Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

U TSIKBALIL U KUXTAL SUKUʼUNOʼOB

U bendición Jéeobaeʼ tsʼoʼok u taasikten kiʼimak óolal

U bendición Jéeobaeʼ tsʼoʼok u taasikten kiʼimak óolal

SÍIJEN tu añoil 1927 tu chan kaajil Wakaw, naatsʼ tiʼ Saskatchewan (Canadá). In papá yéetel in maamaeʼ anchaj kantúul u hijoʼob yéetel óoxtúul u hijaʼob, le oʼolal suuk in wilik yaʼab máakoʼob tin wotoch.

Toʼoneʼ kuxlajoʼon tu kʼiinil le óotsilil anchaj tu añoiloʼob 1930. Maʼ ayikʼaloʼoniʼ, pero mix juntéen tu bineltaj toʼon mix baʼal. Teʼ granja yaantoʼon kaʼachoʼ yaan x-kaaxoʼobiʼ yéetel juntúul vaca, le oʼolaleʼ maʼatech u pʼáatal minaʼantoʼon jeʼ, leche, crema, queso yéetel mantequilla. Yaʼab meyaj yaantoʼon kaʼachi tumen kʼaʼabéet k-atendertik le baʼalcheʼoboʼ yéetel k-beetik uláakʼ meyajoʼob.

Jach uts tin tʼaan in kʼaʼajsik le kʼiinoʼob jeʼeloʼ. Kʼajaʼanteneʼ óoliʼ tu mesil septiembre tak diciembreeʼ in papaeʼ ku bisik u kon teʼ noj kaaj le baʼaxoʼob k-beetik teʼ granjaoʼ, ken suunak kaʼacheʼ ku taasik junpʼéel caja chuup yéetel manzana. Tak bejlaʼa kin kʼaʼajsik bix u kiʼiboktal le naj yéetel u book le manzanaoʼ. ¡Jach ku kiʼimaktal k-óol kaʼach ken k-jaant le manzanaoʼ!

K-KʼAJ ÓOLTIK JÉEOBA

Seis años yaanten ka káaj u xokik le Biblia in papá yéetel in maamaoʼ. Paʼatik in tsikbaltikteʼex bix úuchik. Johnny, le yáax chaambal anchaj tiʼ in maamaoʼ, maʼ úuch síijik ka kíimiʼ. In papá yéetel in maamaeʼ jach yaachaj u yóoloʼob, le oʼolal tu kʼáatoʼob tiʼ le sacerdote tuʼux yaan u pixan Johnnyoʼ. Le sacerdoteoʼ tu yaʼalaj tiʼ in maamaeʼ como maʼ tsʼaʼab u yokjaʼ antes u kíimileʼ maʼ bin u pixan kaʼaniʼ. Pero tu yaʼaleʼ wa ka boʼotaʼakeʼ jeʼel u páajtal u orar utiaʼal u bin kaʼan u pixan Johnnyeʼ. Techeʼ, ¿bix jeʼel a wuʼuyikaba wa ka aʼalaʼaktech lelaʼ? In papá yéetel in maamaeʼ maas lúub u yóoloʼob le oʼolal maʼ tu kaʼa tʼanoʼob le sacerdoteoʼ. Kex beyoʼ maʼ xuʼul u tuklikoʼob tuʼux tsʼoʼok in sukuʼuniʼ.

Junpʼéel kʼiineʼ in maamaeʼ tu kaxtaj le folleto ¿Dónde están los muertos?, beetaʼan tumen u j-jaajkunajoʼob Jéeobaoʼ. Tumen jach taak u yojéeltik u núukil le kʼáatchiʼoʼ tu láaj xokaj le folletooʼ yéetel ka uʼul in papá tu meyajeʼ, tu yaʼalajtiʼ: «¡Tsʼoʼok in wojéeltik tuʼux yaan Johnny! Táan u wenel, pero yaan u kʼuchul u kʼiinil u yajal». Teʼ tardeoʼ in papaeʼ tu láaj xokaj xan le folletooʼ. Jach líikʼ u yóoloʼob tumen tu kanoʼobeʼ yaan u kʼuchul u kʼiinil u kaʼa kuxkíintaʼal le kimenoʼoboʼ (Ecl. 9:5, 10; Bax. 24:15).

Jach kiʼimakchaj k-óol yoʼolal baʼax tu kanaj in papá yéetel in maamaoʼ yéetel tu beetaj u kʼexpajal k-kuxtal. Letiʼobeʼ káaj u xokikoʼob le Biblia yéetel le j-Jaajkunajoʼoboʼ yéetel káaj u binoʼob teʼ múuchʼulil yaan Wakawoʼ, le sukuʼunoʼob ku binoʼob teʼeloʼ maases Ucrania u taaloʼob. Maʼ xáanchajeʼ ka káaj u jóokʼloʼob kʼaʼaytaj.

Maʼ úuch tiʼ lelaʼ binoʼon kajtal tu kaajil Columbia Británica. Le sukuʼunoʼoboʼ yéetel kiʼimak óolal tu kʼamoʼon teʼ múuchʼuliloʼ. Kʼajaʼanten bix jatsʼutsil k-líiʼsikba yéetel u xookil U Pʼíich Tulumil Kanan ku xakʼaltaʼal utiaʼal domingooʼ. Jujunpʼíitil úuchik u bin k-maas yaabiltik Jéeoba bey xan le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Toʼoneʼ t-ileʼ Jéeobaeʼ táan u bendecirkoʼon yéetel jach yanchaj kiʼimak óolal ichiloʼon.

Tumen chichnoʼon todavíaeʼ k-sajaktal k-tsikbalt tiʼ u maasil baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Teen, yéetel Eva in wíitsʼineʼ, k-líiʼsikba yéetel le demostración kun meyaj utiaʼal u yúuchul kʼaʼaytaj teʼ mesoʼ yéetel k-máansik tu Muchʼtáambalil Kʼaʼaytaj. Kex suʼlakoʼon kaʼacheʼ, úuchik k-beetik lelaʼ tu yáantoʼon utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj.

Kex chichnoʼon kaʼacheʼ jach uts t-tʼaan u pʼáatal t-otoch le sukuʼunoʼob táan u xupkubaʼob u meyajtoʼob Jéeobaoʼ. Jeʼex ken xíimbaltaʼak kaʼach le múuchʼulil tumen Jack Nathan, le superintendente tiʼ circuitooʼ, uts t-tʼaan kaʼach ka pʼáatak t-otoch. * Jach jatsʼuts k-uʼuyik u tsikbaltik experienciaʼob yéetel ikil u líiʼsik k-óoleʼ tu beetaj u maas taaktal k-meyajtik Jéeoba.

Juntéenjeakeʼ tin tuklaj: «Ken nojochchajkeneʼ in kʼáat in meyajt Jéeoba jeʼex le sukuʼun Nathanoʼ». Bejlaʼeʼ tsʼoʼok in tsʼáaik cuentaeʼ le sukuʼunoʼ tu tsʼáajten junpʼéel maʼalob ejemplo, leloʼ tu beetaj in kʼubik in kuxtal utiaʼal in maas meyajtik Jéeoba. Le ka tu tsʼáajten 15 añoseʼ tsʼokaʼaniliʼ in chʼaʼtuklik in maas meyajtik Jéeobaeʼ. Teen yéetel Evaeʼ okjaʼanajoʼon 1942.

KU KʼAʼABÉETTAL K-EʼESIK WA NOJOCH K-FE

Le táan le Segunda Guerra Mundialoʼ, le máakoʼoboʼ pʼáat jach u yaabiltmaj le luʼum tuʼux kajaʼanoʼoboʼ. Teʼ escuela tuʼux k-bin xookoʼ le maestra Scottoʼ jach u pʼekmaj le j-Jaajkunajoʼoboʼ. Letiʼeʼ tu jóoʼsaj teʼ escuela óoxtúul in wíitsʼinoʼoboʼ tumen maʼ tu yóotoʼob u saludartoʼob le banderaoʼ. Tsʼoʼoleʼ tʼaanaj xan yéetel in maestraeʼ ka tu yaʼalajtiʼ ka jóoʼsaken teʼ escuelaoʼ. In maestraeʼ tu yaʼalajtiʼeʼ kajaʼanoʼon tiʼ junpʼéel luʼumil tuʼux jeʼel u páajtal u chʼaʼtuklik máak tu juunal wa yaan u táakpajal tiʼ baʼaloʼob yaan yil yéetel u saludartaʼal le banderaoʼ. Kex táan u sen aʼalaʼaltiʼ tumen le maestra Scott ka u jóoʼsen teʼ escuelaoʼ, letiʼeʼ tu yaʼalajtiʼ: «Teen kin ilik wa yaan in jóoʼsik».

Ka túun núukaʼabtiʼ tumen le maestra Scottoʼ: «Maʼ jaajiʼ. Wa maʼ ta jóoʼsik Melita teʼ escuelaoʼ, kin denunciarkech». In maestraeʼ tu yaʼalaj tiʼ in papá yéetel tiʼ in maamaeʼ kex maʼ u kʼáateʼ yaan u jóoʼsken teʼ escuelaoʼ wa maʼeʼ yaan u luʼsaʼal meyaj tiʼ. Kex jóoʼsaboʼon teʼ escuelaoʼ t-ilaj bix jeʼel u páajtal u seguer k-xook t-otocheʼ. Maʼ sen úuch tiʼ leloʼ binoʼon kajtal táanxel tuʼux, kex 30 kilómetros yanil teʼ tuʼux kajaʼanoʼon kaʼachoʼ. Teʼeloʼ páajchaj k-kaʼa bin escuela.

Le táan le guerraoʼ prohibirtaʼab u meyajtoʼon le publicacionoʼoboʼ, le oʼolaleʼ chéen le Biblia ku meyajtoʼon kaʼachoʼ. Lelaʼ tu yáantoʼon utiaʼal k-kʼaj óoltik tubeel le Bibliaoʼ yéetel jach t-kanaj bix jeʼel u meyajtoʼon utiaʼal kʼaʼaytik le Reinooʼ. Tsʼoʼoleʼ tu yáantoʼon xan utiaʼal ka kuxlakoʼon jeʼex uts tu tʼaan Jéeobaeʼ yéetel t-ilaj xan bix u kanáantkoʼon.

KIN KʼUBKINBA IN MEYAJT JÉEOBA

Tin ganartaj yaʼab premioʼob tumen jach in wojel kʼoos

Teen yéetel Evaeʼ t-káajsaj k-beetik k-precursorail chéen pʼel jóokʼikoʼon escuela. Ka káajeʼ kin meyaj kaʼach tiʼ junpʼéel nojoch tienda. Ka tsʼoʼokeʼ binen seis meses tiʼ junpʼéel curso tuʼux ku kaʼansaʼal kʼoos, lelaʼ junpʼéel baʼal uts tin wich in beetik kaʼach tin wotoch. Utiaʼal in boʼotik le cursooʼ kin meyaj kaʼach kaʼapʼéel kʼiiin tiʼ junpʼéel sala de belleza tsʼoʼoleʼ kin tsʼáaik xan curso kaʼatéen tiʼ junpʼéel mes.

Tu añoil 1955, tin chʼaʼtuklaj in bin teʼ asambleaʼob kun beetbil tu kaajil Nueva York (Estados Unidos) yéetel Núrembergoʼ (Alemania), le asambleaaʼ kun kʼaabaʼtik «Reino triunfante». Chéen baʼaleʼ táanil tiʼ in bin Nueva Yorkeʼ tin kʼaj óoltaj le sukuʼun Nathan Knorroʼ. Letiʼ yéetel u yataneʼ tiʼ ku meyajoʼob tu Betelil Nueva Yorkeʼ pero taaloʼob tiʼ junpʼéel asamblea beetaʼab Vancouver (Canadá). U yatan le sukuʼunoʼ tu yaʼalajten ka in xáacheʼte, le sukuʼunoʼ jach jatsʼuts tu yilil bix pʼáatik, le oʼolal taakchaj u kʼaj óoltiken. Ka tsikbalnajen tu yéeteleʼ tin waʼalajtiʼeʼ yaan in bin Nueva York táanil tiʼ in bin Alemania. Letiʼ túuneʼ tu invitarten meyaj nueve días tu Betelil Brooklyn.

Le viaje tin beetaʼ tu kʼexaj in kuxtal. Tu kaajil Nueva Yorkeʼ tin kʼaj óoltaj juntúul xiʼipal ku kʼaabaʼtik Theodore Jaracz. Maʼ sen úuch in kʼaj óolteʼ tu kʼáatajten: «¿Precursoraech wa?». Teen túuneʼ tin waʼalajtiʼ: «Maʼatech». Chéen baʼaleʼ LaVonne, in amigaeʼ, tu yaʼalajtiʼ: «Precursora». Theodore túuneʼ tu yaʼalaj: «Bueno, ¿máax túun aʼalik u jaajil?». Teen túuneʼ tin waʼalajtiʼeʼ tumen yaan in bin teʼ asambleaoʼ tin xulaj in beetik in precursorail, pero ken suunakeneʼ kin kaʼa káajsik.

JUNTÚUL XIʼIPAL JACH U YAABILTMAJ JÉEOBA

Theodoreeʼ síij 1925 tu kaajil Kentucky (Estados Unidos). Ichil u familiaeʼ chéen letiʼ meyajt Jéeoba yéetel 15 años yaantiʼ ka okjaʼanaji. Ka tu tsʼáaj 17 años tiʼeʼ káaj u beetik u precursor regularil yéetel máan 67 años táan u xupkuba u meyajt Jéeoba.

Tu mesil julio tiʼ 1946, le yaan 20 años tiʼoʼ, tu graduartuba teʼ xook siete tiʼ le Escuela Bíblica tiʼ Galaad tiʼ le Watchtoweroʼ. Tu beetaj u superintendenteil tiʼ circuito tu kaajil Cleveland, Ohio (Estados Unidos). Ka máan cuatro añoseʼ túuxtaʼab tu luʼumil Australia, teʼeloʼ tu nuʼuktaj le meyaj ku beetaʼal Beteloʼ.

Teneʼ tin kaʼa ilaj Theodore tiʼ junpʼéel asamblea beetaʼab Núremberg, Alemania. Teʼeloʼ t-maas kʼaj óoltekba yéetel káaj k-bisikba. Yaʼab baʼaloʼob jatsʼuts tin wilaj tiʼ letiʼ. Por ejemploeʼ jach u chʼaʼtukultmaj u meyajtik Jéeoba yéetel tuláakal u puksiʼikʼal, jach j-meeyjil, ku yilik u beetik baʼax ku yaʼalik, uts yéetel jach ku kaxtik u yutsil u maasil. Ka tsʼoʼok le asambleaoʼ letiʼeʼ suunaj Australia yéetel teneʼ suunajen Vancouver, chéen baʼaleʼ maʼ xuʼul u túuxtikten cartaʼobiʼ.

Theodoreeʼ cinco años tu beetaj Australia, tsʼoʼoleʼ kaʼa suunaj Estados Unidos. Ka tsʼoʼokeʼ bin Vancouver, teʼeloʼ tiʼ tu beetuba precursoriʼ. Jach lúub utsil tiʼ in láakʼtsiloʼob ka tu kʼaj óoltoʼob. Michael, in sukuʼuneʼ, jach ku kanáantkoʼon maases ken u yil yaan juntúul xiʼipal taak u tʼanken. Chéen baʼaleʼ jach lúub utsil Theodore tiʼ. Le oʼolal tu yaʼalajten: «Melita, jach uts le xiʼipaloʼ. Tratart tubeel waleʼ. Bik a chaʼa u púutsʼul».

Teneʼ jach tin yaabiltaj xan Theodore. Toʼoneʼ tsʼoʼok k-beel 10 tiʼ diciembre tiʼ 1956. T-beetaj k-precursoril Vancouver yéetel California. Tsʼoʼoleʼ t-xíimbaltaj le múuchʼuliloʼob yaan Misuri yéetel Arkansasoʼ. Dieciocho años tu beetaj u circuitoil Theodore tu luʼumil Estados Unidos. Cada semanaeʼ yaanal tuʼux yanoʼon. Yaʼab jatsʼuts experienciaʼob anchajtoʼon yéetel yaʼab xan k-amigos anchaji. Kex chéen junpʼéel chan maleta k-nuʼukuloʼobeʼ kiʼimak k-óol kaʼachi.

Tsʼoʼok k-beel 1956 yéetel xáanchaj táan k-múul meyajtik Jéeoba

Teneʼ jach kin respetartik Theodore kaʼachi tumen jach u yaabiltmaj Jéeoba. Uts t-tʼaan kaʼach k-múul xokik le Bibliaoʼ. Cada áakʼab táanil tiʼ k-chitaleʼ k-xoltal tu jáal le camaoʼ yéetel Theodoreeʼ ku beetik junpʼéel oración utiaʼal tu kaʼatúulaloʼon. Tsʼoʼoleʼ cada juntúuleʼ ku beetik xan u oración. Teneʼ kin tsʼáaik cuenta kaʼach wa yaan baʼax chiʼichnakkúuntik tumen kex tsʼoʼok k-chitaleʼ ku líikʼileʼ, ku xoltaleʼ tsʼoʼoleʼ ku xáantal táan u orar. Teneʼ jach in yaabiltmaj kaʼachi tumen ku kaxtik u yáantaj Jéeoba tak tiʼ baʼaxoʼob mejentak.

Ka máan wa jaypʼéel años tsʼoʼokok k-beeleʼ, Theodoreeʼ tu yaʼalajten yaan u káajal u jaantik le waaj yéetel u yukʼik le vino teʼ Kʼaʼajsajiloʼ. Tu yaʼalajteneʼ sen orarnaj utiaʼal u kʼáatik tiʼ Jéeoba wa jach letiʼe baʼax u kʼáat ka u beetoʼ. Teneʼ maʼ jach jaʼakʼ in wóol ka tu yaʼalajteniʼ. Junpʼéel nojoch privilegio tin wilil in wáantik juntúul tiʼ u sukuʼunoʼob Cristo, juntúul máax tsʼoʼok u yéeyaʼal tumen Dios utiaʼal u bin kaʼan (Mat. 25:35-40).

KU TSʼAʼABALTOʼON JUNPʼÉEL TÚUMBEN MEYAJ

Tu añoil 1974, tsʼaʼab junpʼéel túumben meyaj tiʼ Theodore. Invitartaʼab utiaʼal u táakpajal ichil le sukuʼunoʼob tiʼ le Cuerpo Gobernante tiʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeobaoʼ. Maʼ sen úuch tiʼ lelaʼ invitartaʼaboʼon tu Betelil Brooklyn. Mientras táan u beetik le meyaj tsʼaʼabtiʼoʼ, teneʼ kin limpiartik kaʼach cuartoʼob wa kin kʼoos.

Ichil le meyajoʼob tsʼaʼab tiʼ Theodoreoʼ táakaʼan u xíimbaltik u najiloʼob Betel yaan tiʼ uláakʼ luʼumiloʼoboʼ. Letiʼeʼ jach ku tuukul kaʼach tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Europaoʼ tumen le luʼumilaʼ tiaʼan kaʼach yáanal u páajtalil le Unión Soviéticaoʼ yéetel prohibirtaʼan u kʼaʼaytajoʼob. Juntéenjeak ka binoʼon vacaciones Sueciaeʼ, tu yaʼalajten: «Melita, tu luʼumil Poloniaeʼ prohibirtaʼan u kʼaʼaytaj le sukuʼunoʼoboʼ, taak in bin in wáantoʼob». Le oʼolaleʼ t-jóoʼsaj k-visaeʼ ka binoʼoniʼ. Theodoreeʼ tʼaanaj yéetel jujuntúul tiʼ le sukuʼunoʼob nuʼuktik le kʼaʼaytaj ku beetaʼaloʼ. Utiaʼal maʼ u yuʼubaʼal tumen uláakʼ máakoʼob baʼax ku tsikbaltikoʼobeʼ, ku náachtal táan u xíimbaloʼob le táan u tsikbaloʼoboʼ. Ichil kanpʼéel kʼiinoʼobeʼ tu máansaj yaʼab tiempo yéetel le sukuʼunoʼoboʼ. Letiʼeʼ jach kiʼimak u yóol kaʼach ikil u yáantkoʼob yéetel bey xan in wuʼuyikinbaoʼ.

Toʼoneʼ kaʼa binoʼon Polonia tu mesil noviembre tiʼ 1977. Frederick Franz, Daniel Sydlik yéetel in wíichameʼ letiʼe sukuʼunoʼob yanoʼob ichil le Cuerpo Gobernante yáax túuxtaʼaboʼob u yiloʼob le sukuʼunoʼob teʼ luʼumilaʼ. Kex láayliʼ prohibirtaʼan u kʼaʼaytaj le sukuʼunoʼoboʼ béeychaj u binoʼob tiʼ jejeláas kaajoʼob utiaʼal u tʼaanoʼob yéetel le superintendenteʼoboʼ, le precursoroʼoboʼ bey xan yéetel le sukuʼunoʼob úuch joʼopʼok u meyajtikoʼob Diosoʼ.

Theodore yéetel uláakʼ máakoʼob aktáan tiʼ le Ministerio de Justicia yaan Moscú, le ka kʼaʼam k-religionoʼ

Tu añoil 1978, Milton Henschel yéetel Theodoreeʼ binoʼob Polonia. Letiʼobeʼ tu muchʼubaʼob yéetel jujuntúul máaxoʼob ku meyajoʼob teʼ gobiernooʼ, le máakoʼobaʼ tsʼoʼok u pʼáatal kaʼach maʼ jach u pʼeekoʼob le meyaj k-beetkoʼ. Tu añoil 1982, le gobiernooʼ tu tsʼáaj permiso utiaʼal u beetaʼal asambleaʼob de junpʼéel kʼiin. Tu añoil 1983, beetaʼab asambleaʼob maas nuuktak tiʼ localoʼob rentartaʼan. Kex láayliʼ prohibirtaʼan le kʼaʼaytajoʼ, tu añoil 1985, le gobiernooʼ tu tsʼáaj permiso utiaʼal ka meyajnak kanpʼéel estadioʼob utiaʼal u beetaʼal le asambleaʼoboʼ. Tu mesil mayo tiʼ 1989, le táan u tuklaʼal u beetaʼal asambleaʼob maas nuuktakoʼ, u gobiernoil Poloniaeʼ tu kʼamaj u j-jaajkunajoʼob Jéeoba bey junpʼéel religioneʼ. Theodoreeʼ jach kiʼimakchaj u yóol ka tu yojéeltaj lelaʼ.

Asamblea tiʼ distrito beetaʼab Polonia

KU KÁAJAL LE KʼOJAʼANILOʼOBOʼ

Tu añoil 2007, táan kaʼach k-bin tiʼ u dedicacionil junpʼéel u najil Betel tu luʼumil Sudáfrica. Chéen baʼaleʼ le tiaʼanoʼon Inglaterraoʼ, naʼak u presión Theodore, ka aʼalaʼabtoʼon tumen le doctoroʼ maas maʼalob maʼ k-viajar. Ka chan maʼalobchajeʼ suunajoʼon Estados Unidos. Ka máan wa jaypʼéel semanaʼobeʼ tu tsʼáaj junpʼéel infarto cerebral tiʼ ka paralizarnaj táanchumuk u wíinklil.

Kex jujunpʼíitil úuchik u chan maʼalobtal yéetel máan junpʼéel tiempo maʼ béeychaj u bin tu oficinaeʼ, kiʼimak k-óol kaʼachi tumen ku páajtal u tsikbal jeʼex suukileʼ. Kex tiʼ telefonoeʼ ku yilik u táakpajal teʼ reunionoʼob ku yantal cada semana tiʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ.

Theodoreeʼ jach ku tsʼáaik u diosboʼotikil yoʼolal le terapias ku tsʼaʼabaltiʼ kaʼach tu najil Beteloʼ yéetel kex kʼojaʼaneʼ kiʼimak u yóol kaʼachi. Jujunpʼíitil úuchik u káajal u kaʼa péeksik u wíinklil, ka tsʼoʼokeʼ páajchaj u kaʼa beetik jujunpʼéel tiʼ le meyajoʼob tsʼaʼantiʼoʼ.

Tres años máaneʼ ka tu kaʼa tsʼáaj infarto cerebral tiʼ, letiʼeʼ kíim miércoles 9 tiʼ junio tiʼ 2010. Kex in wojel yaan u kʼuchul u kʼiinil kaʼach u kíimil in wíicham utiaʼal u kaʼa kuxkíintaʼal teʼ kaʼanoʼ, maʼ tu páajtal in tsolik bukaʼaj yaachajik in wóol úuchik u kíimil, tsʼoʼoleʼ tak bejlaʼa kin kʼaʼajsikeʼ. Chéen baʼaleʼ sáamsamal kin tsʼáaik gracias tiʼ Jéeoba tumen tu tsʼáajten u jatsʼuts privilegioil in wáantik Theodore. Cincuentitrés años t-kʼubaj k-óol k-múul meyajt Dios. Teneʼ jach kin tsʼáaik gracias tiʼ Jéeoba tumen yoʼolal u yáantaj Theodoreeʼ páajchaj in natsʼkinba tiʼ letiʼ. In wojel jach kiʼimak u yóol Theodore yéetel le meyaj tsʼaʼantiʼ beoraoʼ.

KIN AKTÁANTIK ULÁAKʼ BAʼALOʼOB

Jatsʼuts in wilik in kʼoos tu najil Betel bey xan in kaʼansik uláakʼ kiikoʼob

Yaʼab kiʼimak óolal anchajten le bukaʼaj tiempo tin máansaj yéetel in wíichamoʼ, tsʼoʼoleʼ t-kʼubaj k-óol k-meyajt Jéeoba. Le oʼolaleʼ bejlaʼa tin juunaleʼ maʼ chéen chʼaʼabil in wilkiʼ. Tu kaʼatúulaloʼon jach uts t-tʼaan kaʼach k-tsikbal yéetel le máaxoʼob ku taaloʼob xíimbal Betel bey xan le ku taaloʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Pero bejlaʼeʼ tin juunal yéetel tsʼoʼok u pʼáatal maʼ jach yaan in muukʼiʼ, le oʼolaleʼ maʼ tu páajtal in jach máansik tiempo yéetel le sukuʼunoʼob jeʼex kaʼachoʼ. Kex beyoʼ kin biskinba yéetel le sukuʼunoʼob yaan Beteloʼ bey xan le yanoʼob tin múuchʼuliloʼ. Maʼ chéen chʼaʼabil u kuxtal máak Beteliʼ, pero kiʼimak in wóol in meyajtik Jéeoba wayeʼ. Tsʼoʼoleʼ láayliʼ xan uts tin tʼaan in kʼaʼaytajeʼ. Kex bejlaʼa séeb in kaʼanal yéetel maʼ tu páajtal in waʼataleʼ, láayliʼ kin kʼaʼaytaj teʼ calleʼoboʼ yéetel kin tsʼáaik xook.

Kex kin wilik bix tsʼoʼok u jach kʼastal le yóokʼol kaabaʼ, teneʼ jach kiʼimak in wóol tumen tin múul meyajtaj Jéeoba yéetel Theodore, juntúul íichamtsil jach táaj uts. U bendición Jéeobaeʼ jach tsʼoʼok u taasikten kiʼimak óolal ichil in kuxtal (Pro. 10:22).

^ xóot’ol 13 U tsikbalil u kuxtal le sukuʼun Jack Nathanoʼ jóokʼ tiʼ U Pʼíich Tulumil Kanan ich español, 1 tiʼ septiembre tiʼ 1990, táan juʼun 10 tak 14.