Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Táankelem paal, chaʼa u yáantkech a taataʼob a kanáant a puksiʼikʼal

Táankelem paal, chaʼa u yáantkech a taataʼob a kanáant a puksiʼikʼal

Táankelem paal, chaʼa u yáantkech a taataʼob a kanáant a puksiʼikʼal

¿BAʼAX talmil maas nojoch ka tuklik ku yantal tiʼ u capitani upʼéel barco? ¿Letiʼ wa u máan chúumuk le kʼáaʼnáaboʼ? Maʼatech. Óoliʼ tuláakal le barcoʼob ku búuloʼoboʼ ku búuloʼob tu jáal le kʼáaʼnáaboʼ, maʼ chúumukiʼ. Ku yaʼalaleʼ, u yilaʼal u kʼujsaʼal le barco tak tu jáalik le kʼáaʼnáaboʼ maas talam tiʼ u beetaʼal u jáayal upʼéel avión. ¿Baʼaxten?

Utiaʼal maʼ u yantal mix upʼéel talmil utiaʼal u kʼujsik le barco tak tu jáal le kʼáaʼnáaboʼ, le capitanoʼ kʼaʼabéet u yilik maʼ u bisaʼal táanxel tuʼux tumen le jaʼoʼ yéetel u yilik maʼ u jéentantik uláakʼ barcoʼob. Kʼaʼabéet xan u yilik u tséeltik le arena tukukbaloʼoboʼ, le tuunichoʼob yaan ichil le kʼáaʼnáaboʼ yéetel le u xóoxotʼal barcoʼob búululoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ, yáax u bin u capitani le barco teʼ tuʼux unaj u kʼuchuloʼ.

Utúul capitán jach yaan u naʼateʼ maʼ xaaneʼ utiaʼal maʼ u yantal tiʼ le talmiloʼobaʼ, kʼaʼabéet u kaxtik utúul máax u kʼaj óol maʼalob le kʼáaʼnáab tuʼux unaj u kʼuchul utiaʼal áantikoʼ. Le máakaʼ yaan u yantal tu tséel le capitán nuʼuktik le barco utiaʼal u yaʼaliktiʼ tuʼux banda unaj u bin. Tu kaʼatúulaloʼob túuneʼ yaan u yilkoʼob baʼax talmil kun táakal tu beeloʼob yéetel bix ken u tséeltiloʼob.

Le nojoch áantaj ku tsʼáaik le máax áantik le capitanoʼ ku yeʼesik u kʼaʼananil le áantaj yaan tiʼ le táankelem paalal utiaʼal u aktáantikoʼob u talmiloʼob le kuxtalaʼ. ¿Tiʼ baʼax áantajil k-tʼaan? ¿Baʼaxten kʼaʼabéet tiʼ le táankelem paalaloʼoboʼ?

Koʼoneʼex kaʼa tʼaan tiʼ le barcoeʼ. Wa táankelmecheʼ beyech jeʼex u capitani upʼéel barcoeʼ, tumen ken nojochajkecheʼ ta juunal ken a nuʼukt a kuxtal. A taataʼobeʼ ku keʼeteloʼob yéetel le máak jach u kʼaj óolmaj maʼalob le kʼáaʼnáaboʼ tumen letiʼobeʼ ku yilkoʼob u yáantkechoʼob a aktáant u talmiloʼob le kuxtaloʼ. Baʼaleʼ maʼ xaaneʼ, ta táankelmileʼ jach ku talamchajal tech a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob. ¿Baʼaxten bey u yúuchloʼ?

Yaʼab u téeneleʼ ku yúuchul tu yoʼolal baʼax yaan tu puksiʼikʼal máak. Maʼ xaaneʼ a puksiʼikʼaleʼ ku túulchʼinkech a beet baʼax maʼ maʼalobiʼ wa ku beetik a tuklik maʼ tu chaʼabal a beetik mix baʼal tumen a taataʼob. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «tumen líikʼul tu táankelmil[eʼ] chéen kʼaakʼas tuukul yaan tiʼ le máakoʼ.» (Génesis 8:21.) Jéeobaeʼ ku yaʼalikeʼ yantech upʼéel nojoch talmil: «Minaʼan uláakʼ baʼal ku tuus yéetel sen kʼasaʼaneʼ jeʼel bix u puksiʼikʼal wíinikeʼ» (Jeremías 17:9). U puksiʼikʼal wíinikeʼ maʼ chéen ku túulchʼintik wíinik u beet baʼax kʼaasiʼ jeʼel xan u beetik u tuklik le táankelem paalal maas u yojloʼob yaʼab baʼaloʼob tiʼ u taataʼoboʼ. Baʼaleʼ maʼalob ka kʼáat áantaj tiʼ a taataʼob utiaʼal ka u yáantechoʼob a nuʼukt a kuxtal tu kʼiiniloʼob a táankelmil.

¿Baʼaxten kʼaʼabéet a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob?

Jéeoba Dios, le máax tsʼaamil le familiaoʼ, letiʼ aʼalik kʼaʼabéet a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob (Efesoiloʼob 3:15). Dioseʼ u kʼubentmaj tiʼ a taataʼob ka u kanáantechoʼob, le oʼolal ku yaʼalik: «Paalaleʼex, tu yoʼolal a woksaj óoleʼex tiʼ Yuumtsileʼ unaj a wuʼuyikeʼex u tʼaan a taataʼex, tumen lelaʼ u tojil» (Efesoiloʼob 6:1-3; Salmo 78:5). Kex táankelmecheʼ, yaan u páajtalil tiʼ a taataʼob utiaʼal u yaʼalikoʼobtech baʼax ken a beeteʼ, yéetel techeʼ unaj a wuʼuyik u tʼaanoʼob. Apóstol Pabloeʼ ka tu tsʼíibtaj kʼaʼabéet u yuʼubikoʼob u tʼaan u taataʼob le paalaloʼoboʼ, meyajnaj upʼéel tʼaan tiʼ ich griego ku tsʼáaik naʼatbileʼ kex tsʼoʼok u nojochtal le paalaloʼ kʼaʼabéet yuʼubikoʼob u tʼaan u taataʼob. Tu libroi Mateo 23:37, ka tʼaanaj Jesús tiʼ u kajnáaliloʼob Jerusaleneʼ letiʼe tu yaʼaleʼ u «paalal», kex óoliʼ tuláakal u kajnáaliloʼobeʼ láaj nojoch máakoʼob.

Yaʼab tiʼ le máaxoʼob meyajt Jéeoba úuchiloʼ kex tsʼoʼok u nojochtaloʼobeʼ tu yuʼuboʼob u tʼaan u taataʼob. Jacobeʼ, kex tsʼoʼok u nojochtaleʼ tu yuʼubaj u tʼaan u taata ka aʼalaʼab tiʼ maʼ u tsʼoʼokol u beel yéetel utúul koʼolel maʼatech u meyajtik Jéeoba (Génesis 28:1, 2). Jacob xaneʼ tu yileʼ jach yaachaj u yóol u taataʼob úuchik u tsʼoʼokol u beel Esaú, u sukuʼun yéetel utúul cananea (Génesis 27:46).

Ken u yáantech a taataʼobeʼ maʼ chéen ku beetikoʼob tumen kʼubéentaʼantiʼobiʼ, ku beetkoʼob xan tumen maʼ xaaneʼ, letiʼob maas jeʼel u páajtal u beetkoʼobeʼ, yéetel maas u kʼaj óolmechoʼob. Tsʼoʼoleʼ ichil tuláakal u jaʼabiloʼob a kuxtaleʼ tsʼoʼok u yeʼeskoʼobtech u yaabilmechoʼob. Jeʼex le máak jach u kʼaj óol le kʼáaʼnáaboʼ, a taataʼobeʼ tsʼoʼok u máansikoʼob yaʼab baʼaloʼob ichil u kuxtaloʼob yéetel tsʼoʼok xan u aktáantkoʼob le u «kʼaakʼas tsʼíibolaloʼob le táankelemiloʼ», tsʼoʼoleʼ tumen táan u meyajtikoʼob Jéeobaeʼ tsʼoʼok u yilkoʼob maas ku taasik utsil u beetaʼal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ (2 Timoteo 2:22).

Yéetel le naʼat yaan tiʼ a taataʼoboʼ, jeʼel u páajtal u tsʼáaikoʼob le áantaj kʼaʼabéettech utiaʼal a aktáantik le talmiloʼoboʼ, jeʼex u biskuba utúul xiʼipal yéetel utúul chʼúupaleʼ. ¿Bix jeʼel u páajtal u yáantikech a taataʼob a aktáant le talmilaʼ?

U biskuba utúul xiʼipal yéetel utúul chʼúupal

Le máaxoʼob u kʼaj óoloʼob le kʼáaʼnáaboʼ ku yaʼalikoʼob tiʼ le capitanoʼob maʼ u náatsʼloʼob teʼ arena tukukbaloʼob ichiloʼ, tumen kex maʼ chiʼcheʼ jeʼel u kʼaskúuntik le barcooʼ. Jeʼex u beetik le máakoʼobaʼ a taataʼob xaneʼ u kʼáatoʼob xan ka náachkuntaba tiʼ baʼaxoʼob jeʼel u beetik a lúubul tiʼ baʼax kʼaaseʼ. U yojloʼobeʼ, utúul xiʼipal yéetel utúul chʼúupal ku máanskoʼob yaʼab súutukil chéen tu juunaloʼobeʼ, séeb jeʼel u lúubloʼob tiʼ baʼax kʼaaseʼ. Yéetel u yojloʼobeʼ wa maʼ ta kanáantkabaeʼ jeʼel u biskech a beet baʼax kʼaaseʼ.

Le baʼax úuch tiʼ Dinaoʼ ku yeʼesik u kʼaʼabéetil k-náachtal tiʼ le baʼaxoʼob kʼaastakoʼ. Maʼ xaaneʼ Dinaeʼ chéen taakchaj u bin u xíimbalt le chʼúupalal cananeaʼob maʼatech u biskoʼob upʼéel toj kuxtaloʼ. Baʼaleʼ kex Dina chéen u kʼáat kaʼach u bin u xíimbaltoʼobeʼ, bin kʼaasil tiʼ tumen violartaʼab tumen utúul xiʼipal bey jach utsul máak u yilaʼal kaʼach teʼ kaajoʼ (Génesis 34:1, 2, 19).

Teʼ kʼiinoʼobaʼ jach yaʼab talmiloʼob jeʼel u aktáantik le táankelem paalaloʼoboʼ tumen jach yaʼab u yúuchul tʼaan tiʼ u múul chital utúul xiib yéetel utúul koʼolel (Oseas 5:4). Maʼ xaaneʼ yaan táankelem paalaleʼ yéetel u tsikbaloʼobeʼ jeʼel u beetkoʼob a tuklikeʼ jach ku taasik kiʼimak óolal u múul chital utúul xiib yéetel utúul koʼolel. Maʼ xaaneʼ tak chéen a máansik ta tuukul a pʼáatal ta juunal yéetel utúul máax uts ta wicheʼ jeʼel u beetik u sen kukulaankil a puksiʼikʼaleʼ. Baʼaleʼ tumen a taataʼob u yaabiltmechoʼobeʼ yaan u kanáantkechoʼob utiaʼal maʼ biskaba yéetel máaxoʼob maʼatech u biskoʼob upʼéel toj kuxtal.

Lauraeʼ ku yaʼalikeʼ u taaktal u yilik máak wa jach jaaj le baʼax ku tsikbaltaʼaloʼ ku beetik u tuklik máak maʼatech u taasik mix upʼéel talamil. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Ken u tsikbaltoʼob ten in wéet xookoʼob binoʼob óokʼot bul áakʼab yéetel le xiʼipalaloʼoboʼ, bey in wóol upʼéel baʼal jach táaj jatsʼutseʼ. In wojel yaan oraeʼ chéen táan u maas chúukbeskoʼob le baʼax ku tsikbaltikoʼoboʼ, baʼaleʼ kex beyoʼ yaan oraeʼ ku taaktal xan in bin tu yéeteloʼob, yéetel kin tuklikeʼ wa maʼatan in bineʼ bey yaan baʼax maʼalob kin peʼertikeʼ. Tsʼoʼoleʼ kex in wojel maʼalob maʼ u chaʼabal in bin tumen in taataʼobeʼ, láayliʼ ku taaktal in bineʼ».

Upʼéel barcoeʼ minaʼan u frenos, le oʼolaleʼ maas xan u jeʼelel. Le taatatsiloʼob xanoʼ u yojloʼobeʼ u tsʼíibolalil u bakʼel máakeʼ upʼéel baʼal maʼatech u páajtal u séeb controlartaʼal. U libroi Proverbioseʼ ku yaʼalikeʼ le máax ku chaʼik u bisaʼal tumen u tsʼíibolalil u bakʼeleʼ bey utúul wakax ku bisaʼal utiaʼal u kíimsbileʼ (Proverbios 7:21-23). ¿Máasaʼ techeʼ maʼ a kʼáat lúubul tiʼ baʼax kʼaasiʼ? Maʼ xaaneʼ a taataʼobeʼ ku yilkoʼob wa tsʼoʼok u káajal u túulchʼinkech a puksiʼikʼal a beet baʼax kʼaas le oʼolal ku tsolkoʼob tech u nuʼuk. ¿Yaan wa a chaʼik u yáantkechoʼob utiaʼal maʼ u bintech kʼaasil? (Proverbios 1:8; 27:12.)

Ken u sen aʼaloʼob tech uláakʼ táankelem paalal ka beet baʼax kʼaaseʼ, ¿bix jeʼel u yáantkechoʼob a taataʼobeʼ?

U sen aʼalikoʼob tech uláakʼ táankelem paalal ka beet baʼax kʼaas

Le bix u woʼoltaʼal le kʼáaʼnáab tumen le iikʼoʼ jeʼel u bisik táanxel tuʼux upʼéel barcoeʼ. Utiaʼal maʼ u yúuchul lelaʼ kʼaʼabéet u nuʼuktaʼal tuʼux unaj u bin. Jeʼex le barcoaʼ, u sen aʼalaʼal tech tumen uláakʼ táankelem paalal ka beet baʼax kʼaaseʼ, wa maʼ ta chaʼik u yáantkech a taataʼobeʼ, jeʼel u beetik a náachtal tiʼ baʼax maʼalobeʼ.

Jeʼex u yeʼesik le baʼax úuch tiʼ Dinaoʼ, le máax ku biskuba yéetel j-maʼ naʼatoʼobeʼ yaan u bin kʼaasil tiʼ (Proverbios 13:20). Le tʼaan «j-maʼ naʼat» ku yaʼalik le Bibliaoʼ, u kʼáat u yaʼal utúul máak maʼatech u beetik baʼax ku yaʼalik Jéeoba.

Maʼ xaaneʼ talam a wilik maʼ beetik le baʼax ku beetik a wéet xookoʼoboʼ. María Joseiʼ ku yaʼalik: «In kʼáat kaʼach lúubul utsil tiʼ in wéet xookoʼob. Tsʼoʼoleʼ tumen maʼ in kʼáat ka xuʼuluk u biskubaʼob tin wéeteleʼ tak le tuʼux kin tuklik ku páajtaleʼ, kin beetik xan baʼax ku beetkoʼob». Chéen ken a wileʼ tsʼoʼok u káajal a beetik baʼax ku beetkoʼob jeʼex a wuʼuyik le paax ku yuʼubkoʼoboʼ, a vestircaba jeʼex u vestirkubaʼoboʼ yéetel a tʼaan jeʼex u tʼaanoʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ maas jeʼel u kiʼimaktal a wóol a wantal yéetel uláakʼ táankelem paalaloʼobeʼ, baʼaleʼ wa chéen yéetel letiʼob ka biskabaeʼ maas yaan u talamtaltech a wilik maʼ lúubul tiʼ baʼax kʼaas (Proverbios 1:10-16).

Carolineeʼ ku kʼaʼajsik baʼax talmil tu aktáantaj tu paalil: «Le yanten kaʼach 13 jaʼaboʼ, óoliʼ tuláakal le chʼúupalaloʼob kin biskimba yéeteloʼoboʼ yaan kaʼach u novioʼob le oʼolal ichil yaʼab jaʼaboʼobeʼ taakchaj xan in beetik le baʼax ku beetkoʼoboʼ. Baʼaleʼ in maamaeʼ tu yáanten in aktáant le talmilaʼ. Ku xáantal kaʼach táan u yuʼubik in tsikbal yéetel táan u yaʼalikten baʼaxten maʼ unaj u jáan yantal in novioiʼ».

Jeʼex u maama Carolineeʼ, maʼ xaaneʼ a taataʼobeʼ ku yaʼalikoʼob tech ka kanáantaba utiaʼal maʼ beetik le baʼaxoʼob kʼaastak ku beetik uláakʼ táankelem paalaloʼoboʼ yéetel maʼ biskaba yéeteloʼob. Nathaneʼ ku kʼaʼajsikeʼ yaʼab u téenel kʼuuxilnaj yéetel u taata yoʼolal le baʼaloʼobaʼ, letiʼeʼ ku yaʼalik: «In amigoʼob kaʼacheʼ ku yaʼalikoʼob ten ka jóoʼken xíimbal yéeteloʼob baʼaleʼ in taataʼobeʼ maʼ utstutʼaanoʼob ka xiʼiken kaʼach yéetel yaʼab táankelem paalaliʼ mix ka xiʼiken tiʼ nukuch kʼiimbesajiloʼob tuʼux yaʼab máax kun biniʼ yéetel tuʼux minaʼan máax kanáantkoʼoniʼ. Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ maʼ tin naʼatik kaʼach baʼaxten uláakʼ taatatsiloʼobeʼ ku chaʼik u sen jóokʼol u paalaloʼob».

Ka máan kʼiineʼ Nathaneʼ tu naʼataj baʼaxten maʼ tu chʼaʼabal kaʼach u sen jóokʼol. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «In wojel kaʼacheʼ “j-maʼ naʼatileʼ u tsʼeʼetsʼek tuukul táankelemil”». Ku yaʼalik xaneʼ: «Wa ka máan yéetel yaʼab táankelem paalaloʼobeʼ maas maʼ tu beetik máak baʼax maʼalob. Tumen wa utúul ku beetik upʼéel baʼal maʼ maʼalobeʼ, uláakʼ utúuleʼ ku beetik upʼéel baʼal kʼaas tsʼoʼoleʼ ku yantal uláakʼ beetik upʼéel baʼal maas kʼaas. Chéen ken a wileʼ tuláakloʼob ku beetkoʼob xan beyoʼ. Tak táankelem paalaloʼob táan u yilkoʼob u meyajtikoʼob Jéeobaeʼ jeʼel u lúubuloʼob tiʼ le talamilaʼ» (Proverbios 22:15).

María José yéetel Nathaneʼ talamchaj u chaʼik u yáantaʼaloʼob tumen u taataʼob u kanáant u puksiʼikʼaloʼob utiaʼal maʼ u beetikoʼob le baʼax ku beetik uláakʼ táankelem paalaloʼ. Baʼaleʼ tu yuʼuboʼob u tʼaan u taataʼob ka tsʼoʼokeʼ bin utsiltiʼob. U libroi Proverbioseʼ ku yaʼalik: «Tsʼáa a wóoleʼex tiʼ tuláakal baʼax ku yaʼalikoʼob le j-ojéelajoʼoboʼ; tsʼáa a tuukul tiʼ baʼax kin kaʼambesik tiʼ teech» (Proverbios 22:17).

Ku náajmatkoʼob ka uʼuyaʼak u tʼaanoʼob

Upʼéel barco ku chʼéebeleʼ talam u nuʼuktaʼal yéetel wa maʼ tu páajtal u tojkíintaʼaleʼ jeʼel tak u búululeʼ. Tumen kʼeban wíinikoʼoneʼ maʼ talam jeʼel k-lúubul tiʼ baʼax kʼaaseʼ. Baʼaleʼ kex kʼeban wíinkoʼobeʼ, le táankelem paalaloʼ wa ku chaʼik u yáantaʼaloʼob tumen u taataʼobeʼ jeʼel u páajtal u aktáantikoʼob u talmiloʼob le kuxtalaʼ.

A taataʼobeʼ jeʼel u páajtal u yáantkechoʼob a wil yaan upʼéel bej jeʼel u biskech tiʼ kuxtal minaʼan u xuuleʼ yéetel uláakʼ upʼéel jeʼel u biskech tiʼ xuʼulsajileʼ (Mateo 7:13, 14). Yaʼab máakeʼ ku tuklikeʼ u beetaʼal chéen upʼíit baʼaloʼob kʼaastakeʼ maʼatech u beetik u bin kʼaasil tiʼ máak, baʼaleʼ lelaʼ maʼ jaajiʼ. Máaxoʼob ku tuukuloʼob beyaʼ kaʼapʼéelchajaʼan u tuukuloʼob, tumen taak u meyajtikoʼob Jéeoba baʼaleʼ utstutʼaan xan u kuxtaloʼob jeʼex le yóokʼol kaabaʼ; le máakoʼob ku tuukuloʼob beyaʼ jeʼel tak u náachtaloʼob tiʼ Jéeobaeʼ (1 Reyes 18:21; 1 Juan 2:15). ¿Baʼax oʼolal? Tumen kʼeban wíinikoʼon.

Wa tsʼoʼok k-yáax lúubul tiʼ baʼal kʼaaseʼ maas séeb jeʼel k-lúubul tiʼ uláakʼeʼ, tumen u puksiʼikʼal máakeʼ yaan u túulchʼintik máak u beet baʼaloʼob maas kʼaastak (Jeremías 17:9). Ken káajak k-náachtal tiʼ Jéeobaeʼ le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ yaan u beetik u maas utstal t-ich k-beetik baʼaloʼob kʼaastak (Hebreos 2:1). Kex teech maʼ ta wilik wa táan a náachtal tiʼ Jéeobaeʼ a taataʼobeʼ chíikaʼan u yilkoʼob. Maʼ xaaneʼ letiʼobeʼ maʼ séeb jeʼel u kanikoʼob meyaj tiʼ upʼéel computadoraeʼ, baʼaleʼ maas u yojeloʼob bix jeʼel u aktáantaʼal u talmiloʼob le kuxtalaʼ yéetel u kʼáat u yáantechoʼob a tsʼáa a wóol a xíimbalt le maʼalob bejoʼ (Proverbios 23:19).

Baʼaleʼ maʼ u lúubul a wóol wa yaan kʼiin ka wilik jelaʼan bix u tuukuloʼob yéetel baʼaxoʼob yaan yil yéetel, paax, náaysaj óol wa yéetel a vestirkaba. Maʼ xaaneʼ a taataʼoboʼ minaʼan tiʼob le naʼat anchaj tiʼ Salomonoʼ mix le chúukaʼan óolal anchaj tiʼ Joboʼ. Baʼaleʼ, jeʼex le máak jach u kʼaj óol le kʼáaʼnáaboʼ letiʼobeʼ jach ku kanáantikechoʼob. Bey túunoʼ wa ka «táan óolt baʼax ku nuʼuktik tiʼ teech a taata, [yéetel] maʼ xan a kʼex óoltik u kaʼambesaj a maama[eʼ]», yaan u bintech utsil (Proverbios 1:8, 9).

Yaan táankelem paalaleʼ maʼatech u yuʼubikoʼob u tʼaan u taataʼob. Baʼaleʼ wa a taataʼob ku nuʼuktikoʼob u kuxtaloʼob yéetel baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yaan u yáantkechoʼob tak teʼ súutukiloʼob maas kʼaʼabéettech áantajoʼ. Jeʼex le capitán ku chaʼik u yáantaʼal tumen le máax u kʼaj óol le kʼáaʼnáaboʼ, teech xaneʼ kʼaʼabéet a chaʼik a nuʼuktaʼal tumen a taataʼob teʼ maʼalob bejoʼ. Wa ka beetik beyaʼ yaan a kʼamik yaʼab utsiloʼob.

«Tumen ta joʼoleʼ bíin yanak ojéelajil bíin a túunt bukaʼaj kiʼil ojéelajil. U muklaʼal baʼax maʼ u najmal u yojéeltaʼal, yéetel le naʼatoʼ letiʼob bíin u kanáantikechoʼob mantatsʼ; letiʼob bíin u tselechoʼob tiʼ kʼaakʼas bej yéetel tiʼ le loolob máakoʼoboʼ, tiʼ le máaxoʼob ku pʼatikoʼob le utsil bejoʼ, tiʼ le ku binoʼob tiʼ x-mukul bejoʼob[oʼ] [...]. Tumen le máaxoʼob noʼojaʼan u kuxtaloʼob yéetel x-maʼ siʼipileʼ bíin kuxlakoʼob jumpuliʼ teʼ j-luʼumaʼ.» (Proverbios 2:10-13, 21.)

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 30]

A biskaba yéetel le táankelem paalaloʼob maʼatech u meyajtikoʼob Jéeobaeʼ jeʼel u biskech a beet baʼax kʼaaseʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 31]

Kʼaʼajaktech baʼax úuch tiʼ Dina

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 32]

Jeʼex utúul capitán ku kaxtik utúul máax u kʼaj óol maʼalob le kʼáaʼnáab utiaʼal áantikoʼ le táankelem paalaloʼ unaj u kaxtikoʼob u yáantaj u taataʼob

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 32]

Foto: www.comstock.com