Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Tsʼáa ichil a kuxtal baʼax ku yaʼalik le padrenuestrooʼ (Kaʼa jaats)

Tsʼáa ichil a kuxtal baʼax ku yaʼalik le padrenuestrooʼ (Kaʼa jaats)

«Dios a Taataʼexeʼ u yojel baʼax kʼaʼabéetteʼex.» (MAT. 6:8)

1-3. Juntúul kiikeʼ, ¿bix tu tsʼáajil cuenta Jéeobaeʼ jach u yojel baʼax kʼaʼabéettiʼ?

LANA, juntúul precursora regulareʼ, mix bikʼin kun tuʼubultiʼ le baʼax úuchtiʼ ka bin Alemania tu añoil 2012. Letiʼeʼ tu yilaj bix núukaʼabik tumen Jéeoba kaʼapʼéel baʼaxoʼob tu kʼáataj. Le táan u viajar tiʼ tren utiaʼal u bin teʼ aeropuertooʼ tu kʼáataj tiʼ Jéeoba ka áantaʼak utiaʼal u kʼaʼaytaj tiʼ wa máax. Ka kʼuch teʼ aeropuertooʼ aʼalaʼabtiʼeʼ hasta tuláakʼ kʼiin u jóokʼol le avión tuʼux kun viajaroʼ. Lanaeʼ tu kʼáataj tiʼ Jéeoba ka áantaʼak u kaxt tuʼux u pʼáatal tumen chéen junpʼíit taakʼin pʼaataltiʼ.

2 Jach táant u tsʼoʼokol u orar Lanaeʼ, le ku yuʼubik u tʼaʼanal: «Lana, ¿baʼax ka beetik wayeʼ?». Le máax tʼanoʼ juntúul xiʼipal u yéet xook kaʼachi. Le xiʼipaloʼ táan kaʼach u bin Sudáfrica yéetel bin despedirtbil tumen u maama yéetel u abuela. Le ka tu yojéeltaj u maama yéetel u abuela le xiʼipal baʼax úuch tiʼ Lanaoʼ tu yaʼaloʼobtiʼ ka pʼáatak tu yotochoʼob. Le kaʼatúul koʼoleloʼobaʼ tu kʼáatoʼob tiʼ Lana yaʼab baʼaloʼob tu yoʼolal u religión yéetel baʼaxten ku yaʼalik precursora.

3 Ka sáaschaj tuláakʼ kʼiineʼ, le ka tsʼoʼok u yukʼuloʼobeʼ Lanaeʼ seguernaj u tsoliktiʼob uláakʼ baʼaloʼob tu yoʼolal le Biblia taak kaʼach u yojéeltikoʼoboʼ. Ka tsʼoʼokeʼ Lanaeʼ tu kʼáataj u direccionoʼob utiaʼal ka xiʼik xíimbaltbiloʼob. Lanaeʼ kiʼimak u yóol ka suunaj tu yotoch yéetel láayliʼ táan u beetik u precursoraileʼ. Letiʼeʼ tu tsʼáaj cuentaeʼ uʼuyaʼab u oración tumen Jéeoba, tu yilaj baʼax kʼaʼabéettiʼ yéetel tu yáantaj (Sal. 65:2).

4. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ?

4 Ken jáan úuchuktoʼon wa baʼaxeʼ, u suukileʼ k-jáan kʼáatik u yáantaj Jéeoba yéetel letiʼeʼ kiʼimak u yóol ikil u yuʼubikoʼon (Sal. 34:15; Pro. 15:8). Chéen baʼaleʼ u oracionil le padrenuestrooʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ yaan uláakʼ baʼaloʼob maas kʼaʼanaʼantak unaj k-kʼáatik. Teʼ xookaʼ yaan k-ilik u tsʼook kanpʼéel baʼaxoʼob tu yaʼalaj Jesús ka k-kʼáatoʼ, le baʼaloʼobaʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óol tiʼ Jéeoba (xok Mateo 6:11-13).

«TSʼÁA K-OʼOCH WAAJ UTIAʼAL LE KʼIINAʼ»

5, 6. Kex tumen yaan baʼax k-jaanteʼ, ¿baʼaxten tu yaʼalaj Jesús ka k-kʼáat «k-oʼoch waaj»?

5 Tu oracionil le padrenuestrooʼ Jesuseʼ maʼ tu kaʼansaj ka u kʼáat máak «in woʼoch waajiʼ», baʼaxeʼ tu kaʼansaj ka k-kʼáat «k-oʼoch waaj». Victor, juntúul superintendente tiʼ circuito yaan Áfricaeʼ, ku yaʼalik: «Teen yéetel in wataneʼ k-jach tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba tu yoʼolal le sukuʼunoʼob áantkoʼon sáamsamaloʼ. Toʼoneʼ maʼatech k-chiʼichnaktal tu yoʼolal baʼax ken k-jaante, mix tu yoʼolal bix ken k-boʼot u rentail k-otoch. Teneʼ kin kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáant le sukuʼunoʼob áantkoʼon utiaʼal maʼ u lúubul u yóoloʼob kex istikyaj u náajaltikoʼob junpʼíit taakʼinoʼ».

6 Maʼ xaaneʼ toʼoneʼ yaan baʼax k-jaante, pero yaʼab tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ minaʼan baʼal u jaantoʼob. Tsʼoʼoleʼ yaan xan jujuntúuloʼobeʼ ku yúuchul nukuch loobiloʼob tuʼux kajaʼanoʼob. Maʼ chéen unaj k-orar tu yoʼolal le sukuʼunoʼobaʼ, unaj k-áantkoʼob. Maʼ xaaneʼ jeʼel u páajtal k-áantkoʼob yéetel le baʼaxoʼob yaantoʼonoʼ. Jeʼel u páajtal xan k-tsʼáaik donacionoʼob utiaʼal ka áantaʼak le sukuʼunoʼob tuʼux uchaʼan nojoch loobiloʼoboʼ (1 Juan 3:17).

7. ¿Baʼax tu yaʼalaj Jesús utiaʼal u kaʼansik ‹maʼ unaj k-sen chiʼichnaktal yoʼolal u kʼiinil sáamaliʼ›?

7 Ka tsʼoʼok u kaʼansik Jesús u oracionil le padrenuestooʼ tu yaʼalaj maʼ unaj k-chʼíikil k-kaxt chéen ayikʼaliloʼobiʼ. Letiʼeʼ tu yaʼaleʼ Dioseʼ ku vestirtik tak u looliloʼob kʼáax, ka túun tu yaʼalaj: «¿Maʼ wa maas jeʼel u vestirtikeʼexeʼ, máakeʼex junpʼíit a fejeʼex? Le oʼolaleʼ, junpuliʼ maʼ a sen chiʼichnaktaleʼex ka a waʼaleʼex: [...] ‹¿baʼax ken k-búukinte?›». Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj xan: «Junpuliʼ maʼ a sen chiʼichnaktaleʼex yoʼolal u kʼiinil sáamal» (Mat. 6:30-34). Toʼoneʼ maʼ unaj k-sen chiʼichnaktal yoʼolal le baʼaxoʼob kun kʼaʼabéettaltoʼon utiaʼal uláakʼ kʼiinoʼoboʼ. Baʼaxeʼ unaj u kiʼimaktal k-óol yéetel le baʼaxoʼob yaantoʼon utiaʼal k-máansik le kʼiinoʼ. Por ejemploeʼ maʼ kʼaas ka k-kʼáat tiʼ Jéeoba junpʼéel tuʼux k-kajtaliʼ, junpʼéel meyaj jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal k-mantenert k-familiaeʼ yéetel naʼatil utiaʼal k-chʼaʼtuklik tubeel bix ken k-tsʼakbil. Chéen baʼaleʼ yaan uláakʼ baʼaloʼob maas kʼaʼabéettak unaj k-kʼáatik ken orarnakoʼon.

8. ¿Baʼax ku kʼaʼajsiktoʼon ka tu yaʼalaj Jesús tsʼáatoʼon le waaj utiaʼal le kʼiinaʼ? (Ilawil le foto yaan tu káajbal le xookaʼ.)

8 Le tʼaan «tsʼáa k-oʼoch waaj utiaʼal le kʼiinaʼ», ku kʼaʼajsik xan toʼon le uláakʼ baʼax tu yaʼalaʼ: «Maʼ chéen yéetel waaj unaj u kuxtal wíinikiʼ, baʼaxeʼ tak yéetel tuláakal tʼaan ku jóokʼol tu chiʼ Jéeoba» (Mat. 4:4). Lelaʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ unaj k-orar tiʼ Jéeoba utiaʼal maʼ u xuʼulul u kaʼanskoʼon yéetel utiaʼal maʼ k-náachtal tiʼ letiʼ.

«PERDONART K-PʼAAX»

9. ¿Baʼaxten ken kʼebanchajak máakeʼ bey ka u pʼaxubaeʼ?

9 Jesuseʼ tu yaʼalaj xan: «Perdonart k-pʼaax». Uláakʼ juntéenjeak xaneʼ tu yaʼalaj: «Perdonart k-kʼebanoʼob» (Mat. 6:12; Luc. 11:4). Letiʼeʼ tu yaʼalaj le tʼaanoʼobaʼ tumen ken kʼebanchajkoʼoneʼ bey ka yanak k-pʼaaxeʼ. Tu añoil 1951, le revista U Pʼíich Tulumil Kanan ich inglesoʼ tu yaʼaleʼ ken kʼebanchajkoʼoneʼ bey ka yanak k-pʼaax tiʼ Jéeobaeʼ. Toʼoneʼ k-aʼalmaj k-yaabiltik yéetel k-uʼuyik u tʼaan Jéeoba. Bey túunoʼ ken kʼebanchajkoʼon tu contra Dioseʼ, maʼ táan k-tsʼoʼokbesik le baʼax k-aʼalmoʼ. Le revistaoʼ tu yaʼalaj xaneʼ wa Jéeoba u kʼáateʼ jeʼel u xuʼulul u biskuba junpuliʼ t-éeteleʼ. Tu yaʼalaj xan: «Ken kʼebanchajak máakeʼ ku yeʼesik maʼ u yaabiltmaj Diosiʼ» (1 Juan 5:3).

10. ¿Baʼaxten ku páajtal u perdonartik k-kʼeban Jéeoba, yéetel baʼax unaj k-beetik xan toʼon?

10 Jach k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba úuchik u túuxtik u Hijo kíimil t-oʼolal utiaʼal u perdonartaʼal k-kʼebanoʼob. Toʼoneʼ sáamsamal kʼaʼabéet k-perdonartaʼal tumen Jéeoba. Jesuseʼ tsʼoʼok maas tiʼ dos mil años kíimik, pero tak bejlaʼa k-jóoʼsik u yutsil u kuxtal tu kʼuboʼ. Toʼoneʼ mantatsʼ unaj k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba yoʼolal le nojoch siibal tu tsʼáajtoʼonoʼ. Mix juntúul tiʼ toʼon jeʼel u páajtal kaʼach u tsʼáaik u kuxtal utiaʼal k-jáalkʼabtaʼal tiʼ le kʼeban yéetel tiʼ le kíimiloʼ (xok Salmo 49:7-9 yéetel 1 Pedro 1:18, 19). Le tʼaan «perdonart k-kʼebanoʼob» ku chíikpajal tu oracionil le padrenuestrooʼ ku kʼaʼajsiktoʼoneʼ tiʼ tuláakloʼon kʼaʼabéet u kuxtal Jesús tu kʼuboʼ. Ku kʼaʼajsik xan toʼoneʼ ken orarnakoʼoneʼ unaj k-kʼáatik ka perdonartaʼak u kʼeban tuláakal le sukuʼunoʼoboʼ tumen Jéeobaeʼ bey u kʼáat ka k-beetoʼ. Ichil lelaʼ táakaʼan k-séeb perdonartik le baʼaxoʼob maʼ maʼalobtak ku beetiktoʼon le sukuʼunoʼoboʼ. U suukileʼ maʼ jach nuuktak le baʼaxoʼob ku beetaʼaltoʼon tumen le sukuʼunoʼoboʼ, pero wa k-perdonartikoʼobeʼ k-eʼesik k-yaabiltmoʼob. Beyoʼ k-eʼesik xan nojoch baʼal k-ilik u perdonartikoʼon Jéeoba (Col. 3:13).

Wa a kʼáat ka u perdonartech Dioseʼ, unaj xan a kanik perdonar (Ilawil xóotʼol 11)

11. ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-perdonartik k-sukuʼunoʼob?

11 Tumen j-kʼeban máakoʼoneʼ, ku talamtal k-perdonartik le baʼaxoʼob ku beetaʼaltoʼonoʼ (Lev. 19:18). Wa ku joʼopʼol k-tsikbaltik tiʼ u maasil sukuʼunoʼob le baʼaxoʼob ku beetaʼaltoʼonoʼ, jeʼel u yoksikuba uláakʼ sukuʼunoʼob teʼ problemaoʼ yéetel jeʼel u beetik u jatskuba le múuchʼuliloʼ. Wa k-chaʼik u maas nojochtal le problemaoʼ, yaan k-eʼesik mix baʼal u biilal úuchik u túuxtik u Hijo Dios kíimil t-oʼolal yéetel maʼ ken k-kʼam le utsiloʼob ku taaskoʼ (Mat. 18:35). Wa maʼ t-perdonartik k-sukuʼunoʼobeʼ, Jéeobaeʼ maʼ ten u perdonartoʼon xan (xok Mateo 6:14, 15). Wa k-kʼáat ka u perdonartoʼon Jéeobaeʼ, unaj k-beetik chéen baʼax uts tu tʼaan (1 Juan 3:4, 6).

«MAʼ A CHAʼIK K-LÚUBUL TIʼ BAʼAX KʼAAS»

12, 13. 1) ¿Baʼax úuch ka tsʼoʼok u yokjaʼ Jesús? 2) ¿Baʼaxten maʼ unaj k-culpartik yaanal máak wa k-lúubul tiʼ junpʼéel túuntajiʼ? 3) ¿Baʼax tu yeʼesaj Jesús úuchik u chúukpajal u yóol?

12 Le tʼaanoʼob «maʼ a chaʼik k-lúubul tiʼ baʼax kʼaas» ku chíikpajal tu oracionil le padrenuestrooʼ ku kʼaʼajsiktoʼon baʼax úuch tiʼ Jesús ka tsʼoʼok u yokjaʼ. U kiliʼich muukʼ Dioseʼ tu beetaj u bin Jesús teʼ desierto «utiaʼal ka túuntaʼak u yóol tumen le Kʼaasilbaʼaloʼ» (Mat. 4:1; 6:13). ¿Baʼaxten tu chaʼaj Jéeoba u túuntaʼal u yóol Jesús? Jéeobaeʼ tu túuxtaj Jesús way Luʼum utiaʼal u yeʼesik maʼ jaaj le baʼax aʼalaʼab le ka tu tsʼáajuba Adán yéetel Eva tu contra u gobernacionoʼ. Le baʼax úuchaʼ tu beetaj u tuklaʼal yaʼab baʼaloʼob tu yoʼolal Dios. Ichil le baʼaloʼobaʼ táakaʼan le kʼáatchiʼobaʼ: ¿Maʼ wa maʼalob bix úuchik u beetaʼal wíinik tumen Jéeobaiʼ? Juntúul máax perfectoeʼ, ¿jeʼel wa u chúukpajal u yóol tiʼ Jéeoba wa ka túuntaʼak u yóol tumen Satanaseʼ? ¿Maas wa jeʼel u bin utsil tiʼ wíinik wa ka u gobernartuba tu juunaleʼ? (Gén. 3:4, 5). Maʼ tun xáantaleʼ yaan u núukaʼal le kʼáatchiʼobaʼ, le ken úuchuk lelaʼ tuláakal wíinik yéetel le angeloʼoboʼ yaan u tsʼáaikoʼob cuenta chéen Jéeoba maʼalob u gobernar.

13 Jéeobaeʼ kiliʼich, le oʼolaleʼ mix juntéen ku túuntik u yóol máak yéetel baʼaloʼob kʼaastak. Satanás túuntik u yóol máak (Mat. 4:3). Letiʼeʼ jejeláas baʼaxoʼob ku beetik utiaʼal u túuntik k-óol. Chéen baʼaleʼ cada juntúul tiʼ toʼon unaj u chʼaʼtuklik wa yaan u chaʼik u lúubul tiʼ le túuntajoʼ wa maʼ (xok Santiago 1:13-15). Ka túuntaʼab u yóol Jesús tumen Satanaseʼ, letiʼeʼ meyajnajtiʼ le Biblia utiaʼal maʼ u lúubul tiʼ le túuntajoʼ. Jesuseʼ chúukpaj u yóol tiʼ Dios. Chéen baʼaleʼ Satanaseʼ maʼ tu pʼataj chéen beyoʼ, baʼaxeʼ tu páaʼtaj «uláakʼ súutukil maas maʼalob» utiaʼal u kaʼa túuntik u yóol Jesús (Luc. 4:13). Pero kex tu kaxtaj uláakʼ baʼax u beet Satanás utiaʼal u túuntik u yóoleʼ, Jesuseʼ mantatsʼ tu yuʼubaj u tʼaan Dios. Letiʼeʼ tu yeʼeseʼ juntúul máak minaʼan u kʼebaneʼ jeʼel u páajtal u chúukpajal u yóol tiʼ Dios kex jejeláas bix ka túuntaʼak u yóoleʼ. Satanaseʼ tak bejlaʼa táan u yilik bix jeʼel u túuntik k-óol utiaʼal u xuʼulul k-meyajtik Jéeobaeʼ.

14. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ junpʼéel túuntaj óol?

14 Le baʼaxoʼob aʼalaʼab tu contra u gobernación Jéeoba tu jardinil Edenoʼ todavía maʼ láaj eʼesaʼak wa jaajiʼ. Yoʼolal lelaʼ Jéeobaeʼ ku chaʼik u túuntaʼal k-óol tumen Satanás. Pero Jéeobaeʼ maʼ tu «chaʼik k-lúubul tiʼ baʼax kʼaas». Letiʼeʼ u yojel jeʼel u chúukpajal k-óol tiʼ letiʼeʼ yéetel ku yáantkoʼon. Chéen baʼaleʼ mix juntéen ku obligarkoʼon k-beet baʼax ku yaʼalik, baʼaxeʼ ku chaʼik k-yéeyik baʼax ken k-beete. Letiʼeʼ ku chaʼik k-eʼesik wa yaan u chúukpajal k-óol wa maʼ. Utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ junpʼéel túuntaj óoleʼ yaan kaʼapʼéel baʼaloʼob unaj k-beetik: k-pʼáatal naatsʼ tiʼ Jéeoba yéetel k-kʼáatiktiʼ ka u yáantoʼon. ¿Bix u yáantkoʼon Jéeoba utiaʼal maʼ u túuntaʼal k-óol?

Maʼ u xuʼulul a biskaba yéetel Dios yéetel tsʼáa a wóol kʼaʼaytaj (Ilawil xóotʼol 15)

15, 16. 1) ¿Tiʼ baʼax uláakʼ túuntajiloʼob unaj k-kanáantikba? 2) ¿Tiʼ máax yaan u culpail k-lúubul tiʼ baʼax kʼaas?

15 Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon u kiliʼich muukʼ utiaʼal u yáantkoʼon baʼateʼel tu contra le túuntajoʼob ku tsʼáaik Satanasoʼ. Tsʼoʼoleʼ u tsʼaamajtoʼon xan le Biblia bey xan le múuchʼulil utiaʼal u yáantkoʼon k-il bix jeʼel k-kanáantikbaoʼ. Jujunpʼéel tiʼ le túuntajoʼob ku yaʼalik Dios ka k-kanáantba tiʼoboʼ táakaʼan k-xuʼuxupik k-taakʼin, k-tiempo yéetel k-muukʼ tiʼ baʼaloʼob maʼ kʼaʼabéettoʼoniʼ. Espen yéetel Janneeʼ kajaʼanoʼob Europa, teʼ luʼumilaʼ jach yaan u modoil u kuxtal máakiʼ. Letiʼobeʼ xáanchaj táan u beetik u precursoriloʼob tiʼ junpʼéel múuchʼulil tuʼux kʼaʼabéet áantaj. Chéen baʼaleʼ tu pʼatoʼob tumen anchaj juntúul u chan hijoʼob yéetel ka máan kʼiineʼ anchaj xan juntúul u chan hijaʼob. Le sukuʼunoʼ ku yaʼalik: «Toʼoneʼ k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon utiaʼal maʼ u chaʼik k-lúubul tiʼ junpʼéel túuntajil tumen bejlaʼeʼ maʼ tu páajtal k-máansik yaʼab tiempo yéetel le sukuʼunoʼob jeʼex kaʼachoʼ. Mantatsʼ k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon utiaʼal maʼ u xuʼulul k-bisikba tu yéetel bey xan utiaʼal u seguer k-beetik tuláakal le ku páajtal teʼ kʼaʼaytajoʼ».

16 Uláakʼ baʼax yéetel ku túuntaʼal k-óoleʼ letiʼeʼ pornografíaoʼ. Wa k-lúubul tiʼ le túuntaj óolaʼ maʼ tu páajtal k-aʼalik wa u culpa Satanás. ¿Baʼaxten? Tumen mix Satanás mix le yóokʼol kaab jeʼel u páajtal u obligarkoʼon k-beet wa baʼax wa maʼ k-káatiʼ. Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ tsʼoʼok u lúubloʼob tiʼ lelaʼ tumen tsʼoʼok u máanskoʼob tu tuukuloʼob baʼaloʼob maʼ maʼalobtakiʼ. Chéen baʼaleʼ yaʼab sukuʼunoʼob xaneʼ maʼ tu chaʼajoʼob u lúubloʼob tiʼ baʼax kʼaasiʼ, leloʼ ku yeʼesikeʼ tak toʼon jeʼel u páajtal u chúukpajal k-óoleʼ (1 Cor. 10:12, 13).

«KANÁANTOʼON TIʼ LE J-KʼASAʼANOʼ»

17. 1) ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼáat ka u kanáantoʼon Jéeoba tiʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ? 2) ¿Bix ken k-uʼuyba maʼ kun xáantal?

17 ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼáat ka u kanáantoʼon Jéeoba tiʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ? Toʼoneʼ mantatsʼ unaj k-kʼaʼajsik ‹maʼ yóokʼol kaabiloʼoniʼ› yéetel maʼ unaj ‹k-yaabiltik le yóokʼol kaaboʼ mix le baʼaloʼob yanoʼoboʼ› (Juan 15:19; 1 Juan 2:15-17). Maʼ kun xáantaleʼ jach yaan u kiʼimaktal k-óol ken xuʼulsaʼak Satanás yéetel u kʼasaʼan yóokʼol kaab tumen Jéeoba. Chéen baʼaleʼ mientras u kʼuchul le kʼiin jeʼeloʼ unaj k-kʼaʼajsikeʼ Satanaseʼ «jach pʼujaʼan tumen u yojel chéen junpʼíit kʼiin pʼaataltiʼ». Letiʼeʼ táan u kaxtik baʼax u beet utiaʼal u xuʼulul k-meyajtik Jéeoba. Le oʼolaleʼ maʼ unaj u xuʼulul k-orar tiʼ Jéeoba utiaʼal ka u kanáantoʼoniʼ (Apo. 12:12, 17).

18. ¿Baʼax unaj a beetik wa a kʼáat kuxtal tiʼ junpʼéel Luʼum tuʼux minaʼan Satanás?

18 ¿A kʼáat wa antal tiʼ junpʼéel Luʼum tuʼux minaʼan Satanás? Wa beyoʼ seguernak a orar utiaʼal ka taalak u Reino Dios, utiaʼal ka kiliʼichkúuntaʼak u kʼaabaʼ yéetel ka beetaʼak baʼax u kʼáat way Luʼumeʼ. Confiarnen mantatsʼ tiʼ Jéeoba tumen letiʼeʼ yaan u kanáantkech yéetel yaan u tsʼáaiktech tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u chúukpajal a wóol. Tsʼáa ichil a kuxtal le baʼax ku yaʼalik u oracionil le padrenuestrooʼ.