Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Taatatsileʼex yéetel paalaleʼex múul tsikbalneneʼex yéetel yaabilaj

Taatatsileʼex yéetel paalaleʼex múul tsikbalneneʼex yéetel yaabilaj

«Cada juntúuleʼ kʼaʼabéet u séeb uʼuyik baʼax ku yaʼalaʼaltiʼ, baʼaleʼ maʼ unaj u séeb tʼaaniʼ mix unaj u séeb pʼuʼujuliʼ.» (SANT. 1:19)

1, 2. U suukileʼ, ¿le taatatsiloʼob yéetel le paalaloʼoboʼ baʼax ku yuʼubikoʼob tu baatsiloʼob, yéetel baʼax talamil ku yantal yaan kʼiin?

TIʼ YAʼAB paalal tu luʼumil Estados Unidoseʼ, kʼáataʼabtiʼob: «Wa ka a wojéelt yaan u kíimil a taataʼob sáamaleʼ, ¿baʼax jeʼel a waʼaliktiʼob bejlaʼeʼ?». U 95% tiʼ letiʼobeʼ maʼ tu chʼaʼchiʼitoʼob le talamil yaantiʼob yéetel u taataʼoboʼ, baʼaxeʼ tu yaʼaloʼob jeʼel u yaʼalikoʼobtiʼobeʼ: «Perdonarteʼex le baʼaloʼob maʼ maʼalob in beetmoʼ» yéetel «jach in yaabiltmeʼex» (Solo para padres, tsʼíibtaʼan tumen Shaunti Feldhahn yéetel Lisa Rice).

2 U suukileʼ le paalaloʼ u yaabiltmaj u taataʼob yéetel le taataʼoboʼ u yaabiltmaj u paalaloʼob. Lelaʼ maases bey u beetik le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ. Baʼaleʼ kex u kʼáat u bisubaʼobeʼ yaan kʼiin ku talamtal u múul tsikbaloʼob. Tak le suuk u múul tsikbaloʼoboʼ yaan baʼaloʼob maʼatech u tsikbaltikoʼob. U suukileʼ, ¿baʼaxoʼob beetik maʼ u múul tsikbal máak? ¿Baʼax jeʼel u yáantaj utiaʼal u múul tsikbal máakeʼ?

Maʼ u náayal a wóoleʼex yéetel yaanal baʼal ka pʼáatak maʼ a múul tsikbaleʼex

‹MANEʼEX TIEMPO› UTIAʼAL A MÚUL TSIKBALEʼEX

3. 1) ¿Baʼaxten yaan familiaʼobeʼ ku talamtal u múul tsikbaloʼob? 2) ¿Baʼaxten le familiaʼob israelitaʼoboʼ maʼ tu talamtal kaʼach u múul máanskoʼob tiempo?

3 Yaʼab familiaʼobeʼ ku talamtal u jóoʼskoʼob tiempo utiaʼal u múul tsikbaloʼob. Baʼaleʼ kaʼacheʼ maʼ beyiʼ. Le israelitaʼoboʼ unaj u kaʼanskoʼob u ley Dios tiʼ u paalaloʼob, Moiseseʼ tu yaʼalaj: «Kaʼans mantatsʼ tiʼ a paalal; kʼaʼajstiʼob jeʼel bix ichil a wotocheʼ, bey tiʼ le bejoʼ, bey xan le ken chilakech bey le ken líiʼkech» (Deu. 6:6, 7). Le paalaloʼ bul kʼiin tiaʼanoʼob yéetel u maamaʼob tu yotochoʼobeʼ wa yéetel u taataʼob teʼ kʼáaxoʼ wa tuʼux ku meyajoʼob. Jach yaan tiempo kaʼach tiʼob utiaʼal u múul antaloʼob yéetel u tsikbaloʼob. Le oʼolal le taatatsiloʼoboʼ ku béeytal u yojéeltikoʼob baʼax kʼaʼabéet tiʼ u paalal, baʼax ku tsʼíiboltkoʼob yéetel bix u modosoʼob. Le paalal xanoʼ ku béeytal u kʼaj óoltikoʼob u taataʼob.

4. ¿Baʼaxten yaʼab familiaʼobeʼ ku talamtal u múul tsikbaloʼob?

4 ¡Bejlaʼeʼ jach tsʼoʼok u kʼexpajal tuláakal baʼal! Tiʼ jujunpʼéel luʼumileʼ jach séeb u káajal u bin xook le mejen paalaloʼ, yaan kʼiineʼ chéen kaʼapʼéel jaʼab yaantiʼob. Yaʼab taatatsil yéetel maamatsil ku jóokʼol meyaj. Le junpʼíit tiempo tiaʼanoʼob yéetel u paalaloʼoboʼ chéen táan u chaʼantaʼal televisión, táan u báaxtaʼal computadora wa celular. U suukileʼ cada juntúul tiʼ le familiaoʼ yaanal baʼax ku beetik bey maʼ láakʼtsiloʼobeʼ. Le familiaʼob beyaʼ óoliʼ maʼatech u múul tsikbaloʼob.

5, 6. Yaʼab taatatsiloʼobeʼ, ¿bix tsʼoʼok u manikoʼob tiempo utiaʼal u yantaloʼob yéetel u paalaloʼob?

5 ¿Jeʼel wa u páajtal a manik tiempo utiaʼal a wantal yéetel a familiaeʼ? (Xok Efesoiloʼob 5:15, 16.) Yaan familiaʼobeʼ ku chʼaʼtuklikoʼob bukaʼaj tiempo ken u chaʼantoʼob televisión wa u meyajtiʼob computadora. Yaan familiaʼob xaneʼ ku yilik u múul jaanloʼob kex juntéen tiʼ junpʼéel kʼiin. Teʼ adoración ich familiaoʼ jeʼel u páajtal u kʼaj óoltikuba le taatatsiloʼob yéetel le paalaloʼoboʼ bey xan u múul xakʼalxoktikoʼob le Bibliaoʼ. Maʼalob u jóoʼsik máak kex junpʼéel hora cada semana utiaʼal leloʼ, baʼaleʼ yaan uláakʼ baʼax kʼaʼabéet. Unaj u tsikbal máak sáamsamal utiaʼal u jeʼekʼabtik u joonajil le múul tsikbaloʼ. Táanil tiʼ u bin le paalal xookoʼ, líiʼseʼex u yóoloʼob yéetel u tekstoil le kʼiinoʼ wa múul payalchiʼineneʼex. Leloʼ jeʼel u beetik uts tiʼob teʼ kʼiinoʼ.

6 Yaan taatatsiloʼobeʼ utiaʼal u máanskoʼob maas yaʼab tiempo yéetel u paalaloʼobeʼ tsʼoʼok u kʼexkoʼob jujunpʼéel baʼaloʼob. Le oʼolal Laura, * yaan kaʼatúul u mejen paalaleʼ, xuʼul u meyaj bul kʼiin. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Kaʼacheʼ chéen pʼelak u sáastaleʼ tuláakal táan u yáalkab utiaʼal u bin meyaj wa utiaʼal u bin xook. Ken suunaken de áakʼab tin wotocheʼ in paalaleʼ táan u weenloʼob: tsʼoʼok u weensaʼaloʼob tumen le máax kanáantkoʼoboʼ. Tumen tin pʼataj le meyaj kin beetkoʼ bejlaʼeʼ k-kuxtal yéetel junpʼíit baʼal, baʼaleʼ maas in wojel bix u tuukul in paalal yéetel baʼax talamil yaantiʼob. Kin wuʼuyik baʼax ku yaʼalikoʼob ken payalchiʼinakoʼob tiʼ Jéeoba, le oʼolal ku páajtal in nuʼuktikoʼob, in líiʼsik u yóoloʼob yéetel in kaʼanskoʼob».

«KʼAʼABÉET [A] SÉEB UʼUYIK BAʼAX KU YAʼALAʼAL»

7. ¿Baʼax maʼ uts tu tʼaan le taatatsiloʼob yéetel le paalaloʼoboʼ?

7 Ka tsʼoʼok u entrevistartikoʼob yaʼab paalaloʼobeʼ, le koʼoleloʼob tsʼíibt le libro Solo para padres, tu yaʼaloʼob uláakʼ baʼax beetik maʼ u múul tsikbal le taatatsiloʼob yéetel u paalaloʼoboʼ: «Le paalaloʼoboʼ tu yaʼaloʼob baʼax maas maʼ uts tu tʼaan tiʼ u taataʼobiʼ: ‹Maʼ tu yuʼubikoʼob baʼax kin waʼalik›». Baʼaleʼ le taatatsiloʼoboʼ láayliʼ bey u yaʼalikoʼob yoʼolal u paalaloʼoboʼ. Le oʼolal utiaʼal u béeytal u múul tsikbaloʼobeʼ tuláakloʼob unaj u yuʼubikoʼob wa u chʼenxikintikoʼob baʼax ku yaʼalik u maasil (xok Santiago 1:19).

8. Le taatatsiloʼoboʼ, ¿bix jeʼel u yuʼubikoʼob baʼax ku yaʼalik u paalaloʼobeʼ?

8 Taatatsileʼex, ¿ka wuʼuyikeʼex wa baʼax ku yaʼalik a paalaleʼex? U jaajileʼ maʼ chéen chʼaʼabil u beetik máak wa kaʼanaʼan yéetel wa ku tuklik maʼ jach kʼaʼanaʼan baʼax ku yaʼalaʼaltiʼiʼ. Baʼaleʼ kex maʼ kʼaʼanaʼan a wilkeʼex baʼax ku yaʼalik a paalaleʼexeʼ, maʼ xaaneʼ utiaʼal letiʼobeʼ jach kʼaʼanaʼan. Le taatatsiloʼob ku «séeb uʼuyik baʼax ku yaʼalaʼaltiʼ[oboʼ]» ku chʼenxikintikoʼob baʼax ku yaʼalik u paalaloʼob yéetel le bix u yaʼalikoʼoboʼ. Ken a wuʼuyeʼex bix u tʼaan yéetel ken a pakteʼex a paalaleʼexeʼ yaan u yáantkeʼex a wileʼex bix u yuʼubikuba bey xan baʼax ku tuklik. Maʼ u tuʼubultech a beetik xan kʼáatchiʼob, tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ «mukul tuukuleʼ bey taamkach jaʼeʼ, baʼaleʼ máax yaan u naʼateʼ u yojel bix u kaxtaʼal» (Pro. 20:5). Le naʼatil yéetel le ojéelaloʼ jach kʼaʼabéet utiaʼal a wojéeltikeʼex baʼax ku tuklik a paalaleʼex yoʼolal baʼaloʼob jach kʼaʼanaʼan.

9. ¿Baʼaxten le paalaloʼoboʼ unaj u yuʼubik u tʼaan u taataʼob?

9 Paalaleʼex, ¿ka wuʼuyikeʼex wa u tʼaan a taataʼex? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «In [...] paal, táan óolt baʼax ku nuʼuktik tiʼ teech a taata, maʼ xan a kʼex óoltik u kaʼansaj a maama» (Pro. 1:8). Kʼaʼajakteʼexeʼ yaabiltaʼaneʼex tumen a taataʼex yéetel chéen táan u kaxtikoʼob a wutsileʼex. Le oʼolal maʼalob ka a wuʼuyeʼex u tʼaanoʼob (Efe. 6:1). Wa ka wuʼuyikeʼex yaabiltaʼaneʼex yéetel suuk a múul tsikbaleʼex yéetel a taataʼexeʼ maas maʼ talam ken a wuʼuyeʼex tʼaaniʼ. Le oʼolaleʼ aʼaleʼex tiʼ a taataʼex baʼax ka tuklikeʼex, beyoʼ maas chéen chʼaʼabil ken u naʼatoʼob bix a tuukuleʼex. Teʼex xaneʼ unaj a wilik a naʼatkeʼex bix u tuukul a taataʼex.

10. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon le baʼax úuch tiʼ Rehoboamoʼ?

10 Táankelem yéetel x-lóoʼbayan, maʼ a jáan beetik baʼax ku yaʼalik a wéet paalileʼex. Maʼ xaaneʼ jeʼel u yaʼalikoʼob baʼax taak a wuʼuyikeʼ, baʼaleʼ maʼ ken u yáantech wa yaan tak u beetiktech kʼaas. Tumen maʼ u yojeloʼob le baʼax u yojel le nukuch máakoʼoboʼ, yaʼab táankelmoʼobeʼ maʼ tu jáan ilkoʼob le talamiloʼob jeʼel u taasik le baʼax ku chʼaʼtuklikoʼoboʼ. Kʼaʼajakteʼex baʼax úuch tiʼ Rehoboam, u paal rey Salomón. Ka beetaʼab reyil tu kaajil Israeleʼ kex maʼ maʼalob le baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen u yéet táankelmiloʼoboʼ, tu beetaj, tu lugar u yuʼubik baʼax ku yaʼalik le yaan u jaʼabiloʼoboʼ. Yoʼolal leloʼ pʼaʼat tumen u maas yaʼabil le israelitaʼoboʼ (1 Rey. 12:1-17). Maʼ a beetkeʼex xan beyoʼ. Jeʼekʼabt a puksiʼikʼaleʼex tiʼ a taataʼex, aʼaleʼextiʼob bix a wuʼuyikabaʼex. Jóoʼseʼex u yutsil u tsolnuʼukoʼob bey xan le naʼatil yaantiʼoboʼ (Pro. 13:20).

11. ¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa le paalaloʼob ku yilkoʼob maʼ tu páajtal u tsikbaloʼob yéetel u taataʼoboʼ?

11 Taatatsileʼex, wa maʼ a kʼáateʼex ka xiʼik a paalaleʼex u kʼáatoʼob áantaj tiʼ u yéet paaliloʼobeʼ, unaj u yilkoʼob jeʼel u páajtal u tsikbaloʼob ta wéeteleʼexeʼ yéetel ka wuʼuyikeʼex baʼax ku yaʼalikoʼob. Juntúul x-chʼúupaleʼ tu yaʼalaj: «Ken in waʼal u kʼaabaʼ juntúul xiʼipaleʼ, ku chiʼichnaktal in taataʼob. Teen xaneʼ kin suʼlaktal yéetel ku pʼáatal maʼ taak in waʼalik mix baʼaliʼ». Uláakʼ x-chʼúupaleʼ tu yaʼalaj: «Yaʼab paalaleʼ uts tu tʼaan ka tsolnuʼuktaʼakoʼob tumen u taataʼob, baʼaleʼ wa le taatatsiloʼob maʼ tu tsʼaatáantikoʼob baʼax ku yaʼalikoʼoboʼ ku binoʼob yiknal juntúul máax jeʼel u beetkeʼ, kex maʼ yaʼab baʼal u yojliʼ». Wa ka wuʼuyikeʼex jeʼel baʼaxak ku yaʼalikteʼex a paalaleʼexeʼ, maʼ xaaneʼ yaan u jeʼekʼabtik u puksiʼikʼaloʼob yéetel yaan u kʼamkoʼob baʼax ka waʼalikeʼex.

«MAʼ UNAJ [A] SÉEB TʼAANIʼ»

12. ¿Baʼax uláakʼ talamkúuntik u múul tsikbal le taatatsiloʼob yéetel le paalaloʼoboʼ?

12 Uláakʼ baʼax talamkúuntik le múul tsikbaloʼ, letiʼe baʼax ku yaʼalik wa ku beetik le taatatsiloʼob ken tsikbaltaʼaktiʼob wa baʼax tumen u paalaloʼoboʼ. Tumen yaʼab baʼaloʼob kʼaastak yaan tu «tsʼook kʼiinoʼo[beʼ]», le taatatsiloʼoboʼ taak u kanáantik u paalaloʼob (2 Tim. 3:1-5). Baʼaleʼ kex le taatatsiloʼob ku tuklikoʼob chéen táan u kanáantik u paalaloʼoboʼ, letiʼobeʼ maʼ xaaneʼ ku yuʼubikoʼob maʼ tu chaʼabal u beetkoʼob mix baʼal.

13. ¿Baʼaxten maʼ unaj u jáan tʼaan le taatatsiloʼoboʼ?

13 Le taatatsiloʼoboʼ maʼalob maʼ u jáan aʼalikoʼob baʼax ku tuklikoʼob. U jaajileʼ maʼ chéen chʼaʼabil maʼ u tʼaan máak wa yaan baʼax talam ku yaʼalaʼaltiʼ tumen u paaliʼ, baʼaleʼ táanil unaj u yuʼubik baʼax ku yaʼalik. Salomón, juntúul máax yaan u naʼateʼ, tu yaʼalaj: «J-maʼ ojéelaj yéetel junpʼéel baʼal suʼtsil u núukaʼal junpʼéel tʼaan wa maʼ tu yuʼubaʼal baʼax ku yaʼalaʼal» (Pro. 18:13). Wa teech maʼ ta jáan pʼuʼujul yéetel ka wuʼuyik baʼax ku yaʼalik a paaleʼ yaan a naʼatik baʼaxten chéen tu «sen tʼaan» (Job 6:1-3). Yaan u páajtal a wáantik a paal wa ka wojéeltik jach baʼax ku yúuchul. Le taatatsiloʼob u yaabiltmaj u paalaloʼoboʼ ku yuʼubik baʼax ku yaʼalikoʼob utiaʼal u páajtal u yáantkoʼob.

14. ¿Baʼaxten «maʼ unaj u séeb tʼaan» le paalaloʼoboʼ?

14 Paalaleʼex, «maʼ unaj [a] séeb tʼaan[eʼexiʼ]» yéetel maʼ unaj a jáan tsʼáaikeʼex juntséelil baʼax ku yaʼalik a taataʼexiʼ, tumen tsʼaʼanoʼob utiaʼal u kaʼansikeʼexoʼob (Pro. 22:6). Maʼ xaaneʼ u aktáantmoʼob le talamil ka aktáantikeʼexoʼ. Tsʼoʼoleʼ yaat u yóoloʼob yoʼolal le baʼaxoʼob maʼ maʼalob u beetmoʼob tu táankelmiloʼoboʼ, le oʼolal maʼ u kʼáatoʼob ka úuchukteʼex xan beyoʼ. A taataʼexeʼ a amigoʼex maʼ a enemigoʼexiʼ. Letiʼobeʼ jeʼel u yáantkeʼexoʼobeʼ maʼ ken u beetoʼobteʼex kʼaas (xok Proverbios 1:5). Eʼeseʼex tsiikil tiʼ a taataʼex yéetel eʼeseʼex jach a yaabiltmeʼexoʼob jeʼex u yaabiltmileʼex letiʼoboʼ. Beyoʼ maʼ talam ken u nuʼukteʼexoʼob «yéetel u kaʼansaj bey xan yéetel u tsolnuʼuk Jéeoba[iʼ]» (Efe. 6:2, 4).

MAʼ «UNAJ [A] SÉEB PʼUʼUJULIʼ»

15. ¿Baʼax kun áantkoʼon utiaʼal maʼ k-pʼuʼujul wa u náaksik k-óol máaxoʼob k-yaabiltmaj?

15 Yaan kʼiineʼ k-uʼuyik ku náaksik k-óol máaxoʼob k-yaabiltmaj. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Colosasoʼ: «Íichamtsileʼex, maʼ u xuʼulul a yaabiltikeʼex a wataneʼex, yéetel maʼ a sen kʼuuxileʼex tu yéeteloʼob. Taatatsileʼex, maʼ a beetkeʼex u kʼuuxil a paalaleʼex, utiaʼal maʼ u yaatal u yóol u puksiʼikʼaloʼob» (Col. 1:1, 2; 3:19, 21). Tiʼ le sukuʼunoʼob yaan Éfesooʼ tu yaʼalaj maʼ u yantaltiʼob «tuláakal u jejeláasil kʼaakʼas kʼuuxilil, pʼujaʼanil, tsʼíikilil, awat tʼaan [yéetel] poochʼil» (Efe. 4:31). Wa ku yantaltoʼon u yich le kiliʼich muukʼ jeʼex chúukaʼan óolal, maʼ u séeb kʼuuxil máak yéetel u controlarkuba máakeʼ maʼ ken k-pʼuʼujul ken k-aktáant talamiloʼob (Gal. 5:22, 23).

16. Jesuseʼ ¿bix tu yáantil u apostoloʼob, yéetel baʼaxten maʼ chéen chʼaʼabiliʼ?

16 Le taatatsiloʼoboʼ jeʼel u páajtal u kaanbaloʼob tiʼ Jesuseʼ. Tuukulnakoʼon bix tu yuʼubiluba tu tsʼook áakʼab táan u cenar yéetel u apostoloʼoboʼ. U yojel kaʼacheʼ maʼ kun xáantaleʼ yaan u muʼyaj yéetel yaan u kíimsaʼal. Chéen jeʼel u nojbeʼenkúuntaʼal u kʼaabaʼ u Taata yéetel jeʼel u salvarkuba wíinik wa ku chúukpajal u yóoleʼ. Baʼaleʼ teʼ áakʼaboʼ le apostoloʼoboʼ, «káaj xan u baʼateltʼantikoʼob máax ichiloʼob ku tuklaʼal letiʼ u maas nojchil». Jesuseʼ maʼ tu kʼeyaj u apostoloʼobiʼ, baʼaxeʼ yéetel yaabilaj tu yáantoʼob u kʼex u tuukuloʼob. Tu kʼaʼajseʼ maʼ pʼaʼat tumen u apostoloʼob ka tu aktáantaj talamiloʼobiʼ. Kex u yojel yaan u túuntaʼal u yóoloʼob tumen Satanaseʼ, Jesuseʼ tu yeʼesaj ku kʼubik u yóol tiʼ letiʼob, le oʼolal tu beetaj junpʼéel núuptʼaan yéeteloʼob (Luc. 22:24-32).

¿Ka wuʼuyik wa baʼax ku yaʼalik a paalal?

17. ¿Baʼax jeʼel u yáantik le paalal utiaʼal maʼ u pʼuʼujuloʼoboʼ?

17 Le paalaloʼoboʼ maʼ unaj u jáan pʼuʼujuloʼob xaniʼ. Maases ken joʼopʼok a táankelemtaleʼ jeʼel a tuklikeʼ ku nuʼuktikech a taataʼob tumen saajkoʼob a jáan beetik baʼax kʼaas. Kex yaan kʼiin bey a wilkoʼ, kʼaʼajaktech ku beetkoʼob tumen u yaabiltmechoʼob. Wa ka wuʼuyik yéetel ka beetik baʼax ku yaʼalikoʼobeʼ, yaan u yilkoʼobeʼ tsʼoʼok u kʼantal a tuukul yéetel jeʼel a beetik baʼax maʼalobeʼ. Beyoʼ maʼ xaaneʼ yaan u chaʼikoʼob a beetik uláakʼ baʼaloʼob. Maas maʼalob ka a wil maʼ a séeb pʼuʼujul. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «J-maʼ ojéelajeʼ ku chaʼik u jíiltaʼal tumen u yaayam, baʼaleʼ j-ojéelajeʼ ku kóolkuba» (Pro. 29:11).

18. Le yaabilajoʼ, ¿bix u yáantaj utiaʼal u múul tsikbal máak?

18 Le oʼolaleʼ taatatsileʼex yéetel paalaleʼex maʼ u lúubul a wóoleʼex wa maʼ tu béeytal a múul tsikbaleʼex jeʼex a kʼáateʼexeʼ. Ilawil a maas maʼalobkíintik bix a tsikbaleʼex yéetel beeteʼex baʼax uts tu tʼaan Dios (3 Juan 4). Teʼ túumben yóokʼol kaaboʼ yaan u pʼáatal maʼ j-kʼebanoʼoniʼ yéetel yaan u béeytal k-múul tsikbal jeʼex unajeʼ. Baʼaleʼ bejlaʼeʼ tuláakal máak ku yaatal u yóol yoʼolal baʼax u beetmaj. Le oʼolaleʼ kʼáateʼex perdón yéetel perdonarneneʼex. Unaj a «múuchʼ pʼáat[leʼex] ich yaabilaj» (Col. 2:2). Le yaabilajoʼ jach yaan u páajtalil, tumen «chúukaʼan u yóol, yéetel ku yeʼesik u yutsil [...], maʼ tu séeb kʼuuxil, maʼ tu kʼaʼajsik le baʼax kʼaas ku beetaʼaltiʼoʼ [...]. Tuláakal baʼal ku muʼyajtik, tuláakal baʼal ku creertik, tuláakal baʼal ku páaʼtik, tuláakal baʼal ku chúukpajal u yóol u muʼyajte» (1 Cor. 13:4-7). Seguernak a weʼeskeʼex yaabilaj utiaʼal u béeytal a múul tsikbaleʼex, tumen leloʼ yaan u kiʼimakkúuntik a wóoleʼex yéetel yaan u nojbeʼenkúuntik Jéeoba.

^ xóot’ol 6 Kʼexaʼan u kʼaabaʼ.