Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-áantik le xiiboʼob u maas meyajtoʼob Diosoʼ

Unaj k-áantik le xiiboʼob u maas meyajtoʼob Diosoʼ

Unaj k-áantik le xiiboʼob u maas meyajtoʼob Diosoʼ

«Bejlaʼeʼ bíin a kaʼaj a chuk wíinikoʼob.» (LUC. 5:10)

1, 2. 1) ¿Bix úuchik u kʼaʼamal tumen yaʼab xiiboʼob le baʼax tu kaʼansaj Jesusoʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

KA JOʼOPʼ u kʼaʼaytaj Jesús yéetel u disipuloʼob tu luʼumil Galileaeʼ, naʼakoʼob tiʼ junpʼéel chan barcoeʼ ka binoʼob táanxelil utiaʼal u pʼáatloʼob chéen tu juunaloʼob. Baʼaleʼ yaʼab máakoʼobeʼ binoʼob xíimbalil tu paachoʼob. Ichil le máaxoʼob binoʼoboʼ yaan «míin cinco mil máakoʼob [wa xiiboʼobiʼ], maʼ xokaʼan ichiloʼob le koʼoleloʼob mix le paalaloʼoboʼ» (Mat. 14:21). Tuláakʼ kʼiineʼ bin yaʼab máakoʼob tu yiknal Jesús utiaʼal u tsʼaʼakaloʼob yéetel utiaʼal u yuʼubikoʼob baʼax ku kaʼansik. Kex «cuatro mil máakoʼob [wa xiiboʼob], maʼ xokaʼan ichiloʼob le koʼoleloʼoboʼ mix le paalaloʼoboʼ» (Mat. 15:38). Jeʼex túun k-ilkoʼ, yaʼab xiiboʼob binoʼob yiknal Jesús utiaʼal u yuʼubikoʼob baʼax ku kaʼansik. Letiʼeʼ u kʼáat ka kʼaʼamak le baʼax ku kaʼansik tumen yaʼab máakoʼoboʼ. ¿Bix k-ojéeltik? Tumen ka tsʼoʼok u yáantik u disipuloʼob u chukoʼob yaʼabkach kayoʼobeʼ tu yaʼalaj tiʼ Simón: «Bejlaʼeʼ bíin a kaʼaj a chuk wíinikoʼob» (Luc. 5:10). Le baʼax tu yaʼalaʼ ku chíikbesikeʼ yaan u pulkoʼob u kʼáanil u chuk kayoʼob utiaʼal u chukikoʼob máakoʼob. Ichil le máakoʼobaʼ yaan u jóokʼol yaʼab xiiboʼobiʼ.

2 Jeʼex úuchjeakileʼ, bejlaʼa xaneʼ yaʼab xiiboʼob ku kʼamkoʼob le maʼalob péektsil k-kʼaʼaytikoʼ yéetel ku taaktal u kankoʼob u maasil (Mat. 5:3). Baʼaleʼ yaʼabeʼ chéen uts tu tʼaan u yuʼubikoʼob, maʼatech u tsʼáaik u yóol u maas meyajtoʼob Dios. ¿Bix jeʼel u páajtal k-áantkoʼobeʼ? U jaajileʼ Jesuseʼ maʼ tu yaʼalaj wa chéen tiʼ le xiiboʼob unaj u kʼaʼaytaʼal le maʼalob péektsiloʼ, baʼaleʼ yaan baʼaxoʼob tu yaʼalaj eʼesik bix unaj u yáantaʼaloʼob. Toʼoneʼ unaj k-áantik le xiiboʼob jeʼex tu beetil Jesusoʼ. Koʼoneʼex ilik óoxpʼéel baʼaxoʼob chiʼichnakkúuntikoʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ: 1) u kʼaʼabéetil u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéet ichil u yotochoʼob, 2) u sajaktaloʼob tiʼ baʼax ku yaʼalik u maasil yéetel 3) u yuʼubikoʼob maʼ tu páajtal u beetkoʼob wa baʼax.

U kʼaʼabéetil u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéet ichil u yotochoʼob

3, 4. 1) ¿Baʼax maas ku tsʼáaik táanil ichil u kuxtal yaʼab xiiboʼob? 2) ¿Baʼaxten yaʼab xiiboʼobeʼ maas ku tsʼáaik táanil u náajaloʼob tiʼ u meyajtikoʼob Dios?

3 Juntéenjeakeʼ juntúul escribaeʼ tu yaʼalaj tiʼ Jesús: «J-Kaʼanbesaj, in kʼáat bin ta paach jeʼel tuʼuxak ka xiʼikecheʼ». Baʼaleʼ le ka aʼalaʼabtiʼ tumen Cristo «u Paal Máakeʼ minaʼan tuʼux u tʼalkúuntik u pool[eʼ]», kaʼapʼéelchaj u yóol. Maʼ xaaneʼ le escribaoʼ maʼ maʼalob úuchik u yuʼubik maʼ u yojel tuʼux kun janal yéetel tuʼux kun weneliʼ, tumen mix baʼal eʼesik wa tu tsaypachtaj Cristo (Mat. 8:19, 20).

4 Yaʼab xiiboʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob táanil ichil u kuxtaloʼob u kaxtikoʼob baʼax kʼaʼabéet ichil u yotochoʼob tiʼ u meyajtikoʼob Dios. U suukileʼ ku tsʼáaikoʼob táanil u kaʼantal u xookoʼob yéetel u kaxtikoʼob meyajoʼob maʼalob u boʼotaʼal. Ku tuklikoʼobeʼ maas kʼaʼabéet u náajaltikoʼob taakʼin yéetel maas ku taasik utsil ke u xokikoʼob le Biblia yéetel u biskubaʼob yéetel Diosoʼ. Maʼ xaaneʼ uts tu tʼaan u yuʼubikoʼob le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ, baʼaleʼ «ku sen tuklikoʼob u baʼaliloʼob le yóokʼol kaabaʼ, ku tuʼusloʼob tumen le ayikʼaliloʼ», le oʼolal maʼatech u taaktal u maas kaanbaloʼob (Mar. 4:18, 19). Koʼoneʼex ilik bix úuchik u yáantik u disipuloʼob Jesús u yiloʼob baʼax unaj u tsʼáaikoʼob táanil ichil u kuxtaloʼob.

5, 6. ¿Baʼax áant Andrés, Pedro, Santiago yéetel Juan u tsʼaʼob táanil u kʼaʼaytikoʼob le maʼalob péektsiloʼ?

5 Andrés yéetel Simón Pedro, u sukuʼuneʼ u múuchʼ u meyajoʼob utiaʼal u chukikoʼob kay, bey xan Juan, Santiago, u sukuʼun, yéetel Zebedeo, u taataʼob. Maʼ xaaneʼ maʼalob u bin tiʼob, tumen ku tsʼáaikoʼob meyaj tiʼ uláakʼ máakoʼob (Mar. 1:16-20). Baʼaleʼ le ka kʼaj óotaʼab Jesús tumen Andrés yéetel Juan yoʼolal Juan Bautistaeʼ, tu yaʼaloʼobeʼ tsʼoʼok u yilkoʼob le Mesíasoʼ. Andreseʼ bin u yaʼal tiʼ Simón Pedro, u sukuʼun, yéetel maʼ xaaneʼ Juaneʼ bin u yaʼal tiʼ Santiago, u sukuʼun (Juan 1:29, 35-41). Desde leloʼ tu kantúuliloʼob binoʼob tu paach Jesús le táan u kʼaʼaytaj Galilea, Judea yéetel Samariaoʼ, baʼaleʼ ka tsʼoʼokeʼ suunajoʼob u seguert u chuk kayoʼob. Kex taak u maas kʼaj óoltikoʼob Dioseʼ, maʼ letiʼ u tsʼaamoʼob táanil ichil u kuxtaloʼobiʼ.

6 Ka máan kʼiineʼ Jesuseʼ tu invitartaj Pedro yéetel Andrés utiaʼal ka xiʼikoʼob tu paach utiaʼal u beetkubaʼob chuk wíinikoʼob. ¿Baʼax túun tu beetoʼob? «Tu séeblakil tu pʼatoʼob u kʼáanil u chuk kayoʼobeʼ ka binoʼob tu yéetel.» Santiago yéetel Juaneʼ bey tu beetiloʼob xanoʼ: «Tu séeblakil tu pʼatoʼob u taataʼobeʼ bey xan le cheemoʼ ka binoʼob tu paach» (Mat. 4:18-22). ¿Baʼax áantoʼob u maas tsʼáa u yóol u meyajtoʼob Dios? ¿Chéen wa tu jáan chʼaʼtuklaj u beetkoʼob? Maʼatech. Letiʼobeʼ tsʼoʼok u yáax uʼuyikoʼob u kaʼansaj Jesús, tsʼoʼok u yilkoʼob u beetik milagroʼob yéetel tsʼoʼok u yilkoʼob bix u tsʼáaik u yóol u beet baʼax toj yéetel bix u kʼaʼamal le maʼalob péektsil ku kʼaʼaytikoʼ. Le oʼolal muʼukʼaʼanchaj u fejoʼob yéetel tu maas kʼubaj u yóoloʼob tiʼ Jéeoba.

7. ¿Bix jeʼel k-áantik le máaxoʼob k-tsʼáaik xook tiʼob utiaʼal u maas kʼubik u yóoloʼob tiʼ Jéeobaoʼ?

7 ¿Bix jeʼel k-áantik le máaxoʼob k-tsʼáaik xook tiʼob yéetel le Biblia utiaʼal u maas kʼub u yóoloʼob tiʼ Jéeoba, jeʼex úuchik u beetik Jesusoʼ? (Pro. 3:5, 6.) Yéetel le bix k-kaʼansajoʼ. Ken k-tsoltiʼob wa baʼaxeʼ, jach unaj k-eʼesiktiʼobeʼ Dioseʼ ku yaʼalik yaan u bendecirkoʼon wa k-tsʼáaik táanil u Reino ichil k-kuxtal (xokaʼak Malaquías 3:10 yéetel Mateo 6:33). Kex jeʼel u páajtal k-eʼesiktiʼob yaʼab tekstoʼob tiʼ bix u kanáantik Dios u kaajaleʼ, maas ku beetkoʼob u cuentail baʼax k-beetik toʼon. Junpʼéel baʼax jeʼel u yáantkoʼob u maas kʼub u yóoloʼob tiʼ Jéeobaeʼ letiʼe ka k-tsikbaltiʼob bix tsʼoʼok u yáantkoʼon ichil k-kuxtaloʼ. Jeʼel xan u páajtal k-tsikbaltiktiʼob le baʼax uchaʼan tiʼ uláakʼ sukuʼunoʼob yéetel kiikoʼob ku taasik le jóoʼsaʼaniloʼoboʼ. *

8. 1) ¿Baʼaxten le j-xoknáaloʼoboʼ unaj u yilkoʼob «bukaʼaj utsil» Jéeoba? 2) ¿Bix jeʼel k-áantik le máaxoʼob k-tsʼáaik xook tiʼob u yiloʼob Jéeobaeʼ uts?

8 Baʼaleʼ mix juntúul tiʼ le máaxoʼob k-tsʼáaik xook jeʼel u muʼukʼaʼantal u fe chéen ikil u xokikoʼob wa u yuʼubikoʼob u tsikbalil máaxoʼob tsʼoʼok u yáantaʼaloʼob tumen Dios. Letiʼob unaj u yilkoʼob bix u tsʼáaik áantaj Dios. Jach jeʼex úuchik u yaʼalik le salmistaaʼ: «Ilawileʼex bukaʼaj utsil le Yuumtsiloʼ. ¡Uts yanil le máax ku kʼubik u yóol tiʼ[oʼ]!» (Sal. 34:8). ¿Bix jeʼel k-áantik juntúul j-xoknáal u yil Jéeobaeʼ jach uts? Koʼoneʼex tuklikeʼ táan u aktáantik junpʼéel talamil yoʼolal taakʼin, tsʼoʼoleʼ taak u pʼatik junpʼéel baʼax suuk u beetik jeʼex u tsʼuʼutsʼik chamal, u buul wa u káaltaloʼ (Pro. 23:20, 21; 2 Cor. 7:1; 1 Tim. 6:10). Kʼaʼabéet k-kaʼansiktiʼ u kʼáat ich payalchiʼ ka áantaʼak u pʼate. Beyoʼ jeʼel k-áantik u yileʼ Dioseʼ uts. Tsʼoʼoleʼ unaj k-líiʼsik u yóol u jóoʼs u tiempoil utiaʼal u xokik le Biblia sáamsamaloʼ, u líiʼskuba yéetel le baʼaxoʼob ku yilaʼal teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ yéetel u biniʼ. Ken u yil bix u yáantaʼal tumen Jéeoba ikil u tsʼáaik u yóoleʼ, yaan u maas tsʼáaik u fe tiʼ letiʼ.

U sajaktal máak tiʼ baʼax ku yaʼalik u maasil

9, 10. 1) ¿Baʼaxten Nicodemo yéetel José tiʼ Arimateaeʼ maʼ tu yaʼaloʼob wa taak u tsaypachtikoʼob Cristoiʼ? 2) ¿Baʼaxten jujuntúul xiiboʼobeʼ maʼatech u yóotik u tsaypachtoʼob Cristo?

9 Yoʼolal baʼax ku yaʼalik u maasileʼ yaan xiiboʼobeʼ maʼatech u tsaypachtikoʼob Cristo. Ku yúuchultiʼob jeʼex tiʼ Nicodemo yéetel José, tiʼ Arimatea, úuchjeakileʼ. Letiʼobeʼ sajakchajoʼob u yojéeltaʼal u kʼáat u tsaypachtoʼob Cristo yoʼolal baʼax jeʼel u yaʼalik wa jeʼel u beetik le judíoʼoboʼ (Juan 3:1, 2; 19:38). Baʼaleʼ maʼ chéen tu chʼaʼajoʼob saajkiliʼ. U nuuktakil le judíoʼoboʼ jach tu pʼektoʼob Jesús, le oʼolal tu jóoʼsoʼob teʼ sinagogaʼob tuláakal le máaxoʼob ku tsʼáaik u fejoʼob tiʼoʼ (Juan 9:22).

10 Bejlaʼeʼ yaʼab tuʼux bey xan u yúuchloʼ. Wa juntúul xiib ku taaktal u kaanbal tiʼ Dios, u xokik le Biblia wa u yantal u religioneʼ, ku sen aʼalaʼal baʼal tiʼ tumen u yéet meyajoʼob, u amigoʼob wa u láakʼtsiloʼob. Yaan tuʼuxoʼobeʼ jeʼel u beetaʼal loob tiʼob tak chéen ka u yaʼaloʼob taak u kʼexik u religionoʼobeʼ. Baʼaleʼ maas jach ku talamtal tiʼob wa juntúul soldado, juntúul político wa yaan baʼax meyajil ku beetik tu kaajal. Lelaʼ bey úuchik u yaʼalik juntúul máak kajaʼan Alemania tiʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeoba: «Le baʼax ka kaʼanskeʼexoʼ letiʼ u jaajil. Baʼaleʼ wa kin beetkinba u j-jaajkunaj Jéeoba bejlaʼeʼ, sáamaleʼ tuláakal máak u yojel. ¿Baʼax ken u tukult in wéet meyajoʼob, in vecinoʼob bey xan le máaxoʼob yéetel ku biskuba in familiaoʼ? Jach talam jeʼel in wilkeʼ, maʼ tu páajtal in aktáantik».

11. ¿Bix úuchik u yáantik u disipuloʼob Jesús utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil tiʼ u maasil?

11 Kex mix juntúul tiʼ u apostoloʼob Jesús sajluʼumoʼoboʼ, tuláakloʼob tu yiloʼob maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil tiʼ u yéet máakiloʼob (Mar. 14:50, 66-72). ¿Bix úuchik u yáantaʼaloʼob tumen Cristo u maas meyajtoʼob Dios kex jach pʼektaʼanoʼob tumen u maasil? Tu yaʼalajtiʼob baʼax kun úuchul tiʼob. Yáaxeʼ tu yaʼalajtiʼobeʼ tumen u disipuloʼobeʼ yaan u sen aʼalaʼal baʼal tiʼob: «Kiʼ a wóoleʼex teʼex le ken chʼaʼpʼektaʼakeʼex tumen máakoʼob, le ken jóoʼsaʼakeʼex, le ken poʼochʼkeʼex, le ken kúulpachkunsaʼak a kʼaabaʼex bey junpʼéel baʼal kʼaas tu yoʼolal u Paal Máak[eʼ]» (Luc. 6:22). Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalajtiʼobeʼ wa ku kʼáatkoʼob áantaj tiʼ Dioseʼ, yaan u líiʼsaʼal u yóoloʼob (Luc. 12:4-12). Tiʼ le máaxoʼob káajal ku beetik u kaanbaloʼoboʼ tu yaʼalajtiʼob ka u bisubaʼob yéetel le disipuloʼoboʼ (Mar. 10:29, 30).

12. ¿Bix jeʼel k-áantik le túumbenoʼob utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil tiʼ u maasiloʼ?

12 Toʼon xaneʼ unaj k-áantik le máaxoʼob k-tsʼáaik xook tiʼob utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil tiʼ u maasiloʼ. Wa k-aʼaliktiʼob baʼax ken u aktáantoʼobeʼ maas maʼ kun talamtal tiʼob u chúukpajal u yóoloʼob (Juan 15:19). Jeʼel u páajtal k-kaʼansiktiʼob baʼax unaj u yaʼalikoʼob ken beetaʼak kʼáatchiʼ tiʼob tumen u yéet meyajoʼob wa tumen uláakʼ máakoʼob. Kex maʼalob k-bisikba tu yéeteloʼobeʼ, maʼalob xan ka k-bis u kʼaj óoltoʼob uláakʼ sukuʼunoʼob, maases le máaxoʼob táan u aktáantkoʼob talamiloʼob jeʼex le ku muʼyajtikoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ kʼaʼabéet k-aʼaliktiʼob ka payalchiʼinakoʼob tu jaajil u yóoloʼob mantatsʼ. Beyoʼ yaan u natsʼkubaʼob tiʼ Jéeoba yéetel yaan u yilkoʼob bey junpʼéel Tuunich tuʼux jeʼel u páajtal u taʼakikubaʼobeʼ (xokaʼak Salmo 94:21-23 yéetel Santiago 4:8).

U yuʼubik máak maʼ tu páajtal u beetik wa baʼax

13. ¿Baʼax ku beetik jujuntúul xiiboʼob tumen ku yuʼubikoʼob maʼ tu páajtal u beetkoʼob wa baʼax?

13 Yaan xiiboʼobeʼ maʼatech u tsʼáaik u yóol u meyajtoʼob Dios tumen maʼ u yojloʼob xook tubeeliʼ, kʼalkʼalak u tʼaanoʼob wa suʼlakoʼob. Yanoʼobeʼ saajkoʼob tʼaan tu táan u maasil tiʼ baʼaxoʼob ku tuklikoʼob wa ku creertikoʼob. Maʼ xaaneʼ nak óol u yilik u xookoʼob, u núukikoʼob le kʼáatchiʼob ku beetaʼal teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ wa u jóokʼloʼob kʼaʼaytaj. Juntúul sukuʼuneʼ ku yaʼalik: «Tin chichnil kaʼacheʼ, kin natsʼkinba teʼ joonajoʼoboʼ, kin beetik bey kin péetsʼkʼabtik le timbreoʼ, tsʼoʼoleʼ kin jutsʼkinba, maʼ in kʼáat ka u yilen u yuumil le najoʼ», ka tsʼoʼokeʼ tu yaʼalaj: «Chéen in tuklik yaan in bin kʼaʼaytajeʼ kin kʼojaʼantal».

14. ¿Baʼaxten u disipuloʼob Jesuseʼ maʼ páajchaj u jóoʼskoʼob juntúul demonio tu wíinklil juntúul chan paaliʼ?

14 Chéen máans ta tuukul bix úuchik u yuʼubikuba u disipuloʼob Jesús ka tu yiloʼob maʼ páajchaj u jóoʼskoʼob juntúul demonio tu wíinklil juntúul chan paaliʼ. U taata le chan paaloʼ bin yiknal Jesuseʼ ka tu yaʼalajtiʼ: «Yuumtsil, [...] in paal[eʼ], [...] ku léekel yéetel jach yaj u muʼyaj; yaʼab u téenel ku lúubul ich kʼáakʼ wa ich jaʼ. Tin taasaj tiʼ a j-kaanbaloʼob baʼaleʼ maʼ páatji u tsʼakikoʼobiʼ». Cristo túuneʼ tu luʼsaj le demonio tu wíinklil le chan paaloʼ ka tu tsʼakaj. Ka tsʼoʼokeʼ le disipuloʼoboʼ tu kʼáatoʼob tiʼ Jesús: «¿Baʼaxten toʼoneʼ maʼ páatji k-jóoʼsik le kʼaakʼas pixan [wa demoniooʼ]?». Letiʼeʼ tu yaʼalajtiʼob: «Tumen teʼexeʼ jach junpʼíit a woksaj óolaleʼex. Tu jaajil kin waʼalikteʼexeʼ, wa yaan a woksaj óolaleʼex kexiʼ bey junpʼéel u neekʼ mostazaeʼ, jeʼel a waʼalikeʼex tiʼ le puʼukaʼ: Luʼsaba teʼelaʼ xeen táanxel tuʼux; le puʼukoʼ yaan u lukʼul. Tuláakal baʼal jeʼel u páajtal a beetkeʼex wa yaan a woksaj óolaleʼex[eʼ]» (Mat. 17:14-20). Jeʼex túun k-ilkoʼ, jach kʼaʼabéet u tsʼáaik u fe máak tiʼ Jéeoba utiaʼal u aktáantik nukuch talamiloʼob ku keʼeteloʼob yéetel nukuch puʼukoʼob. Le máax ku tuʼubultiʼ lelaʼ yéetel ku yilik u aktáantik le talamiloʼob chéen tu juunaloʼ, maʼ kun jóokʼol tu yéetel, tsʼoʼoleʼ jeʼel u beetik u tuklik maʼ tu páajtal u beetik wa baʼax meyajileʼ.

15, 16. ¿Bix jeʼel k-áantik le j-xoknáaloʼob utiaʼal u xuʼulul u yuʼubikoʼob bey yaan baʼax maʼ tu páajtal u beetkoʼobeʼ?

15 Junpʼéel bix jeʼel k-áantik le j-xoknáaloʼob utiaʼal ka xuʼuluk u yuʼubikoʼob bey mix baʼal ku páajtal u beetkoʼobeʼ, letiʼe k-áantkoʼob u maas kʼub u yóoloʼob tiʼ Jéeobaoʼ maʼ tiʼ letiʼobiʼ. Lelaʼ letiʼe baʼax tu yaʼalaj Pedro ka beetaʼakoʼ: «Kabalchajak túun a wóoleʼex yáanal u páajtalil u kʼab Jajal Dios, utiaʼal ka líiʼsaʼakeʼex tumen letiʼ le ken kʼuchuk u kʼiinil. Pʼateʼex tuláakal a yaayam óolaleʼex tu kʼab Jajal Dios» (1 Ped. 5:6, 7). Utiaʼal ka páajchajak u beetkoʼob beyoʼ, unaj k-áantkoʼob u yiloʼob bix jeʼel u maas meyajtikoʼob Dioseʼ. Le máax ku tsʼáaik u yóol u meyajt Dioseʼ, u yaabiltmaj le Bibliaoʼ yéetel ku yeʼesik u yich le kiliʼich muukʼ ichil u kuxtaloʼ (Gal. 5:22, 23). Ku payalchiʼ mantatsʼ (Fili. 4:6, 7). Ku kʼáatik ka áantaʼak tumen Jéeoba utiaʼal maʼ u sajaktal u aktáant le talamiloʼoboʼ yéetel utiaʼal u beet le meyaj ku tsʼaʼabaltiʼoʼ (xokaʼak 2 Timoteo 1:7, 8).

16 Yaan j-xoknáaloʼobeʼ kʼaʼabéet u maas maʼalobkíintik u xookoʼob, u tsikbaloʼob wa u tʼaanoʼob tu táan u maasil. Yanoʼob xaneʼ ku yuʼubikoʼob maʼ tu páajtal u meyajtikoʼob Jéeoba yoʼolal le baʼaxoʼob kʼaastak u beetmoʼob táanil tiʼ u kʼaj óoltikoʼoboʼ. Toʼoneʼ unaj u chúukpajal k-óol k-áantoʼob yéetel yaabilaj u aktáantoʼob jeʼel máakalmáak tiʼ le talamiloʼobaʼ, maʼ xaaneʼ chéen letiʼe baʼax jach kʼaʼabéettiʼoboʼ. Jesuseʼ tu yaʼalaj: «Maʼ kʼaʼabéet j-tsʼak[yaj] tiʼ le máaxoʼob toj u yóoloʼoboʼ, baʼaleʼ kʼaʼabéet tiʼ le máaxoʼob kʼojaʼanoʼoboʼ» (Mat. 9:12).

Unaj k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsil tiʼ le xiiboʼoboʼ

17, 18. 1) ¿Bix jeʼel k-kʼujsik le maʼalob péektsil tiʼ u maasil xiiboʼoboʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ?

17 Toʼoneʼ k-kʼáat ka kʼaʼamak le maʼalob péektsil tumen u maas yaʼabil xiiboʼob ku páajtaloʼ (2 Tim. 3:16, 17). Le oʼolaleʼ, ¿bix jeʼel k-kʼuchul yiknal u maas yaʼabil xiiboʼobeʼ? Letiʼe ka jóokʼkoʼon kʼaʼaytaj teʼ súutukiloʼob kulaʼanoʼob tu yotochoʼob jeʼex le táan u taal u yáakʼabtaloʼ, ken chíinik kʼiin tu jóokʼbal le semanaoʼ wa tu kʼiinil maʼ tu meyajoʼob yoʼolal wa baʼax kʼiinbesajil. Wa ku páajtaleʼ maʼalob ka k-kʼáat wa kulaʼan le taatatsiloʼoboʼ. Yéetel le kʼiin ku páajtaleʼ, unaj k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsil tiʼ le xiiboʼob teʼ tuʼux k-meyajoʼ bey xan tiʼ u yíicham le kiikoʼob maʼatech u meyajtikoʼob Jéeobaoʼ.

18 Maʼ unaj u xuʼulul k-kʼaʼaytaj tiʼ tuláakal máakiʼ, tumen k-ojel le máaxoʼob uts u puksiʼikʼaloʼoboʼ yaan u kʼamkoʼob u jaajil. Yéetel unaj u chúukpajal k-óol k-áant le máaxoʼob taak u maas kaanbaloʼoboʼ. Baʼaleʼ ¿kux túun le xiiboʼob tsʼoʼok u yokjaʼoboʼ? ¿Bix jeʼel k-áantaj utiaʼal ka yanak u maasil xiiboʼob jeʼel u páajtal u beetkoʼob uláakʼ meyajoʼob ichil u kaajal Dioseʼ? Lelaʼ letiʼe baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ.

[Tsolajil]

^ xóot’ol 7 Jeʼex le ku taasik le Anuario de los testigos de Jehová, U Pʼíich Tulumil Kanan yéetel ¡Despertad!

¿Baʼax jeʼel k-núukikeʼ?

• ¿Bix unaj u yáantaʼal le xiiboʼob utiaʼal u tsʼáaikoʼob táanil ichil u kuxtaloʼob u meyajtikoʼob Diosoʼ?

• ¿Bix jeʼel k-áantik le túumbenoʼob u aktáantoʼob le baʼax ku yaʼalik u maasiloʼ?

• ¿Baʼax jeʼel u yáantik jujuntúul xiiboʼob ku yuʼubikoʼob yaan baʼax maʼ tu páajtal u beetkoʼobeʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[Foto yaan teʼ táan juʼun 25]

¿K-ilik wa bix jeʼel k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsil tiʼ le xiiboʼoboʼ?

[Foto yaan teʼ táan juʼun 26]

¿Bix jeʼel k-áantik le máaxoʼob tiʼ k-tsʼáaik xook u aktáantoʼob le talamiloʼoboʼ?