Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 46

¡Maʼ a tuklik! Jéeoba kun áantkech

¡Maʼ a tuklik! Jéeoba kun áantkech

«Mix bikʼin ken in pʼatech yéetel mix bikʼin ken in xúumpʼattech» (HEB. 13:5).

KʼAAY 55 Maʼ a chʼaʼik saajkil

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. ¿Baʼax kun áantik máak wa ku yuʼubikuba tu juunal? (Salmo 118:5-7).

¿TA WUʼUYAJ wa chéen ta juunal yanech le ka anchajtech junpʼéel problemaoʼ? Wa beyoʼ maʼ a sen tuklik, tak le máaxoʼob meyajt Jéeoba úuchjeakiloʼ tu yuʼububaʼob beyoʼ (1 Rey. 19:14). Kéen a wuʼuy chéen ta juunal yanecheʼ kʼaʼajs le baʼax ku yaʼalik Jéeobaaʼ: «Mix bikʼin ken in pʼatech yéetel mix bikʼin ken in xúumpʼattech». Le oʼolal jeʼel u páajtal a waʼalikeʼ: «Maʼ kin sajaktal, Jéeoba áantken» (Heb. 13:5, 6). Le tʼaanoʼobaʼ apóstol Pablo tsʼíibte, tu tsʼíibtaj kex tu añoil 61 tiʼ le sukuʼunoʼob kajaʼanoʼob kaʼach Judeaoʼ. Le baʼax tu yaʼaloʼ chíikaʼan tiʼ le baʼax ku yaʼalik le Salmo 118:5-7 (xoke).

2. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ, yéetel tiʼ baʼax ken u yáantoʼon?

2 Pabloeʼ jach u yojel jach jaaj le baʼax ku yaʼalik le Salmo 118, tumen yaʼab u téenel tu yilaj bix áantaʼabik tumen Jéeoba. Maas tiʼ dos años antes tiʼ u tsʼíibtik u cartail Hebreosoʼ apóstol Pabloeʼ jach óolak kíimik. Le barco tuʼux ku viajar kaʼachoʼ káaj u yuyunchʼintaʼal tumen junpʼéel kʼaʼamkach iikʼ (Hech. 27:4, 15, 20). Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ Jéeobaeʼ maʼ tu pʼataj Pabloiʼ, tu yáantaj jeʼex suuk u beetik le kéen kʼaʼabéetchajaktiʼoʼ. Teʼ xookaʼ yaan k-ilik óoxpʼéel baʼaloʼob tu beetaj Jéeoba utiaʼal u yáantik apóstol Pablo. Jéeobaeʼ tu beetaj u yáantaʼal tumen Jesús yéetel le ángeloʼoboʼ, tu beetaj u yáantaʼal tumen le máaxoʼob yaan autoridad tiʼoboʼ yéetel tu beetaj xan u yáantaʼal tumen le sukuʼunoʼoboʼ. Le kéen k-il bix áantaʼabik apóstol Pablo tumen Jéeobaeʼ yaan k-maas creertik jach tu jaajil yaan u yáantkoʼon Jéeoba le kéen yanaktoʼon problemasoʼ.

ÁANTAʼAB TUMEN JESÚS YÉETEL TUMEN LE ÁNGELOʼOBOʼ

3. ¿Baʼax wal tu tuklaj Pabloeʼ, yéetel baʼax tu yeʼesaj le baʼax ku yúuchultiʼoʼ?

3 Kex tu añoil 56, junmúuchʼ máakoʼobeʼ tu jíitoʼob Pabloeʼ ka tu jóoʼsoʼob teʼ templo yaan kaʼach Jerusalénoʼ. Letiʼobeʼ tu beetoʼob tumen taak kaʼach u kíimskoʼob. Ka sáaschajeʼ bisaʼab tu táan le Sanedrínoʼ, le máaxoʼob pʼekmiloʼ hasta taakchaj u xeʼexetʼkoʼob Pablo (Hech. 21:30-32; 22:30; 23:6-10). Teʼ súutukil jeʼeloʼ maʼ xaaneʼ Pabloeʼ tu tuklaj: «¿Tak baʼax kʼiin u xuʼuluk in maltratartaʼal?». Le baʼax ku yúuchultiʼoʼ tu yeʼesaj kʼaʼabéet u yáantaʼal.

4. Jéeobaeʼ ¿bix úuchik u beetik u yáantaʼal Pablo tumen Jesús?

4 ¿Bix áantaʼabik Pablo? «Teʼ áakʼab jeʼeloʼ Yuumtsileʼ [wa Jesúseʼ] waʼalaj tu yiknaleʼ ka tu yaʼalajtiʼ: ‹¡Maʼ a sajaktal! Tumen jeʼex úuchik a tsolik tubeel way Jerusalén le baʼaloʼob yaan yil tin wéeteloʼ bey xan bíin a beet tu kaajil Romaoʼ›» (Hech. 23:11). Le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ jach letiʼe baʼax kʼaʼabéettiʼ teʼ súutukil jeʼeloʼ. Jesúseʼ tu felicitartaj Pablo ka tu yaʼalajtiʼ jach maʼalob le baʼax tu beetaj Jerusalénoʼ. Tu yaʼalaj xan tiʼ yaan u kanáantik yéetel yaan u kʼuchul Roma utiaʼal u kʼaʼaytajiʼ. Ka tsʼoʼok u yuʼubik le baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen Jesúsoʼ maʼ xaaneʼ tu yuʼububa jach kanáantaʼan, jeʼex u yuʼubikuba juntúul chan paal ku kanáantaʼal maʼalob tumen u taataʼobeʼ.

Juntúul ángeleʼ ku yaʼalik tiʼ Pablo mix máak kun kíimil kex táan u yuyunchʼintaʼal le barco tumen junpʼéel kʼaʼamkach iikʼoʼ (Ilawil párrafo 5)

5. Jéeobaeʼ ¿bix úuchik u beetik u yáantaʼal Pablo tumen juntúul ángel? (Ilawil u yáax páginail le revistaaʼ).

5 ¿Baʼax uláakʼ problemas yanchaj tiʼ Pablo? Dos años máanak le ka óotaʼab kíimsbil Jerusalénoʼ óolak kaʼa búuluk. Letiʼeʼ táan kaʼach u viajar tiʼ barco utiaʼal u bin Italia. Le tiaʼan teʼ barcooʼ káaj junpʼéel kʼaʼamkach iikʼ, tuláakal le máaxoʼob ku viajaroʼoboʼ tu tukloʼob yaan u kíimloʼob. Chéen baʼaleʼ Pabloeʼ maʼ sajakchajiʼ. Letiʼeʼ u yojel yaan u kanáantaʼal, hasta tu yaʼalaj tiʼ le máaxoʼob yanoʼob teʼ barcooʼ: «Oʼneakeʼ waʼalaj tin wiknal juntúul u ángel Dios, le Dios tiʼ máax in kʼubminba yéetel kin meyajtikoʼ, ka tu yaʼalaj: ‹Maʼ a chʼaʼik saajkil, Pablo. Techeʼ yaan a wantal tu táan César, yéetel Dioseʼ yaan u salvartik tuláakal le máaxoʼob ku viajaroʼob ta wéeteloʼ›». Jéeobaeʼ tu túuxtaj juntúul ángel utiaʼal u kʼaʼajsiktiʼ le baʼax yáax aʼalaʼantiʼ tumen Jesúsoʼ. Jach béeychaj xan le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ, tumen Pabloeʼ kʼuch Roma (Hech. 27:20-25; 28:16).

6. ¿Baʼax promesail tu beetajtoʼon Jesús, yéetel baʼaxten ku líiʼsik k-óol?

6 ¿Bix k-áantaʼal bejlaʼeʼ? Teʼ kʼiinoʼobaʼ k-áantaʼal xan tumen Jesús jeʼex tu yáantil Pabloeʼ. Letiʼeʼ ku prometertiktoʼon lelaʼ: «Tiʼ yanen ta wéeteleʼex tak teʼ kʼiinoʼob táan u tsʼoʼokol tiʼ le yóokʼol kaabaʼ» (Mat. 28:20). Le baʼax ku yaʼalik Jesúsaʼ jach ku líiʼsik k-óol tumen yaan horaeʼ jach ku lúubul k-óol yoʼolal le baʼaxoʼob táan u yúuchultoʼonoʼ. Jeʼex kéen kíimik juntúul máax k-yaabiltmeʼ jach ku yaatal k-óol yéetel maʼ xaaneʼ ku máan yaʼab años bey k-uʼuyikbaoʼ. Yanoʼob xaneʼ sáamsamal táan u muʼyajoʼob yoʼolal le baʼaxoʼob ku yúuchultiʼoboʼ tumen tsʼoʼok u chan antal u jaʼabiloʼob. Uláakʼoʼobeʼ yaantiʼob depresión yéetel yaan kʼiineʼ jach ku lúuʼsaʼaloʼob tumen le kʼojaʼaniloʼ. Chéen baʼaleʼ kex táan k-muʼyajeʼ yaantoʼon u muukʼil utiaʼal u seguer k-meyajtik Jéeoba tumen Jesúseʼ tiaʼan t-éetel sáamsamaleʼ, tak teʼ kʼiinoʼob k-uʼuyik maʼ tu páajtal k-aguantartik le baʼax ku yúuchultoʼonoʼ (Mat. 11:28-30).

Le ángeloʼoboʼ ku yáantkoʼonoʼob yéetel ku nuʼuktikoʼonoʼob kéen xiʼikoʼon k-tsikbalt u Reino Dios (Ilawil párrafo 7)

7. Jeʼex u yaʼalik Apocalipsis 14:6, ¿bix u yáantkoʼon Jéeoba?

7 Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ ku beetik xan k-áantaʼal tumen le ángeloʼoboʼ (Heb. 1:7, 14). Letiʼobeʼ ku yáantkoʼonoʼob yéetel ku nuʼuktikoʼonoʼob kéen xiʼikoʼon k-tsikbalt u Reino Dios tiʼ u máakiloʼob «tuláakal luʼumoʼob, tribuʼob, idiomaʼob yéetel kaajoʼob» (Mat. 24:13, 14; xok Apocalipsis 14:6).

ÁANTAʼAB TUMEN LE MÁAXOʼOB YAAN AUTORIDAD TIʼOBOʼ

8. Jéeobaeʼ ¿bix úuchik u beetik u yáantaʼal Pablo tumen juntúul comandante?

8 ¿Bix áantaʼabik Pablo? Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ teʼ año 56, Jesúseʼ tu yaʼalaj tiʼ Pablo yaan u kʼuchul tak tu kaajil Roma. Chéen baʼaleʼ junjaats judíoʼob kajaʼanoʼob Jerusaléneʼ tu tukloʼob u chʼúuktikoʼob Pablo utiaʼal u kíimskoʼob. Le ka tu yojéeltaj le comandante Claudio Lisias le baʼax taak u beetaʼal tiʼ Pabloaʼ tu yilaj u yáantik. Letiʼeʼ tu yaʼalaj ka muʼuchʼuk yaʼab soldadoʼob utiaʼal ka bisaʼak Pablo tak tu kaajil Cesarea, junpʼéel kaaj 105 kilómetros yanik tiʼ Jerusalén. Le ka kʼuch teʼeloʼ le gobernador Félixoʼ «tu yaʼalaj ka bisaʼak Pablo utiaʼal kanáantbil tu palacio le rey Herodesoʼ». Bey úuchik u salvartaʼal tu kʼab le máaxoʼob taak u kíimskoʼob kaʼach Pablooʼ (Hech. 23:12-35).

9. ¿Bix áantaʼabik Pablo tumen le gobernador Festooʼ?

9 Tu añoil 58, Pabloeʼ láayliʼ kʼalaʼan kaʼach tu kaajil Cesareaeʼ. Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ tsʼokaʼaniliʼ u jeelintaʼal gobernador Félix tumen juntúul máak ku kʼaabaʼtik Festo. Le judíoʼoboʼ tu kʼáatoʼob tiʼ Festo ka bisaʼak Pablo tu kaajil Jerusalén utiaʼal ka juzgartaʼakiʼ, chéen baʼaleʼ Festoeʼ maʼ tu yóotiʼ. Maʼ tu yóotiʼ tumen maʼ xaaneʼ tu tsʼáaj cuenta «u tukultmoʼob kaʼach u bin u chʼúuktoʼob u máan teʼ bej utiaʼal ka u kíimsoʼoboʼ» (Hech. 24:27–25:5).

10. ¿Baʼax tu beetaj Festo le ka tu yaʼalaj Pablo taak u bin tu táan Césaroʼ?

10 Maʼ úuch tiʼ leloʼ juzgartaʼab Pablo tu kaajil Cesarea. Festo túuneʼ utiaʼal u lúubul utsil tiʼ le judíoʼoboʼ tu kʼáataj tiʼ Pablo: «¿A kʼáat wa bin tu kaajil Jerusalén utiaʼal ka juzgartaʼakech tin táan tu yoʼolal le baʼaloʼobaʼ?». Pabloeʼ u yojleʼ wa ka xiʼik Jerusaléneʼ jeʼel u kíimsaʼaleʼ. U yojel xaneʼ utiaʼal u salvarkubaeʼ kʼaʼabéet u kʼuchul tak tu kaajil Roma yéetel maʼ u xuʼulul u kʼaʼaytaj. Le oʼolaleʼ tu yaʼalaj tiʼ Festo: «¡In kʼáat bin tu táan César!». Festo túuneʼ le ka tsʼoʼok u tʼaan yéetel u consejeroʼobeʼ tu yaʼalajtiʼ: «Ta waʼalaj a kʼáat bin tu táan César, pues tu táan César kan bin». Le baʼax tu beetaj Festoaʼ áantajnaj utiaʼal u náachtal Pablo tiʼ u enemigoʼoboʼ (Hech. 25:6-12).

11. ¿Maʼ xaaneʼ tiʼ baʼax tuukulnaj Pablo?

11 Le táan u páaʼtik Pablo u bisaʼal tak tu luʼumil Italiaeʼ maʼ xaaneʼ tuukulnaj tiʼ le baʼax tu yaʼalaj le profeta Isaías tiʼ le máaxoʼob ku tsʼáaikubaʼob tu contra Jéeobaoʼ. Le profetaoʼ tu yaʼalaj: «¡Chʼaʼtukleʼex baʼax ken a beeteʼex, chéen baʼaleʼ maʼ kun béeytal! ¡Aʼaleʼex baʼax a kʼáateʼex, chéen baʼaleʼ maʼ kun úuchul, tumen tiaʼan Dios t-éeteleʼ!» (Isa. 8:10). Le tʼaanoʼobaʼ jach tu líiʼsaj wal u yóol Pabloeʼ tumen tu naʼateʼ maʼ kun pʼatbil tumen Jéeoba kéen yanaktiʼ problemas.

Tiʼ Jéeobaeʼ jeʼel u meyaj le máaxoʼob yaan autoridad tiʼob utiaʼal u kanáantik le máaxoʼob meyajtikoʼ (Ilawil párrafo 12)

12. 1) ¿Bix úuchik u tratartaʼal Pablo tumen Julio? 2) ¿Baʼax wal tu yeʼesaj tiʼ Pablo le baʼax tu beetaj Juliooʼ?

12 Láayliʼ tu añoil 58 ka joʼopʼ u bisaʼal Pablo tak tu luʼumil Italia. Táan u bisaʼal kaʼach tumen Julio, juntúul tiʼ u nojchil le soldadoʼob romanoʼoboʼ. Le máak jeʼelaʼ jeʼel u páajtal kaʼach u maltratartik Pabloeʼ. Chéen baʼaleʼ le ka éemoʼob tu kaajil Sidóneʼ «Julioeʼ jach tu yeʼesaj u yutsil tiʼ Pablo, tumen tu chaʼaj u bin tu yiknal u amigoʼob». Ka máan kʼiineʼ Julioeʼ kʼuch tak u salvart u kuxtal Pablo. Juntéenjeakeʼ le soldadoʼoboʼ taakchaj u kíimskoʼob tuláakal le máaxoʼob táan u bisaʼaloʼob kʼalbiloʼ, chéen baʼaleʼ Julioeʼ maʼ tu chaʼajtiʼobiʼ tumen «maʼ u kʼáat kaʼach ka kíimsaʼak Pablo[iʼ]». Le baʼax tu beetaj le soldado uts u puksiʼikʼalaʼ maʼ xaaneʼ tu yeʼesaj tiʼ Pablo táan u kanáantaʼal tumen Jéeoba (Hech. 27:1-3, 42-44).

Ilawil párrafo 13

13. ¿Bix u meyaj tiʼ Jéeoba jujuntúul máaxoʼob yaan autoridad tiʼob?

13 ¿Bix k-áantaʼal bejlaʼeʼ? Utiaʼal u béeytal baʼax u kʼáat Jéeobaeʼ yaan horaeʼ jeʼel u péeksik le máaxoʼob yaan autoridad tiʼob utiaʼal ka u beetoʼob le baʼax u kʼáatoʼ. Utiaʼal lelaʼ ku meyajtiʼ u espíritu santo. Le rey Salomónoʼ tu yaʼalaj: «U puksiʼikʼal juntúul reyeʼ bey jaʼ tu kʼab Jéeobaeʼ, yéetel ku beetik u bin le tuʼux u kʼáateʼ» (Pro. 21:1). ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tekstoaʼ? Le máakoʼoboʼ jeʼel u páajtal u páankoʼob le luʼum utiaʼal u bin u jaʼil junpʼéel río le tuʼux u kʼáatoʼoboʼ. Tiʼ Jéeoba xaneʼ yaan horaeʼ ku meyaj u espíritu santo utiaʼal u kʼexik le baʼax ku tuklik u beetik jujuntúul máaxoʼob yaan autoridad tiʼoboʼ. Le oʼolal yaan horaeʼ le baʼax ku chʼaʼtuklik u beetkoʼoboʼ ku taasik utsil tiʼ u kaajal Jéeoba (ket yéetel Esdras 7:21, 25, 26).

14. ¿Tu yoʼolal máaxoʼob jeʼel u páajtal k-orar jeʼex u yeʼesik Hechos 12:5?

14 ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-beetkeʼ? Jeʼel u páajtal k-orar tiʼ Jéeoba «tu yoʼolal reyoʼob bey xan tu yoʼolal tuláakal le máaxoʼob yaan autoridad tiʼoboʼ», maases wa le baʼax ken u beetoʼoboʼ jeʼel u afectartik bix k-adorartik Dioseʼ (1 Tim. 2:1, 2; Neh. 1:11). Unaj k-orar xan tu yoʼolal le sukuʼunoʼob kʼalaʼanoʼob cárcel jeʼex úuchik u beetik le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ (xok Hechos 12:5; Heb. 13:3). Jeʼel u páajtal k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u péeks u puksiʼikʼal le máaxoʼob kanáantik le sukuʼunoʼob kʼalaʼanoʼob teʼ cárceloʼ. Beyoʼ maʼ xaaneʼ jeʼel u yeʼeskoʼob u yutsiloʼob tiʼ le sukuʼunoʼob jeʼex úuchik u beetik Julio tiʼ Pabloeʼ (Hech. 27:3).

ÁANTAʼAB TUMEN LE SUKUʼUNOʼOBOʼ

15, 16. Jéeobaeʼ ¿bix úuchik u beetik u yáantaʼal Pablo tumen Aristarco yéetel Lucas?

15 ¿Bix áantaʼabik Pablo? Le táan u bisaʼal Pablo tu kaajil Romaeʼ Jéeobaeʼ yaʼab u téenel tu beetaj u yáantaʼal tumen le sukuʼunoʼoboʼ. Koʼox ilik bix áantaʼabik.

16 Letiʼeʼ láakʼintaʼab tak Roma tumen kaʼatúul tiʼ u amigoʼob: Aristarco yéetel Lucas. * Letiʼobeʼ tu arriesgartaj u kuxtaloʼob utiaʼal u láakʼintikoʼob Pablo tak Roma. Tu beetoʼob leloʼ kex mix tuʼux ku yaʼalik le Biblia wa chíikpajtiʼob Jesús utiaʼal u yaʼaliktiʼob mix baʼal kun úuchultiʼob le táan u binoʼob Romaoʼ. Le baʼax tu prometertaj Jesús tiʼ Pablooʼ tu yojéeltoʼob le táan u woʼoltaʼal le barco tumen junpʼéel kʼaʼamkach iikʼoʼ. Aristarco yéetel Lucaseʼ naʼakoʼob teʼ barco tuʼux ku viajar Pablo tu kaajil Cesareaoʼ. Le ka tu yilaj Pablo u naʼakloʼobeʼ maʼ xaaneʼ tu beetaj junpʼéel oración utiaʼal u tsʼáaik gracias tiʼ Jéeoba úuchik u túuxtik u amigoʼob utiaʼal ka áantaʼakoʼ (Hech. 27:1, 2, 20-25).

17. Jéeobaeʼ ¿bix úuchik u beetik u yáantaʼal Pablo tumen le sukuʼunoʼoboʼ?

17 Le táan u bisaʼal tak Romaoʼ le sukuʼunoʼoboʼ yaʼab u téenel tu yáantoʼob Pablo. Jeʼex le ka kʼuch tu kaajil Sidóneʼ Julioeʼ «tu chaʼaj u bin tu yiknal u amigoʼob utiaʼal ka kanáantaʼak». Le ka kʼuch Pablo yéetel u amigoʼob tu kaajil Puteolioʼ le sukuʼunoʼoboʼ tu sen kʼáatoʼobtiʼob ka pʼáatkoʼob siete días tu yéeteloʼob. Le tiaʼan tu yéeteloʼoboʼ Pabloeʼ tu tsikbaltajtiʼob le jatsʼuts baʼaxoʼob uchaʼantiʼ le táan u kʼaʼaytajoʼ, lelaʼ jach tu líiʼsaj u yóol le sukuʼunoʼob kʼamoʼ (ket yéetel Hechos 15:2, 3). Pablo yéetel u amigoʼobeʼ jach líikʼ u yóoloʼob úuchik u yantaloʼob yéetel le sukuʼunoʼoboʼ, ka tsʼoʼokeʼ lukʼoʼob teʼeloʼ ka tu seguertoʼob le viaje tak Romaoʼ (Hech. 27:3; 28:13, 14).

Jeʼex úuchik u yáantaʼal Pabloeʼ toʼon xaneʼ k-áantaʼal tumen le sukuʼunoʼoboʼ (Ilawil párrafo 18)

18. ¿Baʼaxten Pabloeʼ tu tsʼáaj gracias tiʼ Dios?

18 Le taʼaytak u kʼuchul tu kaajil Romaoʼ maʼ xaaneʼ tiʼ Pabloeʼ kʼaʼaj le baʼax u tsʼíibtmaj tiʼ le sukuʼunoʼobaʼ: «Tsʼoʼok u máan yaʼab años taakchajak in bin ta wiknaleʼex» (Rom. 15:23). Le ka tu tsʼíibtaj lelaʼ maʼ u yojel wa yaan u kʼuchul Roma chéen utiaʼal ka kʼaʼalakiʼ. Le oʼolal jach líikʼ u yóol le ka tu yilaj jóokʼ chʼaʼabil u beel tumen le sukuʼunoʼoboʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le ka tu yilaj le sukuʼunoʼoboʼ Pabloeʼ tu tsʼáaj gracias tiʼ Dioseʼ ka líikʼ u yóol» (Hech. 28:15). ¿Baʼaxten tu tsʼáaj gracias tiʼ Dios? Tumen tu tsʼáaj cuentaeʼ yoʼolal le baʼax tu beetaj le sukuʼunoʼobaʼ táan u yáantaʼal tumen Jéeoba.

Ilawil párrafo 19

19. Jeʼex u yaʼalik 1 Pedro 4:10, ¿bix jeʼel u usarkoʼon Jéeoba utiaʼal u yáantik juntúul sukuʼun táan u muʼyajeʼ?

19 ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-beetkeʼ? Jeʼel u páajtal k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáant juntúul sukuʼun k-ojel táan u muʼyaj tumen kʼojaʼan, kíim juntúul u láakʼtsil wa táan u máansik junpʼéel nojoch problemaeʼ. Maʼalob ka k-kʼáattiʼ ka u yáantoʼon k-kaxt baʼax jeʼel k-aʼaliktiʼ utiaʼal k-líiʼsik u yóoleʼ wa ka u yáantoʼon k-il bix jeʼel u páajtal k-áantikeʼ. K-beetik le baʼaloʼobaʼ jeʼel u líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼ (xok 1 Pedro 4:10). * Le áantaj ken k-tsʼáatiʼoʼ maʼ xaaneʼ jeʼel u beetik u maas creertik le baʼax u yaʼalmaj Jéeobaaʼ: «Mix bikʼin ken in pʼatech yéetel mix bikʼin ken in xúumpʼattech». ¿Máasaʼ jach jeʼel u kiʼimaktal k-óol wa k-áantik juntúul sukuʼun utiaʼal u maas confiar tiʼ Dioseʼ?

20. ¿Baʼaxten jeʼel u páajtal k-aʼalik: «Jéeoba áantken»?

20 Jeʼex úuchik tiʼ Pablo yéetel tiʼ u amigoʼob láakʼintoʼ yaan xan k-máansik yaʼab problemas. Chéen baʼaleʼ maʼ saajkoʼoniʼ tumen k-ojel yaan u yáantkoʼon Jéeoba. Letiʼeʼ jeʼel u beetik k-áantaʼal tumen Jesús yéetel le ángeloʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ wa de acuerdo yéetel le baʼax u kʼáatoʼ jeʼel u beetik k-áantaʼal tumen le autoridadoʼoboʼ. Yaʼab tiʼ toʼoneʼ tsʼoʼok k-ilkeʼ tiʼ Jéeobaeʼ ku meyaj u espíritu santo utiaʼal u péeksik le sukuʼunoʼob u yáantoʼonoʼoboʼ. Le oʼolal jeʼex Pabloeʼ toʼoneʼ jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ: «Maʼ kin sajaktal, Jéeoba áantken, ¿baʼax jeʼel u beetikten wíinikeʼ?» (Heb. 13:6).

KʼAAY 38 Jéeoba kun tsʼáaiktech muukʼ

^ xóot’ol 5 Teʼ xookaʼ yaan k-ilik óoxpʼéel bix áantaʼabik apóstol Pablo tumen Jéeoba le ka anchaj problemas tiʼoʼ. Lelaʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal k-maas creertik de ke Jéeobaeʼ yaan u yáantkoʼon le kéen yanaktoʼon nukuch problemas.

^ xóot’ol 16 Aristarco yéetel Lucaseʼ tsʼokaʼaniliʼ u yáax viajaroʼob yéetel Pabloeʼ. Letiʼobeʼ maʼ tu pʼatoʼob xan Pablo le ka kʼaʼal Romaoʼ (Hech. 16:10-12; 20:4; Col. 4:10, 14).