Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 20

Le baʼax ku yaʼalik Apocalipsis yoʼolal u enemigoʼob Diosoʼ

Le baʼax ku yaʼalik Apocalipsis yoʼolal u enemigoʼob Diosoʼ

«Tu muchʼkíintoʼob le reyoʼob teʼ lugar ku kʼaabaʼtik ich hebreo Armagedónoʼ» (APO. 16:16).

KʼAAY 150 Kaxt Jéeoba, le Dios kun salvartikechoʼ

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. Jeʼex u yaʼalik Apocalipsisoʼ, ¿baʼax ku beetik Satanás tu contra le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ?

 U LIBROIL Apocalipsiseʼ ku yeʼesikeʼ u Reino Dioseʼ táan u gobernar desde teʼ kaʼanoʼ yéetel Satanáseʼ jóoʼsaʼab teʼ kaʼanoʼ ka puʼul way Luʼumeʼ (Apo. 12:1-9). Leloʼ jach tsʼoʼok u beetik u kiʼimaktal u yóol le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ kaʼanoʼ. Chéen baʼaleʼ jach tsʼoʼok u beetik u muʼyaj le máaxoʼob kajaʼanoʼob way yóokʼol kaabeʼ. ¿Baʼaxten? Tumen Satanáseʼ jach pʼujaʼan yéetel táan u atacartik le máaxoʼob meyajtik Jéeoba way Luʼumeʼ (Apo. 12:12, 15, 17).

2. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óoleʼ?

2 ¿Baʼax ken u yáantoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óol kex táan u atacarkoʼon Satanás? (Apo. 13:10). Junpʼéel baʼax jeʼel u yáantkoʼoneʼ letiʼe k-ojéeltik baʼax kun úuchul ichil junpʼíit kʼiinoʼoboʼ. Tu libroil Apocalipsiseʼ apóstol Juaneʼ tʼaanaj tiʼ jujunpʼéel tiʼ le bendiciónoʼob ken k-kʼamoʼ. Jeʼex le u xuʼulsaʼal u enemigoʼob Diosoʼ junpʼéel bendición utiaʼal le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ. Koʼoneʼex ilik bix u chʼaʼchiʼitaʼal u enemigoʼob Dios tu libroil Apocalipsis yéetel baʼax kun úuchultiʼob.

U ENEMIGOʼOB DIOSEʼ KU KEʼETELOʼOB YÉETEL TSʼÍITSʼIK BAʼALCHEʼOB

3. Aʼal jujuntúul tiʼ le baʼalcheʼob ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob tu libroil Apocalipsisoʼ.

3 U yáax versículoil u libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ juntúul ángeleʼ túuxtaʼab tu yiknal Juan utiaʼal ka u «yeʼestiʼ» wa utiaʼal u tsʼáaik u yil le baʼaxoʼob kun úuchloʼ (Apo. 1:1). Le ángeloʼ tu ketaj u enemigoʼob Dios yéetel tsʼíitsʼik baʼalcheʼob. Por ejemploeʼ tʼaanaj tiʼ «juntúul tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ku jóokʼol teʼ kʼáaʼnáaboʼ, diez u baakoʼob yéetel siete u pooloʼob» (Apo. 13:1). Ka tsʼoʼokeʼ tʼaanaj tiʼ juntúul «tsʼíitsʼik baʼalcheʼ táan u jóokʼol tiʼ le luʼumoʼ», lelaʼ ku tʼaan jeʼex juntúul nojoch kaaneʼ yéetel «tak kʼáakʼ ku beetik u yéemel […] desde kaʼan» (Apo. 13:11-13). Le ka tsʼoʼokeʼ tʼaanaj tiʼ «juntúul chak tsʼíitsʼik baʼalcheʼ» natʼaʼan tumen juntúul koʼolel chéen bey u máanoʼ. Le óoxtúul tsʼíitsʼik baʼalcheʼob tsʼoʼok k-aʼalikoʼ ku chíikbeskoʼob le máaxoʼob tsʼoʼok u tsʼáaikubaʼob tu contra Jéeoba yéetel tu contra u Reino ichil yaʼab añosoʼ. Le oʼolal jach unaj k-ojéeltik máaxoʼobiʼ (Apo. 17:1, 3).

KANTÚUL NUKUCH TSʼÍITSʼIK BAʼALCHEʼOB

Ku jóokʼloʼob teʼ ‹kʼáaʼnáaboʼ› (Dan. 7:1-8, 15-17). Ku chíikbesik le nukuch gobiernoʼob yanchajtiʼob páajtalil yéetel tu afectartoʼob u kaajal Dios desde tu kʼiiniloʼob Danieloʼ (Ilawil párrafo 4 yéetel 7)

4, 5. ¿Bix u yáantkoʼon Daniel 7:15-17 utiaʼal k-naʼatik baʼax ku chíikbesik le baʼaloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ?

4 Táanil tiʼ k-ilik máaxoʼob le enemigoʼoboʼ kʼaʼabéet k-naʼatik baʼaxoʼob ku chíikbesik le baʼaloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ. Utiaʼal le jeʼeloʼ maas maʼalob ka k-chaʼa u tsoliktoʼon le Bibliaoʼ. Yaʼab tiʼ le baʼaloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob tuláakʼ libroʼob tiʼ le Bibliaoʼ. Por ejemploeʼ tiʼ junpʼéel wayakʼeʼ profeta Danieleʼ tu yileʼ teʼ kʼáaʼnáaboʼ «jóokʼ kantúul nukuch tsʼíitsʼik baʼalcheʼob» (Dan. 7:1-3). Danieleʼ tu yaʼaleʼ le kantúul nukuch tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ ku chíikbeskoʼob kantúul «reyoʼob» wa gobiernoʼob (xok Daniel 7:15-17). Le baʼax tu yaʼalaj Danieloʼ ku yáantkoʼon k-naʼateʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ ku chíikbeskoʼob xan gobiernoʼob yaan way yóokʼol kaabeʼ.

5 Koʼoneʼex xakʼaltik jujunpʼéel tiʼ le baʼaloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ. Le Bibliaoʼ yaan u yáantkoʼon k-il baʼax ku chíikbeskoʼob. Yáaxeʼ yaan k-ilik baʼax ku chíikbesik le tsʼíitsʼik baʼalcheʼob ku yaʼalikoʼ. Le kéen tsʼoʼokkeʼ yaan k-ilik baʼax kun úuchultiʼob. Tu tsʼookeʼ yaan k-ilik baʼax jeʼel u páajtal k-kanik toʼoneʼ.

KU CHÍIKPAJAL MÁAXOʼOB U ENEMIGOʼOB DIOS

LE TSʼÍITSʼIK BAʼALCHEʼ SIETE U POOLOʼOBOʼ

Ku jóokʼol teʼ «kʼáaʼnáaboʼ», 7 u pooloʼob, 10 u baakoʼob yéetel 10 u coronaʼob (Apo. 13:1-4). Ku chíikbesik tuláakal le gobiernoʼob tsʼoʼok u dominarkoʼob yóokʼol kaab desde úuchjeakil tak bejlaʼoʼ. Le siete pooloʼoboʼ ku chíikbeskoʼob siete nukuch gobiernoʼob tsʼoʼok u afectarkoʼob u kaajal Dios yéetel le baʼax ku beetkoʼoboʼ (Ilawil párrafo 6 tak 8)

6. ¿Baʼax ku chíikbesik le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ siete u pooloʼob ku yaʼalik Apocalipsis 13:1-4?

6 ¿Baʼax ku chíikbesik le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ siete u pooloʼoboʼ? (Xok Apocalipsis 13:1-4). Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ bey jeʼex juntúul chak moʼoleʼ, chéen baʼaleʼ u yookoʼobeʼ bey jeʼex u yookoʼob juntúul osoeʼ yéetel u chiʼeʼ bey jeʼex u chiʼ juntúul leóneʼ. Tsʼoʼoleʼ diez u baakoʼob. U partesil u wíinklil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ku yaʼalik Apocalipsisoʼ chíikaʼanoʼob tiʼ uláakʼ baʼalcheʼob. Daniel capítulo 7, ku tʼaan tiʼ kantúul baʼalcheʼob chíikaʼanoʼob tiʼ le jejeláas baʼalcheʼob formarmil u wíinklil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ku yaʼalik Apocalipsisoʼ. Lelaʼ ku yeʼesikeʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼaʼ maʼ chéen junpʼéel gobierno ku chíikbesikiʼ. Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ «tsʼaʼab xan autoridad tiʼ yóokʼol jejeláas tribuʼob, kaajoʼob, idiomaʼob yéetel luʼumoʼob». Leloʼ ku yeʼesikeʼ maas yaantiʼ autoridad ke tiʼ jeʼel baʼaxak gobiernoil tiʼ junpʼéel luʼumileʼ (Apo. 13:7). Le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ yaan siete u pooloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ ku chíikbesik tuláakal le gobiernoʼob tsʼoʼok u gobernaroʼob way yóokʼol kaab desde úuchjeakil tak bejlaʼeʼ (Ecl. 8:9). *

7. ¿Baʼax ku chíikbesik le siete pooloʼob yaan tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ?

7 ¿Baʼax ku chíikbesik le siete pooloʼoboʼ? Le baʼax ku yaʼalik Apocalipsis capítulo 17, jeʼel u yáantkoʼon k-naʼat le baʼax ku yaʼalik le capítulo 13. Apocalipsis 17:10, ku yaʼalik: «Yaan siete reyoʼob: cinco u túulaleʼ tsʼoʼok u máanoʼob, juntúuleʼ way yaneʼ yéetel le uláakʼ juntúuloʼ maʼ kʼuchkiʼ, chéen baʼaleʼ le kéen kʼuchkeʼ chéen junpʼíit tiempo kun antal». Tiʼ tuláakal le gobiernoʼob tsʼoʼok u meyaj tiʼ Satanásoʼ yaan siete u pʼéelal jeʼel u páajtal u keʼeteloʼob yéetel ‹pooloʼobeʼ› tumen tsʼoʼok u yantaltiʼob yaʼab páajtalil, yéetel le baʼax ku beetkoʼoboʼ tsʼoʼok u afectartik u kaajal Dios. Tu kʼiiniloʼob apóstol Juaneʼ cinco u pʼéelal tiʼ le gobiernoʼobaʼ tsʼoʼok kaʼach u xuʼulul u gobernaroʼob: Egipto, Asiria, Babilonia, Medopersia yéetel Grecia. Roma, le u seisoʼ, táan kaʼach u gobernar ka tsʼaʼab u yil Juan le baʼax tu tsʼíibtaj teʼ Apocalipsisoʼ. ¿Máakalmáak túun le u sieteoʼ, le u tsʼook gobierno wa u tsʼook pooloʼ?

8. ¿Baʼax gobiernoil ku chíikbesik le u siete pool le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ?

8 Jeʼex ken k-ililoʼ le profecíaʼob yaan tu libroil Danieloʼ yaan u yáantkoʼon k-il máax ku chíikbesik le u siete wa u tsʼook pool le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ. ¿Baʼax nojoch gobiernoil táan u gobernar ‹tu kʼiinil Yuumtsil› wa teʼ kʼiinoʼobaʼ? (Apo. 1:10). Letiʼe gobierno formartaʼan tumen Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ. Le gobiernoaʼ letiʼe u siete pool le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ku yaʼalik Apocalipsis 13:1 tak 4.

JUNTÚUL TSʼÍITSʼIK BAʼALCHEʼ KAʼAPʼÉEL U BAAKOʼOB JEʼEX JUNTÚUL TAMANEʼ

Ku «jóokʼol tiʼ le luʼumoʼ» yéetel ku «tʼaan jeʼex juntúul nojoch kaaneʼ». «Tak kʼáakʼ ku beetik u yéemel luʼum desde kaʼan», tsʼoʼoleʼ le táan u beetik le u ‹maʼ jaajil profetailoʼ›, ku beetik señaloʼob (Apo. 13:11-15; 16:13; 19:20). Le gobierno formartaʼan tumen Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ ku chíikbeskoʼob le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ kaʼapʼéel u baakoʼoboʼ bey xan le maʼ jaajil profetaoʼ tumen ‹ku tuskoʼob u kajnáaliloʼob luʼum› utiaʼal ka u «beetoʼob u imagenil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ» 7 u pooloʼob yéetel 10 u baakoʼoboʼ (Ilawil párrafo 9)

9. ¿Máax ku chíikbesik le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ «yaan kaʼapʼéel u baakoʼob jeʼex juntúul tamaneʼ»?

9 Le kéen tsʼoʼokkeʼ Apocalipsis capítulo 13, ku yaʼalik baʼax ku beetik le gobierno chíikbesaʼan tumen u siete pool le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ wa Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ. Ku ketik yéetel uláakʼ tsʼíitsʼik baʼalcheʼ, ku yaʼalik: «Yaan kaʼapʼéel u baakoʼob jeʼex juntúul tamaneʼ, chéen baʼaleʼ káaj u tʼaan jeʼex juntúul nojoch kaaneʼ». Le tsʼíitsʼik baʼalcheʼaʼ «ku beetik nukuch señaloʼob, tak kʼáakʼ ku beetik u yéemel luʼum desde kaʼan utiaʼal ka ilaʼak tumen le máakoʼoboʼ» (Apo. 13:11-15). Teʼ capítulo 16 yéetel 19 tiʼ Apocalipsisoʼ ku yaʼalaʼaltiʼ «le maʼ jaajil profetaoʼ» (Apo. 16:13; 19:20). Le ka tʼaanaj xan Daniel tiʼ le baʼax ku beetik le gobierno formartaʼan tumen Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ tu yaʼalaj: «Yaan u xuʼulsik tuláakal» (Dan. 8:19, 23, 24). Leloʼ jach bey úuchik tu kʼiiniloʼob le Segunda Guerra Mundialoʼ. Le kaʼapʼéel bomba atómica beet u xuʼulul le baʼateʼel jeʼeloʼ beetaʼab tumen u científicoiloʼob Reino Unido yéetel Estados Unidos. Bey úuchik u beetaʼal u yéemel kʼáakʼ desde teʼ kaʼan tumen le gobierno formartaʼan tumen Reino Unido yéetel Estados Unidosoʼ.

JUNTÚUL CHAK TSʼÍITSʼIK BAʼALCHEʼ

Le tsʼíitsʼik baʼalcheʼaʼ natʼaʼan tumen juntúul koʼolel chéen bey u máanoʼ wa tumen le Nojoch Babiloniaoʼ. U libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼaʼ letiʼ u ocho rey (Apo. 17:3-6, 8, 11). Tu káajbaleʼ le koʼolel chéen bey u máanoʼ ku controlartik le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ, chéen baʼaleʼ le kéen tsʼoʼokkeʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ ku xuʼulsik tiʼ le koʼolel chéen bey u máanoʼ. Le koʼolel chéen bey u máanoʼ ku chíikbesik tuláakal le maʼ jaajil religiónoʼob yaan tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ ku chíikbesik le Organización de las Naciones Unidasoʼ tumen letiʼ representartik tuláakal le política yaan way yóokʼol kaabeʼ (Ilawil párrafo 10 yéetel 14 tak 17)

10. ¿Baʼax ku chíikbesik «u imagenil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ»? (Apocalipsis 13:14, 15; 17:3, 8, 11).

10 Apocalipsiseʼ ku tʼaan tiʼ uláakʼ juntúul tsʼíitsʼik baʼalcheʼ. Lelaʼ chíikaʼan tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ siete u pooloʼoboʼ, chéen baʼaleʼ chak u color. Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ letiʼeʼ «u imagenil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ», tsʼoʼoleʼ ku yaʼalikeʼ letiʼeʼ «juntúul rey xan, letiʼ u ochoil» (xok Apocalipsis 13:14, 15; 17:3, 8, 11). * Ku yaʼalik xaneʼ le «rey» jeʼelaʼ yaan kaʼachi, ku pʼáatal minaʼan yéetel ku kaʼa antal. Lelaʼ jach bey úuchik tiʼ le Organización de las Naciones Unidas ku tʼaan yoʼolal le gobiernoʼob yaan way yóokʼol kaabeʼ. Tu káajbaleʼ ku kʼaabaʼtik kaʼach Sociedad de Naciones, chéen baʼaleʼ tu kʼiiniloʼob le Segunda Guerra Mundialoʼ saʼati. Le ka máan tiempoeʼ kaʼa anchaji yéetel tu kʼaabaʼtaj jeʼex k-kʼaj óoltmil bejlaʼeʼ: Organización de las Naciones Unidas.

11. ¿Baʼax ken u beet le gobiernoʼob ku keʼeteloʼob yéetel tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ, yéetel baʼaxten maʼ unaj k-sajaktaliʼ?

11 Le gobiernoʼob ku keʼeteloʼob yéetel tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ yaan u péeksikoʼob le máakoʼob utiaʼal u tsʼáaikubaʼob tu contra Jéeoba yéetel u kaajaloʼ. Jeʼel u páajtal u yaʼalaʼaleʼ yaan u muchʼkoʼob «u reyiloʼob tuláakal yóokʼol kaab» utiaʼal Armagedón, le «baʼateʼel kun antal tu noj kʼiinil le Dios jach táaj yaan u poderoʼ» (Apo. 16:13, 14, 16). Chéen baʼaleʼ maʼ unaj k-sajaktaliʼ tumen Jéeoba Dioseʼ tu séebaʼanil kun péek utiaʼal u salvartik tuláakal le máaxoʼob apoyartik u gobiernooʼ (Eze. 38:21-23).

12. ¿Baʼax kun úuchul tiʼ tuláakal le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ?

12 ¿Baʼax kun úuchul tiʼ tuláakal le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ? Apocalipsis 19:20, ku yaʼalik: «Ka túun kʼaʼax le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ paʼteʼ yéetel le maʼ jaajil profetaoʼ. Le maʼ jaajil profetaoʼ letiʼe máax tu beetaj señaloʼob tu táan le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ utiaʼal u tusik le máaxoʼob tu kʼamoʼob u marcail le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ yéetel le máaxoʼob adorartik u imagenoʼ. Le láayliʼ kuxaʼanoʼoboʼ puʼuloʼob ichil le kʼáaʼnáab de kʼáakʼ ku tóochʼbal yéetel azufreoʼ». Jeʼex k-ilkoʼ le gobiernoʼob ku tsʼáaikubaʼob tu contra Jéeobaoʼ táan u gobernaroʼob le kéen xuʼulsaʼaktiʼob utiaʼal mantatsʼ.

13. ¿Baʼax ku aktáantik le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ?

13 Baʼax ku kaʼansiktoʼon. Ku kaʼansiktoʼoneʼ unaj u chúukpajal k-óol k-meyajt Dios yéetel k-apoyartik u Reino (Juan 18:36). Utiaʼal le jeʼeloʼ kʼaʼabéet k-ilik maʼ k-táakpajal tiʼ mix baʼal yaan yil yéetel política. Leloʼ yaan kʼiineʼ maʼ chéen chʼaʼabiliʼ tumen le gobiernoʼoboʼ u kʼáatoʼob ka k-apoyartoʼob yéetel baʼax k-aʼalik bey xan yéetel baʼax k-beetik. Le máaxoʼob ku beetkoʼob le baʼax ku yaʼalik le políticoʼoboʼ ku tsʼaʼabaltiʼob u marca le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ (Apo. 13:16, 17). Chéen baʼaleʼ jeʼex k-ojliloʼ le máax yaantiʼ u marca le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ ku xuʼulul u kʼaʼamal tumen Jéeoba yéetel maʼ ken u kʼam le kuxtal minaʼan u xuuloʼ (Apo. 14:9, 10; 20:4). Leloʼ ku yeʼesiktoʼon baʼaxten kex jeʼel baʼaxak ka u beet le gobiernoʼoboʼ maʼ unaj k-táakpajal tiʼ mix baʼal yaan yil yéetel políticaiʼ.

SUʼTSIL BIX KUN TSʼOʼOKOL TIʼ LE KOʼOLEL CHÉEN BEY U MÁANOʼ

14. ¿Baʼax le tu yilaj apóstol Juan tu beetaj u jach jaʼakʼal u yóoloʼ? (Apocalipsis 17:3-5).

14 Le ka tsʼoʼokeʼ le apóstol Juanoʼ ku yaʼalikeʼ tu yilaj junpʼéel baʼal tu beetaj u ‹jach táaj jaʼakʼal u yóol›. ¿Baʼax le tu yiloʼ? Tu yilaj juntúul koʼolel kulukbal yóokʼol juntúul tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ (Apo. 17:1, 2, 6). Le koʼolelaʼ ku yaʼalaʼaleʼ «chéen bey u máanoʼ» yéetel ku kʼaabaʼtik «le Nojoch Babiloniaoʼ». Tsʼoʼoleʼ «yanchaj baʼax u yil yéetel u reyiloʼob yóokʼol kaab» (xok Apocalipsis 17:3-5).

15, 16. ¿Baʼax «le Nojoch Babiloniaoʼ», yéetel baʼaxten k-aʼalik leloʼ?

15 ¿Baʼax «le Nojoch Babiloniaoʼ»? Le koʼolelaʼ maʼ tu chíikbesik le política yaan tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ, tumen u libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ ku yantal baʼal u yil yéetel le políticoʼob nuʼuktik yóokʼol kaaboʼ (Apo. 18:9). Tsʼoʼoleʼ le kéen u yaʼal kulukbal yóokʼol le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ ku yeʼesikeʼ taak u controlartik. Le koʼoleloʼ maʼ xan tu chíikbesik le negocioʼob controlartik le taakʼin yaan way tu kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanásoʼ, tumen tu libroil Apocalipsiseʼ tiʼ le negocioʼobaʼ ku yaʼalaʼal «u comercianteiloʼob yóokʼol kaab» (Apo. 18:11, 15, 16).

16 Teʼ Bibliaoʼ ku keʼetel yéetel juntúul koʼolel chéen bey u máan le máaxoʼob ku yaʼalikoʼob ku adorarkoʼob Dios, pero ku adorarkoʼob uláakʼ diosoʼob wa ku biskubaʼob yéetel le yóokʼol kaabaʼ (1 Cró. 5:25; Sant. 4:4). Chéen baʼaleʼ juntúul máax chúukaʼan u yóol u meyajt Dioseʼ ku keʼetel yéetel juntúul x-chʼúupal wa juntúul koʼolel maʼ yanak u yil mix baʼal yéetel mix máakiʼ (2 Cor. 11:2; Apo. 14:4). Tu úuchben kaajil Babiloniaeʼ yaʼab kaʼach jejeláas religiónoʼob yaniʼ. Leloʼ ku yeʼesikeʼ le Nojoch Babilonia ku yaʼalik Apocalipsisoʼ ku chíikbesik tuláakal le kaʼansajoʼob maʼ jaajtakoʼ wa tuláakal le religiónoʼob maʼ jaajtak yaan tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ (Apo. 17:5, 18; ilawil tiʼ jw.org le xook ku kʼaabaʼtik «¿Qué es Babilonia la Grande?»).

17. ¿Baʼax kun úuchul tiʼ le Nojoch Babiloniaoʼ?

17 ¿Baʼax kun úuchul tiʼ le Nojoch Babiloniaoʼ? Apocalipsis 17:16 yéetel 17, ku yaʼalik: «Le diez baakoʼob yéetel le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ta wiloʼ yaan u pʼektikoʼob le koʼolel chéen bey u máanoʼ. Tsʼoʼoleʼ yaan u tokikoʼob tuláakal baʼax yaantiʼ, yaan u pʼatkoʼob x-maʼ nookʼil, yaan u jaantikoʼob u bakʼel yéetel yaan u xuʼulskoʼob yéetel kʼáakʼ. Tumen Dioseʼ tu tsʼáaj ichil u puksiʼikʼaloʼob ka u tsʼoʼokbesoʼob le baʼax u tukultmoʼ». Jach beyoʼ Jéeobaeʼ yaan u péeksik le kaajoʼob utiaʼal u meyajtiʼob le chak tsʼíitsʼik baʼalcheʼ, wa le Naciones Unidas, utiaʼal u xuʼulsik tiʼ tuláakal le maʼ jaajil religiónoʼob yaan way yóokʼol kaabeʼ (Apo. 18:21-24).

18. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ u yantal mix baʼal k-il yéetel le Nojoch Babiloniaoʼ?

18 Baʼax ku kaʼansiktoʼon. Jach unaj k-ilik maʼ k-jóokʼol tiʼ le «clase adoración limpio yéetel kʼamaʼan tumen Dios[oʼ]» (Sant. 1:27). Junpuliʼ maʼ unaj k-chaʼik u tuskoʼon le Nojoch Babilonia yéetel le kaʼansajoʼob maʼ jaajtakoʼoboʼ, le kʼiinbesajoʼoboʼ, le kʼaakʼas kuxtal ku bisik le máakoʼob way yóokʼol kaabeʼ mix yéetel le baʼaloʼob yaan yil yéetel espiritismooʼ. Tsʼoʼoleʼ unaj u seguer k-aʼalik tiʼ le máakoʼoboʼ: «Jóokʼeneʼex tiʼ le kaajaʼ». Wa letiʼob ku yuʼubikoʼob tʼaaneʼ yaan u xuʼulul u táakpajloʼob tiʼ u kʼebanoʼob le Nojoch Babiloniaoʼ (Apo. 18:4).

LE BAʼAX KUN ÚUCHUL TIʼ U NOJCHIL U ENEMIGOʼOB DIOSOʼ

LE NOJOCH KAAN CHAK BEY KʼÁAKʼOʼ

Satanáseʼ ku tsʼáaik autoridad tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ siete u pooloʼoboʼ (Apo. 12:3, 9, 13; 13:4; 20:2, 10). Satanás, u nojchil u enemigoʼob Jéeobaeʼ, yaan u kʼaʼalal 1,000 años ichil junpʼéel taamkach chʼeʼen. Le kéen tsʼoʼokkeʼ yaan u píikchʼintaʼal «ichil le kʼáaʼnáab de kʼáakʼ yéetel azufreoʼ» (Ilawil párrafo 19 yéetel 20)

19. ¿Máax le «nojoch kaan chak bey kʼáakʼ[oʼ]»?

19 U libroil Apocalipsiseʼ ku tʼaan xan tiʼ «juntúul nojoch kaan chak bey kʼáakʼeʼ» (Apo. 12:3). Le nojoch kaanoʼ ku baʼateʼel tu contra Jesús bey xan u ángeloʼob (Apo. 12:7-9). Tsʼoʼoleʼ ku atacartik u kaajal Dios yéetel ku tsʼáaik páajtalil tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoboʼ (Apo. 12:17; 13:4). ¿Máax le ‹nojoch kaanoʼ›? Letiʼe «úuchben kaanoʼ, le ku yaʼalaʼal Kʼaasilbaʼal wa Satanás tiʼoʼ» (Apo. 12:9; 20:2). Letiʼ controlartik tuláakal le u maasil u enemigoʼob Jéeobaoʼ.

20. ¿Baʼax kun úuchul tiʼ le nojoch kaanoʼ?

20 ¿Baʼax kun úuchul tiʼ le nojoch kaanoʼ? Apocalipsis 20:1 tak 3, ku yaʼalikeʼ juntúul ángeleʼ yaan u píikchʼintik Satanás tiʼ junpʼéel taamkach jool yéetel tiʼ kun kʼalbil ichil 1,000 añosiʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ maʼ kun páajtal «u seguer u tusik u kajnáaliloʼob» yóokʼol kaab. Le kéen tsʼoʼokok túuneʼ yaan u puʼulul Satanás yéetel u kʼasaʼan ángeloʼob «ichil le kʼáaʼnáab de kʼáakʼ yéetel azufreoʼ», leloʼ u kʼáat u yaʼaleʼ yaan u xuʼulsaʼaloʼob utiaʼal mantatsʼ (Apo. 20:10). ¡Chéen tukult bukaʼaj jatsʼutsil ken k-kuxtal kéen pʼáatak minaʼan Satanás yéetel u kʼasaʼan ángeloʼob!

21. ¿Baʼaxten ku kiʼimakkúuntik k-óol le baʼax k-xokik tu libroil Apocalipsisoʼ?

21 ¿Máasaʼ ku kiʼimakkúuntik k-óol k-ojéeltik baʼax ku chíikbesik jujunpʼéel tiʼ le baʼaloʼob ku yaʼalik Apocalipsisoʼ? Tsʼoʼok k-ilik máaxoʼob le u enemigoʼob Jéeobaoʼ bey xan baʼax kun úuchultiʼob. Jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ «kiʼimak u yóol le máax ku xokik kʼaʼam u tʼaaniloʼob le profecíaaʼ, bey xan le máaxoʼob ku yuʼubikoʼob [...] le baʼaxoʼob tsʼíibtaʼan ichiloʼ» (Apo. 1:3). Chéen baʼaleʼ, ¿baʼax bendicióniloʼob ken u kʼam le máaxoʼob kun chúukpajal u yóoloʼob le kéen tsʼoʼokok u xuʼulsaʼal tiʼ u enemigoʼob Diosoʼ? Leloʼ letiʼe baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ.

KʼAAY 23 Jéeobaeʼ tsʼoʼok u káajal u reinar

^ U libroil Apocalipsiseʼ ku ketik yéetel jejeláas baʼaloʼob u enemigoʼob Dios, chéen baʼaleʼ u libroil Danieleʼ ku yáantkoʼon k-naʼat le baʼax ku yaʼalik Apocalipsisoʼ. Teʼ xookaʼ yaan u comparartaʼal jujunpʼéel tiʼ le profecíaʼob tu yaʼalaj Daniel yéetel jujunpʼéel tiʼ le profecíaʼob yaan Apocalipsisoʼ. Beyoʼ yaan u páajtal k-ojéeltik máaxoʼob u enemigoʼob Dios. Le kéen tsʼoʼokkeʼ yaan k-ilik baʼax kun úuchultiʼob.

^ Uláakʼ baʼax eʼesik táan u yúuchul tʼaan tiʼ tuláakal le gobiernoʼoboʼ letiʼe ‹diez baakoʼob› yaan tiʼ le tsʼíitsʼik baʼalcheʼ siete u pooloʼoboʼ. Teʼ Bibliaoʼ le número 10, suuk u meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ u chúukaʼanil junpʼéel baʼal.

^ Le u imagenil le tsʼíitsʼik baʼalcheʼoʼ minaʼan coronaʼob wa diademaʼob tu baakoʼob (Apo. 13:1). Tumen letiʼeʼ tiʼ u taal tiʼ le siete reyoʼoboʼ yéetel letiʼob tsʼáaik autoridad tiʼ (ilawil tiʼ jw.org le xook ku kʼaabaʼtik «¿Baʼax le chak tsʼíitsʼik baʼalcheʼ ku yaʼalaʼal tiʼ Apocalipsis capítulo 17?»).