Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Ageo yéetel Zacarías

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Ageo yéetel Zacarías

U Tʼaan Jéeobaeʼ kuxaʼan

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u libroi Ageo yéetel Zacarías

TU JAʼABIL 520 táanil tiʼ u taal Cristoeʼ, le judíoʼob jóokʼoʼob Babiloniaoʼ tsʼoʼok kaʼach u máan dieciséis jaʼaboʼob u tsʼaʼob u chuumpakʼiloʼob u templo Jéeoba yaan Jerusalén; baʼaleʼ le meyajaʼ jáaw u beetaʼal tumen aʼalaʼab ka xuʼuluk u beetaʼal. Jéeoba túuneʼ tu yaʼalaj tiʼ profeta Ageo yéetel tiʼ Zacarías ka u kʼaʼaytoʼob baʼax u kʼáat ka beetaʼak.

Le profetaʼobaʼ tu yiloʼob u líiʼskoʼob u yóol le kaaj utiaʼal ka u chʼaʼajoʼoltoʼob le meyajoʼ. Le judíoʼob túunoʼ tu tsʼoʼoksoʼob le templo ich cinco jaʼaboʼoboʼ. Le kʼaʼaytaj tu beetaj Ageo yéetel Zacaríasoʼ tsʼíibtaʼan teʼ libroʼob ku bisik u kʼaabaʼoboʼ yéetel tsʼoʼoksaʼab u tsʼíibtaʼaloʼob tu jaʼabil 520 yéetel 518 táanil tiʼ u taal Cristo. Jeʼex le kaʼatúul profetaʼobaʼ, tiʼ toʼon xaneʼ tsʼaʼan upʼéel meyaj tumen Dios, yéetel unaj k-beetik táanil tiʼ u kʼuchul u kʼiinil u xuʼulsaʼal tiʼ le kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ. Le meyajaʼ letiʼe k-kʼaʼaytik u maʼalob péektsilil le Reinooʼ yéetel k-kaʼansik uláakʼ máakoʼob. Koʼox ilik bix jeʼel u líiʼsik k-óol xan le kaʼapʼéel libroʼobaʼ.

«TUKULTEʼEX MAʼALOB BIX A KUXTALEʼEX»

(Ageo 1:1–2:23)

Ichil ciento doce kʼiinoʼobeʼ, Ageoeʼ tu tsʼáaj ojéeltbil kampʼéel péektsiloʼob tu jach líiʼsaj u yóol le judíoʼoboʼ. Le yáaxoʼ ku yaʼalik: «Tukulteʼex maʼalob bix a kuxtaleʼex. Xeeneʼex teʼ j-puʼukoʼoboʼ ka a taaseʼex cheʼ utiaʼal a beetikeʼex le túumben [templooʼ]. Teneʼ bíin kiʼimakchajak in wóoliʼ, bíin in weʼes xan in nojbeʼenil» (Ageo 1:7, 8). Le kaaj túunoʼ tu chʼaʼa joʼoltaj le meyajoʼ. U kaʼapʼéeleʼ ku yaʼalik baʼax tu yaʼalaj Jéeoba kun úuchul: «Bíin chuʼupuk in [templo] yéetel nojbeʼenil» (Ageo 2:7).

U yóoxpʼéeleʼ, tu yeʼeseʼ tumen xuʼul u beetkoʼob le templooʼ pʼáatoʼob kʼaasil tu táan Jéeoba bey xan le baʼaxoʼob ku beetkoʼoboʼ. Baʼaleʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj yaan u kiʼikiʼtʼantkoʼob ken u chʼaʼajoʼoltoʼob le meyajoʼ. Le u kampʼéeloʼ ku yaʼalik le baʼax tu yaʼalaj Jéeobaaʼ: «Bíin in paʼa u muukʼ u [reyiloʼob] yóokʼol kaab» yéetel yaan u tsʼáaik Zorobabel bey u anilloi tsʼalabeʼ (Ageo 2:14, 19, 22, 23).

U núukil kʼáatchiʼob:

2:6, 7, 21, 22. ¿Máax wa baʼax beetik u kíilbal le Luʼumoʼ, yéetel baʼax ku yúuchul yoʼolal leloʼ? Jéeobaeʼ letiʼ beetik u kíilbal tuláakal le kaajoʼoboʼ, yéetel ku yúuchul ken kʼaʼaytaʼak tiʼ tuláakal yóokʼol kaab u maʼalob péektsilil le Reinooʼ. Le kʼaʼaytaj ku beetaʼaloʼ, táan «u [yoksikoʼob] u ayikʼaliloʼob» le kaajoʼob tu templo Jéeoba utiaʼal u chuʼupul yéetel nojbeʼenil. Tsʼoʼoleʼ, Jéeoba «u yuumil tuláakal páajtali[leʼ]» yaan u beetik «u kíilbal kaʼan yéetel luʼum, kʼáaʼnáab yéetel tsʼuʼuy luʼum» utiaʼal u xuʼulsik tiʼ u kʼasaʼan yóokʼol kaab Satanás (Hebreob 12:26, 27).

2:9. ¿Baʼaxten ku yaʼalik le profetaoʼ, le templo kun beetbiloʼ «bíin [maas] kiʼichkelemchajak tiʼ le yáaxoʼ»? Óoxpʼéel baʼax oʼolal: tumen maʼ kun séeb xuʼulsbiltiʼ, tumen yaan u yantal utúul jach maʼalob kaʼansajiʼ yéetel yoʼolal le máaxoʼob kun bin u adorartoʼob Jéeobaoʼ. Kex tumen le kiʼichkelem templo tu beetaj Salomón xáanchaj cuatrocientos veinte jaʼaboʼoboʼ (1027-607 táanil tiʼ u taal Cristo), le templo jel líiʼsaʼab tumen le israelitaʼoboʼ xáanchaj más tiʼ quinientos ochenta jaʼaboʼob, tsʼoʼoksaʼab tu jaʼabil 515 táanil tiʼ u taal Cristo yéetel xuʼulsaʼab tu jaʼabil 70 le tsʼoʼok u taal Cristooʼ. Tsʼoʼoleʼ, teʼ túumben temploaʼ tiʼ kaʼansajnaj Jesucristo, le Mesíasoʼ, yéetel tiʼ xan bin maas yaʼab máakoʼob u adorartoʼob Diosiʼ (Beetaʼanoʼob 2:1-11).

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

1:2-4. Kex tumen yaʼab máakoʼob maʼ u kʼáatoʼob ka kʼaʼaytajnakoʼoneʼ, leloʼ maʼ unaj u beetik u xuʼulul k-kaxtik táanil u Reino Dios utiaʼal u joʼopʼol k-kaxtik chéen k-utsiliʼ (Mateo 6:33).

1:5, 7. Jach maʼalob ka k-tukult bix táan k-kuxtaleʼex, utiaʼal k-ilik wa le baʼax k-beetkoʼ jeʼel u natsʼkoʼon wa jeʼel u náachkuntkoʼon tiʼ Dioseʼ.

1:6, 9-11; 2:14-17. Kex tumen u yéet kʼiiniloʼob Ageo chéen chʼiikloʼob kaʼach u kaxtoʼob u yutsiloʼobeʼ, maʼ bin utsil tiʼobiʼ. Jéeobaeʼ xuʼul u yáantik le judíoʼoboʼ tumen jáaw u beetkoʼob le templooʼ. Bejlaʼeʼ, toʼoneʼ unaj k-tsʼáaik táanil k-meyajtik Dios yéetel u jaajil k-óol. Maʼ u tuʼubultoʼoneʼ, kex ayikʼaloʼon wa kex óotsiloʼoneʼ, «u kiʼtʼaan Yuumtsileʼ ayikʼalil» k-tiaʼal (Proverbios 10:22).

2:15, 18. Le ka tu chʼaʼajoʼoltaj u meyaj le judíoʼoboʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalajtiʼob ka u tsʼáa u tuukuloʼob tiʼ le meyaj ken u beetoʼoboʼ, maʼ tiʼ le baʼaloʼob maʼ maʼalobtak tu beetoʼoboʼ. Bejlaʼa xaneʼ, toʼoneʼ unaj k-tuklik maʼalob baʼax ken k-beet utiaʼal maʼ u xuʼulul k-meyajtik Dios.

MAʼ «YÉETEL U PÁAJTAL WÍINIKIʼ, BAʼALEʼ CHÉEN TU YÉETEL IN PIXAN»

(Zacarías 1:1–14:21)

Ka joʼopʼ u beetik u profetai Zacaríaseʼ, yáax baʼax tu yaʼalaj tiʼ le judíoʼoboʼ ka suunakoʼob tiʼ Jéeoba (Zacarías 1:3). Le ocho náayoʼob tsʼaʼab xan u yil Zacaríasoʼ, ku yeʼesikeʼ Jéeobaeʼ yaan u yáantik le judíoʼob u tsʼoʼoksoʼob le templooʼ (Ilaʼak le cuadro ku kʼaabaʼtik «Le ocho náayoʼob tsʼaʼab u yil Zacaríasoʼ»). Jéeobaeʼ ku yaʼalikeʼ, le meyajoʼ yaan u tsʼoʼoksaʼal «maʼ tu yéetel u múuchʼul j-baʼateloʼobiʼ, mix tu yéetel u [páajtalil] wíinikiʼ, baʼaleʼ chéen tu yéetel [u] Pixan» (Zacarías 4:6). Le máak ku kʼaabaʼintaʼal «kʼuʼukʼ», bíin u beet u templo Jéeoba yéetel bíin kulak tu jalaʼach kʼáancheʼ bey sacerdoteeʼ (Zacarías 6:12, 13, NM).

U kaajil Beteleʼ tu túuxtaj kʼáatbil tiʼ le sacerdoteʼob bix le suʼukʼin ku beetaʼal utiaʼal u kʼaʼajsaʼal úuchik u xuʼulsaʼal tiʼ Jerusalenoʼ. Ku yaʼalaʼal tiʼ Zacarías tumen Jéeobaeʼ, le baʼaxoʼob ku beetaʼal teʼ kampʼéel suʼukʼinoʼoboʼ, «bíin suunak u kʼiiniloʼob kiʼimak óolal yéetel kʼiimbesajoʼob» (Zacarías 7:2, 3; 8:19). Le uláakʼ kaʼapʼéel baʼaxoʼob ku tsʼáaik ojéeltbil Zacaríasoʼ yaan yil yéetel u xuʼulsaʼal tiʼ jejeláas kaajoʼob yéetel tiʼ maʼ jaajil profetaʼob, yaan yil xan yéetel le Mesíasoʼ bey xan yéetel u kaʼa adorartaʼal Dios tumen u kaajal (Zacarías 9:1; 12:1).

U núukil kʼáatchiʼob:

2:1. ¿Baʼaxten táan kaʼach u pʼisaʼal Jerusalén yéetel upʼéel u kʼáanil pʼiis tumen utúul máak? Le baʼax ku beetik le máakaʼ táan kaʼach u yeʼesik yaan u beetaʼal u baʼpakʼiloʼob le kaajaʼ. Baʼaleʼ utúul angeleʼ ku yaʼaliktiʼeʼ Jerusaleneʼ yaan u maas nojochtal yéetel yaan u kanáantaʼal tumen Jéeoba (Zacarías 2:3-5).

6:11-13, NM. Le ka tsʼaʼab Josué u nojchil le sacerdoteʼoboʼ, ¿kʼuch wa xan u beetuba reyil? Maʼatech, tumen letiʼeʼ maʼ tiʼ u chʼiʼibal David u taaliʼ; baʼaleʼ le ka tsʼaʼab u beet u nojchil le sacerdoteʼoboʼ kʼuch u yeʼes baʼax meeyjil ken u beet le Mesíasoʼ (Hebreob 6:20). Le kʼuʼukʼ ku chʼaʼachiʼitaʼal teʼ profecíaaʼ Jesucristo, le máax ken u beet u reyil yéetel u nojoch sacerdotei teʼ kaʼanoʼ (Jeremías 23:5). Jeʼex úuchik u beetik u nojoch sacerdotei Josué tu yoʼolal le judíoʼob teʼ templo jel líiʼsaʼaboʼ, Jesucristo xaneʼ ku beetik u Nojoch Sacerdotei yoʼolal le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ.

8:1-23. ¿Baʼax kʼiin ka béeychaj le diez tʼaanoʼob yaan teʼ versiculoʼobaʼ? Óoliʼ tuláakaleʼ ku káajal yéetel le tʼaanoʼobaʼ: «Teneʼ Yuumtsilen, u yuumilen tuláakal páajtalil», lelaʼ ku yeʼesikeʼ Dioseʼ yaan u tsʼáaik jeetsʼelil tiʼ u kaajal. Jujumpʼéel tiʼ le tʼaanoʼobaʼ béeychajoʼob teʼ siglo seis táanil tiʼ u taal Cristooʼ, yéetel u maasiloʼobeʼ, káaj u béeytaloʼob tu jaʼabil 1919, wa maʼ xaaneʼ táan u béeychajloʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ. *

8:3. ¿Baʼaxten yaan kaʼach u kʼaabaʼtaʼal Jerusalén «Kʼub Óolal Kaaj»? Táanil tiʼ u xuʼulsaʼal tu jaʼabil 607 táanil tiʼ u taal Cristoeʼ, Jerusaleneʼ kʼaj óoltaʼab bey upʼéel kaaj «ku yetsʼik wíinikoʼob» tuʼux yaan kʼasaʼan máakoʼob, profetaʼob yéetel sacerdoteʼob ku beetkoʼob baʼaloʼob maʼ maʼalobtakiʼ (Sofonías 3:1; Jeremías 6:13; 7:29-34). Baʼaleʼ beora tsʼoʼok u jel líiʼsaʼal le templo yéetel le judíoʼob tsʼoʼok u yaʼalikoʼob yaan u adorartikoʼob chéen Jéeobaoʼ, tu kaajil Jerusaleneʼ chéen yaan u yúuchul tʼaan yoʼolal le jaajil adoracionoʼ, le oʼolal kʼuch u kʼaabaʼt «Kʼub Óolal Kaaj».

11:7-14. ¿Baʼax tu chíikbesaj úuchik u kaʼachal tumen Zacarías le xóolteʼ ku kʼaabaʼtik «Uts yanil» yéetel le ku kʼaabaʼtik xan «Mooki[loʼ]»? Zacaríaseʼ túuxtaʼab utiaʼal u «kanáantik le tamanoʼob jóokʼesaʼanoʼob utiaʼal kíimsbiloʼoboʼ», wa le máakoʼob beyoʼob taman pechʼ óoltaʼanoʼob tumen le máaxoʼob nuʼuktikoʼoboʼ. Yoʼolal le meyaj tu beetaʼ, Zacaríaseʼ tu chíikbesaj Jesucristo, le máax túuxtaʼab u yáant le kaaj yéeyaʼan tumen Diosoʼ, baʼaleʼ maʼ kʼaʼamiʼ. Le úuchik u kaʼachal le xóolteʼ ku kʼaabaʼtik «Uts yani[loʼ]» tu yeʼeseʼ Dioseʼ yaan u luʼsik le pacto u beetmaj kaʼach yéetel le judíoʼoboʼ yéetel maʼ ken u kaʼa eʼes u yutsil tiʼob. U kaʼachal xan le xóolteʼ ku kʼaabaʼtik «Mooki[loʼ]», u kʼáat u yaʼal yaan u xuʼulul u biskuba Judá yéetel Israel.

Baʼaxoʼob ku kaʼansiktoʼon:

1:2-6; 7:11-14. Jéeobaeʼ ku kaʼa kʼamik le máaxoʼob ku kʼamkoʼob le tsolnuʼuk ku tsʼaʼabaltiʼob yéetel ku kaʼa natsʼkubaʼob tu yiknaloʼ. Baʼaleʼ maʼ tu yuʼubik u payalchiʼ le máaxoʼob maʼatech u yuʼubikoʼob u tʼaan yéetel maʼ u kʼáat u kaʼa natsʼubaʼobtiʼoʼ.

4:6, 7. Maʼ anchaj mix baʼal beet maʼ u jel líiʼsaʼal le templo yéetel u yáantaj u kiliʼich muukʼ Jéeobaoʼ. Lelaʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ, wa yaan k-fe tiʼ Dioseʼ yaan u páajtal k-aktáantik jeʼel baʼalak talamil utiaʼal maʼ u xuʼulul k-meyajtikeʼ (Mateo 17:20).

4:10. Yéetel u nuʼuktaj Jéeobaeʼ, Zorobabel yéetel le kaajoʼ tu tsʼoʼoksoʼob le templo jach jeʼel bix aʼalaʼabiktiʼoboʼ. Kex kʼeban wíinkoʼoneʼ maʼ jach talam k-tiaʼal nuʼuktik k-kuxtal jeʼex u yaʼalik Jéeobaoʼ.

7:8-10; 8:16, 17. Utiaʼal k-lúubul utsil tiʼ Jéeobaeʼ, unaj k-beetik baʼax maʼalob, k-eʼesik utsil, k-eʼesik chʼaʼa óotsilal yéetel k-kaʼansik u jaajil.

8:9-13. Jéeobaeʼ ku yeʼesiktoʼon u yutsil ken k-jach tsʼáa k-óol beet le meyaj u tsʼaamajtoʼonoʼ. Ku tsʼáaiktoʼon jeetsʼelil, ku kanáantkoʼon yéetel ku yáantkoʼon k-maas kʼaj óolte.

12:6. Le máaxoʼob nuʼuktik u kaajal Jéeobaoʼ unaj u béeytaloʼob «bey jumpʼéel kʼáa[kʼeʼ]», wa u jach kʼubik u yóol u beetoʼob le meyaj tsʼaʼantiʼoboʼ.

13:3. Maas unaj k-kʼubik óol tiʼ Jéeoba yéetel tiʼ u kaajal ke tiʼ jeʼel máaxak yéetel k-jach bisikbaeʼ.

13:8, 9. Le máaxoʼob tu náachkuntubaʼob tiʼ Jéeobaoʼ jach yaʼaboʼob, kaʼa jaats tiʼ u yóox jaatsil u kajnáaliloʼob le kaajoʼ. Chéen u chan jaats tu yeʼesoʼob maʼalob yaniloʼob tu táan Diosiʼ. Bejlaʼeʼ, le religionoʼob minaʼan u jaajil tiʼob, wa óoliʼ tuláakal le ku yaʼalikoʼob ku tsaypachtikoʼob Cristooʼ, tsʼoʼok u pʼaʼatloʼob tumen Jéeoba. Baʼaleʼ le uláakʼ jaats máakoʼob wa le yéeyanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ, tsʼoʼok u chʼaʼachiʼitkoʼob u kʼaabaʼ Jéeoba yéetel tsʼoʼok u chaʼik u yáantaʼaloʼob. Letiʼob túun yéetel le kun pʼáatloʼob way Luʼumoʼ tsʼoʼok u yeʼeskoʼob jach tu jaajil j-jaajkunajoʼob tiʼ Jéeoba.

Ku péekskoʼon k-maas kʼub k-óol beet le meyaj tsʼaʼantoʼonoʼ

¿Baʼax ku péekskoʼon k-beet le kʼaʼaytaj tu beetaj Ageo yéetel Zacaríasoʼ? Ken tuukulnakoʼon tiʼ bix úuchik u líiʼsik u yóol le judíoʼob utiaʼal u chʼaʼajoʼoltkoʼob u meeyjil le templooʼ, ¿máasaʼ ku péekskoʼon utiaʼal ka maas táakpajkoʼon k-kʼaʼayt u maʼalob péektsilil le Reino yéetel k-kaʼansik uláakʼ máakoʼoboʼ?

Zacaríaseʼ tu yaʼaleʼ le Mesíasoʼ, «u natʼmaj juntúul burro» ken taalak, yaan u koʼonol yoʼolal «treinta u taakʼiniloʼob plata», yaan u loobiltaʼal, yéetel bíin «kʼiʼitpajak le j-tamanoʼoboʼ» (Zacarías 9:9; 11:12; 13:7). K-tuukul tiʼ bix béeychajik le profecíaʼobaʼ ku muʼukʼankúunsik k-fe (Mateo 21:1-9; 26:31, 56; 27:3-10). Bey túunoʼ, ku yáantkoʼon utiaʼal k-maas k-kʼubik óol tiʼ baʼax ku yaʼaliktoʼon Jéeoba ichil le Bibliaoʼ yéetel tiʼ baʼaxoʼob ku tsʼáaik utiaʼal k-salvartikba (Hebreob 4:12).

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 24 Ilaʼak le revista La Atalaya 1 tiʼ enero tiʼ  1996, t.jnob 9-22.

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 20]

¿Baʼax u beelal kaʼach le baʼax tu kʼaʼaytaj Ageo yéetel Zacaríasoʼ?

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

Le máaxoʼob nuʼuktik u kaajal Diosoʼ, ¿bix u béeychajloʼob «bey jumpʼéel kʼáa[kʼeʼ]»?

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

Le Ocho Náayoʼob Tsʼaʼab U Yil Zacaríasoʼ

1:8-17. Ku yaʼalik jach yaan u tsʼoʼoksaʼal le templooʼ yéetel yaan u kiʼikiʼtʼantaʼal Jerusalén yéetel uláakʼ u noj kaajiloʼob Judá.

1:18-21. Ku yaʼalikeʼ yaan u xuʼulsaʼal tiʼ le «kampʼéel baakoʼob» tu kʼiʼitbesoʼob Judaoʼ, wa tiʼ le gobiernoʼob tu tsʼáajubaʼob tu contra le jaajil adoracionoʼ.

2:1-13. Ku yaʼalikeʼ Jerusaleneʼ yaan u maas nojochtal, yéetel Jéeobaeʼ yaan u kʼuchul u beetuba bey «u tulumil yéetel u kʼáakʼil u bakʼpach» utiaʼal u kanáantikeʼ.

3:1-10. Ku yeʼesikeʼ Satanás túulchʼintik le kʼasaʼan máakoʼob utiaʼal ka u jeʼelsoʼob u meeyjul le templooʼ yéetel ku yaʼalikeʼ Josué, le nojoch sacerdoteoʼ luʼsaʼab u kʼebanoʼob.

4:1-14. Ku yaʼalikeʼ le talamiloʼob ku keʼetel yéetel witsoʼoboʼ yaan u luʼsaʼaloʼob, yéetel ku yaʼalik xaneʼ Zorobabel kun tsʼoʼoksik le templooʼ.

5:1-4. Ku yaʼalik yaan u xuʼulsaʼal tiʼ le kʼasaʼan máakoʼob maʼ castigartaʼakoʼob yoʼolal le baʼaxoʼob ku beetkoʼoboʼ.

5:5-11. Ku yaʼalik yaan u xuʼulsaʼal tiʼ le kʼasaʼaniloʼ.

6:1-8. Ku yaʼalik yaan u nuʼuktaʼal yéetel u kanáantaʼal u meeyjul le templo tumen le angeloʼoboʼ.