Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿A wojel wa?

¿A wojel wa?

¿A wojel wa?

¿Baʼax úuch yéetel le arca del pactooʼ?

Utiaʼal le israelitaʼoboʼ, u «báascheʼil le núuptʼaan» wa le arca del pactooʼ upʼéel baʼal eʼesik tiaʼan Dios ichiloʼobeʼ (Éxodo 25:22). Le arcaaʼ beetaʼan yéetel cheʼ bey xan oro, ichileʼ teʼ yaan kaʼach le kaʼapʼéel tuunich tuʼux tsʼaʼab le Leyoʼob tiʼ Moisesoʼ. Le tiaʼan le israelitaʼob kaʼach teʼ desiertooʼ, teʼ u tsʼaamoʼob le arca teʼ tabernáculo teʼ kúuchil ku kʼaabaʼtik Santisimooʼ (Éxodo 26:33). Baʼaleʼ ka máan kʼiineʼ tu tsʼáajoʼob ichil le Santísimo yaan teʼ templo tu beetaj Salomonoʼ (1 Reyes 6:19).

Tu jaʼabil 642 táanil tiʼ u taal Cristooʼ le rey Josíasoʼ tu yaʼalaj ka oksaʼak tu kaʼatéen le arca teʼ templo jeʼex u yaʼalik 2 Crónicas 35:3, lelaʼ letiʼe u tsʼook baʼax ojéeltaʼab yoʼolal le arcaoʼ. Baʼaleʼ ¿baʼaxten jóoʼsaʼab kaʼach teʼ templooʼ? Maʼ xaaneʼ jóoʼsaʼab tumen Manasés utúul máax tu xulaj u meyajtik Dios yéetel máax tu beetaj u reyil táanil tiʼ Josías, ku yaʼalaʼaleʼ letiʼeʼ tu yoksaj xan upʼéel imagen ichil le templooʼ. Wa maʼ xaan xaneʼ luʼsaʼab le ka utskíintaʼab le templo tumen Josíasoʼ (2 Crónicas 33:1, 2, 7; 34:1, 8-11). Teʼ Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalaʼal baʼax úuch yéetel le arcaoʼ. Yéetel maʼatech u chʼaʼachiʼitaʼal ichil le baʼaxoʼob chʼaʼab tumen le babilonioʼob le ka tu xuʼulsoʼob tiʼ u kaajil Jerusalén tu jaʼabil 607 táanil tiʼ Cristooʼ (2 Reyes 25:13-17).

Le Biblia xanoʼ maʼatech u yaʼalik wa kaʼa tsʼaʼab le arca teʼ Santísimo ka beetaʼab u jel utskíintaʼal le templo tumen Zorobabeloʼ, mix tech u yaʼalik wa beetaʼab uláakʼ utiaʼal tsʼaabil teʼ túumben templooʼ (Esdras 1:7-11).

¿Máaxoʼob kʼaj óolaʼanoʼob teʼ Biblia yéetel le kʼaabaʼ Santiagooʼ?

Maʼ xaaneʼ tumen kantúul máaxoʼob ku chʼaʼachiʼitaʼaloʼob teʼ Biblia bey Santiagooʼ, jeʼel u talamtal tiʼ máak u yojéeltik tiʼ máakalmáak ku yúuchul tʼaaneʼ. * Utúul tiʼ letiʼobeʼ maʼ jach ojéelaʼan yaʼab baʼaloʼob tiʼiʼ. Letiʼe u papá apóstol Judasoʼ, baʼaleʼ lelaʼ maʼ Judas Iscarioteiʼ (Lucas 6:16; Beetaʼanoʼob [Hechos] 1:13).

Uláakʼ utúuleʼ letiʼe apóstol Santiago u hijo Zebedeo yéetel sukuʼuntsil xan tiʼ le apóstol Juanoʼ (Mateo 10:2). Ku tuklaʼaleʼ u kʼaabaʼ u maamaeʼ Salomé, u kiik María, u maama Jesús (keʼetek Mateo 27:55, 56 yéetel Marcos 15:40, 41 bey xan Juan 19:25). Wa jaajeʼ le Santiagoaʼ u primo Jesús. Santiago yéetel Juaneʼ múuchʼ u meyajoʼob yéetel Pedro bey xan yéetel Andrés teʼ chuk kayoʼ (Marcos 1:16-19; Lucas 5:7-10).

Yaan uláakʼ utúul apóstol ku kʼaabaʼtik Santiago, lelaʼ u hijo Alfeo (Marcos 3:16-18). Tu evangelioi Marcos 15:40 ku yaʼalaʼal tiʼ Santiago le chichanoʼ. Maʼ xaaneʼ ku yaʼalaʼaltiʼ beyaʼ tumen kabal u baakel wa tumen maas táankelem tiʼ uláakʼ utúul apóstol Santiagooʼ.

Uláakʼ máax ku kʼaabaʼtik Santiagoeʼ letiʼe u majan íitsʼin Jesús u hijo María yéetel José yéetel u sukuʼun xan le disipulo Judasoʼ (Marcos 6:3; Gálatas 1:19). Le Santiagoaʼ maʼ tu meyajtaj Dios tu kʼiiniloʼob táan u kʼaʼaytaj Jesusiʼ (Mateo 12:46-50; Juan 7:5). Baʼaleʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ táanil tiʼ le Pentecostés tiʼ u jaʼabil 33 tiʼ k-kʼiinoʼobaʼ, Santiagoeʼ táan kaʼach u orar yéetel María, u yíitsʼnoʼob bey xan yéetel uláakʼ apostoloʼob tu kaʼanlil upʼéel naj tu kaajil Jerusalén (Beetaʼanoʼob 1:13, 14). Ka máan kʼiineʼ kʼuch kʼaj óolbil bey utúul máax u jach kʼuʼmaj u yóol meyaj tiʼ upʼéel múuchʼulil tu kaajil Jerusaleneʼ, yéetel tu tsʼíibtaj upʼéel libro tiʼ le Biblia ku kʼaabaʼtik jeʼex letiʼoʼ (Beetaʼanoʼob 12:17; Santiago 1:1).

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 7 Tiʼ jujumpʼéel Bibliaʼob ich kastlaneʼ, u kʼaabaʼ le kantúul máakoʼobaʼ sutaʼan bey Santiagoeʼ yéetel tiʼ uláakʼoʼobeʼ bey Jacoboeʼ. Uláakʼ kʼaabaʼ óoliʼ igual yéetel lelaʼ Jacob, le kʼaabaʼaʼ yaʼab utéenel ku chíikpajal teʼ Bibliaoʼ. Jeʼex ken u yaʼal: «Abrahán, Isaac, yéetel Jacob». Tu evangelioi Mateo 1:16 ku chʼaʼachiʼitaʼal uláakʼ utúul Jacob, lelaʼ u taata José u yíicham María.