Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ ku béeychajal

Le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ ku béeychajal

Le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ ku béeychajal

«M INAʼAN in jeel; [...] minaʼan mix máak ketiken. Líikʼbal tu yáax chuuneʼ kin waʼalik baʼax ku taal tu tsʼook kʼiin; kin waʼalik baʼax ku taal u kʼiin maʼiliʼ úuchukeʼ.» (Isaías 46:9, 10.) Yéetel le tʼaanoʼobaʼ Jéeobaeʼ ku yaʼalik jeʼel u páajtal u yojéeltik baʼax ku taal u kʼiinil u yúuchleʼ.

Wíinikeʼ maʼ tu páajtal u jach ojéeltik baʼax ku taal u kʼiinil u yúuchul. Baʼaleʼ, le Bibliaoʼ upʼéel libro ku yaʼalik baʼax ku taal u kʼiinil maʼiliʼ úuchukiʼ. K-ojéeltik lelaʼ unaj u péekskoʼon k-il wa jach tu jaajil tiʼ Dios u taal le baʼax tsʼíibtaʼan ichiloʼ. Le oʼolaleʼ, koʼox ilik jujumpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob béeychajoʼob jeʼex úuchik u yaʼalaʼal tumen le Bibliaoʼ.

Tʼaanaj yoʼolal nukuch kaajoʼob

Dioseʼ tu yaʼalaj yaan u xuʼulsaʼal tiʼ u nojoch kaajil Babilonia, Edom, Moab, Ammón yéetel Tiro (Jeremías 48:42; 49:17, 18; 51:24-26; Abdías 8, 18; Sofonías 2:8, 9). Le kaajoʼobaʼ desde ka lúuboʼob tu kʼab yaanal kaajoʼobeʼ maʼ kaʼa líiʼsaʼaboʼobiʼ, lelaʼ ku yeʼesik jach ku béeychajal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ.

Baʼaleʼ, maʼ xaaneʼ yaan máax jeʼel u yaʼalikeʼ maʼ talam u yaʼalaʼal yaan u lúubul upʼéel nojoch kaaj kex jach yaan nojoch páajtalil tiʼeʼ. Baʼaleʼ le máaxoʼob ku tuukuloʼob beyaʼ maʼ tu tsʼáaikoʼob cuentaeʼ le Bibliaoʼ maʼ chéen ku yaʼalik yaan u lúubul upʼéel kaajiʼ, baʼaxeʼ ku yaʼalik xan bix kun úuchul. Jeʼex le ka tʼaanaj tu yoʼolal u kaajil Babiloniaoʼ jach tu yaʼalaj bix kun lúubul. Tu yaʼaleʼ le medoʼoboʼ yaan u nuʼuktaʼaloʼob tumen utúul máak ku kʼaabaʼtik Ciro utiaʼal ka u chʼaʼob le kaajoʼ, yéetel le áalkab jaʼ yaan tu baʼpaach le kaajoʼ yaan u tijil (Isaías 13:17-19; 44:27–45:1).

Baʼaleʼ le Bibliaoʼ maʼ tu yaʼalaj wa jach upuliʼ kun xuʼulsbil tuláakal le kaajoʼob tu yaʼalaj yaan u lúubuloʼoboʼ. Le ka tu yaʼalaj yaan u lúubul u kaajil Jerusalén tu kʼab le babilonioʼoboʼ, Dioseʼ tu yaʼalaj xaneʼ yaan u jeʼel líiʼsaʼal le kaaj kex tumen le babilonioʼob maʼatech u chaʼikoʼob kaʼach le máaxoʼob ku lúubul tu kʼaboʼoboʼ (Jeremías 24:4-7; 29:10; 30:18, 19). Le baʼax tu yaʼalaj Diosaʼ béeychaji, yéetel tumen béeychajeʼ láayliʼ yaan le judíoʼob tak teʼ kʼiinoʼobaʼ.

Kex Jéeoba tu yaʼalaj yaan u xuʼulul u beetkuba Egipto upʼéel nojoch gobiernoileʼ, tu yaʼalaj xaneʼ «bíin [...] kaʼa suunak kaajkúunsbil jeʼel bix kaʼacheʼ». Tu yaʼaleʼ ken máanak kʼiineʼ le nojoch kaajaʼ yaan u suut «jumpʼéel [reino] maʼ nojoch jeʼel bix uláakʼoʼoboʼ» (Jeremías 46:25, 26; Ezequiel 29:14, 15). Le baʼax tu yaʼaloʼ jach bey xan úuchikoʼ. Jéeobaeʼ tu yaʼalaj xaneʼ Greciaeʼ yaan u jáawal u beetik u maas nojoch gobiernoi way Luʼumeʼ, baʼaleʼ maʼ tu yaʼalaj wa yaan u xuʼulsaʼal upuliʼ tiʼ le kaajaʼ. Jeʼex k-ilkoʼ, le kaajoʼob tu yaʼalaj Dios upuliʼ kun xuʼulsbiltiʼobeʼ, bey úuchiktiʼoboʼ, baʼaleʼ láayliʼ pʼaatal tak bejlaʼa le kaajoʼob maʼ tu yaʼalaj wa yaan u xuʼulsaʼaloʼob utiaʼal mantatsʼoʼ. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon lelaʼ? Ku kaʼansiktoʼoneʼ jach jaaj le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel ku béeytal.

Tu yaʼalaj jach bix kun úuchul

Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalaj jach bix kun lúubul Babilonia. Le ka xan tu yaʼalaj yaan u xuʼulsaʼal u kaajil Tiroeʼ, u libroi Ezequieleʼ tu yaʼaleʼ u tuunchiloʼobeʼ, u cheʼiloʼob yéetel tak u luʼumileʼ yaan u puʼulul «ichil kʼáaʼnáab» (Ezequiel 26:4, 5, 12). Le baʼax aʼalaʼabaʼ úuch tu jaʼabil 332 táanil tiʼ u taal Cristo, teʼ jaʼabaʼ Alejandro Magno yéetel u soldadoʼobeʼ meyajnajtiʼob u escombroi u yúuchben kaajil Tiro utiaʼal u butʼikoʼob u xóotʼ tiʼ le kʼáaʼnáaboʼ. Beyoʼ páajchaj u kʼuchloʼob tuláakʼ u xóotʼ le kaaj yaan tiʼ upʼéel isla utiaʼal u chʼaʼikoʼoboʼ.

Le baʼax tsʼíibtaʼan tu libroi Daniel 8:5-8, 21, 22 yéetel Daniel 11:3, 4, ku yaʼalikoʼob xan yaʼab baʼaloʼob tu yoʼolal bix kun lúubul u nojoch reyil Grecia. Aʼalaʼabeʼ le reyaʼ yaan u kíimil tu kʼiiniloʼob jach yaan u páajtalil. U reinoeʼ yaan u jaʼatsal ichil kantúul máakoʼob, baʼaleʼ ichil le kantúul máakoʼobaʼ maʼ kun antal mix utúul tiʼ u láakʼoʼobiʼ. Maas tiʼ doscientos jaʼaboʼob tsʼíibtaʼak lelaʼ, chíikpajeʼ le rey aʼalaʼabaʼ Alejandro Magno. Jeʼex aʼalaʼabikoʼ, le reyaʼ kíim tu táankelmil yéetel, ka máan kʼiineʼ, u reinoeʼ pʼáat tiʼ kantúul tiʼ u generaloʼob.

Yaan máaxoʼob aʼalikeʼ le baʼax ku yaʼalik le Bibliaaʼ, tsʼokaʼaniliʼ u yúuchul le ka tsʼíibtaʼaboʼ. Baʼaleʼ xok tu kaʼatéen le baʼax ku yaʼalik u libroi Danieloʼ. Wa ka wilik bey upʼéel baʼal jach úucheʼ, yaan u jaʼakʼal a wóol ken a wil láaj béeychaj le baʼax aʼalaʼaboʼ. Baʼaleʼ, wa tsʼoʼokaʼaniliʼ u yúuchul ka tsʼíibtaʼabeʼ, ¿baʼaxten túun maʼ tsʼíibtaʼab tuláakal bix úuchik le baʼaloʼoboʼ? Wa tsʼoʼokaʼaniliʼ u yúuchul ka tsʼíibtaʼabeʼ, ¿baʼaxten maʼ aʼalaʼab ken kíimik Alejandroeʼ, yaan u kíimsaʼal kaʼatúul tiʼ u paaloʼob ken u yóotoʼob u chʼaʼob le reinooʼ? ¿Baʼaxten maʼ tsʼíibtaʼab wa yaan u máan yaʼab jaʼaboʼob táanil tiʼ u káajal u reinar u kantúul generaloʼob teʼ luʼumoʼob tuʼux ku reinar kaʼachoʼ? ¿Baʼaxten maʼ aʼalaʼab u kʼaabaʼ le nojoch reyaʼ mix u kʼaabaʼ le kantúul generaloʼoboʼ?

Úuch joʼopʼok u yaʼalaʼaleʼ le baʼaxoʼob tu yaʼalaj le Biblia kun úuchloʼoboʼ, tsʼoʼokaʼaniliʼ u yúuchul ka tsʼíibtaʼabeʼ. Baʼaleʼ, mix baʼal eʼesik wa jaaj le baʼax ku yaʼalaʼalaʼ. Chéen ku yaʼalaʼal tumen máaxoʼob ku tuklikoʼob maʼ tu páajtal u yaʼalaʼal baʼaxoʼob ku taal u kʼiinil u yúuchul. Tsʼoʼoleʼ tumen maʼ u kʼáat u yiloʼob le Biblia bey u Tʼaan Dioseʼ, chéen ku kaxtik baʼal u yaʼaloʼob utiaʼal ka tuklaʼak maʼ jaaj le baʼax ku yaʼalik le Biblia ku taal u kʼiiniloʼ. Baʼaleʼ, Dioseʼ yaʼab baʼaxoʼob tsʼoʼok u tsʼáaik ojéeltbil utiaʼal u yeʼesik letiʼ beet u tsʼíibtaʼal le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ. *

Wa ka jóoʼsik tiempo utiaʼal a wilik bix tsʼoʼok u béeytal le baʼax u yaʼalmaj le Bibliaoʼ yaan u maas muʼukʼaʼantal a fe. Jach maʼalob ka a wil a beetik. Jeʼel u yáantkech le cuadroʼob yaan teʼ táan juʼun 343 tak 346 tiʼ le libro “Toda Escritura es inspirada de Dios y provechosa”. * Ilawil a beetik utiaʼal ka maas muʼukʼaʼanchajak a fe. Tsʼoʼoleʼ maʼ chéen a jáajan xook, ilawil a tsʼáaik cuenta jach tu jaajil ku béeytal tuláakal baʼax ku yaʼalik Jéeoba.

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 13 Utiaʼal a wilik maʼ jaaj wa tsʼokaʼaniliʼ u yúuchul ka tsʼíibtaʼab le baʼaxoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ, ilawil le táan juʼun 106 tak 111 tiʼ le libro ¿Existe un Creador que se interese por nosotros?, beetaʼan tumen u j-jaajkunajoʼob Jéeoba.

^ xóot’ol 14 Beetaʼan tumen u j-jaajkunajoʼob Jéeoba.

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 24]

MAʼALOB KAʼANSAJOʼOB KU TAASIK LE BIBLIAOʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 24]

Le Dios aʼal jach bix kun antal nukuch reyoʼob yéetel bix kun lúubul nojoch gobiernoʼobeʼ, ku tsʼáaik xan toʼon maʼalob tsolnuʼukoʼob teʼ Biblia utiaʼal ka xiʼiktoʼon utsil. Maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ le tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaiktoʼonaʼ:

Le baʼax ku pakʼik máakeʼ le xan bíin u joche (Galaciailoʼob 6:7).

Ku maas taasik kiʼimak óolal u tsʼaʼabal wa baʼax tiʼ u kʼaʼamal wa baʼax (Beetaʼanoʼob [Hechos] 20:35).

Le kiʼimak óolaloʼ ku taal tiʼ u kanik máak baʼax ku yaʼalik Dios (Mateo 5:3).

Wa ka beetik le baʼax ku yaʼalik le tsolnuʼukoʼobaʼ yaan a kʼamik yaʼab utsiloʼob.

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

Le Bibliaoʼ tu yaʼalaj yaan u xuʼulsaʼal utiaʼal mantatsʼ le nojoch kaajoʼobaʼ...

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

EDOM

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

BABILONIA

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 22]

Foto utiaʼal OMS, chʼaʼabaʼan tumen Edouard Boubat

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

Alejandro Magno

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

GRECIA

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

... baʼaleʼ tiʼ uláakʼoʼobeʼ maʼ tu yaʼalaj wa yaan xuʼulsaʼaloʼob utiaʼal mantatsʼiʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

EGIPTO