Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u yáax jaats u libroi Salmos

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u yáax jaats u libroi Salmos

U Tʼaan Jéeobaeʼ kuxaʼan

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u yáax jaats u libroi Salmos

LE LIBRO yaan teʼ Biblia ku kʼaabaʼtik Salmosoʼ, jach táaj maʼalob le kʼaabaʼ yaan tiʼoʼ, tumen ku taasik jatsʼuts kʼaayoʼob ku nojbeʼenkúuntkoʼob Jéeoba, le Máax beetmailoʼonoʼ. Le libroaʼ letiʼe maas chowak tiʼ tuláakal le libroʼob yaan ichil le Bibliaoʼ, ku taasik jatsʼuts kʼaayoʼob ku chíikbeskoʼob u jatsʼuts modos Dios, baʼaxoʼob u beetmaj yéetel ku taasik xan profecíaʼob. Yaʼab tiʼ le baʼaxoʼob tsʼíibtaʼab teʼ kʼaayoʼobaʼ ku yeʼeskoʼob xan bix tu yuʼubiluba le máaxoʼob tsʼíibt le ka tu máansoʼob talmiloʼoboʼ. U libroi Salmoseʼ ku taasik u tsikbalil tiʼ baʼax úuch ich óoliʼ mil jaʼaboʼob, ku káajal tu kʼiiniloʼob Moisés yéetel ku tsʼoʼokol tak ka suunaj le judíoʼob tu luʼumoʼoboʼ. Ichil le máaxoʼob tsʼíibt u libroi Salmosoʼ tiaʼan Moisesiʼ yéetel rey David, baʼaleʼ Esdras tsol u tekstoiloʼob le bix yaniloʼob bejlaʼoʼ.

Tak úuchileʼ u libroi Salmoseʼ jóoʼsaʼan cinco jaats tiʼ: 1) Salmos 1-41; 2) Salmos 42-72; 3) Salmos 73-89; 4) Salmos 90-106; yéetel 5) Salmos 107-150. Teʼ xookaʼ chéen le yáax jaats kun xakʼaltbiloʼ. Le Salmo 1, 10 yéetel 33 maʼ ojéelaʼan máax tsʼíibtoʼobiʼ, u maasiloʼ ku yaʼalaʼaleʼ Rey David tsʼíibteʼ.

«IN [JAJAL DIOS], TEECH LE NOJOCH TUUNICH[Oʼ]»

(Salmo 1:1–24:10)

Le yáax Salmooʼ ku yaʼalikeʼ jach kiʼimak u yóol le máax u yaabilmaj u ley Jéeobaoʼ, le u kaʼapʼéeloʼ ku tʼaan tiʼ u Reino Dios. * Teʼ yáax jaats tiʼ le salmosaʼ yaʼab tuʼux ku chíikpajal bix u kʼáat óoltaʼal u yáantaj Jéeoba, jeʼex teʼ Salmo 3 tak 5, 7, 12, 13 yéetel 17, k-ilkeʼ le máaxoʼob tsʼíibtoʼ táan u kʼáatkoʼob ka kanáantaʼakoʼob tiʼ le máaxoʼob pʼekmiloʼoboʼ. Teʼ Salmo 8 ku yeʼesikeʼ maas nojoch u páajtalil Dios tiʼ wíinikoʼob.

Davideʼ tu yaʼaleʼ Jéeobaeʼ utúul Dios ku kanáantik le máaxoʼob meyajtikoʼ. Letiʼeʼ tu kʼayaj: «In [Jajal Dios], teech le nojoch tuunich tuʼux ku páajtal in taʼakbesikimba[oʼ]» (Salmo 18:2). Tsʼoʼoleʼ, jeʼex u yeʼesik le Salmo 19, Davideʼ ku kiʼikiʼtʼantik Jéeoba, tumen letiʼ beet tuláakal baʼal yéetel tumen chéen letiʼ yaan u páajtalil u tsʼáaik leyoʼob. Teʼ Salmo 20, Davideʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ ku kanáantik máaxoʼob meyajtik, teʼ Salmo 21, ku yaʼalik xaneʼ Jéeobaeʼ ku kanáantik le Rey u yéeymoʼ. Teʼ Salmo 23, ku ketik Jéeoba yéetel utúul j-kanan taman, yéetel teʼ Salmo 24, ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ utúul Rey jach nojoch u nojbeʼenil.

U núukil kʼáatchiʼob:

2:1, 2. ¿Baʼax le «baʼaloʼob mix baʼal u biilal» ku tukultik le kaajoʼoboʼ? Le «baʼaloʼob mix baʼal u biilal» ku yaʼalik le versiculoaʼ letiʼe chiʼichnakil ku sen yantal tiʼ le gobiernoʼob ikil u tuklikoʼob baʼaxoʼob ken u beetoʼob utiaʼal maʼ u xuʼulul u gobernaroʼoboʼ. Ku yaʼalaʼal «baʼaloʼob mix baʼal u biilal» tumen le baʼaxoʼob ku tuklikoʼoboʼ maʼ kun béeytaloʼob. ¿Bix u tuklikoʼob wa jeʼel u bin utsil tiʼob wa táan u baʼateloʼob tu contra Jéeoba yéetel tu contra le máax u yéeymaj utiaʼal gobernaroʼ?

2:7. ¿Baʼax u decreto Jéeoba wa le «baʼax ku yaʼalik[oʼ]»? Letiʼe núuptʼaan wa pacto u beetmaj Jéeoba yéetel Jesucristo utiaʼal u tsʼáaik upʼéel Reino tiʼoʼ (Lucas 22:28, 29).

2:12, NM. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal u tsʼuʼutsʼaʼal le Paal tumen le gobernanteʼoboʼ? Úuchileʼ u tsʼuʼutsʼaʼal utúul máak tu pʼuʼukeʼ ku beetaʼal utiaʼal u yeʼesaʼal ku yilaʼal bey amigoileʼ yéetel utiaʼal u yeʼesaʼal mix bikʼin kun traicionartbil, tsʼoʼoleʼ ku beetaʼal xan utiaʼal u utsul kʼamaʼal uʼulaboʼob. Bey túunoʼ, ken aʼalaʼak tiʼ le gobernanteʼob ka u tsʼuʼutsʼoʼob le Paaloʼ, táan u yaʼalaʼal tiʼob ka u utsul kʼamoʼob bey utúul Rey yéeyaʼaneʼ.

3:2, NM. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan Sélah? Ku tuklaʼaleʼ, le tʼaanaʼ ku yeʼesik kʼaʼabéet u jeʼelel u súutuk le máaxoʼob kʼayikoʼ, kex wa yaan u paaxil wa kex minaʼan. Lelaʼ ku yáantaj kaʼach utiaʼal ka pʼáatak tu tuukul máak le baʼax táant u yaʼalaʼal ichil le kʼaayoʼ. Ken xokaʼak u libroi Salmoseʼ le tʼaan Sélah ku taaskoʼ maʼ tsʼa ka xokaʼakiʼ.

11:3. ¿Baʼax le «chuumpakʼiloʼob» lubaʼantak ku yaʼalik le tekstoaʼ? Letiʼeʼ baʼaloʼob ku meyajoʼob way yóokʼol kaab tiʼ wíinikoʼob utiaʼal u nuʼuktikubaʼob jeʼex le leyoʼoboʼ, le autoridadoʼoboʼ yéetel le máaxoʼob ilik u beetaʼal baʼax tojoʼ. Baʼaleʼ, ken pʼáatak maʼ tu nuʼuktikuba máak yéetel le baʼaxoʼob ku yaʼalik le ley bey xan ken pʼáatak maʼ tu meyaj tubeel le autoridadoʼoboʼ ku yantal yaʼab talamiloʼob tumen mix máax beetik baʼax toj. Ken úuchuk lelaʼ «le utsil máakoʼ» jach unaj u kʼubik u yóol tiʼ Dios (Salmo 11:4-7).

21:3. ¿Tiʼ baʼax coronai beetaʼan yéetel oro ku tʼaan le tekstoaʼ? Le versiculoaʼ maʼatech u yaʼalik wa jach upʼéel corona, maʼatech xan u yaʼalik wa chéen táan u ketik yéetel upʼéel corona tuláakal le baʼateloʼob tu ganartaj Davidoʼ. Baʼaleʼ le versiculoaʼ táan u tʼaan tiʼ le corona tsʼaʼab tiʼ Jesús tumen Jéeoba tu jaʼabil 1914. Le ken u yaʼal beetaʼan yéetel oroeʼ táan u yeʼesikeʼ le Reino tsʼaʼab tiʼ Jesusoʼ maas maʼalob tiʼ tuláakal reinoʼob.

22:1, 2. ¿Baʼaxten Davideʼ kʼuch u tukult tsʼoʼok u xúumpʼattaʼal tumen Jéeoba? Davideʼ táan kaʼach u máansik yaʼab talamiloʼob tumen táan kaʼach u chʼaʼapachtaʼal tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼ, yéetel tu yuʼubeʼ u puksiʼikʼaleʼ bey upʼéel kib táan u yíibileʼ (Salmo 22:14). Le oʼolaleʼ maʼ xaaneʼ, jeʼex tu yuʼubiluba Jesús táanil tiʼ u kíimleʼ, Davideʼ kʼuch u tukult tsʼoʼok kaʼach u xúumpʼattaʼal tumen Jéeoba (Mateo 27:46). Le baʼax tu yaʼalaj Davidoʼ ku yeʼesik bix u yuʼubikuba máak ken u aktáant talamiloʼob. Baʼaleʼ le baʼax tu yaʼalaj teʼ Salmo 22:16-21, ku yeʼesikeʼ letiʼeʼ maʼ tu xulaj u kʼubik u yóol tiʼ Jéeobaiʼ.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

1:1. Maʼ unaj k-bisikba yéetel máaxoʼob maʼ u yaabiltmoʼob Jéeobaiʼ (1 Corintios 15:33).

1:2. Maʼ unaj u máan upʼéel kʼiin maʼ k-xokik le Bibliaoʼ (Mateo 4:4).

4:4. Wa kʼuuxoʼoneʼ maʼ unaj k-aʼalik baʼaloʼob chéen minaʼan u cuentailiʼ, tumen maʼ xaaneʼ ken tsʼoʼokokeʼ maʼ maʼalob ken k-uʼuyba yoʼolal le baʼaxoʼob t-aʼaloʼ (Efesoiloʼob 4:26).

4:5. Wa k-meyajtik Jéeoba tumen k-yaabilmaj yéetel wa k-kuxtal jeʼex u yaʼalikeʼ, letiʼeʼ yaan u yilik tu jaajil k-óol k-meyajtik.

6:5. Le baʼax ku yaʼalik le salmoaʼ, ¿máasaʼ ku yeʼesik baʼaxten jach jatsʼuts le kuxtalaʼ? (Salmo 115:17.)

9:12. Jéeobaeʼ ku castigartik «le máaxoʼob ku beetikoʼob kʼaasoʼ», baʼaleʼ «maʼatech u tuʼubsik u yáakam» le máaxoʼob táan u muʼyajoʼoboʼ.

15:2, 3; 24:3-5. Le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ maʼatech u tuusoʼob, maʼatech u yaʼalikoʼob jach jaaj upʼéel baʼal wa maʼ jaajiʼ yéetel maʼatech u tʼaanoʼob kʼaas tu yoʼolal wa máax.

15:4. Wa k-aʼalmaj k-beetik wa baʼaxeʼ unaj k-tsʼoʼokbesik, kex ka chan talamchajaktoʼon k-beetik, baʼaleʼ wa tiaʼan tu contra le Biblia le baʼax k-aʼalmaj k-beetikoʼ maʼ unaj k-tsʼoʼokbeskiʼ.

15:5. Le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ kʼaʼabéet u kanáantikoʼob bix u meyaj tiʼob le taakʼinoʼ.

17:14, 15, LSM. U máakiloʼob «le yóokʼol kaabaʼ» chéen ku kaxtikoʼob ka yanak ayikʼalil tiʼob, ka u tséent u paalaloʼob yéetel ka yanak baʼax u pʼatoʼob tiʼ u paaloʼob. Baʼaleʼ, David kaʼacheʼ ku tsʼáaik táanil u lúubul utsil tiʼ Jéeoba utiaʼal u «paktik u kiʼichkelemil», u kʼáat u yaʼaleʼ, u kʼamaʼal tumen Jéeoba. David túuneʼ ken tuukulnak kaʼach tiʼ baʼax u yaʼalmaj Jéeobaeʼ, ku kiʼimaktal u yóol tumen yaan u yilkuba tu táan, lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ yaan u kiʼimaktal u yóol u yilik tiaʼan Jéeoba tu tséeleʼ. Jeʼex tu beetil Davidoʼ, toʼon xaneʼ unaj k-tsʼáaik táanil ichil k-kuxtal k-meyajtik Jéeoba.

19:1-6. Le baʼaxoʼob yanoʼob way yóokʼol kaabaʼ, kex maʼatech u tʼaanoʼobeʼ ku nojbeʼenkúuntikoʼob Jéeoba, le oʼolaleʼ ¿maʼ wa maas unaj k-nojbeʼenkúuntik Jéeoba toʼon jeʼel u páajtal k-tuukul yéetel k-tʼaaneʼ? (Apocalipsis 4:11.)

19:7-11. K-beetik le baʼaxoʼob ku yaʼalik Jéeobaoʼ jach ku taasiktoʼon yaʼab utsiloʼob.

19:12, 13. Unaj k-kanáantik maʼ u kaʼantal k-ich yéetel maʼ k-beetik baʼaloʼob kʼaastak.

19:14. Maʼ chéen unaj k-kanáantik baʼaxoʼob k-beetkiʼ, kʼaʼabéet xan k-kanáantik baʼaxoʼob k-aʼalik bey xan baʼaxoʼob k-tuklik.

«TU YOʼOLAL CHÚUKAʼAN IN WÓOL TIʼ TECHEʼ, TA KANÁANTAJEN»

(Salmo 25:1-41:13)

Teʼ Salmo 25 yéetel 26, Davideʼ ku yaʼalik jach u chʼaʼatukulmaj u chúukpajal u yóol u meyajt Jéeoba mantatsʼ. Le oʼolaleʼ tu yaʼalaj maʼ u kʼáat ka yanak mix baʼal kʼaas ichil u kuxtaliʼ (Salmo 26:11). Ka tu beetaj upʼéel payalchiʼ utiaʼal u kʼáatik ka saʼasaʼak u siʼipileʼ, tu yaʼalaj: «Kaʼalikil maʼ in káant [wa maʼ in waʼal] kaʼach in kʼebaneʼ in wíinklileʼ táan kaʼach u bin u lúubul u muukʼ tu yoʼolal in áakam okʼol bul kʼiin» (Salmo 32:3). Tiʼ le máaxoʼob chúukaʼan u yóoloʼob u meyajtoʼob Jéeobaoʼ, Davideʼ ku yaʼalik: «Yuumtsileʼ u tsʼaamaj u paakat yóokʼol le utsil máakoʼoboʼ yéetel ku chʼenxikintik u yawatoʼob» (Salmo 34:15).

Le tsolnuʼukoʼob ku taasik le Salmo 37 jach tu yáantaj le israelitaʼob úuchiloʼ, bejlaʼa xaneʼ jach ku yáantikoʼon tumen kuxaʼanoʼon tu tsʼook u kʼiiniloʼob le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ (2 Timoteo 3:1-5). Le Salmo 40:7, 8 ku yaʼalik xan tu yoʼolal Jesucristo: «Tsʼoʼok in waʼalik: jeʼelenaʼ, jeʼel bix u yaʼalik tin woʼolal le tsʼíibil juʼunoʼ. In [Jajal Dios], teneʼ utstintʼaan in beetik le baʼax a kʼáateʼ; ¡kin bisik tin puksiʼikʼal a kaʼambesaj!». Le u tsʼook Salmo tiʼ le yáax jaatsaʼ ku tsolik bix úuchik u kʼáatik áantaj David tiʼ Jéeoba teʼ kʼiinoʼob jach yaan talmiloʼob ichil u kuxtal ka tsʼoʼok u kʼebanchajal yéetel Betsabeoʼ. Letiʼeʼ tu kʼayaj: «Tu yoʼolal chúukaʼan in wóol tiʼ techeʼ, ta kanáantajen» (Salmo 41:12, NM).

U núukil kʼáatchiʼob:

26:6. Jeʼex tu beetil Davideʼ, toʼoneʼ ¿bix k-natsʼikba xan tu multunil wa tu altar Jéeoba? Le altar ku yaʼalaʼal teʼelaʼ táan u keʼetel yéetel u oksaj óoltik máak le u kʼiʼikʼel Jesús tu wekaj tu yoʼolal tuláakal wíinikoʼ (Hebreob 8:5; 10:5-10). Le oʼolaleʼ, ken k-oksaj óolt le u kʼiʼikʼel Jesús tu wekaj t-oʼolaloʼ bey ka k-natsʼba tu altar Jéeobaeʼ.

29:3-9. ¿Baʼaxten ku keʼetel u tʼaan Jéeoba yéetel upʼéel kʼaʼamkach jaʼ ku tsʼáaik saajkil yoʼolal u kʼaʼamkach iikʼal bey xan yoʼolal u cháakil ku sen jaatsʼ? Lelaʼ ku beetaʼal utiaʼal u yeʼesaʼal bukaʼaj nojchil u páajtalil Jéeoba.

31:23. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal u boʼotaʼal maas yaʼab le j-kaʼanal ichoʼoboʼ? Le boʼol ku tsʼaʼabal tiʼ le j-kaʼanal ichoʼoboʼ letiʼe castigooʼ. Le utsul máakoʼob maʼ u yóoliliʼob u beetkoʼob baʼax maʼ maʼaloboʼ, ku boʼotaʼaloʼob tumen Jéeoba ken tojkíintaʼak u beeloʼob. Baʼaleʼ maas yaʼab boʼol ku tsʼaʼabal tiʼ le j-kaʼanal ichoʼob maʼ tu pʼatik baʼax kʼaas ku beetikoʼoboʼ, lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ jach nojoch castigo ku tsʼaʼabal tiʼob tumen Jéeoba (Proverbios 11:31; 1 Pedro 4:18).

33:6. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan «u yustajil u chiʼ» Yuumtsiloʼ? Le tʼaan «u yustajil u chiʼ[oʼ]» letiʼe kiliʼich muukʼ meyajnaj tiʼ Jéeoba utiaʼal u beetik le kaʼanoʼoboʼ (Génesis 1:1, 2). Jeʼex le iikʼ ku yustaʼal jeʼel u páajtal u péeksik baʼaloʼobeʼ, Dios xaneʼ jeʼel u páajtal u túuxtik u kiliʼich muukʼ utiaʼal u beetik yaʼab baʼaloʼobeʼ.

35:19. ¿Baʼaxten tu kʼáataj David maʼ u chaʼabal u paklan chakʼik u yich le máaxoʼob pʼekmiloʼ? Tumen wa ku paklan chakʼik u yich le máaxoʼob pʼekmil kaʼachoʼ jeʼel u yeʼesik tsʼoʼok u jóoʼloʼob yéetel le baʼaxoʼob u tukulmoʼob tu contra Davidoʼ yéetel ku kiʼimaktal u yóoloʼob tu yoʼolal; le oʼolal tu kʼáataj maʼ u chaʼabal u paklan chakʼik u yichoʼob.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

26:4. Toʼoneʼ maʼ unaj k-bisikba yéetel máaxoʼob ku taʼakikoʼob jach máaxoʼobiʼ, jeʼex tiʼ Internet, k-éet xookoʼob wa k-éet meyajoʼob ku yeʼeskubaʼob bey jach amigoʼobeʼ, baʼaleʼ chéen taak u beetkoʼobtoʼon kʼaas. Maʼ xan unaj k-bisikba yéetel le apostataʼoboʼ, tumen chéen ku yeʼeskoʼob jach taak u yáantkoʼonoʼob baʼaleʼ chéen taak u náachkuntkoʼonoʼob tiʼ Jéeoba, maʼ unaj xan k-bisikba yéetel le máaxoʼob taʼakumbai u beetkoʼob baʼaloʼob kʼaastakoʼ.

26:7, 12; 35:18; 40:9. Kʼaʼabéet k-kiʼikiʼtʼantik Jéeoba teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ.

26:8; 27:4. ¿K-ilik wa kʼaʼanan k-bin tiʼ tu tuláakal leʼ muchʼtáambaloʼoboʼ?

26:11. Le táan u yaʼalik David jach u chʼaʼatukulmaj u chúukpajal u yóol u meyajt Jéeobaoʼ letiʼeʼ tu kʼáataj xan tiʼ Jéeoba ka saʼasaʼak u siʼipiloʼob. Lelaʼ ku yeʼesikeʼ kex kʼeban máakoʼoneʼ jeʼel u páajtal u chúukpajal k-óol k-meyajt Dioseʼ.

29:10. Jéeobaeʼ tuʼux ku yóotkeʼ ku beetik u kʼáaxal jaʼ, lelaʼ ku yeʼesikeʼ letiʼeʼ jach nojoch u páajtalil.

30:5. Kex yaan ora ku kʼuuxil Jéeobaeʼ, baʼaleʼ maas jach nojoch u yaabilaj.

32:9. Jéeobaeʼ maʼ u kʼáat ka k-beetba «jeʼel bix le tsíiminoʼ wa jeʼel bix le mulaoʼ», tumen letiʼobeʼ kʼaʼabéet u tsʼaʼabal upʼéel freno tiʼob wa kʼaʼabéet u jaʼatsʼloʼob yéetel upʼéel cheʼ utiaʼal u yuʼubikoʼob tʼaan. Baʼaxeʼ Jéeobaeʼ u kʼáat ka k-meyajt tumen k-naʼatik baʼax ku yaʼalik u tʼaan.

33:17-19. Mix upʼéel gobierno yéetel mix uláakʼ baʼal way yóokʼol kaab jeʼel u tsʼáaiktoʼon le salvacionoʼ, kex jeʼel bukaʼaj páajtalil yantiʼobeʼ. Le oʼolaleʼ chéen kʼaʼabéet k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba yéetel tiʼ u Reino.

34:10. Le tʼaanoʼob ku yaʼalik le tekstoaʼ jach ku líiʼsik u yóol le máaxoʼob ku tsʼáaikoʼob táanil ichil u kuxtaloʼob u meyajtikoʼob Diosoʼ.

39:1, 2. Wa yaan máax ku kʼáatiktoʼon wa baʼax tu yoʼolal utúul sukuʼun tumen u kʼáat u beet loob tiʼeʼ, toʼoneʼ maʼ unaj k-tsʼáaik u yojéelt baʼax taak u yojéeltkiʼ.

40:1, 2. K-kʼaʼajsik tiaʼan Jéeoba, naatsʼ tiʼ toʼoneʼ jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u lúubul k-óoleʼ yéetel lelaʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-lúubul ich «tsʼop luukʼ».

40:5, 12. Kex ka jach muʼyajnakoʼon tu yoʼolal talamiloʼob wa tu yoʼolal upʼéel baʼal maʼ maʼalob t-beeteʼ, maʼ kun jach lúubul k-óol wa mix utéen k-tuʼubsik jach táaj yaʼab utsiloʼob ku tsʼáaiktoʼon Dios.

«Kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil»

¡Jach ku líiʼsik k-óol yéetel ku kiʼimakkúuntik k-óol le baʼax ku yaʼalik le 41 salmos ku taasik le yáax jaatsaʼ! Kex wa táan k-máansik talmiloʼob wa kex yaachajaʼan k-óol yoʼolal baʼax maʼ maʼalob t-beeteʼ, le u yáax jaats tiʼ u libroi Salmosoʼ jach jeʼel u líiʼsik k-óoleʼ (Hebreob 4:12). Le yáax jaatsaʼ ku kaʼansiktoʼon baʼaloʼob jach jeʼel u yáantkoʼon ichil kuxtaleʼ, yéetel ku kaʼansik xan toʼoneʼ, jeʼel baʼalak talmil ka yanaktoʼoneʼ Jéeobaeʼ mix bikʼin ken u pʼatoʼon.

Le yáax jaats tiʼ u libroi Salmosoʼ ku tsʼoʼokol yéetel le tʼaanoʼobaʼ: «Kiʼikiʼtʼantaʼak Yuumtsil, u [Diosil u kaajil] Israel, bejelaʼeʼ, tak tiʼ kʼiinoʼob minaʼan u xuul. ¡Ka béeyak!» (Salmo 41:13). Bey túunoʼ le u yáax jaats tiʼ u libroi Salmosoʼ, ku péekskoʼon xan k-kiʼikiʼtʼant Jéeoba.

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 3 Le Salmo 2 yáax béeychaj tu kʼiiniloʼob David.

[Uláakʼ baʼax ku tsoʼolol teʼ táan juʼun 10]

Wa le baʼaxoʼob yanoʼob way yóokʼol kaab kex maʼatech u tʼaanoʼob ku nojbeʼenkúuntikoʼob Jéeobaeʼ, ¿maʼ wa maas unaj k-beetik toʼoniʼ?

[Foto yaan teʼ táan juʼun 8]

Óoliʼ tuláakal le yáax 41 salmosoʼ David tsʼíibte

[Foto yaan teʼ táan juʼun 9]

¿A wojel wa baʼax salmoi ketik Jéeoba yéetel utúul j-kanan taman?

[Foto yaan teʼ táan juʼun 11]

Maʼ unaj u máan upʼéel kʼiin maʼ k-xokik le Bibliaoʼ

[Máax tsʼáaik le foto yaan teʼ táan juʼun 8]

Estrellaʼob: Siʼib tumen United States Naval Observatory

[Máax tsʼáaik le foto yaan teʼ táan juʼun 10]

Estrellaʼob (t.jnob. 9, 10): Siʼib tumen United States Naval Observatory

[Máax tsʼáaik le foto yaan teʼ táan juʼun 11]

Estrellaʼob: Siʼib tumen United States Naval Observatory