Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Tu kʼáaʼnáabil Galilea

Tu kʼáaʼnáabil Galilea

Tu kʼáaʼnáabil Galilea

U LIBROI Marcos 4:35 tak 41, ku yaʼalikeʼ Jesús yéetel u j-tsaypachoʼobeʼ naʼakoʼob tiʼ upʼéel cheem utiaʼal u binoʼob tuláakʼ u tséel u kʼáaʼnáabil Galilea. Le tekstoaʼ ku yaʼalik xan: «Ka j-taal jumpʼéel kʼaʼamkach iikʼ, ka joʼopʼ u yokol jaʼ ichil le cheemoʼ ka joʼopʼ u chuʼupul. Jesuseʼ táan u wenel teʼ paachiloʼ, u tʼalkúuntmaj u pool yóokʼol jumpʼéel kʼáamjoʼol».

Chéen teʼ teksto ku chíikpajal le tʼaan griego ku suʼutul «kʼáamjoʼol[oʼ]», le oʼolaleʼ, yaan máakoʼob kex jach xooknajaʼanoʼobeʼ maʼ kʼuchuk u naʼatoʼob jach baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan ku meyaj teʼ tekstoaʼ. Le tʼaanaʼ, óoliʼ tuláakal le Bibliaʼoboʼ ku sutkoʼob «kʼáamjoʼol». Baʼaleʼ ¿bix kaʼach le kʼáamjoʼolaʼ? Le bix úuchik u meyaj le tʼaan Griego (kʼáamjoʼol) tiʼ Marcosoʼ, ku yeʼesikeʼ, le kʼáamjoʼoloʼ upʼéel baʼal táakaʼan ichil u nuʼukulil le cheemoʼ. Upʼéel cheem kaxtaʼab naatsʼ tiʼ u kʼáaʼnáabil Galilea tu jaʼabil 1986, tsʼoʼok u yáantaj utiaʼal ka naʼataʼak baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan griego meyajnajoʼ.

Ka tsʼoʼok u yilaʼal jach bix beetaʼanik le cheem, ocho metros u chowkilaʼ, ilaʼabeʼ le velas yéetel le remos yaan tiʼoʼ le kaʼach tsʼáaik u muukʼil tiʼ utiaʼal u náachtal. Tsʼoʼoleʼ tu xuul le cheem, le tuʼux ku líiʼsaʼal kaʼach u kʼáanil chuk kayoʼ yaan u yóokʼol. Le u xéexetʼal le cheem kaxtaʼaboʼ, ku yeʼeskeʼ maʼ xaaneʼ meyajnaj tu yáamil le jaʼab 100 táanil tiʼ u taal Cristooʼ tak teʼ jaʼab 70 tsʼoʼokok u taal Cristooʼ, yéetel maʼ xaaneʼ bey kaʼach le cheem meyajnaj tiʼ Jesús yéetel u j-tsaypachoʼoboʼ. Shelley Wachsmann, utúul máak táakpaj tiʼ u kaxtaʼal le cheem yéetel tiʼ u tsʼíibtaʼal le libro The Sea of Galilee Boat—An Extraordinary 2000 Year Old Discovery (U cheemil u kʼáaʼnáabil Galilea: upʼéel cheem kaxtaʼab, yaan óoliʼ dos mil jaʼaboʼob u yúuchbenil), ku yaʼalikeʼ maʼ xaaneʼ le «kʼáamjoʼol» tuʼux u tʼalkúuntmaj kaʼach u pool Jesús le táan u weneloʼ upʼéel saco chuup yéetel arena, lelaʼ ku meyaj kaʼach utiaʼal maʼ u jóon chʼéebel le cheemoʼ. Utúul máak kajaʼan tu noj kaajil Jaffa, jach u yojel chuk kayeʼ, tu yaʼalaj: «Tin táankelmileʼ, le cheemoʼob tuʼux meyajnajen tu kʼáaʼnáabil le Mediterráneooʼ ichiloʼobeʼ yaan kaʼach upʼéel wa kaʼapʼéel saco chuup yéetel arenaiʼ. [...] Lelaʼ ku meyajoʼob kaʼach utiaʼal maʼ u jóon chʼéebel le cheemoʼ, baʼaleʼ ken ilaʼak chúukaʼan u kuuch le cheemoʼ ku bisaʼal kaʼach tu xuul le cheemoʼ. Bey túunoʼ wa yaan tiʼ le máaxoʼob ku binoʼob teʼ cheem kaʼanaʼanoʼ, jeʼel u páajtal u yokol wenel teʼ tu xuul le cheemoʼ yéetel jeʼel u páajtal u meyaj le saco chuup yéetel arena utiaʼal u kʼáamjoʼoloʼ».

Yaʼab máakoʼob jach xooknajaʼanoʼobeʼ ku tuklikoʼobeʼ Marcoseʼ maʼ xaaneʼ u kʼáat kaʼach u yaʼaleʼ táan u wenel Jesús u tʼalkúuntmaj u pool yóokʼol upʼéel saco chuup yéetel arena ku meyaj kaʼach utiaʼal maʼ u jóon chʼéebel le cheemoʼ, lelaʼ maʼ xaaneʼ tiʼ tsʼaʼan tu xuul le cheemoʼ, teʼelaʼ kex wa táan upʼéel kʼaʼamkach iikʼeʼ maʼatan u jáan úuchul mix baʼal tiʼ máak. Baʼaleʼ jeʼel baʼaxak meyajnaj tiʼ Jesús utiaʼal u tʼalkúuntik u pool le ka ween ichil le cheemoʼ, baʼax maas kʼaʼanan k-ojéeltikeʼ letiʼe baʼax tu beetaj ka aajoʼ. Yéetel le páajtalil tsʼaʼan tiʼ tumen Diosoʼ, Jesuseʼ tu beetaj u jéetsʼel le kʼaʼamkach iikʼ woʼoltik kaʼach le kʼáaʼnáaboʼ. Ka tsʼoʼokeʼ tak u j-tsaypachoʼobeʼ tu yaʼaloʼob: «¿Máax lelaʼ, ku yuʼubaʼal u tʼaan tak tumen iikʼ yéetel kʼáaʼnáab?».