Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Siibaloʼob utiaʼal juntúul rey

Siibaloʼob utiaʼal juntúul rey

«Jujuntúul astrologoʼob Lakʼin u taaloʼob[eʼ] [...] tu jóoʼsoʼob le koʼokoj baʼaloʼob tu taasoʼoboʼ ka tu síiʼobtiʼ: oro, sak incienso yéetel mirra.» (Mateo 2:1, 11)

¿BAʼAX jeʼel a síik tiʼ juntúul máak jach yaan u páajtalileʼ? Úuchjeakileʼ suuk u siʼibil baʼaloʼob beetaʼan yéetel kiʼibok xíiwoʼob wa cheʼob tumen jach koʼoj u tojol jeʼex le orooʼ. Le oʼolal ka bin le astrologoʼob u yiloʼob «u rey le judíoʼob[oʼ]» tu bisoʼob «sak incienso yéetel mirra» (Mateo 2:1, 2, 11).

Bálsamo

Teʼ Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ ka bin u reinail Seba u xíimbalt le rey Salomonoʼ «tu kʼubaj tiʼ le [rey] tres mil novecientos sesenta kilos oro, yéetel yaʼabkach kiʼibok jaʼob yéetel yaʼabkach jatsʼuts tuunichoʼob. Mix juntéen taal kaʼach Israel sen yaʼab kiʼibok jaʼob jeʼel bix le tu taasaj u [reinail] Sabá [wa Seba] tiʼ Salomonoʼ» * (2 Crónicas 9:9). Uláakʼ reyoʼob xaneʼ tu túuxtoʼob tiʼ Salomón u aceiteil bálsamo tumen ku biskubaʼob tu yéetel (2 Crónicas 9:23, 24).

¿Baʼaxten jach koʼoj úuchjeakil le baʼaloʼobaʼ? Tumen ku meyaj kaʼach bey tratamiento utiaʼal u jatsʼutstal koʼolel yéetel xiib, ku meyaj xan ichil le baʼaloʼob ku beetik le religionoʼoboʼ yéetel ken muʼukuk máak (ilawil le cuadro  «Bix u meyaj úuchjeakil le baʼaloʼob kiʼiboktakoʼ»). Tsʼoʼoleʼ jach koʼoj u bisaʼal konbil.

KU KʼÁATMÁANSAʼAL TU DESIERTOIL ARABIA

Casia

Úuchjeakileʼ yaan kiʼibok xíiwoʼob ku chʼaʼabal tu táax luʼumil le río Jordanoʼ; uláakʼoʼobeʼ náach tuʼux ku taasaʼal. Teʼ Bibliaoʼ ku chʼaʼchiʼitaʼal kiʼibok baʼaloʼob jeʼex azafrán, áloe, balsamo, canela, incienso yéetel mirra. Tsʼoʼoleʼ kʼaj óolaʼan uláakʼ xaʼakʼoʼob jeʼex comino, menta yéetel eneldo.

¿Desde tuʼux ku taasaʼal kaʼach le baʼaloʼoboʼ? Le áloe, le casia yéetel le canelaoʼ ku taasaʼal desde le luʼum kʼaj óolaʼan China bejlaʼoʼ bey xan desde India yéetel Sri Lanka. Le mirra yéetel le inciensooʼ ku jóoʼsaʼal kaʼach tiʼ xíiwoʼob yéetel tiʼ cheʼob ku nuuktal desde tu desiertoil u noojolil Arabia tak Somalia teʼ Áfricaoʼ. Le nardo xanoʼ ku taasaʼal desde India, tumen chéen teʼ Himalaya ku nojochtal kaʼachoʼ.

Azafrán

Utiaʼal u bisaʼal tak Israel le kiʼibok baʼaloʼobaʼ unaj u kʼáatmáansaʼal kaʼach tuláakal Arabia. Yoʼolal lelaʼ ichil le yáax kaʼapʼéel milenio táanil tiʼ Cristooʼ «chéen tiʼ Arabia yaan u derechoil u púutik baʼaloʼob desde Lakʼin tak Chikʼin» (The Book of Spices). Noojol tiʼ Israeleʼ tiaʼan u desiertoil Néguev. Teʼeloʼ kaxtaʼab jujunpʼéel kaajoʼob, kúuchiloʼob tuʼux ku taʼakikubaʼob yéetel tuʼux ku jeʼelel le j-koonoloʼoboʼ. Le Centro del Patrimonio Mundial de la UNESCO, ku yaʼalik: «Tuláakal lelaʼ ku yeʼesikeʼ desde tu noojolil u peninsulail Arabia tak tu kʼóom luʼumil le Mediterráneooʼ jach maʼalob u náajal le máakoʼob yoʼolal le koonol ku beetkoʼoboʼ».

«Tumen mejentak, koʼojtak yéetel yaʼab máaxoʼob kʼáatikeʼ le kiʼibok baʼaloʼoboʼ jach ku tsʼíiboltaʼal tumen le j-koonoloʼoboʼ.» (The Book of Spices)

Le kiʼibok xíiwoʼob ku bisaʼaloʼ yaan horaeʼ ku yáalkabtikoʼob tak 1,800 kilómetros tu luʼumil Arabia (Job 6:19). Le Bibliaoʼ ku tʼaan tiʼ j-koonoloʼob ismaelitaʼob ku biskoʼob kaʼach «kiʼibok jaʼ, bálsamo, yéetel mirra» desde Galaad tak Egipto (Génesis 37:25). Tiʼ le máakoʼob koʼon José, u hijo Jacob, bey palitsil tumen u sukuʼunoʼoboʼ.

TUʼUX KU CHʼAʼIKOʼOB LE BAʼAX KU KONKOʼOBOʼ

Eneldo

Ichil yaʼab sigloseʼ le arabeʼoboʼ maases letiʼob konik le kiʼibok baʼaloʼob ku jóoʼsaʼal tiʼ xíiwoʼob wa cheʼob. Ka máan kʼiineʼ yaan tiʼ le kiʼibok baʼaloʼob ku taal desde Asia, jeʼex casia yéetel le canelaeʼ, chéen letiʼob konik. Utiaʼal maʼ u káajal u koʼonol tumen yaanal máakoʼobeʼ, tu jóoʼsoʼob u tsikbalileʼ jach sajbeʼentsil u bin chʼaʼabil le kiʼibok baʼaloʼoboʼ. Jeʼex u yaʼalik junpʼéel libroeʼ: «Óoliʼ mix máak u yojel tuʼux ku chʼaʼabal kaʼach le baʼax ku konkoʼoboʼ» (The Book of Spices).

Comino

¿Baʼax ku tsikbaltikoʼob kaʼachi? Heródoto, juntúul historiador griego kuxlaj teʼ siglo 5 táanil tiʼ Cristooʼ, tu yaʼaleʼ ku tsikbaltaʼal kaʼach yaan kʼaakʼas chʼíichʼoʼob beetik u kʼuʼob yéetel canela teʼ tuʼux maas kaʼanaloʼ. Utiaʼal bin u chʼaʼikoʼob le canelaoʼ kʼaʼabéet u tsʼáaikoʼob u xóoxotʼal bakʼ tu chuun le tuʼux u beetmaj u kʼuʼoboʼ. Le chʼíichʼoʼobaʼ yoʼolal u aalil le bakʼ ku sen biskoʼoboʼ ku pojkʼajal u kʼuʼob, yéetel ku jáan moʼolol le canela tumen le j-koonoloʼoboʼ. Jach suuk kaʼach u tsikbaltaʼal baʼaloʼob jeʼex lelaʼ, le oʼolal ku koʼojtal u tojol le canela «jeʼex le orooʼ» (The Book of Spices).

Menta

Ka máan kʼiineʼ ojéeltaʼab u jaajileʼ ka pʼáat maʼ chéen le arabeʼob konik le kiʼibok baʼaloʼoboʼ. Teʼ yáax siglooʼ, tu puertoil Alejandría tiʼ u luʼumil Egiptoeʼ, joʼopʼ u meyajtaʼal yéetel u koʼonol le kiʼibok baʼaloʼoboʼ. Ka tu kanaj le marineroʼob bix jeʼel u aprovechartikoʼob u yiikʼalil le kʼáaʼnáab Índicooʼ, le romanoʼoboʼ joʼopʼ u viajaroʼob tiʼ barco desde tu puertoiloʼob Egipto tak tu luʼumil India. Bey úuchik u yaʼabtal le kiʼibok baʼaloʼob yéetel u yéemel u tojoloʼ.

Bejlaʼeʼ u tojol le baʼaloʼobaʼ mix baʼal tu tséel u tojol le orooʼ. Bejlaʼa xaneʼ maʼ tu yilaʼal bey junpʼéel baʼal jeʼel u siʼibil tiʼ juntúul reyeʼ. Pero láayliʼ ku meyaj utiaʼal u beetaʼal perfumeʼob, tsʼaakoʼob, yéetel u millonesil máakoʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob ichil le janal utiaʼal u maas kiʼitaloʼ. Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ maʼ chéen úuchjeakil meyajnaj le kiʼibok baʼaloʼoboʼ, baʼaxeʼ tak bejlaʼeʼ.

Canela

^ xóot’ol 4 Le tʼaan «balsamooʼ» u kʼáat u yaʼal u yiits wa le aceite ku jóoʼsaʼal tiʼ junpʼéel paakʼal wa tiʼ cheʼob.