼ? Tumen ku yaʼalik u taasik jeetsʼelil way Luʼumeʼ, chéen baʼaleʼ k-ojel chéen u Reino Dios jeʼel u páajtal u beetkeʼ. Le profecíaoʼ ku yaʼalik xaneʼ le Naciones Unidasoʼ «ku xuʼulsaj» tumen letiʼ kun xuʼulsik tuláakal le religiónoʼob maʼatech u kaʼanskoʼob u jaajiloʼ (ilawil le cuadro «Kaʼatúul reyoʼob ku atacarkubaʼob»).

¿BAʼAXTEN KʼAʼABÉET K-OJÉELTIK TULÁAKAL LE BAʼALOʼOBAʼ?

19, 20. 1) ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-ojéeltik tuláakal le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-xakʼaltik teʼ xookaʼ? 2) ¿Baʼax kʼáatchiʼil ken k-xakʼalt tuláakʼ xookoʼ?

19 Jach kʼaʼabéet k-ojéeltik le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-xakʼaltikoʼ tumen ku yeʼesikeʼ u profecía Daniel, ku tʼaan tiʼ u reyil xaman yéetel u reyil noojoleʼ, béeychaj ichil u añoiloʼob 1870 tak 1991. Lelaʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ le uláakʼ jaats tiʼ le profecíaoʼ jach yaan xan u béeytal.

20 Chéen baʼaleʼ le Unión Soviéticaoʼ saʼat tu añoil 1991. Le oʼolaleʼ, ¿máax túun u reyil xaman teʼ kʼiinoʼobaʼ? Lelaʼ yaan u núukaʼal teʼ tuláakʼ xookoʼ.

KʼAAY 128 Chúukpajak k-óol tak tu xuul

^ xóot’ol 5 Yaʼab baʼaxoʼob eʼesik láayliʼ táan u béeychajal u profecíail Daniel ku tʼaan tiʼ «u reyil xaman» yéetel tiʼ ‹u reyil noojoleʼ›. ¿Baʼaxten k-aʼalik láayliʼ táan u béeychajleʼ? ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-naʼatik tubeel jach bix u bin u béeychajal?

^ xóot’ol 5 Yoʼolal lelaʼ maʼ tu páajtal u yaʼalaʼal wa u reyil xamaneʼ letiʼe emperador Aureliano tu gobernartaj Roma tu añoil 270 tak 275 tsʼoʼokok u taal Jesúsoʼ. Maʼ tu páajtal xan u yaʼalaʼaleʼ wa u reyil noojoleʼ letiʼe reina Zenobia tu gobernartaj Siria tu añoil 267 tak 272 tsʼoʼokok u taal Jesúsoʼ. Lelaʼ ku kʼexik le baʼax ku tsoʼolol kaʼach teʼ capítulo 13 yéetel 14 tiʼ le libro Prestemos atención a las profecías de Daniel.

^ xóot’ol 9 Tu añoil 1890, le emperador Guillermo Segundooʼ tu obligartaj Bismarck ka u pʼat le cargo yaantiʼoʼ.

^ xóot’ol 10 Le máakoʼobaʼ xuʼul u apoyarkoʼob le emperadoroʼ, kex maʼ unajeʼ tu tsʼáajoʼob ojéeltbil jujunpʼéel baʼaloʼob yoʼolal bix u bintiʼob teʼ baʼateloʼ yéetel tu obligartoʼob le emperador u pʼat u cargooʼ.

^ xóot’ol 14 Le Unión Soviética kaʼachoʼ junpʼéel gobierno tu muchʼaj yaʼab tiʼ u luʼumiloʼob Europa yéetel Asia. Le noj kaaj tuʼux ku gobernar kaʼachoʼ Moscú.

^ xóot’ol 15 Jeʼex tu yaʼalil u profecíail Daniel 11:34, u reyil xamaneʼ xuʼul u chʼaʼpachtik u kaajal Dios tsʼeʼetsʼek kʼiinoʼob. Lelaʼ béeychaj le ka saʼat le Unión Soviética teʼ año 1991.