Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Paalaleʼex, uʼuyeʼex u tʼaan a taataʼex

Paalaleʼex, uʼuyeʼex u tʼaan a taataʼex

Paalaleʼex, uʼuyeʼex u tʼaan a taataʼex

«Paalaleʼex, tu yoʼolal a woksaj óoleʼex tiʼ Yuumtsileʼ unaj a wuʼuyikeʼex u tʼaan a taataʼex, tumen lelaʼ u tojil.» (EFESOILOʼOB 6:1.)

1. ¿Baʼaxten jeʼel u páajtal k-aʼalik jeʼel u kanáantik máak le u yuʼubik tʼaanoʼ?

KOʼOX aʼalikeʼ, k-ilik tsʼoʼok u eʼnakeʼentaʼal le kaʼanoʼ yéetel k-uʼuyik bix u kíilbal. Tsʼoʼoleʼ k-uʼuyik xan bix u jatsʼkoʼon le kʼaʼamkach síis iikʼoʼ. Le máaxoʼob kaʼansaʼantiʼob baʼax u kʼáat u yaʼal le baʼaloʼobaʼ, u yojloʼobeʼ tsʼoʼok u náatsʼal upʼéel kʼaʼamkach cháak yéetel kʼaʼabéet u kaxkoʼob tuʼux u taʼajkubaʼob, tumen maʼ xaaneʼ u batil yéetel u jaatsʼ le cháakoʼ jeʼel u kíimsik máakeʼ. Maʼ xaaneʼ, tumen tu beetaj máak le baʼax aʼalaʼabtiʼoʼ le oʼolal kuxaʼan tak beoraaʼ, baʼaleʼ yaʼab tiʼ le máaxoʼob maʼatech u yuʼubkoʼob tʼaaneʼ tsʼoʼok u kíimloʼob. Tsʼoʼoleʼ, le k-wíinklil jach maʼalob beetaʼanil tumen Diosoʼ ku yáantkoʼon xan utiaʼal k-kanáantikba (Salmo 139:14).

2. ¿Baʼax kʼaʼabéet u kaʼansaʼal tiʼ le paalaloʼoboʼ, yéetel letiʼobeʼ baʼaxten kʼaʼabéet u yuʼubik u tʼaan u taataʼob?

2 Le paalaloʼoboʼ kʼaʼabéet u yojéeltkoʼob baʼax jeʼel u beetik loob tiʼobeʼ, yéetel lelaʼ u taataʼob unaj u kaʼansiktiʼob. Chan xiʼipal wa chan chʼúupal, maʼ xaaneʼ láayliʼ kʼajaʼantech ken aʼalaʼaktech kaʼach: «Bik a mach le kʼáakʼoʼ tumen jeʼel a chuʼujleʼ». «Bik náatsʼkech tu yiknal le chʼeʼenoʼ tumen jeʼel a lúubleʼ.» «Ilawil wa mix baʼal ku taal táanil tiʼ a kʼáat máan teʼ calleoʼ.» Kex beyoʼ, yaʼab paalaloʼob tsʼoʼok u yúuchul loob tiʼob yéetel tsʼoʼok tak u kíimloʼob tumen maʼ tu yuʼuboʼob tʼaaniʼ. A wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ letiʼ «u tojil» wa u maas maʼalobiloʼ (Proverbios 8:33). Uláakʼ tekstoeʼ ku yaʼalikeʼ wa ka wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ leloʼ «utstutʼaan Yuumtsil» Jesucristo. Tsʼoʼoleʼ, Dios xan aʼaliktech ka a beete (Colosailoʼob 3:20; 1 Corintoiloʼob 8:6).

U yuʼubik tʼaan máakeʼ ku taasik utsiloʼob utiaʼal kʼiinoʼob minaʼan u xuul

3. ¿Máakalmáak le kuxtal táan k-páaʼtikoʼ, yéetel baʼax unaj u beetik le paalaloʼob utiaʼal ka yanaktiʼob le kuxtalaʼ?

3 A wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ maʼ chéen ku kanáantikech bejlaʼeʼ, yaan xan u yáantkech utiaʼal ka yanaktech «le kuxtal bíin taalakoʼ» wa «le kuxtal minaʼan u xuuloʼ» (1 Timoteo 4:8; 6:19). Le «kuxtal minaʼan u xuul» k-páaʼtikoʼ, letiʼe kuxtal way Luʼum u yaʼalmaj Dios u tsʼáaik tiʼ le máaxoʼob beetik le baʼax ku yaʼalikoʼ. Yéetel upʼéel tiʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik Dios jach unaj u beetaʼaloʼ, letiʼ lelaʼ: «Tsik a taata yéetel a maama, utiaʼal ka yanaktech kiʼ óolal yéetel ka kuxlakech yaʼab kʼiinoʼob way luʼumeʼ». Le oʼolaleʼ, wa ka beetik baʼax ku yaʼalik a taataʼobeʼ yaan u yantaltech kiʼimak óolal. Yaan u bintech utsil yéetel yaan u páajtal a kuxtal utiaʼal kʼiinoʼob minaʼan u xuul teʼ paraíso kun antal way Luʼumoʼ (Efesoiloʼob 6:2, 3).

4. Le paalaloʼoboʼ, ¿bix jeʼel u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ Dios, yéetel baʼax utsiloʼob ken u kʼamoʼob wa ku beetkoʼob beyoʼ?

4 Ken a wuʼuy u tʼaan a taataʼobeʼ ka weʼesik tsiikil tiʼob yéetel ka weʼesik xan tsiikil tiʼ Dios, tumen letiʼ aʼaliktech ka a beeteʼ. Tsʼoʼoleʼ, ku bin xan maʼalobil tech. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Teen Yuumtsil a [Dios]; teen kaʼambesik tiʼ teech baʼax unaj a beetik utiaʼal a wutsil» (Isaías 48:17; 1 Juan 5:3). ¿Baʼax utsiloʼob ku taasiktech a wuʼuyik tʼaan? Ku beetik u kiʼimaktal u yóol a taataʼob, yéetel letiʼobeʼ yaʼab bix ken u yeʼesoʼobtech kiʼimak u yóoloʼob yoʼolal le baʼax ka beetkoʼ, leloʼ yaan u beetik xan u jach kiʼimaktal a wóol (Proverbios 23:22-25). Tsʼoʼoleʼ, yaan xan a beetik u kiʼimaktal u yóol a Taata yaan teʼ kaʼanoʼ, yéetel letiʼeʼ jejeláas bix ken u yeʼesiltech u yutsil yoʼolal le baʼax ka beetkoʼ. Beoraaʼ koʼox ilik baʼax tu beetaj Jesús; letiʼeʼ tu yaʼalaj tu yoʼolal: «Teneʼ mantatsʼ kin beetik le baʼax utstutʼaanoʼ». Úuchik u beetik beyoʼ kanáantaʼab yéetel tu kʼamaj yaʼab utsiloʼob tiʼ u Taata yaan teʼ kaʼanoʼ (Juan 8:29).

Jesuseʼ jach meeyjil kaʼach

5. ¿Baʼaxten jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ Jesuseʼ jach meeyjil kaʼach?

5 Jesús kaʼacheʼ u yáax paal María. José, u taataeʼ carpintero kaʼach, yéetel maʼ xaaneʼ letiʼ kaʼans tiʼ Jesús le meyajaʼ (Mateo 13:55; Marcos 6:3; Lucas 1:26-31). Techeʼ, ¿bix a tuklik u beetik kaʼach Jesús le meyaj kaʼansaʼab tiʼaʼ? Táanil tiʼ u síijil way Luʼumeʼ, Jesuseʼ tiʼ kajaʼan kaʼach teʼ kaʼanoʼ; letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Tiʼ kaʼach kin wantal tu tséel [Jajal Dios] yéetel chúukaʼan óolalil. Teneʼ u sayabil u kiʼimak óolal kaʼachi». Jeʼex k-ilkoʼ Jéeobaeʼ jach kiʼimak u yóol, tumen Jesuseʼ jach meeyjil kaʼach teʼ kaʼanoʼ. Le oʼolaleʼ, ¿maʼ wa ta tʼaan tu beetuba Jesús jach meeyjil yéetel utúul jach maʼalob carpintero le ka anchaj way Luʼumeʼ? (Proverbios 8:30; Colosailoʼob 1:15, 16.)

6. 1) ¿Baʼaxten ka tuklik Jesús tu paalileʼ áantajnaj tu yotoch? 2) Le paalaloʼoboʼ, ¿bix jeʼel u páajtal u beetkoʼob jeʼex tu beetil Jesuseʼ?

6 U jaajileʼ, tak Jesús báaxalnaj tu paalil jeʼex u beetaʼal kaʼach tumen le paaloʼob tiʼ u kʼiiniloʼ (Zacarías 8:5; Mateo 11:16, 17). Baʼaleʼ, tumen letiʼ u maas nojchil tiʼ u yíitsʼinoʼob yéetel tumen tiʼ yaan ichil upʼéel familia óotsileʼ, maʼ chéen unaj u kanik u beet u carpinteroiliʼ, unaj xan u beetik kaʼach uláakʼ baʼaloʼob utiaʼal u yáantaj. Tsʼoʼoleʼ, le ka nojochchajeʼ yaʼab baʼaloʼob tu pʼataj xan utiaʼal u jach chʼíikil kʼaʼaytaj (Lucas 9:58; Juan 5:17). ¿Yaan wa bix jeʼel u páajtal a beetik jeʼex Jesuseʼ? A taataʼobeʼ, ¿ku kʼáatkoʼob wa tech ka a míist a wotoch wa ka a beet uláakʼ baʼaloʼob utiaʼal a wáantaj? ¿Ku líiʼskoʼob wa a wóol utiaʼal ka xiʼikech teʼ muchʼtáambaloʼob yéetel ka a tsikbalt tiʼ uláakʼ máaxoʼob le baʼaxoʼob tsʼoʼok a kanik yoʼolal Jéeobaoʼ? ¿Baʼax ka tuklik jeʼel u beetik Jesús wa ka aʼalaʼak tiʼ tumen u taataʼob ka u beet le baʼax tsʼoʼok aʼalikaʼ?

Jach ku xokik yéetel maʼalob u tsolik le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

7. 1) ¿Maʼ xaaneʼ, máax yéeteloʼob bin Jesús utiaʼal ka u kʼiimbesoʼob le Pascuaoʼ? 2) ¿Tuʼux yaan Jesús le táan kaʼach u suut u familia tu yotochoʼ, yéetel baʼaxten tiʼ yaniʼ?

7 Teʼ óoxpʼéel kʼiimbesajiloʼob ku beetik le judíoʼoboʼ, tuláakal u xiibil le familiaʼob unaj u binoʼob kaʼach tu templo Jéeoba utiaʼal u adoraroʼoboʼ (Deuteronomio 16:16). Le yaan kaʼach 12 jaʼaboʼob tiʼ Jesusoʼ, bin yéetel u yíitsʼinoʼob bey xan yéetel u taataʼob tu kaajil Jerusalén utiaʼal u kʼiimbeskoʼob le Pascuaoʼ. Tsʼoʼoleʼ, maʼ xaaneʼ láakʼintaʼaboʼob xan tumen Salomé yéetel u familia, tuʼux táakaʼan Zebedeo u yíicham Salomé yéetel u paalaloʼob Santiago yéetel Juan, máaxoʼob kʼuch u beetubaʼob u apostoloʼob Jesús. Maʼ xaaneʼ Salomeeʼ kiiktsil wa íitsʼintsil tiʼ María (Mateo 4:20, 21; 13:54-56; 27:56; Marcos 15:40; Juan 19:25). * Le táan u suutoʼob tiʼ le kʼiimbesajiloʼ, maʼ xaaneʼ María yéetel Joseeʼ tu tuklajoʼob tiaʼan Jesús kaʼach yéetel wa máax tiʼ u láakʼtsiloʼobeʼ, le oʼolal maʼ chiʼichnakchajoʼobiʼ. Baʼaleʼ, le ka tu kaxtoʼob tu yóoxpʼéel kʼiineʼ Jesuseʼ tiʼ yaan teʼ templooʼ, «kulukbal ichil u j-kaʼambesajiloʼob le [ley], táan u yuʼubik baʼax ku yaʼalikoʼob yéetel táan u kʼáatchiʼitikoʼob» (Lucas 2:44-46).

8. ¿Baʼax táan u beetik kaʼach Jesús teʼ templooʼ, yéetel baʼaxten jaʼakʼ u yóol le máaxoʼob uʼuyikoʼ?

8 Jesuseʼ, ¿bix «u kʼáatchiʼitik» kaʼach u j-kaʼambesajiloʼob le leyoʼ? Maʼ xaaneʼ le kʼáatchiʼob ku beetkoʼ, maʼ chéen ku beetik utiaʼal u yojéeltik wa baʼaxiʼ. Le tʼaan ku chʼaʼachiʼitaʼal teʼ tekstoaʼ, maʼ xaaneʼ ich griegoeʼ u kʼáat u yaʼal kʼáatchiʼob ku beetaʼal ken juzgartaʼak wa máaxoʼ wa kʼáatchiʼob ku beetaʼal utiaʼal u núukaʼal uláakʼ kʼáatchiʼob. Lelaʼ, ku yeʼesikeʼ kex tumen maʼ sen nojcheʼ Jesuseʼ jach ku xokik le Bibliaoʼ, le oʼolal tu beetaj u jaʼakʼal u yóol u j-kaʼambesajiloʼob le leyoʼ. Tsʼoʼoleʼ, tak le Biblia ku yaʼalik «tuláakal le tu yuʼubajoʼob u tʼaanoʼ jaʼakʼ u yóoloʼob, tumen jach sen yaan u naʼat, yéetel tu yoʼolal u núukil le kʼáatchiʼob beetaʼab tiʼoʼ» (Lucas 2:47).

9. ¿Bix jeʼel u páajtal a kaambal tiʼ le Biblia jeʼex kaambalnajik Jesuseʼ?

9 A waʼalikeʼ, ¿baʼaxten kex maʼ sen nojcheʼ Jesuseʼ páajchaj u beetik u jaʼakʼal u yóol u kaʼambesajiloʼob le leyoʼ? Tumen desde tu chichnil kaʼansaʼab tiʼ tumen u taataʼob le baʼax u kʼáat Diosoʼ (Éxodo 12:24-27; Deuteronomio 6:6-9; Mateo 1:18-20). Tsʼoʼoleʼ, Joseeʼ ku bisik kaʼach Jesús teʼ sinagoga utiaʼal u yuʼubik u xoʼokol yéetel u tsoʼolol le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ. ¿Ku kiʼimaktal wa a wóol ikil u kutal a taataʼob u múul xokoʼob le Biblia ta wéetel yéetel ikil u biskechoʼob teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ? ¿Nojoch baʼal wa a wilik le baʼax ku beetkoʼob ta woʼolal jeʼex úuchik u yilik Jesús le baʼax beetaʼab tu yoʼolal tumen u taataʼoboʼ? ¿Ka tsikbaltik wa tiʼ uláakʼ máaxoʼob le baʼax tsʼoʼok a kanik, jeʼex úuchik u beetik Jesusoʼ?

Jesuseʼ jach tu yuʼubaj tʼaan

10. 1) José yéetel Mariaeʼ, ¿baʼaxten unaj u yojéelkoʼob kaʼach tuʼux jeʼel u páajtal u kaxkoʼob Jesuseʼ? 2) ¿Le paalaloʼoboʼ baʼax jeʼel u páajtal u kankoʼob tiʼ le baʼax tu beetaj Jesusoʼ?

10 ¿Bix a tuklik tu yuʼubiluba José yéetel María le ka tu kaxtoʼob Jesús tu yóoxpʼéel kʼiin teʼ templooʼ? Jach wal kiʼimakchaj u yóoloʼob. Baʼaleʼ Jesuseʼ maʼ tu jáan naʼataj baʼaxten u taataʼobeʼ maʼ tu naʼatoʼob tuʼux yaan kaʼachi. José yéetel Mariaeʼ u yojloʼob Dios beet u síijil Jesús. Yéetel kex maʼ u yojloʼob jach bix kun béeytaleʼ, u yojloʼob Jesuseʼ yaan u kʼuchul u beetuba utúul Salvador yéetel u Reyil u Reino Dios (Mateo 1:21; Lucas 1:32-35; 2:11). Le oʼolal Jesuseʼ tu kʼáatajtiʼob: «¿Baʼaxten ka kaxtikeneʼex? ¿Maʼ wa a wojeleʼex tiʼ u baʼaliloʼob in Taata unaj in wantaliʼ?». Kex beyoʼ, Jesuseʼ tu yuʼubaj u tʼaan u taataʼobeʼ ka suunaj tu yéeteloʼob tu kaajil Nazaret, yéetel le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ, letiʼeʼ «láayliʼ ku sen uʼuyajtʼantikoʼobeʼ». Tsʼoʼoleʼ «u maamaeʼ táan u taʼakik tu puksiʼikʼal tuláakal le baʼaloʼobaʼ» (Lucas 2:48-51).

11. ¿Baʼax jeʼel a kanik tiʼ bix úuchik u yuʼubik tʼaan Jesús?

11 ¿Chéen chʼaʼabil wa a wilik a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob jeʼex úuchik u beetik Jesusoʼ, wa bey a wóol maʼatech u naʼatkoʼob bix le kuxtal bejlaʼaʼ yéetel ka tuklik maas a wojel tiʼ letiʼoboʼ? Maʼ xaaneʼ yaan jujumpʼéel baʼaloʼob maas a wojel ke a taataʼob jeʼex tiʼ celularoʼob, computadoraʼob yéetel uláakʼ baʼaloʼob túumbentakoʼob. Baʼaleʼ, tuukulnen yoʼolal Jesús le máax tu beetaj u jaʼakʼal u yóol u kaʼambesajoʼob le leyoʼ. Maʼ xaaneʼ ka tsʼáaik cuenta maas yaʼab baʼal u yojel kaʼach Jesús tiʼ le baʼax a wojel techoʼ. Kex beyoʼ, letiʼeʼ tu yuʼubaj u tʼaan u taataʼob, kex yaan kʼiin maʼ jach utstutʼaan le baʼax ku yaʼalaʼal tiʼ ka u beetoʼ. Baʼaleʼ, letiʼeʼ «láayliʼ ku sen uʼuyajtʼantikoʼobeʼ» tak ka nojochchaji. ¿Yaan wa baʼax ka wilik jeʼel u páajtal a kanik tiʼ letiʼeʼ? (Deuteronomio 5:16, 29.)

Maʼ chéen chʼaʼabil u yuʼubaʼal tʼaaniʼ

12. ¿Bix jeʼel a kanáantik a kuxtal wa ka wuʼuyik tʼaaneʼ?

12 Yaan kʼiineʼ, maʼ chéen chʼaʼabil u yuʼubik tʼaan máak jeʼex u yeʼesik upʼéel baʼax úuch maʼ sen úuchiʼ. Kaʼatúul mejen chʼúupalaloʼobeʼ nukaʼaj u kʼáatmáansoʼob kaʼach upʼéel sen kóokoch carretera. Letiʼobeʼ tu yaʼalajoʼob tiʼ utúul u yéet xookoʼob nukaʼaj naʼakal tiʼ upʼéel puente utiaʼal u máansik le carreteraoʼ: «¡Koʼox, John! Yaan wa a taal t-éetel wa maʼ». Le ka tu yiloʼob bey maʼ u kʼáateʼ, utúul tiʼ letiʼobeʼ tu yawtaj tiʼ: «¡Mi maʼ xiibechiʼ!». Kex maʼ sajak u beet le baʼax ku yaʼalaʼal tiʼoʼ, Johneʼ tu núukaj: «Maʼ tu páajtal, kʼaʼabéet in beetik le baʼax aʼalaʼab ten tumen in maamaoʼ». Maʼ sáam tiʼ leloʼ, le táan u máan kaʼach teʼ puenteoʼ Johneʼ tu yuʼubaj bix u frenar upʼéel coche, le ka paakatnaj kabaleʼ tu yilaj bix u paktáantaʼal le kaʼatúul mejen chʼúupalaloʼobaʼ. Utúul tiʼ letiʼobeʼ kíimi yéetel le uláakʼoʼ anchaj u xotʼaʼal upʼéel u yook. U maama le mejen chʼúupalaloʼobaʼ tu yaʼalaj tiʼ u maama John: «¿Baʼaxten maʼ tu yuʼuboʼob tʼaan in hijaʼob jeʼex úuchik u yuʼubik tʼaan a hijooʼ?» (Efesoiloʼob 6:1).

13. 1) ¿Baʼaxten unaj a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob? 2) ¿Baʼaxoʼob maʼ unaj u beetik utúul paal kex ka aʼalaʼak tiʼ tumen u taataʼob?

13 ¿Baʼaxten ku yaʼalik Dios: «Paalaleʼex, [...] unaj a wuʼuyikeʼex u tʼaan a taataʼex»? Tumen ken a wuʼuy u tʼaan a taataʼobeʼ, ka wuʼuyik xan u tʼaan letiʼ. Tsʼoʼoleʼ, a taataʼobeʼ maas yaʼab baʼal u máansmoʼob ke teech. Tuukulnakoʼon tiʼ u maama John. Cinco jaʼaboʼob táanil tiʼ u yúuchul loob tiʼ le mejen chʼúupalaloʼoboʼ, u hijo utúul u amigaeʼ kíim xan le táan u yóotik u kʼáatmáans le carretera jeʼeloʼ. Kex yaan kʼiin maʼ chéen chʼaʼabil a wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ, unaj a beetik tumen Dios aʼaliktech ka a beete. Baʼaleʼ, wa ka aʼalaʼaktech tumen a taataʼob wa uláakʼ máaxoʼob ka tuusnakech, ka ookolnakech wa ka a beet uláakʼ baʼax maʼ utstutʼaan Jéeobaeʼ, «unaj [a wuʼuyik] u tʼaan Jajal Dios, táanil tiʼ u tʼaan máakoʼob». Le oʼolal ken tsʼoʼokok u yaʼalik le Biblia unaj a wuʼuyik u tʼaan a taataʼobeʼ, ku yaʼalik xan unaj a beetik «tu yoʼolal a woksaj [óolal wa a fe] tiʼ Yuumtsil». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ, unaj a beetik tuláakal le baʼax ku yaʼalaʼaltech tumen a taataʼob, baʼaleʼ chéen wa maʼ tu bin tu contra le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ (Beetaʼanoʼob [Hechos] 5:29).

14. ¿Baʼaxten maas maʼ jach talam u yuʼubik tʼaan utúul máax minaʼan kʼeban tu wíinkliliʼ, baʼaleʼ baʼaxten láayliʼ kʼaʼabéet u kanik u yuʼub tʼaaneʼ?

14 A tuklikeʼ, ¿maas wa chéen chʼaʼabil jeʼel a beetik le baʼax ku yaʼalaʼaltech tumen a taataʼob wa «minaʼan u kʼasaʼanil mix kʼeban» ta wíinklil jeʼex Jesuseʼ? (Hebreob 7:26.) U jaajileʼ wa minaʼan kʼeban ta wíinklileʼ, maʼ séeb jeʼel a beetik baʼax maʼ maʼalobiʼ (Génesis 8:21; Salmo 51:5). Baʼaleʼ, tak Jesús kʼaʼabéetchaj u kanik u yuʼub tʼaan. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Cristoeʼ, kex Paaleʼ, tu kanaj uʼuyaj tʼaan tu yoʼolal baʼax yanchaj u mukʼyajtik» (Hebreob 5:8). Kex tumen teʼ kaʼan maʼ anchaj u muʼyaj Jesús utiaʼal u kanik u yuʼub tʼaanoʼ, ¿bix úuchik u kanik u yuʼub tʼaan yoʼolal le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj way Luʼumeʼ?

15, 16. Jesuseʼ, ¿bix úuchik u kanik u yuʼub tʼaan?

15 Yéetel u yáantaj Dioseʼ, José yéetel Maríaeʼ tu jach kanáantoʼob Jesús tu chichnil (Mateo 2:7-23). Baʼaleʼ, le ka nojochchajeʼ Jéeobaeʼ xuʼul u kanáantik Jesús jeʼex u kanáantik kaʼach tu paalileʼ. Jesuseʼ tu aktáantaj jach nojoch muʼyajiloʼob, le oʼolal tak le Biblia ku yaʼalik «j-payalchiʼinaj yéetel j-kʼáat óolnaj yéetel kʼaʼam tʼaan bey xan yéetel u jaʼil u yich» (Hebreob 5:7). ¿Baʼax kʼiin ka úuch lelaʼ?

16 Lelaʼ maases úuch le maʼ yaʼab u bin u kíimsaʼaloʼ, le ka tu jach tsʼáajuba Satanás u beet u kʼebantal tu táan Diosoʼ. Upʼéel baʼax beet u sen muʼyaj Jesuseʼ, letiʼe u yojéeltik jeʼel u taasik subtsilil tiʼ u kʼaabaʼ u Taata le u kíimsaʼal jeʼex utúul kʼasaʼan máakoʼ. Letiʼeʼ jach yaachaj u yóol yoʼolal lelaʼ, le oʼolal tu jardinil Getsemanieʼ tu maas «tsʼáaj u yóol tiʼ u payalchiʼ, ka j-chʼáaj u kʼíilkab bey u nukuch chʼáajal kʼiʼikʼ ku lúubul luʼumeʼ». Tsʼoʼoleʼ jach muʼyajnaj yoʼolal bix úuchik u kíimsaʼal teʼ cheʼoʼ, le oʼolal «j-kʼáat óolnaj [tiʼ Dios] yéetel kʼaʼam tʼaan bey xan yéetel u jaʼil u yich» (Lucas 22:42-44; Marcos 15:34). Beyaʼ, Jesuseʼ «tu kanaj uʼuyaj tʼaan tu yoʼolal baʼax yanchaj u mukʼyajtik», yéetel beyoʼ tu beetaj u jach kiʼimaktal u yóol u Taata. Beora tiaʼan teʼ kaʼanoʼ, Jesuseʼ ku naʼatik le muʼyajil k-uʼuyik ken k-il beetik le baʼax ku yaʼalaʼaltoʼonoʼ (Proverbios 27:11; Hebreob 2:18; 4:15).

Kan a wuʼuy tʼaan

17. ¿Bix unaj k-ilik le tsolnuʼuk ku tsʼaʼabaltoʼonoʼ?

17 A taataʼobeʼ, ku tsolkoʼobtech u nuʼuk tumen u yaabilmechoʼob yéetel u kʼáatoʼob ka xiʼiktech utsil. Le Bibliaoʼ ku kʼáatik: «¿Yaan wa paal maʼ táan u tojkíintaʼal tumen u taata?». ¿Máasaʼ jach yaaj wa maʼ tu jóoʼskoʼob tiempo a taataʼob utiaʼal u tsolkoʼobtech u nuʼuk tumen maʼ u jach yaabiltmechoʼobiʼ? Jeʼex a taataʼobeʼ, Jéeobaeʼ ku tsoliktech xan u nuʼuk tumen yaabilmech. «U jaajileʼ mix jumpʼéel jaatsʼ utstʼaan tiʼ le junsúutuk táan k-kʼamikoʼ, baʼaxeʼ ku yaatal toʼon; baʼaleʼ le máaxoʼob ku kaambaloʼob yéetel le jaatsʼoʼ, ku tsʼoʼokoleʼ ku yantaltiʼob jumpʼéel toj yéetel jeetsʼel kuxtal.» (Hebreob 12:7-11.)

18. 1) ¿Baʼax ku yeʼesik le taatatsil ku tsolik u nuʼuk tiʼ u paalaloʼ? 2) ¿Yaan wa máaxoʼob a kʼaj óol tsʼoʼok u bin utsiltiʼob yoʼolal le tsolnuʼuk tsʼaʼabtiʼob yéetel yaabilajoʼ?

18 Salomón, le máax tu yaʼalaj Jesús jach yaan u naʼatoʼ, tu yaʼaleʼ le taatatsiloʼoboʼ kʼaʼabéet tojkíintkoʼob u beel u paalaloʼob yéetel yaabilaj. Le reyaʼ tu yaʼalaj: «Máax maʼ tu yaʼalik u nuʼuk tiʼ u paaleʼ maʼ u yaabiltmajiʼ; le máax ku yaʼalik u nuʼuk tiʼ u paaleʼ u yaabiltmaj». Tu yaʼalaj xaneʼ, le tsolnuʼuk ku tsʼaʼabal tiʼ le paalal yéetel yaabilajoʼ jeʼel u salvartikoʼob tiʼ kíimileʼ (Proverbios 13:24; 23:13, 14; Mateo 12:42). Utúul kiikeʼ ku yaʼalikeʼ, tu chichnileʼ ken xiʼik teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ wa maʼ tu yuʼubik tʼaaneʼ u taataeʼ ku yaʼalik tiʼ yaan u castigartik ken kʼuchkoʼob tu yotochoʼob. Bejlaʼeʼ, le kiikaʼ ken u kʼaʼajs u taataeʼ ku yeʼesik jach u yaabilmaj ikil tsolaʼabik tiʼ u nuʼuk yéetel yaabilaj, tumen lelaʼ jach tsʼoʼok u yáantik ichil u kuxtal.

19. ¿Baʼaxten jach kʼaʼabéet a wuʼuyik u tʼaan a taataʼob?

19 Unaj u jach kiʼimaktal a wóol wa a taataʼob ku yeʼeskoʼobtech jach u yaabiltmechoʼob ikil u jóoʼskoʼob tiempo utiaʼal u tsolkoʼobtech u nuʼuk yéetel yaabilaj. Uʼuy u tʼaanoʼob jeʼex úuchik u beetik Jesús yéetel u taataʼoboʼ. Baʼaleʼ maases beet baʼax ku yaʼalikoʼob, tumen Jéeoba a Taata yaan teʼ kaʼan aʼaliktech ka a beetoʼ. Wa ka beetik beyoʼ jach yaan u bintech utsil yéetel yaan a kuxtal «yaʼab kʼiinoʼob way luʼumeʼ» (Efesoiloʼob 6:2, 3).

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 7 Ilaʼak Perspicacia para comprender las Escrituras, u kaʼapʼéel libroi, t. jnob. 908, 909, beetaʼan tumen u j-jaajkunajoʼob Jéeoba.

¿Baʼax jeʼel a núukikeʼ?

• ¿Baʼax utsiloʼob ku taasik tiʼ le paaloʼob u yuʼubik u tʼaan u taataʼoboʼ?

• ¿Baʼax jeʼel a kanik tiʼ bix úuchik u yuʼubik tʼaan Jesús tu paalil?

• Jesuseʼ, ¿bix úuchik u kanik u yuʼub tʼaan?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 18]

Le ka anchaj 12 jaʼaboʼob tiʼeʼ, Jesuseʼ jach maʼalob u kʼaj óol le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 20]

¿Baʼaxten jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ Jesuseʼ tu kanaj u yuʼub tʼaan yoʼolal le baʼaxoʼob tu muʼyajtoʼ?