Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿A wojel wa?

¿A wojel wa?

¿Jach wa tu jaajil yanchaj Mardoqueo?

MARDOQUEOEʼ juntúul tiʼ le máaxoʼob maas ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob tu libroil Esteroʼ. Letiʼeʼ juntúul judío meyajnaj tu palacioil Persia, tu káajbal le año 500 táanil tiʼ u taal Jesúsoʼ, «tu kʼiiniloʼob Asuero» (teʼ kʼiinoʼobaʼ yaʼab máax creerkeʼ letiʼe rey Jerjes I). Juntéenjeakeʼ Mardoqueoeʼ tu takaj u pool le máaxoʼob taak u kíimskoʼob le rey Asuerooʼ. Le reyoʼ jach kiʼimakchaj u yóol yoʼolal le baʼax tu beetaj Mardoqueooʼ ka tu beetaj u alabartaʼal tu táan le kaajoʼ. Tsʼoʼoleʼ ka kíim Amán, juntúul tiʼ le máaxoʼob pʼekmil Mardoqueo yéetel u maasil judíoʼoboʼ, le reyoʼ tu tsʼáaj junpʼéel nojoch meyaj tiʼ Mardoqueo. Yoʼolal leloʼ páajchaj u tsʼáaik junpʼéel ley utiaʼal maʼ u kíimsaʼal le judíoʼob kajaʼanoʼob tiʼ tuláakal le luʼumoʼob tuʼux ku gobernar le persaʼoboʼ (Est. 1:1; 2:5, 21-23; 8:1, 2; 9:16).

Tu káajbal le siglo 20, jujuntúul historiadoroʼobeʼ tu yaʼaloʼobeʼ u libroil Estereʼ chéen junpʼéel cuento, yéetel Mardoqueoeʼ maʼ jach tu jaajil wa yanchajiʼ. Chéen baʼaleʼ tu añoil 1941, le arqueólogoʼoboʼ tu kaxtoʼob junpʼéel baʼal eʼesikeʼ le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal Mardoqueooʼ jach jaaj. ¿Baʼax le tu kaxtoʼoboʼ?

Tu kaxtoʼob junpʼéel úuchben tsʼíib beetaʼan ich persa, tuʼux ku chʼaʼchiʼitaʼal le kʼaabaʼ Marduka (ich mayaeʼ Mardoqueo). Letiʼeʼ ku beetik junpʼéel nojoch meyaj tu kaajil Susa, maʼ xaaneʼ contador. Le ka kaxtaʼab le úuchben tsʼíibaʼ, Arthur Ungnad, juntúul máax jach ku xakʼalxoktik le baʼaxoʼob uchaʼantak teʼ luʼum jeʼeloʼ tu yaʼaleʼ «le kʼaabaʼ Mardoqueooʼ chéen ku chíikpajal teʼ úuchben tsʼíibaʼ yéetel teʼ Bibliaoʼ».

Desde ka tu yaʼalaj Arthur Ungnad leloʼ, tsʼoʼok u traducirtaʼal yaʼab úuchben tsʼíiboʼob tsʼíibtaʼan ich persa. Ichil leloʼobaʼ tiaʼan le kaxtaʼab tu úuchben kaajil Persépolisoʼ, teʼ tuʼux yaan kaʼach le tesoreríaoʼ, naatsʼ tiʼ u baʼpakʼiloʼob le kaajoʼ. Lelaʼ tsʼíibtaʼab le táan u reinar le rey Jerjes I, tsʼíibtaʼaboʼob ichil le idioma elamitaoʼ, ku taasik yaʼab kʼaabaʼob ku chíikpajloʼob tu libroil Ester. a

Le kʼaabaʼ Mardoqueo (Marduka) tiʼ junpʼéel úuchben tsʼíib beetaʼan ich persa

Yaʼab tiʼ le úuchben tsʼíiboʼob kaxtaʼab Persépolisoʼ ku tʼaan tiʼ Marduka, juntúul máax ku meyaj bey escriba tu palacioil Susa tu kʼiiniloʼob táan u gobernar Jerjes I. Junpʼéel tiʼ le tsʼíiboʼobaʼ ku yaʼalikeʼ Mardukaeʼ juntúul traductor kaʼachi. Lelaʼ de acuerdo xan yéetel le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Mardoqueoeʼ tsʼaʼantiʼ kaʼach junpʼéel nojoch meyaj tumen le rey Asuerooʼ (Jerjes I), ku tʼanik kaʼach kex kaʼapʼéel idioma yéetel suuk kaʼach u kutal tu entradail le palacio yaan tu kaajil Susaoʼ (Est. 2:19, 21; 3:3). Le entradaaʼ nojoch, tiʼ ku meyaj kaʼach le máaxoʼob tsʼaʼantiʼob nukuch meyajoʼob tumen le reyoʼ.

Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ le baʼax ku yaʼalik le úuchben tsʼíiboʼob yoʼolal Mardukaoʼ jach chíikaʼan tiʼ le baʼax ku yaʼalik u libroil Ester yoʼolal Mardoqueooʼ. Kuxlajoʼob tiʼ junpʼéeliliʼ época, tiʼ junpʼéeliliʼ lugar yéetel tiʼ tu kaʼatúulaloʼob tsʼaʼabtiʼob junpʼéel nojoch meyaj tumen le reyoʼ. Leloʼ ku yeʼesikeʼ Mardoqueoeʼ láayliʼ letiʼe Marduka ku yaʼalaʼaloʼ.

a Teʼ año 1992, le profesor Edwin Yamauchi tu publicartaj junpʼéel baʼax tu tsʼíibtaj tuʼux ku chʼaʼchiʼitik diez u pʼéelal kʼaabaʼob ku chíikpajal teʼ úuchben tsʼíiboʼob kaxtaʼab Persépolisoʼ bey xan teʼ Bibliaoʼ.