Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

«Áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum[aʼ]»

«Áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum[aʼ]»

«Áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum[aʼ]»

«Áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum k[e]n in tsʼáa techaʼ.» (GÉNESIS 13:17.)

1. ¿Baʼax tiaʼalaj Dios tiʼ Abraham?

¿UTSTAWICH wa a jóokʼol a xíimbalt uláakʼ jatsʼuts kúuchiloʼob? Yaan tuʼuxeʼ yaan máakoʼobeʼ utstuyich u binoʼob tiʼ bicicleta utiaʼal u beetkoʼob ejercicio yéetel utiaʼal u jach chaʼantkoʼob le jatsʼuts kúuchiloʼoboʼ. Yanoʼob xaneʼ utstutʼaan u binoʼob xíimbalil utiaʼal u kʼaj óoltkoʼob tubeel le jatsʼuts kúuchiloʼoboʼ. Baʼaleʼ maases maʼatech u xáantal jokʼaʼan máak. Chéen baʼaxeʼ tukult bix tu yuʼubiluba Abraham le ka aʼalaʼab tiʼ tumen Dios: «Áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum k[e]n in tsʼáa techaʼ» (Génesis 13:17).

2. ¿Tuʼux bin Abraham le ka jóokʼ Egiptooʼ?

2 Koʼoneʼex ilik tuʼuxoʼob máan Abraham maʼiliʼ aʼalaʼak tiʼ ka u yáalkabt le luʼumoʼ. U capítulo 13 tiʼ Genesiseʼ kiaʼalikeʼ Abraham yéetel u yataneʼ, bey xan le máaxoʼob yanoʼob ichil u yotochoʼ, kajlajoʼob tsʼeʼetsʼek kʼiinoʼob tu luʼumil Egipto, baʼaleʼ jóokʼoʼob Egipto paʼteʼ yéetel u yaalakʼoʼobeʼ ka binoʼob tak «tu luʼumil Néguev». Ka lukʼoʼob tu luʼumil Negueveʼ ka joʼopʼ u binoʼob jeʼelunjeʼelil tak «ka j-kʼuchoʼob tu kaajil Betel». Baʼaleʼ le ka joʼopʼ u baʼateʼel le máaxoʼob kanáantik u yaalakʼoʼob Abraham yéetel le máaxoʼob kanáantik u yaalakʼoʼob Loteʼ, anchaj u jumpáaykuntikubaʼob utiaʼal u kaxkoʼob xíiw utiaʼal u yaalakʼoʼob. Abrahameʼ, tu yeʼesaj u yutsil tiʼ Lot tumen tu yaʼalaj tiʼ ka u yáax yéey le luʼum tuʼux u kʼáat binoʼ. Lot túuneʼ tu yéeyaj «u táax luʼumil Jordán», upʼéel jatsʼuts luʼum «bey jumpʼéel u kúuchil paakʼaleʼ», ka kajlaj tu kaajil Sodoma. Dioseʼ tiaʼalaj tiʼ Abraham: «Teʼ j-kúuchil tuʼux yanechoʼ pakt maʼalob le j-xamanoʼ, le j-noojoloʼ, le j-lakʼinoʼ bey le j-chikʼinoʼ». Maʼ xaaneʼ Abrahameʼ naʼak tiʼ upʼéel wits yaan naatsʼ tiʼ Betel utiaʼal u paktik le luʼum aʼalaʼab u tsʼaʼabaltiʼoʼ. Baʼaleʼ Dioseʼ tiaʼalaj xan tiʼ Abraham ka u «[y]áalkabt u chowakil yéetel u kóochil le luʼum» utiaʼal u jach kʼaj óoltikoʼ.

3. ¿Baʼaxten jeʼel u talamtaltoʼon k-máansik t-tuukul bix le kúuchiloʼob tuʼux máan Abrahamoʼ?

3 Maʼ k-ojel bukaʼaj tiʼ le luʼum tu yáalkabtaj yéetel tu xíimbaltaj Abraham táanil tiʼ u kʼuchul Hebronoʼ, baʼaleʼ maas kʼuch u kʼaj óolt ke toʼon le luʼum aʼalaʼab u tsʼaʼabal tiʼ tumen Diosoʼ. ¿Jeʼel wa u páajtal a máansik ta tuukul bix le kúuchiloʼob tuʼux máan Abrahamaʼ: Néguev, Betel, u táax luʼumil Jordán, Sodoma yéetel Hebrón? ¿A wojel wa tuʼux pʼaatloʼob? Wa maʼ wojleʼeʼ, maʼ tuklik, bey u yúuchul tiʼ yaʼab cristianoʼoboʼ, tumen maʼ yaʼab tiʼ letiʼob tsʼoʼok u bin u xíimbaltoʼob le kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitaloʼob teʼ Bibliaoʼ yéetel maʼ yaʼab tiʼ letiʼob tsʼoʼok u bin u xíimbaltoʼob le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabal tiʼe israelitaʼob úuchiloʼ. Baʼaleʼ, yaan baʼax oʼolal kʼaʼabéet k-tsʼíiboltik kʼaj óoltik le kúuchiloʼobaʼ.

4, 5. 1) Jeʼex u yaʼalik Proverbios 18:15, ¿baʼax kʼaʼabéettoʼon utiaʼal k-kʼaj óoltik tubeel le luʼumoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼal teʼ Bibliaoʼ? 2) ¿Baʼax k-kanik tiʼ u capituloi 2 tiʼ Sofonías?

4 Le Bibliaoʼ kiaʼalikeʼ le máaxoʼob jach yaan u ojéelaloʼob yéetel u naʼatoʼoboʼ «ku tiaʼalintikoʼob le kʼaj óolaloʼob ku kaxtikoʼoboʼ» (Proverbios 18:15). Tiʼ yaʼab baʼaloʼob jeʼel u páajtal u kaambal máakeʼ, baʼaleʼ maas jach kʼaʼanan k-kʼaj óoltik Jéeoba Dios yéetel k-ojéeltik bix u biskuba yéetel wíinik. Le baʼaxoʼob k-xokik teʼ Bibliaoʼ jach kʼaʼanan utiaʼal k-kʼaj óoltik Dios (2 tiʼ Timoteo 3:16). Baʼaleʼ kʼaʼabéet xan toʼon naʼatil. Le naʼatiloʼ letiʼe u páajtalil k-jach ilik bix yanik upʼéel baʼaloʼ. Lelaʼ letiʼe baʼax kʼaʼabéettoʼon utiaʼal k-jach naʼatik baʼaxoʼob úuch teʼ luʼumoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Bibliaoʼ. Maʼ xaaneʼ yaʼab tiʼ toʼoneʼ k-ojel tuʼux pʼaatal Egipto, baʼaleʼ ¿k-naʼatik wa túun baʼax anchaj u sen beetik Abraham le ka jóokʼ Egipto utiaʼal u bin «Néguev», Betel yéetel Hebrón? ¿Baʼax yaan yil cada upʼéel tiʼ le kaajoʼob tu baatsiloʼoba?

5 Maʼ xaaneʼ ichil u xookil le Biblia ka beetikoʼ tsʼoʼok a xokik u capítuloi 2 tiʼ Sofonías. Teʼeloʼ ta xokaj u kʼaabaʼ kaajoʼob yéetel luʼumoʼob jeʼex Gaza, Ascalón, Asdod, Ecrón, Sodoma yéetel Nínive, bey xan Canaán, Moab, Amón yéetel Asiria. Tuláakal le kaajoʼobaʼ ku chʼaʼachiʼitaʼal teʼ capituloaʼ. Ka ta xokaj le capituloaʼ, ¿páajchaj wa a máansik ta tuukul bix le luʼumoʼobaʼ? Teʼeloʼobaʼ kuxlaj xiiboʼob yéetel koʼoleloʼob táakpajoʼob ichil baʼaxoʼob úuch le ka tu béeykuntaj Dios jujumpʼéel baʼaxoʼob u yaʼalmajoʼ.

6. ¿Baʼaxten yaʼab sukuʼunoʼobeʼ jach maʼalob yilkoʼob u meyajtiʼob le mapaʼoboʼ? (Ilaʼak le cuadrooʼ.)

6 Yaʼab máaxoʼob xokik le Bibliaoʼ tsʼoʼok u yilkoʼob u yutsil u meyajtiʼob u mapailoʼob le luʼumoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Bibliaoʼ. Maʼ chéen utstutʼaan u meyajtiʼob utiaʼal u yilkoʼob tuʼux pʼaatal le luʼumoʼobaʼ, ku meyajtiʼob tumen ku maas yáantaʼaloʼob u naʼatoʼob le baʼax ku yaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ. Ku yáantaʼaloʼob xan tumen le mapaʼob utiaʼal ka u yiloʼob baʼax yaan yil le baʼaxoʼob túumbentak ku kankoʼob yéetel le baʼax u yojloʼoboʼ, beyoʼ ku maas naʼatkoʼob baʼax kiaʼalik le Bibliaoʼ. Koʼoneʼex ilik jujumpʼéel baʼaloʼob jeʼel u beetkoʼob a maas yaabiltik Jéeobaeʼ yéetel a jach naʼatik le baʼaxoʼob uchaʼanoʼob ku tsikbaltik le Bibliaoʼ (ilaʼak le cuadro yaan teʼ táan juʼun 12).

U náachileʼ, ku yáantkoʼon k-maas naʼate

7, 8. 1) ¿Baʼax jach nojoch baʼal tu beetaj Sansón? 2) ¿Baʼax áantkoʼon k-naʼat jach tu jaajil nojoch le baʼax tu beetoʼ? 3) K-naʼatik tubeel le baʼax tu beetaj Sansonoʼ, ¿bix u yáantkoʼon?

7 Tu libroi Jueces 16:2 k-xokik Sansoneʼ bin tu noj kaajil Gaza. Bejlaʼeʼ, u kʼaabaʼ le kaajaʼ ku jach chʼaʼachiʼitaʼal teʼ noticiasoʼ, le oʼolaleʼ maʼ xaaneʼ a wojel tuʼux pʼaatal le kaaj tuʼux bin Sansonaʼ, teʼ tuʼux kajlaj le filisteoʼob maʼ jach náach tiʼ u jáal le Mediterráneooʼ [11]. Koʼoneʼex ilik baʼax kiaʼalik Jueces 16:3: «Sansoneʼ chéen j-pʼáat chilikbal tak chúumuk áakʼab. Tu chúumuk áakʼabeʼ j-líikʼeʼ ka tu jokaj u jool najiloʼob le kaajoʼ paʼteʼ yéetel u yokomiloʼob bey xan u tóojcheʼil, tu tsʼáa tuláakal tu keléembaleʼ ka tu bisaj tu kaʼanalil le puʼuk yaan aktáan tiʼ Hebron[oʼ]».

8 Gaza kaʼacheʼ upʼéel kaaj bakʼpachtaʼan yéetel kaʼanal pakʼoʼob, le oʼolal k-tuklikeʼ u joonailoʼob yéetel u yokmiloʼob kaʼacheʼ jach nuuktak yéetel aaltakoʼob. ¡Tukult bukaʼaj aaliloʼob wa ka tsʼaʼaba a kuchoʼob! Baʼaleʼ, Sansoneʼ tu páajkaltaj le joonaj paʼteʼ yéetel u yokmiloʼoboʼ. ¿Tuʼux tu bisaj yéetel bix le tuʼux tu bisoʼ? Gazaeʼ tiaʼan kaʼach tu jáal kʼáaʼnáabeʼ [15], baʼaleʼ Hebroneʼ pʼaatal tu lakʼinil Gaza, tiʼ upʼéel kaʼanakabil 900 metros u kaʼanlil, lelaʼ u kʼáat yaʼaleʼ jach mukʼilankil u naʼakal máakiʼ. Maʼ k-ojel jach tuʼux ku pʼáatal «le kaʼanlil puʼuk yaan aktáan tiʼ Hebron[oʼ]», baʼaleʼ Hebroneʼ óoliʼ 60 kilómetros yanik tiʼ Gaza, yéetel naʼakal ku beetik máak utiaʼal u kʼuchliʼ. Le bukaʼaj tu yáalkabtaj Sansonoʼ, ¿máasaʼ ku beetik u maas jaʼakʼal k-óol yoʼolal le baʼax tu beetoʼ? Kʼaʼajs xaneʼ le nojoch baʼaloʼob tu beetaj Sansonaʼ, páajchaj u beetik tumen u kiliʼich muukʼ Dioseʼ le tsʼáa u muukʼil tiʼ (Jueces 14:6, 19; 15:14). Kex bejlaʼaʼ maʼ t-páaʼtik ka tsʼaʼabaktoʼon tumen Dios upʼéel nojoch muukʼ jeʼex le tu tsʼáaj tiʼ Sansonoʼ, baʼaleʼ u kiliʼich muukʼeʼ jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka k-naʼat le baʼaloʼob talamtak ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel jeʼel u tsʼáaiktoʼon u muukʼil utiaʼal k-kuchik jeʼel baʼalak talamileʼ (1 tiʼ Corintoiloʼob 2:10-16; 13:8; Tiʼ Efesoiloʼob 3:16; Tiʼ Colosailoʼob 1:9, 10). K-naʼatik tubeel le baʼax tu beetaj Sansonaʼ ku maas jaajkúuntiktoʼon jeʼel u páajtal k-áantaʼal tumen u kiliʼich muukʼ Dioseʼ.

9, 10. 1) ¿Baʼaxoʼob anchaj u beetik Gedeón yéetel u soldadoʼob utiaʼal u ganarkoʼob le madianitaʼoboʼ? 2) Le uláakʼ baʼaloʼob tsʼoʼok k-kanik tiʼ le baʼax úuchaʼ, ¿baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon?

9 K-ojéeltik bukaʼaj náachil pʼaatlil le kaajoʼob úuchiloʼ ku yáantkoʼon xan k-maas naʼat bukaʼaj baʼateʼel tu beetaj Gedeón utiaʼal u ganartik le madianitaʼoboʼ. Óoliʼ tuláakal le máaxoʼob xokik le Bibliaoʼ u yojloʼobeʼ Gedeón yéetel u 300 soldadoʼobeʼ tu ganartoʼob le 135.000 madianitaʼob, amalequitaʼob yéetel u soldadoiloʼob uláakʼ kaajoʼob tu muchʼubaʼob baʼateʼel tu contra le israelitaʼoboʼ. Tuláakal le soldadoʼobaʼ jeʼeloʼob tu táax luʼumil Jezreel, naatsʼ tiʼ u puʼukil Mor[é] [18]. U soldadoʼob Gedeoneʼ tu yustoʼob le baakoʼoboʼ, tu paʼajoʼob le pʼúuloʼob pixik le tʼabaʼan tajcheʼoboʼ yéetel tu yawtoʼob: «¡Baʼateʼel! ¡Tu yoʼolal Yuumtsil yéetel tu yoʼolal Gedeón!». Jakʼaʼan yóoloʼob yéetel sajakchajaʼanoʼob kaʼach yoʼolal le baʼax tu beetaj Gedeón yéetel u soldadoʼoboʼ, le madianitaʼob yéetel u chuukaʼan kaajoʼoboʼ joʼopʼ u baʼateloʼob tu baatsiloʼob (Jueces 6:33; 7:1-22). ¿Chéen wa túun bey úuchik u jáan ganartaʼaloʼob teʼ áakʼab jeʼeloʼ? Xok u capítuloi 7 yéetel 8 tiʼ Jueces utiaʼal ka a wileʼ Gedeoneʼ, tu chʼaʼapachtaj Madián. Yaʼab tiʼ le kaajoʼob ku yaʼalaʼal teʼ capituloʼobaʼ maʼ ojéelaʼan tuʼux pʼaatloʼobiʼ, le oʼolal maʼ tu chíikpajloʼob teʼ mapaʼob ku yeʼeskoʼob le kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Bibliaoʼ. Baʼaleʼ le kaajoʼob ojéelaʼan tuʼux pʼaatloʼob kaʼachoʼ ku yeʼeskoʼob bix binik u chʼaʼapachtaʼal le madianitaʼob tumen Gedeonoʼ.

10 Gedeoneʼ tu chʼaʼapachtaj u yalaʼ le ejercitoʼob tu muchʼubaʼob baʼateʼel tu contraoʼ. Tu chʼaʼapachtoʼob tak pachil tiʼ Bet-sit[á], ku tsʼoʼoleʼ ka bin tak Abel-mehol[á], tu noojlil Bet-sit[á], tu jáal u yáalkab jaʼi Jordán (Jueces 7:22-25). Le Bibliaoʼ kiaʼalik: «Gedeón yéetel u trescientos j-baʼateloʼobeʼ j-kʼuchoʼob Jordán ka tu chʼaktajoʼob kex sen kaʼanaʼanoʼob tu yoʼolal tu yáalkabpachtajoʼob [u enemigoʼoboʼ]». Ka máanoʼob tuláakʼ u tséelil le Jordanoʼ joʼopʼ u kaʼa chʼaʼapachkoʼob le madianitaʼob tak ka kʼuchoʼob tu kaajil Sucot yéetel Penuel, yanoʼob tu noojolil Abel-mehol[á], naatsʼ tiʼ u yáalkab jaʼi Jabo[q], tsʼoʼoleʼ binoʼob tak tu puʼukiloʼob Jogbeh[á] (naatsʼ tiʼ le kaaj kʼaj óolaʼan bejlaʼaʼ bey Ammán, yaan tu luʼumil Jordaniaoʼ). Jach tuláakleʼ óoliʼ 80 kilómetros tu yáalkabpachtoʼob le madianitaʼob táan u baʼateloʼoboʼ. Gedeoneʼ tu machaj yéetel tu kíimsaj kaʼatúul tiʼ u reyiloʼob le madianitaʼoboʼ, ku tsʼoʼokoleʼ ka suunaj Ofr[á], u kaajal, naatsʼ tiʼ tuʼux káaj le baʼateloʼ (Jueces 8:41-12, 21-27). K-ilik túuneʼ, jach nojoch le baʼax tu beetaj Gedeón yéetel u soldadoʼoboʼ, tumen maʼ chéen tu yustoʼob le baakoʼoboʼ, mix chéen tu piʼipikʼtoʼob le tʼabaʼan tajcheʼoboʼ mix xan chéen awatnajoʼob u chan súutukiʼ. Le bukaʼaj tu yáalkabtoʼoboʼ ku yáantkoʼon xan naʼat le baʼax kiaʼalik le Biblia tu yoʼolaloʼobaʼ: «Yaʼab ku binetik ten utiaʼal in waʼalik tioʼolal Gedeón [...] [yéetel tiʼ uláakʼoʼob,] ichil u maʼ muukʼiloʼobeʼ muʼukʼanchajoʼob, beetaʼab u yantal páajtalil tiʼob utiaʼal baʼateʼel» (Hebreos 11:32-34, LTN). Kex xan toʼon láayliʼ ku kaʼanal k-wíinklileʼ, ¿máasaʼ kʼaʼabéet maʼ u xuʼulul k-beetkeʼex baʼax u kʼáat Dios? (2 tiʼ Corintoiloʼob 4:1, 16; Tiʼ Galaciailoʼob 6:9.)

¿Bix u tuukul u máakiloʼob yéetel baʼax ku beetkoʼob kaʼachi?

11. ¿Tuʼux lukʼ le israelitaʼob utiaʼal u binoʼob Cadesoʼ, yéetel tuʼux máan le doce j-chʼúukoʼoboʼ?

11 Le mapaʼoboʼ ku meyajoʼob utiaʼal u yilaʼal tuʼux pʼaatal le kaajoʼob wa luʼumoʼoboʼ, baʼaleʼ ¿jeʼel wa u páajtal u yáantkoʼon utiaʼal k-naʼatik bix u tuukul u máakiloʼobeʼ? Utiaʼal k-núukikeʼ koʼoneʼex tʼaan tiʼ le israelitaʼob lukʼoʼob tu witsil Sinaí utiaʼal u binoʼob tak teʼ luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ. Ka tsʼoʼok u jeʼeloʼob jujumpʼéel tuʼuxoʼobeʼ, kʼuchoʼob Cades (wa Qadés-barnea) [9]. Deuteronomio 1:2 kiaʼalikeʼ 11 kʼiinoʼob ku bisik u xíimbaltaʼal le 270 kilómetros yaan ichil le kaʼapʼéel kúuchiloʼobaʼ. Tiaʼanoʼob Cadeseʼ, Moiseseʼ tu túuxtaj doce máakoʼob utiaʼal u chʼúuktoʼob le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ (Números 10:12, 33; 11:34, 35; 12:16; 13:1-3, 25, 26). Le j-chʼúukoʼoboʼ tu tojtáantaj u binoʼob tu tojil Néguev, pʼaatal tu xamanil Cades; maʼ xaaneʼ máanoʼob [Beer-seba] tsʼoʼoleʼ binoʼob Hebrón tak ka kʼuchoʼob tu jáal u xamanil le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ (Números 13:21-24). Úuchik u sajaktaloʼob yoʼolal le baʼax tiaʼalaj le diez j-chʼúukoʼoboʼ, le israelitaʼoboʼ anchaj u chéen máanoʼob 40 jaʼaboʼob teʼ x-tokoy luʼumoʼ (Números 14:1-34). Le baʼax úuchtiʼobaʼ, ¿baʼax ku yeʼesiktoʼon yoʼolal u oksaj óolaloʼob tiʼ Jéeoba? (Deuteronomio 1:19-33; Salmo 78:22, 32-43; Judas 5).

12. ¿Baʼax jeʼel k-aʼalik yoʼolal u oksaj óolal le israelitaʼob úuchiloʼ, yéetel baʼax k-kanik tiʼ baʼax úuchtiʼob?

12 Le tiaʼan le israelitaʼob Cadesoʼ, ¿bukaʼaj u bin u kʼuchloʼob teʼ luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ? Wa ka u yoksaj óoltoʼob baʼax aʼalaʼantiʼob tumen Dios yéetel ka u yuʼuboʼob u tʼaan Josué yéetel Caleb kaʼacheʼ, maʼ yaʼab ku binetik u xíimbaltkoʼob kaʼach utiaʼal u yokloʼob teʼ luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ. Cadeseʼ chéen óoliʼ 16 kilómetros pʼaatlil tiʼ le kúuchil ku kʼaabaʼtik kaʼach Beer-lahai-roí [7], le tuʼux kajlaj Isaac yéetel Rebeca tsʼeʼetsʼek kʼiinoʼoboʼ. U kaajil Beer-lahai-roíeʼ 95 kilómetros pʼaatlil tiʼ Beer[-]seba, le kaaj yaan tu jáal u noojolil le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ (Génesis 24:62; 25:11; 2 Samuel 3:10). Wa k-kʼaʼajsikeʼ le israelitaʼoboʼ jóokʼoʼob Egiptoeʼ ka binoʼob tak tu witsil Sinaí, teʼ túunoʼ yanchaj u xíimbalkoʼob 270 kilómetros tak ka kʼuchoʼob Cades, le oʼolaleʼ jeʼel u páajtal u yaʼalaʼal tiaʼanoʼob kaʼach tu yookbal le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ. Bejlaʼeʼ, toʼoneʼex xaneʼ tiaʼanoʼon tu yookbal le paraíso kun antal way luʼumoʼ. ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax úuch tiʼ le israelitaʼoboʼ? Le apóstol Pablooʼ, le ka tsʼoʼok u tʼaan tiʼ le israelitaʼob maʼ ookoʼob tiʼ le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ, tiaʼalaj: «Unaj, [...] k-tsʼáaik k-óol utiaʼal k-okol tiʼ le jeʼeleloʼ, utiaʼal maʼ u lúubul mix máak jeʼel bix le máaxoʼob maʼ oksaj óolnajoʼoboʼ» (Tiʼ Hebreob 3:16–4:11).

13, 14. 1) ¿Baʼaxoʼob péeks le gabaonitaʼob u túuxtoʼob jujuntúul máakoʼob tak Gilgal utiaʼal ka tʼaanakoʼob yéetel Josué? 2) ¿Baʼax oʼolal tu beetoʼob lelaʼ, yéetel baʼax k-kanik tiʼ leloʼ?

13 Le baʼax ku tsikbaltik le Biblia yoʼolal le gabaonitaʼoboʼ ku yeʼesikeʼ letiʼobeʼ tu kʼubaj yóoloʼob tiʼ Dios maʼ jeʼex le israelitaʼoboʼ. Le ka tsʼoʼok u máan u kaajil Israel tuláakʼ u tséel u áalkab jaʼi le Jordanoʼ, le tuʼux pʼaatal le luʼum u yaʼalmaj Dios u tsʼáaik tiʼ u láakʼtsilil Abrahamoʼ, kʼuch u súutukil utiaʼal u jóoʼskoʼob le cananeoʼob tiʼ le luʼum jeʼeloʼ (Deuteronomio 7:1-3). Ichil le máaxoʼob unaj u jóoʼskoʼoboʼ tiaʼan le gabaonitaʼoboʼ. Le ka tsʼoʼok u lúubul u kaajiloʼob Jericó yéetel Haieʼ, le israelitaʼoboʼ jeʼeloʼob naatsʼ tiʼ u kaajil Gilgal (Guilgal). Baʼaleʼ, le gabaonitaʼoboʼ maʼ u kʼáatoʼob kíimil bey kʼasaʼan máakoʼobeʼ, le oʼolaleʼ tu túuxtoʼob jujuntúul máakoʼob tak Gilgal utiaʼal u tʼaanoʼob yéetel Josué. Utiaʼal u chʼaʼatʼantkoʼob maʼ u baʼateltaʼaloʼob tumen le israelitaʼoboʼ, le gabaonitaʼoboʼ tu beetoʼob u tuklaʼal bey náach u taaloʼobeʼ, maʼ tiʼ u luʼumil Canaaniʼ.

14 Le gabaonitaʼoboʼ tiaʼaloʼob tiʼ Josué: «Sen náach tuʼux k-taal, tu yoʼolal u sen péektsilil Yuumtsil a [Dioseʼexoʼ]» (Josué 9:3-9). Le nookʼoʼob jach laabtakoʼob u takmoʼoboʼ yéetel le chuchul waaj ku biskoʼoboʼ ku yeʼesik bey jach jaaj náach tuʼux u taaloʼobeʼ, baʼaleʼ u jaajileʼ Gabaoneʼ chéen óoliʼ 30 kilómetros pʼaatlil tiʼ Gilgal [19]. Josué yéetel u nuuktakil Israeleʼ tu oksaj óoltoʼob le baʼax tiaʼaloʼoboʼ, le oʼolal tu beetoʼob u núuptʼaanil maʼ u baʼateloʼob yéetel Gabaón mix yéetel le kaajoʼob yanoʼob naatsʼ tiʼ Gabaonoʼ. Le gabaonitaʼoboʼ, ¿baʼaxten tu beetoʼob lelaʼ? ¿Tu beetajoʼob chéen wa utiaʼal maʼ u kíimsaʼaloʼob? Maʼatech, tu beetoʼob tumen u kʼáatoʼob u kʼamoʼob u yutsil u Diosil Israel. Jéeobaeʼ tu chaʼaj u tsʼaʼabloʼob «j-chʼak siʼ yéetel púut jaʼ utiaʼal le kaajoʼ bey xan utiaʼal Yuumtsil», u meyajoʼob túun kaʼacheʼ u kaxkoʼob siʼ utiaʼal u tóokaʼal le kíimsbil baʼalcheʼob ku kʼuʼubloʼob tiʼ Diosoʼ (Josué 9:11-27). Le gabaonitaʼoboʼ tu yóotaj u beetoʼob jeʼel baʼalak meeyjil utiaʼal u adoracionil Jéeobaeʼ. Maʼ xaaneʼ jujuntúul tiʼ letiʼobeʼ tiaʼanoʼob kaʼach ichil le netineoʼob jóokʼoʼob Babilonia yéetel meyajnajoʼob tu temploi Jerusalenoʼ (Esdras 2:1, 2, 43-54; 8:20). Toʼon xaneʼ kʼaʼabéet k-beetik jeʼex letiʼoboʼ, kʼaʼabéet k-ilik kʼamik mantatsʼ u yutsil Dios bey xan k-eʼesik kabal óolal ken k-beeteʼex jeʼel baʼaxak meeyjil ka tsʼaʼabaktoʼon ichil u kaajaleʼ.

Unaj k-xupikba yoʼolal u maasil

15. ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-ilik kanik baʼax kiaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Griego yoʼolal le kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitkoʼ?

15 Le baʼax kiaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Griegooʼ ku yáantkoʼon k-il tuʼux pʼaatal le kaajoʼob teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ. Lelaʼ ku páajtal u yilaʼal ichil le baʼaxoʼob ku tsikbaltik le Biblia tu yoʼolal tuʼuxoʼob máan Jesús bey xan le apóstol Pablooʼ (San Marcos 1:38; 7:24, 31; 10:1; San Lucas 8:1; 13:22; 2 tiʼ Corintoiloʼob 11:25, 26). Ilawil a máansik ta tuukul le baʼaxoʼob úuch teʼ tuʼuxoʼob máan Pabloaʼ.

16. Le cristianoʼob yanoʼob Bereaoʼ, ¿bix tu yeʼesiloʼob jach u yaabiltmoʼob Pablo?

16 Le ka jóokʼ tu kaʼatéen u bis le maʼalob péektsil tiʼ le kaajoʼoboʼ (teʼ mapaoʼ morado u lineai), Pabloeʼ kʼuch tak tu kaajil Filipos, teʼ tu luʼumil Grecia bejlaʼoʼ [33]. Teʼeloʼ tu kʼaʼaytaj le maʼalob péektsiloʼ, kʼaʼali, yéetel ka tsʼoʼok u jáalkʼabtaʼaleʼ ka bin tak Tesalónica (Beetaʼanoʼob [Hechos] 16–17:1). Teʼeloʼ, le judíoʼoboʼ tu beetoʼob u pʼuʼujul u yóol le máakoʼoboʼ, le oʼolaleʼ le cristianoʼob yanoʼob Tesalonicaoʼ tu yaʼaloʼob tiʼ Pablo ka xiʼik tak Berea, upʼéel kaaj óoliʼ 65 kilómetros pʼaatlil tiʼ Tesalónica. Le kʼaʼaytaj tu beetaj Pablo tu kaajil Bereaoʼ jach maʼalob uʼuyabik, baʼaleʼ le judíoʼoboʼ kʼuchoʼobeʼeʼ ka tu beetoʼob u yantal uláakʼ woʼochʼlantáambai, le oʼolaleʼ «le sukuʼunoʼoboʼ tu túuxtajoʼob Pablo tu séeblakil utiaʼal ka xiʼik [tak] tu jáal» le kʼáaʼnáaboʼ, «le máaxoʼob [túun láakʼint] Pabloeʼ tu bisajoʼob tak tu kaajil Atenas» (Beetaʼanoʼob 17:5-15). Jujuntúul tiʼ le bereanoʼob táant u kʼamkoʼob le maʼalob péektsiloʼ, kex yanchaj u xíimbalkoʼob 40 kilómetros tak teʼ kʼáaʼnáab ku kʼaabaʼtik Egeooʼ, yéetel kex yanchaj u boʼotik u binoʼob tiʼ barco utiaʼal u yáalkabkoʼob uláakʼ 500 kilómetros utiaʼal u kʼuchloʼob tak Atenaseʼ, tu yóotaj u láakʼintoʼob Pablo. Maʼ chéen chʼaʼabil le baʼax tu beetoʼobaʼ, baʼaleʼ le cristianoʼoboʼ tu yóotoʼob u aktáantoʼob yaʼab talamiloʼob utiaʼal u máanskoʼob maas yaʼab tiempo yéetel Pablo, le máax túuxtaʼan tumen Dios utiaʼal u bis le maʼalob péektsiloʼ.

17. ¿Baʼax ku páajtal k-maas naʼatik ken tuukulnakoʼob tiʼ bukaʼaj u náachil Éfeso tiʼ Mileto?

17 U yóoxtéen ka jóokʼ u bis le maʼalob péektsiloʼ (teʼ mapaoʼ yaʼax u lineai), Pabloeʼ kʼuch Mileto, upʼéel kaaj yaan tu jáal jaʼ; teʼeloʼ tu túuxtaj tʼambil u nuxibiloʼob le múuchʼulil yaan Efesooʼ, upʼéel kaaj 50 kilómetros pʼaatlil tiʼ Mileto. Tukult lelaʼ, u nuxibiloʼob Efesoeʼ anchaj u pʼatik u meyajoʼob utiaʼal u bin u yiloʼob Pablo. Maʼ xaaneʼ, le táan u binoʼob teʼ bejoʼ, kiʼimak wal u yóoloʼob táan u tsikbalkoʼob u kaʼaj u yilubaʼob yéetel Pabloeʼ. Ka tsʼoʼok u muchʼkubaʼob yéetel Pablo, yéetel le ka tsʼoʼok u yuʼubkoʼob u payalchiʼeʼ, «tuláakaloʼob okʼolnajoʼob ka tu méekʼajoʼob yéetel tu tsʼuʼutsʼajoʼob Pablo». «Ku tsʼoʼokoleʼ ka tu láakʼintajoʼob tak tej cheemoʼ» utiaʼal ka xiʼik tak Jerusalén (Beetaʼanoʼob 20:14-38). Utiaʼal u suutbaloʼob Efesoeʼ, jach yaʼab wal baʼax yanchaj u tukloʼob yéetel u tsikbaltoʼob tu baatsiloʼobeʼ. K-ilik túuneʼ le nuxiboʼobaʼ yaʼab tu xíimbaltoʼob utiaʼal ka líiʼsaʼak u yóoloʼob yéetel utiaʼal ka u yuʼuboʼob baʼax kun aʼalbiltiʼob tumen Pablo, utúul cristiano xíimbaltik le múuchʼuliloʼob teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ. Le bix úuchik u yeʼeskoʼob u yaabilaj tiʼ Pabloaʼ, ¿maʼ wa xan péekskech a weʼes a yaabilaj jeʼex tu beetiloʼoboʼ? Tiʼ le baʼax tu beetoʼobaʼ, ¿yaan wa baʼax ka kanik jeʼel u yáantkech ichil a kuxtal yéetel tiʼ bix unaj a wilik le sukuʼunoʼob túuxtaʼanoʼob u xíimbalt le múuchʼuliloʼoboʼ?

Kaambalnen tiʼ le luʼum jeʼeloʼ yéetel tiʼ le baʼaxoʼob k-páaʼtikoʼ

18. ¿Baʼax maʼalob ka k-il beetkeʼex?

18 Le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkaʼ ku yeʼeskoʼob bukaʼaj utsiloʼob k-kʼamik ikil k-kʼaj óoltik tubeel le luʼum tu tsʼáaj Dios tiʼe israelitaʼoboʼ. K-kʼaj óoltik le luʼum jeʼelaʼ jach kʼaʼanan utiaʼal k-naʼatik tubeel yaʼab tsikbaliloʼob yaan teʼ Bibliaoʼ. (Jeʼel xan u páajtal k-ilik maas kaambal tiʼ uláakʼ kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitaloʼob teʼ Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, jeʼex le yanoʼob kaʼach tu baʼpaach Israeloʼ.) Tsʼoʼoleʼ, jeʼex kun bin k-maas kʼaj óoltik le luʼum aʼalaʼab u tsʼaʼabal tiʼe israelitaʼoboʼ, kʼaʼabéet kʼaʼajskeʼ yaan upʼéel baʼal jach kʼaʼanan ku kʼáataʼaltiʼob kaʼach utiaʼal ka okokoʼob yéetel utiaʼal ka yanaktiʼob upʼéel kuxtal ich kiʼimak óolal teʼ luʼum tuʼux ku «yáalkab leche yéetel kaab[oʼ]»: u yeʼeskoʼob nojoch tsiikil tiʼ Jéeoba yéetel u yuʼubkoʼob u tʼaan (Deuteronomio 6:1, 2; 27:3).

19. ¿Baʼax kaʼapʼéel paraísoi unaj k-ilik k-maas kʼaj óoltik?

19 Toʼon xaneʼ kʼaʼabéet k-eʼesik nojoch tsiikil tiʼ Jéeoba yéetel k-ilik kuxtal jeʼex u yaʼalikoʼ. Wa k-beetik lelaʼ yaan k-maas chíikbesik yéetel yaan k-maas jatsʼutskíintik le paraíso ku yilaʼal ichil u kaajal Dios bejlaʼoʼ. Yaan xan k-maas kʼaj óoltik baʼaxoʼob táakaʼan ichil le paraísoaʼ yéetel baʼax utsiloʼob ku taasik. K-ojel xaneʼ, maʼ kun xáantaleʼ yaʼab uláakʼ maʼalob baʼaloʼob ken k-kʼameʼex. Josueiʼ tu máansaj le israelitaʼob tak tuláakʼ u tséel u áalkab jaʼi le Jordanoʼ utiaʼal ka máankoʼob tiʼ upʼéel luʼum jach jatsʼuts yéetel jach maʼalob. Bejlaʼa xaneʼ, jach yaʼab baʼax eʼesiktoʼon maʼ chéen kunel k-páaʼtik le paraíso kun antal way Luʼumoʼ, le maʼalob luʼum jach naatsʼ anikoʼ.

¿Kʼajaʼan wa tech?

• ¿Baʼaxten unaj u taaktal k-maas kʼaj óoltik le kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Bibliaoʼ?

• Tiʼ le baʼax tsʼoʼok k-kanik tiʼ bukaʼaj náach yanil le kaajoʼob tiʼ uláakʼ kaajoʼoboʼ, ¿máakalmáak tsʼoʼok u beetik u maas jaʼakʼal a wóoliʼ?

• ¿Baʼax tsʼoʼok a kanik tiʼ úuchik a wojéeltik bukaʼaj náachil pʼaatlil le kaajoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob tiʼ wa baʼax tsikbaliloʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[Foto yéetel cuadro yaan teʼ táan juʼun 12]

Koʼoneʼex ilkeʼex «le maʼalob luʼumoʼ»

Teʼ tu noj muchʼtáambaliloʼob óoxpʼéel kʼiin anchajoʼob tu jaʼabil 2003 yéetel 2004, u j-jaajkunajoʼob Jéeobaeʼ jach kiʼimakchaj u yóoloʼob ka tu kʼamoʼob le folleto Veamos “la buena tierra”. Le túumben folletoaʼ jóoʼsaʼab ich óoliʼ ochenta tʼaanoʼob yéetel ku taasik yaʼab mapaʼob yéetel oocheloʼob ich jejeláas coloroʼob. Le mapaʼob yéetel le oocheloʼobaʼ ku yeʼeskoʼob bix kaʼach le kaajoʼob yéetel le luʼumoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Bibliaoʼ, baʼaleʼ maases ku yeʼesik bix le luʼum aʼalaʼab u tsʼaʼabal tiʼ le israelitaʼoboʼ yéetel bix u yilaʼal kaʼach ich jejeláas kʼiinoʼob.

U xookil U Pʼíich Tulumil Kanan jeʼelaʼ ku túuxkoʼon ka k-il le mapaʼobaʼ. Utiaʼal k-ojéeltik baʼax mapai u kʼáat ka k-ileʼ ku taasik mejen box numeroʼob ku yeʼeskoʼob tuʼux yaan le mapa kʼaʼabéet k-ilkoʼ (jeʼex lelaʼ: [15]). Wa yantech le folletoaʼ, jóoʼs u súutukil utiaʼal a wilik baʼaxoʼob ku taasik jeʼel u yáantkech utiaʼal u maas yaʼabtal a wojéelal tiʼ baʼax kiaʼalik u Tʼaan Dioseʼ yéetel utiaʼal a maas naʼatik tubeel.

1) Yaʼab mapaʼobeʼ ku taaskoʼob upʼéel cuadro tuʼux ku yeʼesik baʼax u kʼáat u yaʼal le simboloʼob ku meyajoʼob teʼ mapaʼoboʼ [18]. 2) Óoliʼ tuláakal le mapaʼobaʼ ku taaskoʼob upʼéel chan pʼisib utiaʼal u yáantkoʼon k-naʼat óoliʼ bukaʼaj kilómetros wa millas yaan ichil upʼéel kaaj yéetel u yéet kaajil [26]. 3) Utiaʼal xan u páajtal k-nuʼuktikba tuʼux pʼaatal le kaajoʼoboʼ, óoliʼ tuláakal le mapaʼobaʼ ku yeʼeskoʼob tuʼux yaan noojol [19]. 4) Óoliʼ xan tuláakal le mapaʼoboʼ jejeláas u coloril bonaʼaniloʼob utiaʼal yeʼesaʼal tuʼux yaan kaʼanal puʼukoʼob yéetel táax luʼumoʼob [12]. 5) Tu jáal yaʼab mapaʼobeʼ yaan letras yéetel números tsʼaʼan utiaʼal u séeb kaxtaʼal u tojil le kaajoʼob wa u tojil le kʼaabaʼoboʼ [23]. 6) Teʼ tuʼux ku taasik u kʼaabaʼob le kaajoʼob wa kúuchiloʼoboʼ [34, 35], le box numeroʼoboʼ ku yeʼeskoʼob tuʼux táan juʼunil yaan le mapa tuʼux jeʼel u páajtal u kaxtaʼal le kʼaabaʼ wa kúuchiloʼ, tsʼoʼoleʼ ku tsʼaʼabal u letrai yéetel u numeroi utiaʼal u kaxtaʼal u tojil, jeʼex lelaʼ: E2. Ken tsʼoʼokok u meyajtech wa jaytéen le baʼaxoʼob ku taasik le folletoaʼ, maʼ xaaneʼ yaan a wilik bukaʼaj ken u yáantilech utiaʼal u maas yaʼabtal a wojéelal yéetel utiaʼal a maas naʼatik tubeel baʼax kiaʼalik le Bibliaoʼ.