Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-kuxtal ich jeetsʼelil yéetel tuláakal máak

Unaj k-kuxtal ich jeetsʼelil yéetel tuláakal máak

Unaj k-kuxtal ich jeetsʼelil yéetel tuláakal máak

«Jeʼel bix ku páaʼtaʼal tiʼ teʼexoʼ, beeteʼex tak tuʼux ku páajtal a kuxtaleʼex ich jeetsʼel yéetel tuláakal máak.» (ROM. 12:18)

1, 2. 1) ¿Baʼax tu yaʼalaj Jesús kun úuchul tiʼ u disipuloʼob? 2) ¿Tuʼux jeʼel k-ilik baʼax unaj k-beetik ken joʼopʼok k-chʼaʼapachtaʼaleʼ?

JESUSEʼ u yaʼalmiliʼ tiʼ u disipuloʼob yaan u chʼaʼapachtaʼaloʼobeʼ, teʼ áakʼab táanil tiʼ u kíimsaʼaloʼ tu yaʼalaj baʼaxten: «Wa teʼex yóokʼol kaabileʼexeʼ, u máakiloʼob yóokʼol kaabeʼ jeʼel u yaabiltikeʼexeʼ jeʼel bix u yaabiltikoʼob le máaxoʼob utiaʼaloʼoboʼ. Baʼaleʼ teneʼ tin yéeyajeʼex tiʼ ichil u máakiloʼob yóokʼol kaab, le oʼolaleʼ yóokʼol kaabeʼ u pʼekmajeʼex, tumen maʼ yóokʼol kaabileʼexiʼ» (Juan 15:19).

2 Yoʼolal le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj Pablooʼ tu tsʼáaj cuenta jach jaaj le baʼax tu yaʼalaj Jesusoʼ. Teʼ tu kaʼapʼéel tsʼíib tu túuxtaj tiʼ Timoteooʼ, tu yaʼalajtiʼ: «Techeʼ tsʼoʼok a bin maʼalob tu paach in kaʼansajoʼob, tiʼ bix in kuxtal, tiʼ baʼax in kʼáati, tiʼ in woksaj óolal, tiʼ in chúukaʼan óolal, tiʼ in yaakunaj yéetel tiʼ tuláakal baʼax tsʼoʼok in mukʼyajtik, le ka chʼaʼapachtaʼaben yéetel le ka yanchaj in mukʼyajoʼ». Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj xan: «Tuláakal le máaxoʼob u kʼáatoʼob kuxtal u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼ Cristo Jesuseʼ yaan u mukʼyajtikoʼob chʼaʼapachtajiloʼob» (2 Tim. 3:10-12). Teʼ capítulo 12 tiʼ Romailoʼoboʼ, Pabloeʼ tu yaʼalaj baʼax unaj k-beetik ken chʼaʼapachtaʼakoʼon. Le baʼax tu yaʼaloʼ jach jeʼel u yáantkoʼon teʼ tu tsʼook kʼiinoʼobaʼ.

«Ilawileʼex a beetikeʼex baʼal uts»

3, 4. ¿Bix jeʼel u beetik máak le baʼax ku yaʼalik Romailoʼob 12:17, 1) wa maʼatech u meyajtaʼal Jéeoba tumen u núupoʼ? 2) teʼ tuʼux kajaʼanoʼ?

3 (Xokaʼak Romailoʼob 12:17.) Pabloeʼ tu yaʼaleʼ maʼ unaj k-sutik u jeel le kʼaas ku beetaʼaltoʼonoʼ. Le baʼax tu yaʼalaʼ maases unaj u beetaʼal tumen le máaxoʼob maʼatech u meyajtaʼal Jéeoba tumen u núupoʼoboʼ. Le máax meyajtik Diosoʼ unaj u kanáantik maʼ u núukik ken joʼopʼok u yaʼalaʼal baʼal tiʼ wa ken joʼopʼok u beetaʼal baʼax maʼ maʼalob tiʼiʼ. Wa ku sutik u jeel le baʼax ku beetaʼaltiʼoʼ maʼ ken u jóoʼs u yutsil, baʼaxeʼ chéen ken u beet u maas nojochtal le talmiloʼ.

4 Pabloeʼ ku yaʼalik: «Ilawileʼex a beetikeʼex baʼal uts tu táan tuláakal máak». Wa utúul íichamtsil ku joʼopʼol u tʼaan kʼaas yoʼolal baʼaxoʼob ku creertik u yatneʼ, le atantsiloʼ maʼ unaj u baʼateltʼaan tu yéeteliʼ, baʼaxeʼ unaj u tratartik tubeel (Pro. 31:12). Carlos, utúul sukuʼun ku meyaj Beteleʼ, ku yaʼalikeʼ tu chichnileʼ, u maamaeʼ páajchaj u yáantik u yíicham úuchik u yeʼesik u yutsil tiʼ yéetel úuchik u tsʼáaik u yóol u beet u meeyjul ichil u yotoch. Carloseʼ ku yaʼalik: «In maamaeʼ ku yaʼaliktoʼon kaʼach ka k-eʼes tsiikil tiʼ k-taata. Yéetel ku yaʼalikten ka in báaxt yéetel in taata upʼéel báaxal jach utstuyich. Kex maʼ jach utstinwich le báaxal jeʼeloʼ, in taataeʼ jach ku kiʼimaktal u yóol ken u báaxte». Ka máan kʼiineʼ u taata Carloseʼ joʼopʼ u xokik le Bibliaoʼ yéetel okjaʼanaji. U j-jaajkunajoʼob Jéeobaeʼ tsʼoʼok u yáantkoʼob yaʼabach máakoʼob u kʼex bix u tuukuloʼob ikil u beetkoʼob baʼax «uts tu táan tuláakal máak». Jeʼex le ken u yáant u vecinoʼob ken úuchuk upʼéel loobil teʼ tuʼux kajaʼanoʼoboʼ.

Le «chakjomeʼen chúuk[oʼ]» ku yibik le chʼaʼapachtajiloʼ

5, 6. 1) ¿Bix k-nikkúuntik «chakjomeʼen chúuk tu pool» le máaxoʼob chʼaʼapachtikoʼonoʼ? 2) Tsikbalt bix úuchik u beetaʼal tumen wa máax le baʼax ku yaʼalik Romailoʼob 12:20, yéetel baʼax utsiloʼob tu kʼamaj.

5 Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Wa le máax pʼekmailech wiʼijeʼ tsʼáa baʼal u jaante, wa ukʼajeʼ tsʼáa baʼal u yukʼe; wa ka beetik beyoʼ ka nikkúuntik chakjomeʼen chúuk tu pool» (Rom. 12:20NM). Yoʼolal u maasil baʼaxoʼob ku yaʼalik le capítulo 12 tiʼ Romailoʼoboʼ, ku tsʼáaik k-naʼateʼ Pabloeʼ maʼ táan u yaʼalik ka k-beet loob tiʼ le máax pʼekmiloʼonoʼ mix ka k-beet u suʼlaktaliʼ. Le baʼax tu yaʼaloʼ, maʼ xaaneʼ upʼéel baʼax suukaʼan u beetaʼal úuchjeakil utiaʼal u yiʼibil le fierroʼoboʼ. Charles Bridges, utúul máax ku xokik u tʼaaniloʼob le Biblia teʼ siglo 19, tu yaʼalaj: «Maʼ chéen ka tsʼaʼex le fierro ichil le kʼáakʼoʼ; níikkúunteʼex chakjomeʼen chúukoʼob tu yóokʼol bey xan tu yáanal. Óoliʼ tuláakal le puksiʼikʼaloʼob jach chichtakoʼ ku yíibloʼob ken u yil u yeʼesaʼaltiʼob yaabilaj, chúukaʼan óolal, yéetel ken u yiloʼob maʼatech u kaxtik máak chéen u yutsil».

6 Jeʼex le «chakjomeʼen chúuk[oʼ]», k-eʼesik k-utsileʼ ku beetik u kʼexik u tuukul le máaxoʼob chʼaʼapachtikoʼonoʼ, lelaʼ bey ka «yíibik» le kʼaakʼas tuukuloʼob yantiʼob t-contraoʼ. Jeʼel u beetik u kʼexik baʼax ku tuklik le máakoʼob yoʼolal u kaajal Diosoʼ bey xan yoʼolal le baʼaxoʼob ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Apóstol Pedroeʼ tu yaʼalaj: «Xíimbalneneʼex maʼalob ichil le máaxoʼob maʼ u kʼaj óoloʼob Jajal Diosoʼ. Beyoʼ letiʼobeʼ, kex táan u tʼaanoʼob [...] ta contraʼex jeʼel bix wa beyeʼex loolob máakeʼexeʼ, bíin u yiloʼob le uts ka beetikeʼexoʼ yéetel bíin u kiʼikiʼtʼantoʼob Jajal Dios» (1 Ped. 2:12).

Kuxleneʼex «ich jeetsʼel yéetel tuláakal máak»

7. 1) ¿Baʼax jeetsʼelil ku tsʼáaik Cristo tiʼ u disipuloʼob? 2) ¿Baʼax ku péekskoʼon k-beet le jeetsʼelilaʼ?

7 (Xokaʼak Romailoʼob 12:18.) Teʼ tu tsʼook áakʼab tu máansaj Jesús yéetel u apostoloʼoboʼ, tu yaʼalajtiʼob: «Pʼáateneʼex ich jeetsʼel. In jeetsʼel kin tsʼáaik tiʼ teʼex» (Juan 14:27). U jeetsʼelil Cristo ku tsʼáaiktoʼonoʼ letiʼe kiʼimak óolal k-uʼuyik ken k-ojéelt k-lúubul utsil tiʼ letiʼ yéetel tiʼ u Taataoʼ. Lelaʼ unaj u péekskoʼon kuxtal ich jeetsʼelil yéetel tuláakal máak. Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ maʼ chéen u yaabiltmoʼob le jeetsʼeliloʼ, baʼaxeʼ ku yilik u kaxtkoʼob jeetsʼelil yéetel u maasil; le oʼolal ku yaʼalaʼaleʼ «ku meyajoʼob utiaʼal ka yanak jeetsʼel[il]» (Mat. 5:9).

8. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal ka yanak jeetsʼelil ichil le familia yéetel ichil le múuchʼuliloʼ?

8 Upʼéel bix jeʼel u meyaj máak utiaʼal ka yanak le jeetsʼeliloʼ, letiʼe u yilik u jáan utskíintik le talamiloʼob ku yantal ichil u familiaoʼ, lelaʼ ku yáantaj utiaʼal maʼ u maas nojochtal wa baʼax talamil (Pro. 15:18; Efe. 4:26). Lelaʼ bey xan unaj k-beetik teʼ múuchʼuliloʼ. Apóstol Pedroeʼ tu yaʼaleʼ utiaʼal ka yanak jeetsʼelileʼ kʼaʼabéet u kanáantik u yaakʼ máak (1 Ped. 3:10, 11). Santiagoeʼ tʼaanaj xan tiʼ u kʼaʼabéetil u kanáantik máak baʼax ku yaʼalik yéetel maʼ u paklan pʼektikuba máak. Ka tsʼoʼokeʼ tu yaʼalaj: «Le máaxoʼob yaan le kaʼanilbeʼen naʼat tiʼoboʼ yáax táanileʼ yaan jumpʼéel kiliʼich kuxtal tiʼob; ku tsʼoʼokoleʼ yaan suuk óolal tiʼob; uts u puksiʼikʼaloʼob yéetel toj u tuukuloʼob. Ku chʼaʼikoʼob óotsilil yéetel ku beetikoʼob uts; ku yaʼalikoʼob baʼal jaaj yéetel minaʼan kaʼapʼéel ichil tiʼob. Yéetel le máaxoʼob ku [yilkoʼob] u yantal jeetsʼeloʼ, ku paakʼáaloʼob ich jeetsʼel utiaʼal u jochikoʼob jumpʼéel toj kuxtal» (Sant. 3:17, 18).

9. Kex k-kʼáat kuxtal «ich jeetsʼel[il] yéetel tuláakal máak[eʼ]», ¿baʼax maʼ unaj u tuʼubultoʼoniʼ?

9 Romailoʼob 12:18 ku yaʼalikeʼ maʼ chéen tu yotoch máak yéetel teʼ múuchʼulil unaj u kaxtik jeetsʼeliloʼ. Tu yaʼaleʼ unaj u kaxtaʼal jeetsʼelil «yéetel tuláakal máak», ichiloʼobeʼ tiaʼan k-vecinoʼob, k-éet meyajoʼob, k-éet xookoʼob yéetel le máaxoʼob tiʼ k-kʼaʼaytajoʼ. Baʼaleʼ Pabloeʼ tu yaʼalaj xan: «Beeteʼex tak tuʼux ku páajtal». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ kex k-beetik tuláakal le ku páajtal utiaʼal ka kuxlakoʼon «ich jeetsʼel[il] yéetel tuláakal máak[eʼ]», k-kanáantik maʼ k-beetik baʼax ku bin tu contra le Biblia chéen utiaʼal k-bisikba yéetel wa máaxoʼ.

Jéeoba kun sutik u jeel

10, 11. ¿Baʼaxten maʼ maʼalob ka k-suut u jeel le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ?

10 (Xokaʼak Romailoʼob 12:19.) Utúul máax meyajtik Dioseʼ ku kanáantik maʼ u beetik baʼax kʼaas yéetel ku tratartik «yéetel kabal óolal» «le máaxoʼob chich u puksiʼikʼaloʼob», jeʼex le máaxoʼob maʼ u kʼáat u yuʼuboʼob le maʼalob péektsiloʼ wa tak le máaxoʼob aʼalik baʼal tiʼoʼ (2 Tim. 2:23-25). Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le cristianoʼob maʼ u sutkoʼob u jeel le loob ku beetaʼaltiʼoboʼ. Jeʼex túun k-ilkaʼ, unaj k-pʼatik tiʼ Dios ka u suut u jeel le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ, maʼ toʼon unaj k-sutkiʼ. Le salmistaoʼ tu tsʼíibtaj: «Pʼat le pʼuʼujuloʼ, xúumpʼat le kʼuuxiloʼ; tumen leloʼ ku talam kʼaskúuntik le baʼaloʼoboʼ» (Sal. 37:8). Salomón xaneʼ tu yaʼalaj: «Mix bikʼin a tsikbaltik, wa bíin a sut le kʼaas ku beetaʼal tiʼ techoʼ; alab [óolt] Yuumtsil, letiʼ bíin u beet a jóokʼol utsil» (Pro. 20:22).

11 Wa ku beetaʼaltoʼon loob tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ, maas maʼalob ka k-pʼat tiʼ Jéeoba ka u castigartoʼob wa letiʼ bey kʼáat u beetoʼ. Lelaʼ bey tu yeʼesil Pablo le ka tu yaʼalaj: «Le Kiliʼich Tsʼíiboʼ ku yaʼalik: Teen unaj in jaatsʼ, teen kin boʼol, ku yaʼalik Yuumtsil» (ketaʼak yéetel Deuteronomio 32:35). Wa k-sutik u jeel le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ, táan k-beetik upʼéel baʼax chéen Jéeoba unaj u beetik. Tsʼoʼoleʼ wa k-beetikeʼ, k-eʼesik maʼatech k-creertik le baʼax ku yaʼalikaʼ: «Teen bin boʼolnaken».

12. ¿Baʼax kʼiin u yilaʼal u nojoch jaatsʼ Jéeoba, yéetel bix ken u beetil?

12 Tu káajbal u cartai Romailoʼobeʼ, Pabloeʼ tu yaʼalaj: «U nojoch jaatsʼ Jajal Dioseʼ kaʼan u taal tu yóokʼol tuláakal le máaxoʼob maʼ [maʼalob] u kuxtaloʼob yéetel kʼasaʼanoʼoboʼ, máaxoʼob tu yoʼolal u kʼasaʼaniloʼobeʼ maʼ tu chaʼikoʼob u kʼaj óoltaʼal le jaajoʼ» (Rom. 1:18). «U nojoch jaatsʼ Jajal Dioseʼ kaʼan u taal», lelaʼ yaan u yilaʼal ken káajak le «nojoch yaayaj óolaloʼ» (Apo. 7:14). Lelaʼ yaan u «yeʼesikeʼ Jajal Dioseʼ toj [u] pʼis óol». Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Tumen toj ka u beet Jajal Dios u mukʼyajoʼob le máaxoʼob ku beetikoʼob a mukʼyajeʼex teʼexoʼ, yéetel ka u tsʼáa jeʼelel tiʼ teʼex ka mukʼyajeʼex, jeʼel bix xan toʼoneʼ, tiʼ le kʼiin ken chíikpajak Yuumtsil Jesús teʼ kaʼanoʼ yéetel u muʼukʼaʼan angeloʼobeʼ ichil u tóochʼbal kʼáakʼ. Bíin taalak utiaʼal u jatsʼ le máaxoʼob maʼ tu kʼaj óoltikoʼob Jajal Diosoʼ mix tu yuʼubikoʼob u maʼalob péektsil k-Yuumtsil Jesucristo» (2 Tes. 1:5-8).

Meyajnaktoʼon le uts utiaʼal k-tsʼáanchaʼatik le kʼaasoʼ

13, 14. 1) ¿Baʼaxten maʼatech u lúubul k-óol ken u tsʼáajuba le máakoʼob t-contraoʼ? 2) ¿Bix jeʼel kiʼikiʼtʼantik le máaxoʼob chʼaʼapachkoʼonoʼ?

13 (Xokaʼak Romailoʼob 12:14, 21.) K-ojleʼ Jéeobaeʼ yaan u béeykuntik tuláakal baʼax ku yaʼalik, le oʼolal yéetel kiʼimak óolal k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsil «tiʼ tuláakal yóokʼol kaab[oʼ]» (Mat. 24:14). K-ojleʼ yaan máax kun chʼaʼapachkoʼon ikil k-kʼaʼaytaj, tumen Jesuseʼ tu yaʼalaj: «Tuláakal yóokʼol kaab kun pʼektikeʼex tin woʼolal» (Mat. 24:9). Le oʼolal maʼatech u lúubul k-óol ken u tsʼáauba le máakoʼob t-contraoʼ. Apóstol Pedroeʼ tu yaʼalaj: «In yaabilaj sukuʼuneʼex, maʼ a wilkeʼex jelaʼan le yaayaj mukʼyajoʼob ku taal ta wóokʼoleʼexoʼ, bey jeʼel bix táan u yúuchul teʼex wa baʼax jelaʼaneʼ. Baʼax unajeʼ, kiʼimakchajak a wóoleʼex tumen ku páajtal a táakpajleʼex tiʼ u mukʼyajoʼob Cristo» (1 Ped. 4:12, 13).

14 Toʼoneʼ maʼatech k-pʼektik le máaxoʼob chʼaʼapachkoʼonoʼ, baʼaxeʼ k-ilik kʼaʼaytiktiʼob le maʼalob péektsiloʼ, tumen k-ojel yaan tiʼ letiʼobeʼ ku pʼekkoʼonoʼob tumen maʼ u jach kʼaj óoloʼonoʼobiʼ (2 Cor. 4:4). Toʼoneʼ k-ilik beetik le baʼax ku yaʼalik Pabloaʼ: «Kiʼikiʼtʼanteʼex le máaxoʼob chʼaʼapachtikeʼexoʼoboʼ. Kiʼikiʼtʼanteʼex, maʼ a loolob tʼaaneʼex» (Rom. 12:14). Upʼéel bix jeʼel k-kiʼikiʼtʼantik le máaxoʼob chʼaʼapachkoʼonoʼ letiʼe ka payalchiʼinakoʼon tu yoʼolaloʼoboʼ. Jesuseʼ tu yaʼalaj teʼ tsoltʼaan tu beetaj teʼ puʼukoʼ: «Yaabilteʼex a j-pʼeekoʼob, beeteʼex uts tiʼ le máaxoʼob ku chʼaʼapʼektikeʼexoʼ. Utsil tʼanteʼex le máaxoʼob ku yaʼalikteʼex baʼal kʼaasoʼ, payalchiʼineneʼex tu yoʼolal le máaxoʼob ku pochʼikeʼexoʼ» (Luc. 6:27, 28). Jeʼex úuchik yéetel apóstol Pabloeʼ le máaxoʼob chʼaʼapachkoʼonoʼ jeʼel u kʼuchul u beetubaʼob u disipuloʼob Cristoeʼ yéetel jeʼel xan u jach tsʼáaik u yóoloʼob u meyajtoʼob Dioseʼ (Gal. 1:13-16, 23). Tiʼ le cristianoʼob yanoʼob Corintooʼ, Pabloeʼ tu yaʼalaj: «K-poʼochʼol tumen máakoʼob baʼaleʼ k-núukiktiʼob yéetel utsil tʼaanoʼob. Ku chʼaʼapachtikoʼonoʼob, baʼaleʼ k-mukʼyajtik. Ku tʼaanoʼob kʼaas t-oʼolal, baʼaleʼ k-tsolik u xikinoʼob yéetel chúukaʼan óolal» (1 Cor. 4:12, 13).

15. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon k-tsʼáanchaʼat le kʼaasoʼ?

15 Toʼoneʼ k-ilik xan k-beetik le baʼax ku yaʼalik u tsʼook versiculoi le capítulo 12 tiʼ Romailoʼoboʼ: «Maʼ a chaʼik u tsʼáanchaʼatikech le kʼaasoʼ. Baʼaleʼ tsʼáanchaʼat le kʼaas yéetel le utsoʼ». Tuláakal baʼax kʼaaseʼ tiʼ le Kʼaasilbaʼal u taaloʼ (Juan 8:44; 1 Juan 5:19). Apóstol Juaneʼ tu yuʼubaj u yaʼalaʼal tumen Jesuseʼ le máaxoʼob yéeyaʼanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ tsʼoʼok u tsʼáanchaʼatikoʼob le Kʼaasilbaʼal «tu yoʼolal u kʼiʼikʼel le Tamanoʼ yéetel tu yoʼolal le u tʼaanil jaajkunajil tu tsʼáajoʼoboʼ» (Apo. 12:11). Jeʼex túun k-ilkoʼ, upʼéel bix jeʼel k-tsʼáanchaʼatik Satanás bey xan le baʼaloʼob kʼaastak yaan ichil u kʼasaʼan yóokʼol kaaboʼ, letiʼe k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ, lelaʼ upʼéel bix jeʼel k-eʼesik utsil tiʼ u maasileʼ.

Kiʼimakchajak k-óol yoʼolal le baʼax k-páaʼtikoʼ

16, 17. Jeʼex u yeʼesik Romailoʼob capítulo 12, ¿baʼax unaj 1) k-beetik yéetel k-kuxtal? 2) k-beetik teʼ múuchʼuliloʼ? 3) ken chʼaʼapachtaʼakoʼon?

16 Le kaʼapʼéel xookoʼobaʼ tu yáantoʼon k-kʼaʼajs yaʼab tiʼ le baʼaxoʼob ku kaʼansik le capítulo 12 tiʼ Romailoʼoboʼ. Tsʼoʼok k-ilkeʼ le máaxoʼob jach u kʼubmaj u yóol u meyajtoʼob Jéeobaoʼ ku péeksaʼaloʼob tumen le kiliʼich muukʼ utiaʼal ka u xupubaʼob u maas meyajtoʼoboʼ, yéetel tsʼoʼok k-kʼuchul k-naʼateʼ letiʼe baʼax u kʼáat ka k-beetoʼ. Tsʼoʼoleʼ k-juul yéetel le kiliʼich muukʼoʼ yéetel k-ilik u meyajtoʼon tubeel le páajtalil tsʼaʼantoʼonoʼ. K-meyajtik Dios yéetel kabal óolal, yéetel k-ilik ka yanak jeetsʼelil teʼ múuchʼuliloʼ. K-kʼamik maʼalob le máaxoʼob xíimbaltkoʼonoʼ yéetel k-ilik naʼatik bix u yuʼubikuba u maasil.

17 Le capítulo 12 tiʼ Romailoʼob xanoʼ tu yáantoʼon k-il baʼax unaj k-beetik ken chʼaʼapachtaʼakoʼon. Maʼatech k-sutik u jeel baʼax ku beetaʼaltoʼon, baʼaxeʼ k-ilik eʼesik utsil. K-beetik tuláakal le ku páajtal utiaʼal ka yanaktoʼon jeetsʼelil yéetel tuláakal máak, baʼaleʼ k-ilik maʼ k-bin tu contra le baʼax ku yaʼalik le Biblia ken k-bisba yéetel wa máaxoʼ. K-kaxtik jeetsʼelil yéetel k-láakʼtsiloʼob, teʼ múuchʼuliloʼ, yéetel k-vecinoʼob, k-éet meyajoʼob bey xan yéetel máaxoʼob tiʼ k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ. Kex táan k-chʼaʼapachtaʼaleʼ k-ilik u meyajtoʼon le baʼax uts utiaʼal k-tsʼáanchaʼatik le kʼaasoʼ yéetel maʼatech u tuʼubultoʼoneʼ Jéeoba kun sutik u jeel le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ.

18. ¿Máakalmáak le uláakʼ óoxpʼéel tsolnuʼukoʼob tu tsʼáaj Pablo teʼ Romailoʼob 12:12?

18 (Xokaʼak Romailoʼob 12:12.) Apóstol Pabloeʼ tu tsʼáaj uláakʼ óoxpʼéel tsolnuʼukoʼob. Yáaxeʼ ku yaʼaliktoʼon: «Payalchiʼineneʼex mantatsʼ». Lelaʼ unaj k-beetik tumen wa maʼ k-áantaʼal tumen Jéeobaeʼ maʼ tu páajtal k-tsʼáaik ichil k-kuxtal le maʼalob tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaik teʼ capítulo 12 tiʼ Romailoʼoboʼ. Le payalchiʼoʼ jeʼel xan u yáantkoʼon utiaʼal ka k-beet le u kaʼapʼéel baʼax ku yaʼalik Pabloaʼ: «Yanakteʼex chúukaʼan óolal ken mukʼyajnakeʼex». U tsʼoʼokeʼ, Pabloeʼ tu yaʼalaj maʼ u xuʼulul k-tuukul tiʼ le baʼax ku yaʼalik Jéeoba u tsʼáaiktoʼonoʼ. Beyoʼ yaan u kiʼimaktal k-óol yoʼolal le kuxtal minaʼan u xuul kun tsʼaabiltoʼon teʼ kaʼan wa teʼ Luʼumaʼ.

Kʼaʼajsaj

• ¿Baʼax unaj k-beetik ken joʼopʼok k-chʼaʼapachtaʼal?

• ¿Yéetel máaxoʼob unaj k-ilik u yantaltoʼon jeetsʼelil, yéetel bix k-beetik?

• ¿Baʼaxten maʼ unaj k-sutik u jeel le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 8]

Yaʼab máaxeʼ ku xuʼulul u pʼektikoʼon yoʼolal le áantaj k-tsʼáaiktiʼoboʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 9]

¿Ka wáantaj wa utiaʼal ka yanak jeetsʼelil teʼ múuchʼuliloʼ?