Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

«Cada kʼiineʼ maas uts tin wich in beetik in x-colportorail»

«Cada kʼiineʼ maas uts tin wich in beetik in x-colportorail»

Le baʼaxoʼob k-líiʼsmoʼ

«Cada kʼiineʼ maas uts tin wich in beetik in x-colportorail»

TU JAʼABIL 1886, le Casa Bíblica yaan tu kaajil Allegheny (Pensilvania, Estados Unidos) tu túuxtaj cien u pʼéelel tiʼ le yáax libro La Aurora del Milenio utiaʼal ka bisaʼak tu noj kaajil Chicago (Illinois). Charles Taze Russelleʼ u kʼáat kaʼach ka koʼonok teʼ tuʼux ku koʼonol u maasil libroʼoboʼ. Junpʼéel tiʼ le nojoch tiendaʼob tuʼux ku koʼonol libroʼob tiʼ religioneʼ tu chʼaʼaj u kon le libro La Aurora del Milenio. Baʼaleʼ kaʼapʼéel semana túuxtaʼakeʼ, láaj suʼut tu kaʼatéen teʼ Casa Biblicaoʼ. ¿Baʼaxten?

Tumen juntúul evangélico jach kʼaj óolaʼaneʼ tsʼíikilnaj ka tu yilaj tiaʼan le libroʼob tu tséel le libroʼob u tsʼíibtmoʼ. Tu yaʼalaj: «Wa maʼ ta luʼskeʼex teʼeloʼ, teen yéetel in wéet meyajoʼob ku tsʼíibtikoʼob xan libroʼobeʼ, yaan k-bisik k-libroʼob táanxelil». Utiaʼal maʼ u luʼsaʼal meyaj tiʼeʼ, tu sutaj tuláakal le libro Auroraoʼ. Tsʼoʼoleʼ le máaxoʼob pʼekmil u kaajal Diosoʼ tu beetoʼob u cancelartaʼal tumen le periodicoʼob le baʼaxoʼob u yaʼalmoʼob u jóoʼskoʼob kaʼachoʼ. Le oʼolaleʼ, ¿bix túun úuchik u kʼuchul le libro tiʼ le máaxoʼob táan u kaxtikoʼob u jaajiloʼ?

Lelaʼ páajchaj u beetaʼal yoʼolal u yáantaj le colportoroʼob, jeʼex kʼaj óolaʼanil kaʼach le precursoroʼoboʼ. * Tu jaʼabil 1881, le revista Zionʼs Watch Tower (La Torre del Vigía de Sión) tu kʼáataj u yáantaj mil u túulal máaxoʼob u kʼáat u beet u colportoriloʼob utiaʼal u tʼoxoʼob jóoʼsaʼaniloʼob yéetel utiaʼal u kʼaʼaytajoʼob. Kex maʼ tu chukaj le jaytúul kʼáataʼaboʼ, le tu beetoʼoboʼ tu bisoʼob le u jaajil yéetel u yáantaj le jóoʼsaʼaniloʼob tiʼ yaʼab tuʼuxoʼoboʼ. Le oʼolal utiaʼal u jaʼabil 1897, le colportoroʼoboʼ tu tʼoxoʼob óoliʼ junpʼéel millón libroʼob La Aurora del Milenio. U maas yaʼabil tiʼ letiʼobeʼ ku kuxtaloʼob chéen yéetel le bajux ku tsʼaʼabaltiʼob tumen le máaxoʼob ku kʼamkoʼob junpʼéel librooʼ wa le máaxoʼob tsʼáaik u kʼaabaʼob utiaʼal u kʼamkoʼob le revista Zionʼs Watch Tower mantatsʼoʼ.

¿Máaxoʼob kaʼach ku beetik u colportoriloʼob? Yaan tiʼ letiʼobeʼ táankelmoʼob, yanoʼob xaneʼ tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼob. Yaan xan maʼ tsʼokaʼan u beeloʼobiʼ yéetel yanoʼobeʼ tsʼokaʼan u beeloʼob, baʼaleʼ minaʼan u paalaloʼob, yéetel yaan kʼiineʼ tuláakal junpʼéel familia. Le colportor regularoʼoboʼ ku kʼaʼaytajoʼob bul kʼiin, le auxiliaroʼoboʼ junpʼéel wa kaʼapʼéel hora sáamsamal. Baʼaleʼ maʼ tuláakal máax jeʼel u páajtal u beetik u colportoril yoʼolal kʼojaʼanil wa yoʼolal uláakʼ baʼaleʼ. Le oʼolal tiʼ junpʼéel asamblea yanchaj tu jaʼabil 1906, aʼalaʼab tiʼ tuláakal le máaxoʼob jeʼel u páajtal u beetkoʼoboʼ «maʼ kʼaʼabéet kaʼanchajaʼan u xookoʼobiʼ, maʼ kʼaʼabéet jach yaan u naʼatoʼobiʼ mix ka tʼaanakoʼob jeʼex juntúul angeleʼ».

U jejeláasil máakoʼob tiʼ óoliʼ tuláakal le Luʼumaʼ páajchaj u beetkoʼob. Jeʼex juntúul sukuʼuneʼ tu yaʼaleʼ tu yáamil siete jaʼabeʼ, maʼ xaaneʼ tu pʼataj kex quince mil libroʼob tiʼ u yuumiloʼob naj. Baʼaleʼ letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Maʼ tin beetinba colportoril utiaʼal in konik libroʼobiʼ, baʼaxeʼ utiaʼal in tsʼáaik kʼaj óoltbil u kʼaabaʼ Jéeoba yéetel in kʼaʼaytik u jaajil». Jeʼel tuʼuxak ka xiʼik juntúul colportoreʼ, ku tabik u moots u semillail le maʼalob péektsiloʼ, bey túunoʼ ku yaʼabtal le máaxoʼob xokik le Bibliaoʼ.

Baʼaleʼ u nuuktakil le religionoʼoboʼ maʼ uts tu tʼaanoʼobiʼ, le oʼolal tu mixbaʼalkúuntoʼob yéetel tu yaʼaloʼobeʼ chéen táan u máanoʼob koonol. Le revista Zionʼs Watch Tower tiʼ u jaʼabil 1892, tu yaʼalaj: «U maas yaʼabil le máakoʼoboʼ maʼatech u yilkoʼob bey túuxtbil beetaʼaniloʼob tʼaan tu kʼaabaʼ Yuumtsileʼ, maʼatech u chʼaʼikoʼob en cuentail le kabal óolal ku yeʼeskoʼoboʼ yéetel le bix u tsʼáaik u yóoloʼob u meyajtoʼob Yuumtsiloʼ». Jeʼex u yaʼalik juntúul x-colportoraeʼ, «maʼ chéen chʼaʼabil» le baʼaxoʼob tu aktáantoʼoboʼ. Letiʼobeʼ maases meyajnaj bicicleta tiʼob yéetel xaanaboʼob maʼalobtak utiaʼal u beetkoʼob le meyajoʼ. Tsʼoʼoleʼ wa minaʼan taakʼin tiʼobeʼ ku kʼamkoʼob tak janal yoʼolal le libroʼoboʼ. Ken áakʼabchajkeʼ ku suutoʼob teʼ naj ku rentarkoʼoboʼ, kex jach kaʼanaʼanoʼob ken weenkoʼobeʼ kiʼimak u yóoloʼob. Ka máan kʼiineʼ beetaʼab le «carreta utiaʼal le colportoroʼoboʼ», lelaʼ junpʼéel naj de remolque tu beetoʼob yéetel jach áantajnaj utiaʼal u maas séebtal u binoʼob wa tuʼux yéetel utiaʼal maʼ u jach xuupoʼob. *

Le asamblea beetaʼab tu kaajil Chicago tu jaʼabil 1893, letiʼe yáax tuʼux úuch tʼaan tiʼ le meyaj ku beetik le colportoroʼoboʼ. Tsikbaltaʼab baʼaxoʼob maʼalobtak uchaʼantiʼob, uláakʼ bix jeʼel u páajtal u kʼaʼaytajoʼobeʼ yéetel uláakʼ baʼaxoʼob jach jeʼel u yáantkoʼobeʼ. Juntéenjeakeʼ le sukuʼun Russelloʼ tu yaʼalajtiʼob ka ukʼulnakoʼob tubeel, ka u yukʼoʼob junpʼéel vaso leche kex las 10 jaʼatskab, yéetel wa ooxoleʼ, ka u yukʼoʼob junpʼéel síisis refresco.

Wa juntúul colportor táan u kaxtik yéetel máax u jóokʼol kʼaʼaytajeʼ ku bisik junpʼéel kʼan cinta ken xiʼik teʼ asambleaʼoboʼ. Le túumbenoʼoboʼ ku jóokʼloʼob yéetel le maas úuch káajak u beetik u colportoriloʼoboʼ. Lelaʼ jach kʼaʼabéetchaj u beetaʼal beyoʼ, tumen juntéenjeakileʼ, juntúul x-túumben colportoraeʼ, tu yoʼolal u saajkileʼ tu yaʼalaj tiʼ juntúul koʼolel: «¿Máasaʼ maʼ a kʼáat a chʼaʼ le libroʼobaʼ?». U maʼalobileʼ le koʼoleloʼ tu chʼaʼ le libroʼoboʼ yéetel ka máan kʼiineʼ joʼopʼ u meyajtik xan Dios.

Juntúul sukuʼuneʼ tu yaʼalaj: «¿Baʼax maas maʼalob ka in beete: u seguer in náajal utiaʼal in síik mil dolaroʼob cada jaʼab wa in beetik in colportoril?». Ka aʼalaʼabtiʼ: «Yuumtsileʼ ku kʼamik tu kaʼapʼéelal, baʼaleʼ le baʼax maas jeʼel u taasiktech yaʼab utsiloʼoboʼ letiʼe a jóoʼsik tiempo utiaʼal a meyajtikoʼ». Juntúul x-colportora ku kʼaabaʼtik Mary Hindseʼ ku yaʼalikeʼ u beetik máak u colportorileʼ letiʼe «bix jeʼel u maas áantik máak yaʼabkach máakoʼoboʼ». Alberta Crosbieʼ, juntúul kiik jach suʼlak kaʼachiʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Cada kʼiineʼ maas uts tin wich in beetik in x-colportorail».

Bejlaʼeʼ yaʼab tiʼ u paalal yéetel le máaxoʼob tu kaʼansaj le colportoroʼoboʼ bey xan u yilik u beetkoʼoboʼ. Wa minaʼan mix juntúul colportor wa precursor ichil a familiaeʼ, maʼalob ka a wil a wáantik kex juntúul utiaʼal ka u beetiʼ. Beyoʼ sáamsamaleʼ yaan xan u maas utstal tu yich u beetik u precursoril.

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 5 Ka tsʼoʼok u jaʼabil 1931, le kʼaabaʼ colportoroʼ kʼeʼex yéetel le kʼaabaʼ precursoroʼ.

^ xóot’ol 8 Tiʼ uláakʼ xookeʼ yaan u tsoʼolol bix le remolqueʼobaʼ.

[Uláakʼ baʼax ku tsoʼolol teʼ táan juʼun 32]

«Maʼ kʼaʼabéet kaʼanchajaʼan u xookoʼobiʼ, maʼ kʼaʼabéet jach yaan u naʼatoʼobiʼ mix ka tʼaanakoʼob jeʼex juntúul angeleʼ»

[Foto yaan teʼ táan juʼun 31]

Alfred W. Osei, tu luʼumil Ghana, tu jaʼabiloʼob 1930

[Fotoʼob yaan teʼ táan juʼun 32]

Kaʼanal: Edith Keen yéetel Gertrude Morris, tu luʼumil Inglaterra, kex tu jaʼabil 1918; kabal: Stanley Cossaboom yéetel Henry Nonkes tu luʼumil Estados Unidos, tiaʼanoʼob yiknal junmúuchʼ u cajail libroʼob