¿Tu yaʼalaj wa Jesús yaan upʼéel infierno?
¿Tu yaʼalaj wa Jesús yaan upʼéel infierno?
YAAN máakoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le baʼax tsʼíibtaʼan tiʼ Marcos 9:48 ku yeʼesik Jesuseʼ tʼaanaj tiʼ le infiernooʼ. Teʼeloʼ tʼaanaj tiʼ x-nookʼoloʼob maʼatech u kíimloʼob yéetel tiʼ kʼáakʼ maʼatech u tuʼupul. Wa ka kʼáataʼaktech baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaanoʼobaʼ, ¿baʼax jeʼel a núukikeʼ?
Tiʼ yaʼab Bibliaʼobeʼ, le baʼax ku yaʼalik le versículo 44 yéetel 46 chíikaʼan tiʼ le ku chíikpajal teʼ versículo 48. * Teʼ Biblia Traducción del Nuevo Mundooʼ, Marcos 9:47, 48 ku yaʼalik: «Wa a wich ku beetik a tʼóochpajleʼ, luʼsej; maas maʼalob ka okokech chéen yéetel jumpʼéel a wich tu reino Dios ke ka puʼulukech teʼ Gehena yéetel kaʼapʼéel a wichoʼ, tuʼux maʼatech u kíimil u x-nookʼolil mix le kʼáakʼ ku tuʼupuloʼ».
Jujuntúul máakoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le baʼax tu yaʼalaj Jesusoʼ ku yeʼesik u pixan le kʼasaʼan máakoʼoboʼ ku muʼyaj utiaʼal mantatsʼ. Jeʼex le Sagrada Biblia tiʼ le Universidad tiʼ Navarraoʼ (jóoʼsaʼab tu jaʼabil 1990) ku yaʼalik tu chan tsolajil: «Yéetel [le tʼaanoʼobaʼ] Jesuseʼ táan kaʼach u yeʼesik yaan baʼax ku muʼyajtaʼal teʼ infiernooʼ. Yaan máaxoʼob ku tuklikoʼobeʼ, le x-nookʼoloʼob maʼatech u kíimloʼoboʼ letiʼe u yaatal u yóol máak mantatsʼ teʼ infierno yoʼolal le baʼaloʼob kʼaastak tu beetoʼ; yéetel le kʼáakʼ maʼatech u tuʼupuloʼ letiʼe baʼaxoʼob ku muʼyajtik máak tu wíinkliloʼ».
Baʼaleʼ, koʼox ketik le baʼax tu yaʼalaj Jesús yéetel le baʼax ku yaʼalik Isaías 66:24. * ¿Máasaʼ Jesuseʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ le tekstoaʼ? Le libro ku kʼaabaʼtik Comentario Bíblico “San Jerónimo” ku yaʼalikeʼ le profeta Isaíasoʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ u jóokʼol maak «Jerusalén utiaʼal u bin tu kʼóomil Himnón [Gehenna], tuʼux ku kíimsaʼal kaʼach máakoʼob utiaʼal kʼubbil [tiʼ maʼ jaajil diosoʼobiʼ] (Jr 7,31), yéetel yaan kaʼach u suut upʼéel kúuchil utiaʼal u pulaʼal u taʼ míis». Le baʼax ku yaʼalik Isaías 66:24 maʼ táan u tʼaan tiʼ máakoʼob kuxaʼanoʼob táan u beetaʼal u muʼyajoʼobiʼ, baʼaxeʼ tiʼ máaxoʼob kimenoʼob. Tsʼoʼoleʼ, ¿máaxoʼob ku yaʼalik le teksto maʼatech u kíimloʼoboʼ? Letiʼe x-nookʼoloʼoboʼ, maʼ letiʼe máakoʼob kuxaʼanoʼoboʼ wa le pixanoʼ. ¿Baʼax túun u kʼáat kaʼach u yaʼal Jesús?
Ilawil baʼax ku yaʼalik yoʼolal Marcos 9:48 le libro beetaʼan tumen le catolicoʼob ku kʼaabaʼtik El Evangelio de Marcos. Análisis lingüístico y comentario exegético, u kaʼapʼéel libroi: «[Le] tʼaanoʼobaʼ chʼaʼaban tiʼ u libroi Isaías (66,24). Le profetaoʼ ku tʼaan tiʼ kaʼapʼéel bix u kʼastal u wíinklil le máaxoʼob ku kíimloʼoboʼ: ku tuʼutal wa ku tóokaʼal [...]. Le ken chʼaʼachiʼitaʼak teʼ versículo le tʼaanoʼob x-nookʼol yéetel le kʼáakʼoʼ u kʼáat u yaʼal xuʼulsajil [...]. Le kaʼapʼéel baʼax kʼaskúuntik u wíinklil le kimenoʼoboʼ ku yaʼalaʼal maʼatech u xuʼululoʼob («maʼatech u tuʼupul, maʼatech u kíimil»): mix máak jeʼel u páajtal u púutsʼultiʼobeʼ. Ichil le baʼax ku chʼaʼachiʼitaʼal teʼ tekstoaʼ, le baʼax maʼatech u xuʼululoʼ letiʼe x-nookʼoloʼoboʼ yéetel le kʼáakʼoʼ, maʼ letiʼe wíinikoʼ, yéetel leloʼobaʼ ku xuʼulskoʼob tiʼ tuláakal baʼal. Le oʼolal maʼ táan u yúuchul tʼaan tiʼ upʼéel kúuchil tuʼux ku muʼyaj mantatsʼ le máaxoʼob ku kíimloʼoboʼ, baʼaxeʼ táan u tʼaan tiʼ upʼéel xuʼulsajil tuʼux maʼ kun kaʼa kuxtal le máax ku kíimiloʼ». Yéetel u chan tsolajileʼ ku yaʼalik: «Le [kʼáakʼoʼ] chéen táan u yeʼesik upʼéel nojoch xuʼulsajil».
Maʼ jach talam u naʼatal le baʼax tu yaʼalaj Jesusoʼ, yéetel tuláakal le máax u yojel jach toj yéetel jach yaan u yaabilaj Dioseʼ unaj u séeb naʼatik. Jesuseʼ maʼ táan kaʼach u yaʼalik wa yaan u muʼyaj utiaʼal mantatsʼ le kʼasaʼan máakoʼob ku kíimloʼoboʼ, baʼaxeʼ táan kaʼach u yaʼalik jeʼel u pʼáatal maʼ u kaʼa kuxkíintaʼaloʼobeʼ.
[Tsolajiloʼob]
^ xóot’ol 3 Le jach úuchben Bibliaʼob maʼ kʼexaʼan baʼax ku yaʼalikoʼoboʼ maʼatech u taasikoʼob le versículo 44 yéetel 46. Le máaxoʼob jach kaʼanchajaʼan u xookoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le versiculoʼobaʼ oksaʼaboʼob le maʼ sen úuch tsʼíibtaʼak u libroi Marcosoʼ. Le profesor Archibald T. Robertsonoʼ ku yaʼalik: «Le maas maʼaloboʼob yéetel maas úuchben rolloʼoboʼ maʼatech u taaskoʼob le versiculoʼobaʼ. [Le rolloʼobaʼ] ku taaloʼob tiʼ familiaʼob yanoʼob teʼ Occidenteoʼ yéetel tiʼ Siria (Bizantina). [Le versiculoʼobaʼ] chíikaʼanoʼob tiʼ le versículo 48. Le oʼolal [k-luʼsik] le versículo 44 yéetel 46 ichil k-tsʼíiboʼoboʼ [tumen] chéen uláakʼ máakoʼob okse».
^ xóot’ol 5 «Bíin taalakoʼob utiaʼal ka u yiloʼob u kimen wíinklil le máaxoʼob maʼ tu tsʼoʼokbesoʼob le baʼax tin waʼaloʼ; tumen le x-nookʼoloʼob yaan tu yóokʼoloʼoboʼ maʼ bíin kíimkoʼobiʼ, yéetel u kʼáakʼileʼ maʼ bíin tuʼupukiʼ, yéetel yaan u pʼáatloʼob upʼéel baʼal jach pʼekbeʼen» (Isa. 66:24, NM.)