Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Job

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Job

U Tʼaan Jéeobaeʼ kuxaʼan

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Job

JOBEʼ tiʼ kajaʼan kaʼach tu kaajil Uz, tu luʼumil Arabiaeʼ. Tu kʼiiniloʼob Jobeʼ yaʼab israelitaʼob kajaʼanoʼob tu luʼumil Egipto. Kex letiʼ maʼ israelitaeʼ, tu meyajtaj Jéeoba. Jéeobaeʼ tu yaʼalaʼal tu yoʼolal: «Minaʼan uláakʼ máak tu yóokʼol luʼum jeʼel bix letiʼeʼ, ka u meyajten tu yéetel chúukaʼan óolal, toj u kuxtal yéetel x-maʼ siʼipil, ku kanáantikuba maʼ u beetik kʼaas tiʼ mix máak» (Job 1:8). Maʼ xaaneʼ, Jobeʼ kuxlaj tu kʼiiniloʼob tsʼoʼok u kíimil José, u hijo Jacob, tak táanil tiʼ u káajal u beetik u profetai Moisés.

Moisés, le máax ku tuklaʼal tsʼíibt u libroi Joboʼ, maʼ xaaneʼ tu yuʼubaj u yúuchul tʼaan tu yoʼolal Job ichil le cuarenta jaʼaboʼob kajlaj Madián, maʼ náach tiʼ u kaajil Uzoʼ. Maʼ xaan xaneʼ, le tiaʼan le israelitaʼob maʼ náach tiʼ u luʼumil Uz, le taʼaytak u chukik cuarenta jaʼaboʼob joʼopʼok u máanoʼob teʼ x-tokoy luʼumoʼ, tiʼ tu yojéeltaj Moisés bix úuchik u máansik u tsʼook jaʼabiloʼob u kuxtal Jobiʼ. * Le baʼaxoʼob úuch ichil u kuxtal Joboʼ jach jatsʼuts úuchik u tsʼíibtaʼal, le oʼolal ku yaʼalaʼaleʼ u libroi Jobeʼ tiaʼan ichil le maas maʼalob libroʼob tsʼíibtaʼanoʼ. Baʼaleʼ maʼ chéen upʼéel jach maʼalob libroi, ku núukik xan kʼáatchiʼob jeʼex leloʼobaʼ: ¿Baʼaxten ku muʼyaj le utsul máakoʼoboʼ? ¿Baʼaxten ku chaʼik Dios u yantal talamiloʼob? ¿Jeʼel wa u chúukpajal u yóol utúul kʼeban wíinik u meyajt Dioseʼ? Tumen Jéeoba nuʼukt u tsʼíibtaʼal u libroi Jobeʼ, le baʼaxoʼob ku yaʼalikoʼ «kuxaʼan yéetel yaan u páajtalil» tak teʼ kʼiinoʼobaʼ (Hebreob 4:12).

«¡LOOLOB TʼANTAʼAK U YÁAKʼABIL ÚUCHIK IN [SÍIJIL]!»

(Job 1:1–3:26)

Upʼéel u kʼiinileʼ, Satanaseʼ tu yaʼalaj maʼ tu jaajil u yóol Job ku meyajtik Jéeobaiʼ. Jéeoba túuneʼ tu chaʼaj tiʼ Satanás u beetik u muʼyaj Job, baʼaleʼ Jobeʼ maʼ tʼaanaj tu contra Diosiʼ (Job 2:9).

Óoxtúul u amigoʼob Jobeʼ binoʼob tu yiknal utiaʼal «u láakʼintoʼob ichil u yaj óol[al]» (Job 2:11). Letiʼobeʼ kulajoʼob tu tséel, baʼaleʼ maʼ tu yaʼaloʼob mix baʼaliʼ, Job túuneʼ ka tʼaanajeʼ tu yaʼalaj: «¡Loolob tʼantaʼak u yáakʼabil úuchik in [síijil]!» (Job 3:3). Jobeʼ u kʼáat kaʼach ka kíimik jeʼex «le paalal ku kíimiloʼob [táanil tiʼ] u síijiloʼob[oʼ]» (Job 3:11, 16).

U núukil kʼáatchiʼob:

1:4. U paalal Job kaʼacheʼ, ¿ku kʼiimbeskoʼob wa u kʼiin u kʼaabaʼob jeʼex u tsʼáaik naʼatbil jujumpʼéel Bibliaʼobeʼ? Maʼatech, le tʼaanoʼob ich ebreo meyajnaj utiaʼal «kʼiin» yéetel kʼiin kʼaabaʼoʼ, maʼ upʼéeliliʼ (Génesis 40:20). Le tʼaan ich ebreo ku suʼutul «kʼiin» tu libroi Job 1:4, táan u tʼaan tiʼ upʼéel kʼiin ku káajal ken tíipʼik Kʼiin tak ken tʼúubuk. Ku tuklaʼaleʼ u siete paalal Jobeʼ, suukaʼan kaʼach u beetkoʼob cada jaʼab upʼéel noj janal tu baatsiloʼob ku xáantal siete kʼiinoʼob, cada kʼiineʼ tu yotoch yaanal ku beetkoʼob. Cada utúuleʼ, «tiʼ le kʼiin u tʼoxmajiloʼobeʼ», letiʼ tsʼáaik u jaanlil ken beetaʼak tu yotoch.

1:6; 2:1. ¿Máaxoʼob kaʼach ku páajtal u yantaloʼob tu táan Jéeoba? Ichil le máaxoʼob kaʼach ku yantaloʼob tu táan Jéeobaoʼ, tiaʼan u juntúuliliʼ Paaliʼ (le Tʼaanoʼ), le angeloʼob utstakoʼoboʼ yéetel le kʼasaʼan angeloʼoboʼ, táakaʼan tak Satanasiʼ (Juan 1:1, 18). Satanás yéetel le kʼasaʼan angeloʼoboʼ maʼ jáan luʼsaʼaboʼob teʼ kaʼanoʼ, baʼaleʼ luʼsaʼaboʼob le maʼ úuch káajak u reinar Cristo tu jaʼabil 1914 (Apocalipsis 12:1-12). Le ka yanchajoʼob tu táanoʼ, Jéeobaeʼ tu beetaj u yilaʼal tumen u maasil angeloʼob wa jaaj baʼax tsʼoʼok u yaʼalik Satanás tu contra u gobernación.

1:7; 2:2. ¿Jach Jéeoba wa tʼaanaj yéetel Satanás? Le Bibliaoʼ maʼatech u jach tsolik bix u tsikbal Jéeoba yéetel le angeloʼoboʼ. Baʼaleʼ, profeta Micaíaseʼ, ichil upʼéel náayeʼ tu yilaj táan u tsikbal Jéeoba yéetel utúul ángel (1 Reyes 22:14, 19-23). Lelaʼ ku yeʼeskeʼ, maʼ xaaneʼ jach Jéeoba tʼaanaj yéetel Satanás.

2:9. ¿Bix u yuʼubikuba kaʼach u yatan Job ka tu yaʼalaj tiʼ u yíicham ka tʼaanak kʼaas tu contra Dios yéetel ka kíimik? Letiʼeʼ tu máansaj xan tuláakal le talmiloʼob tu muʼyajtaj Joboʼ. Maʼ xaaneʼ jach yaachaj tu yóol u yilik bix u muʼyaj u yíicham yoʼolal le yaayaj kʼojaʼanil tsaʼay tiʼoʼ, tumen utúul máak jach tʼaʼaj kaʼachi. Tsʼoʼoleʼ kíim xan tuláakal u paalal. Maʼ xaaneʼ le baʼaloʼobaʼ letiʼ beet u jach lúubul u yóol, le oʼolal maʼ tuukulnaj tiʼ le baʼax maas kʼaʼanan ichil u kuxtaloʼoboʼ: u biskubaʼob yéetel Dios.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

1:8-11; 2:3-5. Jeʼex Jobeʼ, utiaʼal ka u yil Jéeoba chúukaʼan k-óol meyajteʼ, maʼ chéen kʼaʼabéet k-aʼalik yéetel k-beetik baʼaloʼob maʼalobtakiʼ, kʼaʼabéet xan k-meyajtik tumen k-yaabilmaj.

1:21, 22. Wa ku chúukpajal k-óol meyajt Dios tak ken k-máans talamiloʼobeʼ, yaan k-eʼesik maʼ jaaj baʼax ku yaʼalik Satanasiʼ (Proverbios 27:11).

2:9, 10. Jeʼex Jobeʼ, toʼoneʼ kʼaʼabéet u chúukpajal k-óol meyajt Jéeoba kex k-láakʼtsiloʼob maʼ utstutʼaanoʼobiʼ, kex ka u yaʼaloʼob ka k-beet upʼéel baʼal maʼ maʼalobiʼ wa kex ka u yaʼaloʼob ka k-xul meyajtik Jéeoba.

2:13. Le óoxtúul máakoʼob binoʼob u yiloʼob Joboʼ, maʼ anchaj mix baʼal u yaʼaloʼob utiaʼal u líiʼskoʼob u yóoliʼ, tumen maʼ maʼalob bix u tuukuloʼobiʼ.

«YAAN IN BISIK UPʼÉEL TOJ KUXTAL TULÁAKAL U KʼIINILOʼOB IN KUXTAL»

(Job 4:1–31:40)

Le óoxtúul máakoʼob binoʼob u yiloʼob Joboʼ, tu yaʼaloʼobeʼ letiʼeʼ yaan baʼax jach kʼaas u beetmaj, le oʼolal ku castigartaʼal tumen Dios. Elifaz yáax tʼaanaji, ka tsʼoʼokeʼ tʼaanaj Bildad; le bix úuchik u tʼaanoʼ tu beetaj u lúubul u yóol Job. Tu tsʼookeʼ tʼaanaj Zofar; letiʼeʼ tu beetaj u maas yaatal u yóol Job.

Jobeʼ tu yaʼalaj maʼ jaaj le baʼax ku yaʼalik le óoxtúul máakoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ, tumen maʼ tu naʼatik baʼaxten ku chaʼabal u muʼyaj tumen Dioseʼ letiʼeʼ tu sen aʼalaj minaʼan u siʼipil. Baʼaleʼ, Jobeʼ jach u yaabiltmaj Jéeoba, le oʼolal tu yaʼalaj yaan u chúukpajal u yóol u «bis upʼéel toj kuxtal tuláakal u kʼiiniloʼob [u] kuxtal» (Job 27:5, NM).

U núukil kʼáatchiʼob:

7:1, 14:14. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan «bey u kuxtal juntúul j-baʼateʼel [wa soldado] ku beetik u meyaj» yéetel le tʼaan «tuláakal u kʼiiniloʼob in kuxtal»? Le tʼaan ich ebreo ku suʼutul «juntúul j-baʼateʼel ku beetik u meyaj» yéetel «tuláakal u kʼiiniloʼob in kuxtal», tiʼ xan u taaloʼob tiʼ le tʼaan ebreo ku suʼutul «upʼéel meyaj unaj u beetik máak kex maʼ u kʼáatiʼ». Job kaʼacheʼ jach yaj baʼax ku muʼyajtik, le oʼolaleʼ utiaʼal letiʼeʼ le kuxtaloʼ bey jeʼex upʼéel meyaj ku beetik utúul soldado ku bin baʼateleʼ, wa bey upʼéel meyaj unaj u beetik máak kex maʼ u kʼáateʼ yéetel unaj u beetik kex ka kaʼanak (Job 10:17). Tsʼoʼoleʼ, kex maʼ u kʼáat máakeʼ, yaniliʼ u máansik le bukaʼaj tiempo unaj u máansik teʼ muknaloʼ, le oʼolaleʼ Jobeʼ tu ketaj yéetel «upʼéel meyaj unaj u beetik máak kex maʼ u kʼáatiʼ».

7:9-10; 10:21; 16:22. Le tekstoʼobaʼ, ¿u kʼáat wa u yaʼaloʼob maʼatech u oksaj óoltik kaʼach Job wa yaan u kaʼa kuxtal le kimenoʼoboʼ? Maʼatech, chéen táan u tʼaanoʼob tiʼ baʼaxoʼob kun úuchul táanil tiʼ u kaʼa kuxtal Job. Ka tu yaʼalaj Job le tʼaanoʼobaʼ, maʼ xaaneʼ tu yóotaj u yaʼaleʼ ken kíimkeʼ maʼ kun kaʼa ilbil tumen le máaxoʼob kuxaʼanoʼob tu kʼiiniloʼ. Mix kun kaʼa ilbil tumen u láakʼtsiloʼob táanil tiʼ u kaʼa kuxkíintaʼal tumen Dios. Wa maʼ xaan xaneʼ, tu yóotaj u yaʼaleʼ mix máak jeʼel u jóokʼol teʼ muknal wa maʼ yoʼolal u páajtalil Diosoʼ. Job 14:13-15 ku yeʼesikeʼ Jobeʼ ku oksaj óoltik yaan u kʼuchul u kʼiinil u kaʼa kuxtal le kimenoʼoboʼ.

10:10, NM. ¿Bix úuchik u láalaʼal Job tumen Jéeoba jeʼex u láalaʼal leche utiaʼal u beetaʼal quesoeʼ? Jobeʼ chéen táan u ketik kaʼach bix úuchik u bin u nojochtal ichil u jobnel u maama.

19:20, NM. ¿Baʼax tu yóotaj u yaʼal Job yéetel le tʼaan: «Kin púutsʼul yéetel u yootʼel in koj»? Le ka tu yaʼalaj Job táan u púutsʼul yéetel u yootʼel u koj, kex u koj máak minaʼan u yootʼeleʼ, maʼ xaneʼ tu tsʼáaj naʼatbileʼ ka tsʼoʼok u aktáantik tuláakal le muʼyajiloʼoboʼ pʼáat jach mix baʼal ku kʼiin tiʼ.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

4:7, 8; 8:5, 6; 11:13-15. Maʼ unaj k-jáan aʼalik tiʼ wa máax táan u muʼyaj tumen yaan baʼax kʼaas u beetmajiʼ yéetel maʼ unaj k-aʼalik tiʼ maʼ kʼamaʼan tumen Diosiʼ.

4:18, 19; 22:1-2, 3Ken k-tsol u nuʼuk tiʼ wa máaxeʼ, le baʼaxoʼob ken k-aʼaloʼ kʼaʼabéet teʼ Biblia ka taalakoʼ, maʼ tiʼ k-tuukuliʼ (2 Timoteo 3:16).

10:1. Tumen jach nojoch baʼax táan u muʼyajtik Job kaʼacheʼ, maʼ kulaj u tukult maʼ Dios beetik u muʼyajiʼ. Toʼoneʼ, ken k-máans upʼéel nojoch muʼyajileʼ maʼ unaj k-tuklik wa Dios beetik k-muʼyajiʼ, tumen tsʼoʼok k-naʼatik baʼaxten yaan muʼyajil.

14:7, 13-15; 19:25; 33:24. K-ojéeltik yaan u kaʼa kuxtal le kimenoʼoboʼ ku yáantikoʼon k-aktáant jeʼel baʼalak talamil ka u beet Satanás u yantaltoʼoneʼ.

16:5; 19:1-2. Yéetel baʼaxoʼob k-aʼalikeʼ unaj k-líiʼsik u yóol u maasil, maʼ unaj k-beetik u lúubul u yóoloʼobiʼ (Proverbios 18:21).

22:5-7. U yaʼalik máak baʼaloʼob maʼ jaajtak ken u tsol u nuʼuk tiʼ wa máaxeʼ, maʼ maʼalobiʼ yéetel ku beetik kʼaas.

27:1-2; 30:20, 21. U chúukpajal k-óol k-uʼuy u tʼaan Dioseʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa táan u páaʼtik ka k-beet tuláakal baʼal jach tubeeliʼ; jeʼex Jobeʼ tu yaʼalaj Dios beetik u muʼyaj, kex beyoʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ jach chúukpaj u yóol u meyajt Dios.

27:5, NM. Chéen Job jeʼel u chʼaʼatuklik wa yaan u chúukpajal u yóol u meyajt Dios wa maʼeʼ, tumen utiaʼal ka chúukpajak u yóol máak u meyajt Dioseʼ kʼaʼabéet jach nojoch u yaabilaj tiʼ letiʼ. Le oʼolaleʼ toʼoneʼ kʼaʼabéet k-yaabiltik Jéeoba tu jaajil k-óol.

28:1-28. Wíinikeʼ, yéetel u naʼateʼ, jeʼel u páajtal u yantal tiʼ le baʼaloʼob koʼojtak u tojol teʼ Luʼumaʼ. Utiaʼal u kaxtik le baʼaloʼobaʼ, ku jeʼik bejoʼob tak yáanal luʼum tuʼux maʼatech u kʼuchul u paakat chʼíichʼoʼob, jeʼex le chʼoomoʼoboʼ. Baʼaleʼ maʼ tu páajtal u kaxtik le naʼat ku taal tiʼ Jéeobaoʼ, tumen chéen ku taal tiʼ u chʼaʼabal saajkilil tiʼ letiʼ.

29:12-15. Ken k-áant le máaxoʼob óotsiloʼoboʼ, kʼaʼabéet k-beetik yéetel kiʼimak óolal.

31:1, 9-28. Jeʼex Jobeʼ, maʼ unaj u báaxal máak yéetel baʼax ku yuʼubik yaanal máakiʼ, maʼ unaj u tusik u núup máak yéetel yaanaliʼ, maʼ unaj u beetik máak kʼaas tiʼ u yéet máakiliʼ, maʼ unaj u bin máak tu paach ayikʼaliloʼobiʼ yéetel maʼ unaj u adorartik máak yaanal diosoʼobiʼ.

«KIN KʼEXIK IN TUUKUL KIN KUTAL ICHIL MAʼAY LUʼUM YÉETEL ICHIL TAʼANIL KʼÁAKʼ»

(Job 32:1–42:17)

Utúul táankelem xiʼipal ku kʼaabaʼtik Eliueʼ, tu yuʼubaj le baʼateltʼaan tu beetaj Job yéetel le óoxtúul máakoʼob bin xíimbaltikoʼ, baʼaleʼ maʼ jáan tʼaanajiʼ, tu páaʼtaj u tsʼoʼokol u tʼaanoʼob. Letiʼ túuneʼ, ka tʼaanajeʼ tu tsolaj u nuʼuk tiʼ Job yéetel tiʼ le óoxtúul máakoʼoboʼ.

Ka tsʼoʼok u tʼaan Eliueʼ, Jéeobaeʼ tu tʼanaj Job. Kex maʼ tu yaʼalaj tiʼ baʼax oʼolal ku muʼyajeʼ, baʼaleʼ yéetel le kʼáatchiʼob tu beetaj tiʼoʼ, Jobeʼ tu yilaj bukaʼaj nojchil u páajtalil yéetel u naʼat Jéeoba. Job túuneʼ tu tsʼáaj cuenta yéetel x-maʼ naʼatil úuchik u tʼaan, le oʼolal tu yaʼalaj: «Bejelaʼeʼ, kin waʼalik maʼ jaaj baʼaxoʼob tin waʼalajiʼ, kin kʼexik in tuukul kin kutal ichil maʼay luʼum yéetel ichil taʼanil kʼáakʼ» (Job 42:6). Job túuneʼ xuʼul u muʼyaj, yéetel tumen chúukpaj u yóoleʼ beetaʼab u kaʼa bin utsil tiʼ tumen Jéeoba.

U núukil kʼáatchiʼob:

32:1-3. ¿Baʼax kʼiin ka kʼuch Eliú tu yiknaloʼob? Le Bibliaoʼ ku yeʼesikeʼ Eliueʼ tu yuʼubaj tuláakal le tsikbal tu beetaj Job yéetel le óoxtúul máakoʼob bin xíimbaltikoʼ, le oʼolaleʼ, maʼ xaaneʼ kʼuch táanil tiʼ u káajal u tʼaan Job (Job 3:1, 2).

34:7, NM. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal Jobeʼ kiʼ u yuʼubik u pʼaʼastaʼal jeʼel bix u kiʼi u yuʼukʼul jaʼeʼ? Tumen le táan u jach muʼyajoʼ, Jobeʼ tu tuklaj letiʼ kaʼach ku pʼaʼastaʼal tumen le óoxtúul máakoʼob bin xíimbaltikoʼ, baʼaleʼ u jaajileʼ Jéeoba ku pʼaʼaskoʼob kaʼachi (Job 42:7). Le oʼolal Jobeʼ tu chaʼaj u sen pʼaʼastaʼal, bey hasta kiʼ u yuʼubik jeʼel bix kiʼi u yuʼukʼul jaʼeʼ.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

32:8, 9. U yaʼabtal u jaʼabil máakeʼ maʼ letiʼ beetik u yantal naʼatil tiʼ. Utiaʼal ka yanak naʼatil tiʼeʼ kʼaʼabéet u kʼaj óoltik tubeel baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel u chaʼik u nuʼuktaʼal tumen u kiliʼich muukʼ Dios.

34:36, NM. Jéeobaeʼ ku chaʼik k-muʼyaj tak le bukaʼaj ku páajtal k-muʼyajtik utiaʼal u yilik wa chúukaʼan k-óol meyajte.

35:1-2. Eliueʼ utiaʼal u naʼatik tubeel baʼax talmil yaneʼ, táanileʼ tu jach chʼenxikintaj baʼax ku yaʼalaʼal, tsʼoʼoleʼ ka tʼaanaji (Job 10:7; 16:7; 34:5). Le nuxiboʼob xanoʼ, ken u tsoloʼob u nuʼuk tiʼ wa máaxeʼ, táanileʼ kʼaʼabéet u jach chʼenxikintkoʼob baʼax kun aʼalbil, u yojéeltkoʼob jach baʼax úuchi yéetel u naʼatkoʼob tubeel baʼax beet u yantal le talamiloʼ (Proverbios 18:13).

37:14; 38:1–39:30. Ken tuukulnakoʼon tiʼ le nukuch baʼaloʼob u beetmaj Jéeoba, jeʼex le ku yeʼeskoʼob sen nojoch u naʼat yéetel u páajtaliloʼ, ku yáantkoʼon k-eʼes kabal óolal yéetel ku yáantkoʼon k-tsʼáa táanil u nojbeʼenil Jéeoba (Mateo 6:9, 10).

40:1-4. Wa ku taaktal k-aʼalik upʼéel baʼal maʼ maʼalob tu contra Jéeobaeʼ, maas maʼalob ka k-mak chiʼ.

40:15–41:34. Behemot (hipopótamo) yéetel Leviataneʼ (cocodrilo) jach táaj yaan u muukʼoʼob. Utiaʼal ka chúukpajak k-óol beet le meyaj tsʼaʼantoʼonoʼ, kʼaʼabéet xan toʼon le muukʼ ku taal tiʼ Dios, le Máax beet le nukuch baʼalcheʼobaʼ (Filiposiloʼob 4:13).

42:1-6. Úuchik u chʼenxikintik yéetel úuchik u tuukul tiʼ le kiʼichkelem baʼaloʼob u beetmaj Jéeobaoʼ, Jobeʼ kʼuch u yil chéen Jéeoba jach yaan u naʼat yéetel u páajtalil (Job 19:26). Lelaʼ le áant Job u kʼex bix u tuukul. Toʼon xaneʼ, wa ku yeʼesaʼaltoʼon yéetel le Biblia yaan baʼax maʼ maʼalob tsʼoʼok k-beetkeʼ, kʼaʼabéet k-éejemtik yéetel kʼaʼabéet k-kʼexik bix k-tuukul.

Kʼaʼabéet u chúukpajal k-óol jeʼex Jobeʼ

U libroi Jobeʼ ku yeʼeskeʼ Satanás beetik u muʼyaj máak, maʼ Jéeobaiʼ. Ku yeʼesik xaneʼ, le maʼ u xuʼuls Jéeoba le baʼaloʼob kʼaastak ku beetaʼal teʼ Luʼumaʼ yaan toʼon u páajtalil k-eʼesik wa yaan k-antal tu tséel u gobernación wa tu tséel u gobernación Satanás.

Jeʼex Jobeʼ, toʼoneʼ yaan xan u yilaʼal wa chúukaʼan k-óol k-meyajt Jéeoba. Le baʼax ku yaʼalik u libroi Joboʼ ku yeʼesik jeʼel xan u páajtal u chúukpajal k-óol k-beet baʼax u kʼáat Dios tak ken k-aktáant talamiloʼobeʼ. Ku yeʼesik xaneʼ le talmiloʼoboʼ ku kʼuchul u kʼiinil u xuʼulul. Santiago 5:11, ku yaʼalik: «Teʼexeʼ a wuʼuymajeʼex u chúukaʼan óolal Job, yéetel tsʼoʼok a wojéeltikeʼex baʼax tsʼaʼab tiʼ tumen Yuumtsil tu xuul u kuxtal». Úuchik u chúukpaj u yóol Jobeʼ, Jéeobaeʼ tu beetaj u kaʼa bin utsil tiʼ (Job 42:10-17). Maʼ u tuʼubultoʼon xaneʼ Jéeobaeʼ u yaʼalmaj u tsʼáaiktoʼon kuxtal minaʼan u xul tiʼ upʼéel Luʼum sutaʼan paraísoi. Le oʼolaleʼ, jeʼex Jobeʼ, kʼaʼabéet k-ilik u chúukpajal k-óol k-beet mantatsʼ baʼax u kʼáat Jéeoba (Hebreob 11:6).

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 2 U libroi Jobeʼ ku taasik u tsikbalil tiʼ baʼax úuch ich maas tiʼ ciento cuarenta jaʼaboʼob, ku káajal 1657 tak 1473 táanil tiʼ u taal Cristo.

[Fotoʼob yaan teʼ táan juʼun 16]

¿Baʼax jeʼel k-kanik tiʼ «u chúukaʼan óolal Job[eʼ]»?