Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u Kaʼa Tsʼíibil Crónicas

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u Kaʼa Tsʼíibil Crónicas

U Tʼaan Jéeobaeʼ kuxaʼan

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u Kaʼa Tsʼíibil Crónicas

U KAʼA Tsʼíibil Cronicaseʼ ku káajal yéetel u tsikbalil bix gobernarnajik Salomón yóokʼol Israel yéetel ku tsʼoʼokol yéetel le baʼax tu yaʼalaj Ciro u reyil Persia, tiʼ le judíoʼob bisaʼanoʼob Babiloniaoʼ: «[Jéeobaeʼ] tsʼoʼok u kʼubik tin kʼab tuláakal u [reinoiloʼob] u yóokʼol kaab, tsʼoʼok xan u yaʼalik tiʼ teen ka in beet u [templo] tu kaajil Jerusalén, le yaan tu luʼumil Judaoʼ. Bey túunoʼ, jeʼel máax sijnal tu kaajal Yuumtsileʼ, áantaʼak tumen Yuumtsil u [Dios], xiʼik [Jerusalén]» (2 Crónicas 36:23). Le libroaʼ tsʼoʼoksaʼab u tsʼíibtaʼal tumen Esdras tu jaʼabil 460 táanil tiʼ u taal Cristooʼ, ku taasik u tsikbalil tiʼ baʼax úuch ichil 500 jaʼaboʼob, ku káajal 1037 yéetel ku tsʼoʼokol tu jaʼabil 537.

Le ley tu tsʼáaj Cirooʼ, áantajnaj utiaʼal ka suunak le israelitaʼob Jerusalén utiaʼal ka u chʼaʼajoʼoltoʼob u adorarkoʼob Jéeobaoʼ. Baʼaleʼ, le yaʼabach jaʼaboʼob palitsiltaʼanoʼob Babiloniaoʼ tu taasaj yaʼab talmil tiʼob. Yaʼab tiʼ le israelitaʼob suunajoʼob tu luʼumoʼoboʼ maʼ u yojloʼob kaʼach mix baʼal tiʼ u úuchben chʼiʼibaloʼobiʼ. Le oʼolaleʼ, u Kaʼa tsʼíibil Cronicaseʼ ku tʼaan tiʼ baʼaxoʼob úuch tu kʼiinil le reyoʼob yanchajoʼob ka tsʼoʼok u kíimil Davidoʼ. Toʼon xaneʼ yaan k-jóoʼsik utsil tiʼ le baʼax tsʼíibtaʼan teʼ libroaʼ tumen ku tʼaan tiʼ le utsiloʼob ku taasik u beetaʼal baʼax ku yaʼalik Diosoʼ, yéetel le talmiloʼob ku taasik le u pʼáatal maʼ u yuʼubaʼal u tʼaanoʼ.

UTÚUL REYEʼ KU BEETIK UPʼÉEL NAJ UTIAʼAL JÉEOBA

(2 Crónicas 1:1–9:31)

Jéeobaeʼ tu tsʼáaj tiʼ rey Salomón le baʼaxoʼob tu kʼáatoʼ: naʼat yéetel kʼaj óolal, tsʼoʼoleʼ tu tsʼáaj xan ayikʼalil yéetel tsiikil tiʼ. Le reyaʼ tu beetaj upʼéel jach nojoch naj utiaʼal Jéeoba tu kaajil Jerusalén. Lelaʼ tu beetaj u jach kiʼimaktal u yóol u kajnáaliloʼob (2 Crónicas 7:10). Rey Salomoneʼ «ku táatsʼ máansik kaʼach tuláakal u [reyiloʼob] yóokʼol kaab yéetel u ayikʼalil bey xan yéetel u naʼat» (2 Crónicas 9:22).

Salomoneʼ reinarnaj 40 jaʼaboʼob yóokʼol Israel, ka kíimeʼ muʼuk tu kaajal David u taata, ka tsʼoʼokeʼ Roboam, u paal káaj u reinar (2 Crónicas 9:31). Esdraseʼ maʼatech u yaʼalik wa náachchaj Salomón tiʼ Dios. Baʼaxeʼ ku yaʼalik jujumpʼéel baʼax maʼ maʼalob tu beetiʼ, jeʼex úuchik u manik tsíiminoʼob tu luʼumil Egiptooʼ yéetel úuchik u tsʼoʼok u beel yéetel u hija Faraón. Jeʼex k-ilkoʼ, Esdraseʼ maases tʼaanaj tiʼ le baʼaloʼob maʼalobtak tu beetaj Salomonoʼ.

U núukil kʼáatchiʼob:

2:14. Le chʼiʼibal tuʼux u taal le artesano ku yaʼalik le tekstoaʼ, ¿baʼaxten jelaʼan tiʼ le ku yaʼalik 1 Reyes 7:14? U Yáax Tsʼíibil Reyeseʼ ku yaʼalikeʼ u maama le artesanooʼ utúul koʼolel kimen u yíicham, tiʼ u taal tu chʼiʼibal Neftalíeʼ, lelaʼ ku yaʼalaʼal beyaʼ tumen u yíichameʼ tiʼ u taal tiʼ le chʼiʼibalaʼ. Baʼaleʼ le koʼolelaʼ sijnal tu chʼiʼibal Dan. Ka tsʼoʼok u kíimil u yíichameʼ, letiʼeʼ tsʼoʼok u beel yéetel utúul máak sijnal tu kaajil Tiro, le máakaʼ letiʼ u taata le artesanooʼ.

2:18; 8:10. Le versiculoʼobaʼ ku yaʼalikoʼobeʼ 3,600 yéetel 250 máakoʼob nuʼuktik yéetel ilik u yúuchul le meyajoʼ, ¿baʼaxten túun 1 Reyes 5:16, NM yéetel 9:23, ku yaʼalikeʼ 3,300 yéetel 550 utúululoʼob? Maʼ xaaneʼ tumen yaanal bix jatsaʼanil. U Kaʼa Tsʼíibil Cronicaseʼ ku tʼaan tiʼ 3,600 máakoʼob maʼ israelitaʼobiʼ yéetel 250 israelitaʼob, baʼaleʼ u Yáax Tsʼíibil Reyeseʼ ku tʼaan tiʼ 3,300 máakoʼob nuʼuktik le meyajoʼ yéetel tiʼ 550 ilik u beetaʼal le meyajoʼ. Kex teʼ kaʼapʼéel libroʼob yaanal bix jatsaʼanil le máakoʼoboʼ, baʼaleʼ táan u tʼaanoʼob tiʼ 3,850 máakoʼob.

4:2-4. ¿Baʼaxten beetaʼab u yoochel wakaxoʼob utiaʼal u yetsʼkúuntaʼal upʼéel nojoch káat? Le Bibliaoʼ, ku ketik le wakax yéetel muukʼoʼ (Ezequiel 1:10; Apocalipsis 4:6, 7). Le oʼolaleʼ jach maʼalob úuchik u yéeyaʼal u beetaʼal u yoochel wakaxoʼob utiaʼal kuchik le nojoch «káatoʼ», tumen le doce wakaxoʼob beetaʼaboʼob yéetel cobreoʼ páajchaj u kuchkoʼob le nojoch káat 30 toneladas u aaliloʼ. Le úuchik u beetaʼal le wakaxoʼob utiaʼal u yetsʼkúuntaʼal le káatoʼ maʼ bin tu contra le u kaʼapʼéel mandamiento ku yaʼalik maʼ u beetaʼal u yoochel wa baʼax utiaʼal adorartbiloʼ (Éxodo 20:4, 5).

4:5. ¿Bukaʼaj jaʼ ku bisik le káat kaʼachoʼ? Ku bisik kaʼach 66,000 litros jaʼ. Baʼaleʼ u suukileʼ maʼatech u jach chupaʼal. Le oʼolaleʼ Yáax tiʼ Reyes 7:26, ku yaʼalikeʼ «ku bisik kaʼach cuarentaicuatro mil litros jaʼ».

5:4, 5, 10. ¿Máakalmáak tiʼ le nuʼukuloʼob yaan kaʼach teʼ tabernáculo bisaʼab teʼ templo tu beetaj Salomonoʼ? Chéen u baʼascheʼi le núuptʼaanoʼ. Ka tsʼoʼok u beetaʼal le templooʼ, le tabernaculooʼ luʼsaʼab Gabaoneʼ ka bisaʼab tu kaajil Jerusalén, maʼ xaaneʼ teʼelaʼ tiʼ pʼataʼabiʼ (2 Crónicas 1:3, 4).

Baʼax ku kaʼansiktoʼon:

1:11, 12. Le baʼax tu kʼáataj Salomón tiʼ Jéeobaoʼ, tu yeʼesaj jach u kʼáat ka yanak naʼatil yéetel kʼaj óolalil tiʼ. Toʼon xaneʼ ken payalchiʼinakoʼoneʼ k-eʼesik xan baʼax yaan ich k-puksiʼikʼal. Le oʼolaleʼ maʼalob ka k-il baʼaxoʼob k-kʼáatik tiʼ Jéeoba.

6:4. Wa nojoch baʼal k-ilik le yaabilaj yéetel le utsil ku yeʼesiktoʼon Jéeobaoʼ yaan k-kiʼikiʼtʼantik yéetel yaan k-tsʼáaik u nib óolalil tiʼ.

6:18-21. Kex Dios maʼ tu páajtal u kajtal tiʼ upʼéel najeʼ, le templo tu beetaj Salomonoʼ utiaʼal kaʼach u adorartaʼal Jéeoba. Teʼ kʼiinoʼob xanaʼ, le u kúuchiloʼob muchʼtáambaloʼ, ku meyajoʼob utiaʼal u adorartaʼal Jéeoba.

6:19, 22, 32. Jéeobaeʼ ku yuʼubik u payalchiʼ tuláakal: ku yuʼubik u payalchiʼ utúul rey, u payalchiʼ utúul palitsil bey xan le táanxel luʼumiloʼoboʼ (Salmo 65:2). *

REYOʼOB TAALOʼOB TU CHʼIʼIBAL DAVID

(2 Crónicas 10:1–36:23)

Le upʼéeliliʼ reino yaan kaʼach Israeloʼ jóoʼsaʼab kaʼa jaats tiʼ: u reinoi diez chʼiʼibal yéetel u reinoi kaʼapʼéel chʼiʼibal. Le sacerdoteʼob yéetel le levitaʼob kajaʼanoʼob Israeloʼ tu yeʼesoʼob u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼ u núuptʼaanil le Reinooʼ, tumen tu tsʼáajubaʼob yáanal u kʼab rey Roboam, u hijo Salomón. Treinta jaʼaboʼob beetaʼak le templo ka oklaʼab le baʼaloʼob koʼojtak yaan kaʼach ichiloʼ.

Tiʼ le diecinueve reyoʼob anchajoʼob ka tsʼoʼok u reinar Roboamoʼ, cincoeʼ tu beetoʼob baʼax maʼalob, óoxtúuleʼ káaj u beetkoʼob baʼax maʼalob, baʼaleʼ ka tsʼoʼokeʼ tu beetoʼob baʼax kʼaas, yéetel utúuleʼ tu kaʼa chʼaʼajoʼoltaj u beetik baʼax maʼalob. U maasiloʼoboʼ tu beetoʼob baʼax maʼ maʼalob tu táan Diosiʼ. * Maases ku yúuchul tʼaan tiʼ le cinco reyoʼob tu beetoʼob baʼax maʼaloboʼ. U tsikbalil tiʼ baʼaxoʼob tu beetaj Ezequías utiaʼal u káajal u meyaj le templo tu kaʼatéenoʼ, yéetel le baʼax tu beetaj Josías utiaʼal ka kʼiimbesaʼak le Pascuaoʼ, maʼ xaaneʼ jach tu líiʼsaj u yóol le judíoʼob utiaʼal ka u chʼaʼajoʼoltoʼob u meyajkoʼob Dios tu kaajil Jerusalenoʼ.

U núukil kʼáatchiʼob:

13:5, NM. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan «u núuptʼaanil taʼab»? Le taʼaboʼ ku kanáantik maʼ u jáan kʼastal wa baʼax, le oʼolaleʼ úuchileʼ meyajnaj utiaʼal u yeʼesaʼal minaʼan xuʼulul wa minaʼan kʼastal tiʼ wa baʼax. Le oʼolaleʼ le u «núuptʼaanil taʼab» ku yaʼalik le Bibliaoʼ, u kʼáat u yaʼaleʼ upʼéel baʼax jach yaan u béeytal.

14:2-5; 15:17. ¿Tu luʼsaj wa rey Asa tuláakal le u «multuniloʼob kʼuʼultaj[oʼ]»? Maʼatech. Maʼ xaaneʼ tu luʼsaj tuláakal le u «multuniloʼob kʼuʼultaj» wa altaroʼob tuʼux ku adorartaʼal le maʼ jaajil diosoʼoboʼ, baʼaleʼ maʼ tu luʼsaj le tuʼux ku adorartaʼal Jéeobaoʼ. Wa maʼ xaaneʼ le altaroʼob tuʼux ku adorartaʼal le maʼ jaajil diosoʼoboʼ líiʼsaʼaboʼob tu kaʼatéen tu tsʼook jaʼabil u gobernación Asa. Tsʼoʼoleʼ kex tu kʼiiniloʼob u gobernación Josafat, u hijo, tu yilaj xan u luʼsik le altaroʼobaʼ, baʼaleʼ yaan pʼáatiʼ (2 Crónicas 17:5, 6; 20:31-33).

15:9; 34:6. Ka jaʼats le upʼéeliliʼ reinoi yaan kaʼach Israeloʼ, ¿tu tséel máakalmáak reinoi tu tsʼáajuba u tribu Simeón? Le luʼumoʼob tsʼaʼab tiʼ Simeonoʼ tiaʼanoʼob kaʼach tu luʼumil Judá, ichil u reinoi le kaʼapʼéel chʼiʼibaloʼ (Josué 19:1). Baʼaleʼ ku adoraroʼob kaʼach jeʼex u beetik u reinoi le diez chʼiʼibaloʼ yéetel ku tsʼáaikubaʼob kaʼach yáanal u kʼab u reyil (1 Reyes 11:30-33; 12:20-24). Le oʼolaleʼ, u tribu Simeoneʼ ku xokaʼal kaʼach ich u reinoi le diez chʼiʼibaloʼ.

16:13, 14, NM. Ka kíim rey Asaeʼ, ¿tóokaʼab wa u wíinklil? Maʼatech, le baʼaxoʼob tóokaʼaboʼ baʼaloʼob kiʼiboktak (ilaʼak le chan tsolajiloʼ).

35:3. ¿Tuʼux yaan kaʼach u baʼascheʼi le núuptʼaan ka tu yaʼalaj Josías ka bisaʼak tu kaʼatéen teʼ templooʼ? Le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik. Baʼaleʼ maʼ xaaneʼ utúul tiʼ le kʼasaʼan reyoʼob gobernarnajoʼob táanil tiʼ Josíasoʼ, letiʼ beet u jóoʼsaʼal u baʼascheʼi le núuptʼaan teʼ templooʼ wa maʼ xaaneʼ Josías aʼal ka bisaʼak táanxel tuʼux le táan u yutskíintaʼal le templooʼ. Le tsʼoʼok u kíimil Salomonoʼ, u baʼascheʼi le núuptʼaanoʼ chéen ku kaʼa chʼaʼachiʼitaʼal le ka bisaʼab tumen Josías teʼ templooʼ.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

13:13-18; 14:11, 12; 32:9-23. Le baʼax ku yaʼalik le tekstoʼobaʼ ku kaʼansiktoʼon u kʼaʼabéetil k-kʼáatik áantaj tiʼ Jéeoba.

16:1-5, 7; 18:1-3, 28-32; 21:4-6; 22:10-12; 28:16-22. U kaxtik máak u yáantaj máaxoʼob maʼatech u meyajtikoʼob Dioseʼ ku taasik talamil. Toʼoneʼ k-eʼesik naʼatil ken k-kanáant tak tuʼux ku páajtal, maʼ k-bisikba yéetel le máaxoʼob maʼatech u meyajkoʼob Jéeobaoʼ (Juan 17:14, 16; Santiago 4:4).

16:7-12; 26:16-21; 32:25, 26. Rey Asaeʼ jach tu taasuba noj baʼalil, le oʼolal tu tsʼook u jaʼabil u kuxtaleʼ tu beetaj baʼax kʼaas tu táan Jéeoba. Ka tu taasuba xan noj baʼalil Uzíaseʼ bin kʼaasil tiʼ. Ka tu yeʼesaj Ezequías tiʼ le babilonioʼob le baʼaloʼob koʼojtak yaan teʼ templooʼ, maʼ tu yeʼesaj naʼatiliʼ yéetel maʼ xaaneʼ tu taasuba noj baʼalil (Isaías 39:1-7). Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tu tséel x-kaʼanal ichileʼ ku taal sublakil; tu tséel nonoj báaileʼ, ku taal lúubul» (Proverbios 16:18).

16:9. Jéeobaeʼ ku yáantik yéetel jach u kʼáat u yáant tuláakal le máaxoʼob tu jaajil u yóoloʼob ku natsʼkubaʼob tu yiknaloʼ.

18:12, 13, 23, 24, 27. Jeʼex tu beetaj Micaíaseʼ, toʼoneʼ kʼaʼabéet maʼ k-chʼaʼik saajkil utiaʼal k-tʼaan tiʼ Jéeoba bey xan tiʼ baʼaxoʼob u yaʼalmaj u beetik.

19:1-3. Kex yaan kʼiin k-beetik baʼax maʼ utstutʼaan Jéeobaeʼ, baʼaleʼ letiʼeʼ ku yilik baʼax maʼalob yaan ichil k-puksiʼikʼal.

20:1-28. Jeʼel u páajtal k-oksaj óoltikeʼ, wa k-natsʼikba yiknal Jéeoba yéetel kabal óolaleʼ, letiʼeʼ ku natsʼikuba xan t-iknal (Proverbios 15:29).

20:17. Utiaʼal ka u salvartoʼon Jéeobaeʼ kʼaʼabéet k-nuʼukbesikba utiaʼal k-maas táakpajal kʼaʼayt u péektsilil le Reinooʼ. Yéetel kʼaʼabéet k-páaʼtaj chéen tiʼ Jéeoba.

24:17-19; 25:14. Joás yéetel Amasías, u hijoeʼ tu adorartoʼob maʼ jaajil diosoʼobiʼ. Teʼ kʼiinoʼob xanaʼ wa maʼ u kanáantikuba máakeʼ jach maʼ talam jeʼel u káajal u adorartik máak yaanal diosoʼobeʼ, tumen lelaʼ maases ku taal tiʼ u tsʼíiboltaʼal ayikʼalil wa tiʼ u jach yaabiltik máak u luʼumil (Colosailoʼob 3:5; Apocalipsis 13:4).

32:6, 7. Toʼoneʼ kʼaʼabéet u muʼukʼaʼantal k-óol yéetel maʼ k-chʼaʼik saajkil ken k-búukint tuláakal le u nuʼukulil baʼateʼel ku taal tiʼ Dios utiaʼal k-tsʼáaikba tu contra le kʼasaʼan angeloʼoboʼ (Efesoiloʼob 6:11-18).

33:2-9, 12, 13, 15, 16. Utúul máax jach tu jaajil ku yaatal u yóol yoʼolal baʼax kʼaas u beetmeʼ, ku pʼatik le baʼax kʼaasoʼ yéetel ku yilik u beetik baʼax maʼalob. Utúul máax ku yeʼesik jach tu jaajil yaachajaʼan u yóoleʼ, kex jach kʼaas baʼax u beetmeʼ ku chʼaʼabal óotsilil tiʼ tumen Jéeoba jeʼex úuchik u beetik tiʼ rey Manaseseʼ.

34:1-3. Kex wa tu chichnil máak maʼ kaʼansaʼab u beeloʼob Jéeoba tiʼeʼ, maʼ u kʼáat u yaʼal wa maʼ tu páajtal u kʼaj óoltik yéetel u meyajtik Jéeobaiʼ. Maʼ xaaneʼ úuchik u yilik Josías u yaatal u yóol Manasés, u abueloeʼ, le áant u natsʼuba tiʼ Dios. Baʼaleʼ jeʼel baʼaxak péeks u natsʼuba yiknal Dioseʼ, bin utsil tiʼ. Maʼ xaaneʼ bey xan jeʼel u yúuchultoʼonoʼ.

36:15-17. Jéeobaeʼ ku chʼaʼik óotsilil yéetel jach chúukaʼan u yóol. Baʼaleʼ leloʼobaʼ yaan u xuul. Le oʼolaleʼ, le máaxoʼob maʼ u kʼáatoʼob kíimil ken xuʼulsaʼak tiʼ le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ, kʼaʼabéet u kʼamkoʼob u maʼalob péektsilil u Reino Dios.

36:17, 22, 23. Le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ ku béeychajal (1 Reyes 9:7, 8; Jeremías 25:9-11).

Yaan baʼax péeksaʼab u beet tumen upʼéel libro

Tu Kaʼa Tsʼíibil Crónicas 34:33, ku yaʼalik: «Josíaseʼ, tu wetʼaj [wa tu xulaj] u beetaʼal le pʼekbeʼen baʼaloʼob suuk u beetaʼaloʼob tiʼ tuláakal u luʼumil le j-israelitaʼoboʼ, ka tu beetaj u tsʼaʼabal [adoración tiʼ Jéeoba] tumen tuláakal le máakoʼob yanoʼob Israeloʼ». ¿Baʼax péeks Josías u beet lelaʼ? Ka taasaʼab tiʼ tumen Safán, le máax áantik Hilcías, upʼéel libro táant kaʼach u kaxtaʼal, tuʼux tsʼíibtaʼan u Ley Jéeobaeʼ, Josíaseʼ tu yaʼalaj ka xokaʼak u yuʼube. Lelaʼ le péeks u jach kʼub u yóol tuláakal u kʼiiniloʼob u kuxtal, utiaʼal u yilik u chʼaʼajoʼoltaʼal u adorartaʼal Jéeoba.

K-xokik le Biblia yéetel k-tuukul tiʼ le baʼax k-xokikoʼ, jeʼel u péekskoʼon k-beet baʼax maʼalobeʼ. Ken xan tuukulnakoʼon tiʼ le baʼaxoʼob tu beetaj le reyoʼob taaloʼob tu chʼiʼibal Davidoʼ, ¿máasaʼ ku péekskoʼon k-beet baʼax maʼalob jeʼex tu beetil jujuntúul tiʼ letiʼoboʼ, yéetel maʼ k-beetik baʼax kʼaas jeʼex tu beetaj u maasiloʼoboʼ? U Kaʼa Tsʼíibil Cronicaseʼ ku péekskoʼon k-adorart Jéeoba, le u jaajil Diosoʼ. Jeʼex túun k-ilkoʼ, le baʼax ku kaʼansik le libroaʼ ku yeʼesik jach tu jaajil kuxaʼan u Tʼaan Dios yéetel yaan u páajtalil (Hebreob 4:12).

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 19 Utiaʼal a wojéeltik u maasil tiʼ bix úuchik u kʼubaʼal le templo yéetel baʼax ku kaʼansiktoʼon le payalchiʼ tu beetaj Salomón teʼ kʼiin jeʼeloʼ, jeʼel u páajtal a xokik U Pʼíich Tulumil Kanan 1 tiʼ junio tiʼ 2005, táan juʼun 13 tak 16.

^ xóot’ol 23 Jeʼel u páajtal a wilik máaxoʼob tu beetubaʼob reyil yóokʼol Judá tiʼ U Pʼíich Tulumil Kanan 1 tiʼ agosto tiʼ 2005, táan juʼun 20.

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 18]

¿A wojel wa baʼaxten jach maʼalob úuchik u yéeyaʼal u beetaʼal u yoochel wakaxoʼob utiaʼal kuchik le nojoch «káatoʼ»?

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 21]

Kex tu chichnil Josías, maʼ jach áantaʼab u kʼaj óolt Jéeobaeʼ, letiʼeʼ jach chúukpaj u yóol u meyajte